Dušan Neumann
Střízlivý rozbor z pera Anatola Lieuvena z prestižního amerického magazinu Foreigh Policy
Při popisování Putina a jeho nejbližšího okolí si často vzpomenu na poznámku Johna Maynarda Keynese o Georgesi Clemenceauovi, francouzském premiérovi za první světové války: že to byl člověk v deziluzi, který „měl jedinou iluzi – Francii“.
Něco podobného by se dalo říci o ruské vládnoucí elitě a pomáhá to vysvětlit děsivě riskantní kolektivní hazard, který podnikla invazí na Ukrajinu. Možná jsou bezohlední, chamtiví a cyničtí – ale nejsou cyničtí vůči myšlence ruské velikosti.
Západní média používají termín „oligarcha“ pro označení superbohatých Rusů obecně, včetně těch, kteří nyní zcela nebo z velké části žijí na Západě. Tento termín se etabloval v 90. letech 20. století a ještě dlouho poté jím byl označkován každý bohatý ruský podnikatel. Za prezidenství Borise Jelcina skutečně ovládala malá skupina bohatých podnikatelů stát, který ve spolupráci s vysokými úředníky drancovali. Tuto skupinu však Putin během prvních let své vlády rozprášil.
Tři ze sedmi nejvýznamnějších „oligarchů“ se pokusili Putinovi politicky vzepřít. Boris Berezovskij a Vladimir Gusinskij byli vyhnáni do zahraničí a Michail Chodorkovskij byl uvězněn a poté vyhoštěn. Ostatním a jejich četným méně významným protějškům bylo umožněno ponechat si své podniky v Rusku výměnou za bezpodmínečnou veřejnou podřízenost Putinovi. Když se Putin po zahájení invaze na Ukrajinu setkal (prostřednictvím videa) s předními ruskými podnikateli, nebylo pochyb o tom, kdo dává rozkazy.
Silou, která zlomila oligarchy, byla bývalá KGB, reorganizovaná v různé nástupnické bezpečnostní služby. Sám Putin samozřejmě z KGB vzešel a velká většina vrcholné elity pod Putinovým vedením pochází z KGB nebo přidruženého zázemí (i když ne z ozbrojených sil).
Tato skupina zůstala pod Putinem pozoruhodně stabilní a homogenní a je (nebo byla) mu osobně blízká. Pod jeho vedením drancovali svou zemi (ačkoli na rozdíl od Jelcinových oligarchů si většinu svého majetku ponechali v Rusku) a podíleli se na jeho zločinech nebo s nimi souhlasili, včetně největšího z nich, invaze na Ukrajinu. Opakovali Putinovu štvavou propagandu proti Ukrajině i jeho odsudky západní dekadence.
Vzhledem k tomu, že se Rusko propadá stále hlouběji do válečných bažin a do hospodářské krize, je hlavní otázkou, zda – pokud se válku nepodaří rychle ukončit diplomaticky – mohou Putina odstranit (nebo přesvědčit k odstoupení) samotné ruské elity, aby se pokusily vyprostit Rusko i sebe z jámy, kterou jim vykopal. Abychom mohli posoudit, jaké jsou k tomu šance, musíme pochopit povahu současných ruských elit, a především Putinova nejbližšího okruhu.
Aby ilustroval hloubku ruské katastrofy devadesátých let a ztotožnil se se všemi, kteří jí trpěli, Putin uvedl, že se v jedné fázi – ještě jako podplukovník KGB – snížil k tomu, že si přivydělával jako taxikář na volné noze. To je docela věrohodné. Když jsem v roce 1994 pracoval jako novinář pro The Times v Rusku a bývalém SSSR, byl mým řidičem na severním Kavkaze bývalý major KGB. „Mysleli jsme si, že jsme páteří Sovětského svazu,“ řekl mi trpce. „Teď se na nás podívejte. Praví čekisti!“ odfrkl si.
„Pravý čekista“ (nastojaščij čekist) byla sovětská propagandistická fráze zahrnující vlastnosti jako bezohledná disciplína, odvaha, ideologická oddanost a čestnost, které byly údajně charakteristické pro Čeku, první sovětskou tajnou policii vytvořenou Leninem a jeho spolupracovníky.
Stalo se to předmětem mnoha sovětských vtipů, ale není pochyb o tom, že Putin a jeho nejvyšší elita se v tomto světle nadále vidí jako páteř Ruska – i když se zdá, že Putin, který je všechno, jen ne revolucionář, se mnohem silněji ztotožňuje s bezpečnostními elitami carského Ruska, než toho sovětského.
Zajímavou ilustrací toho je film Svaz spásy (Sojuz spasenije, 2019) o radikálním povstání děkabristů z roku 1825, natočený s podporou ruského státu. Ke značnému šoku mých starších ruských přátel, kteří byli za komunismu vychováni v úctě k děkabristům, jsou hrdiny tohoto filmu car Mikuláš I. a loajální carští generálové a úředníci, kteří proti povstalcům bojovali za zachování vlády a pořádku.
Ačkoli nashromáždili obrovskou moc a bohatství, Putin a jeho nejbližší okolí zůstávají silně rozhořčeni způsobem, jakým se v 90. letech zhroutil Sovětský svaz, Rusko i jejich vlastní organizace – a velká moc v kombinaci s velkou záští je jednou z nejvýbušnějších směsí v domácí i mezinárodní politice.
S tím, jak postupně sílily Putinovy autokratické tendence, začala skutečná moc (na rozdíl od bohatství) v systému stále více záviset na neustálém osobním přístupu k prezidentovi; a počet těch, kteří takový přístup mají, se zúžil – zejména poté, co strach z covidu vedl Putina k drastické osobní izolaci – na hrstku několika blízkých spolupracovníků.
V prvních letech své vlády mohl být Putin (který byl služebně mladým důstojníkem KGB) považován za „prvního mezi rovnými“ v rámci špičkové elity přátel a kolegů. Dnes už tomu tak není. Stále častěji jsou i silovici veřejně degradováni na služebníky autokrata – jak názorně ukázalo Putinovo ponižování šéfa zahraniční rozvědky Sergeje Naryškina na televizním zasedání Rady národní bezpečnosti v předvečer války. Takové pohrdavé chování vůči nejbližším stoupencům by se Putinovi mohlo vymstít, jako se to stalo už mnoha autokratům v minulosti.
Nejbližší okruh tvoří ministr obrany Sergej Šojgu (bývalý ministr pro mimořádné události, který nikdy nebyl vojákem), Nikolaj Patrušev, bývalý šéf domácí rozvědky a nyní tajemník Rady národní bezpečnosti, Naryškin a Igor Sečin, bývalý místopředseda vlády, kterého Putin jmenoval do čela ropné společnosti Rosněfť. Pokud do tohoto nejbližšího někdy patřili vrcholní ekonomičtí představitelé s „vlasteneckými liberálními“ sklony, byli z něj dávno vyloučeni.
Tito muži jsou v Rusku známí jako „siloviki“ – „muži síly“. Mezi siloviky a širšími ruskými elitami – rozsáhlými a velmi nesourodými a nejednotnými kongregacemi bohatých podnikatelů, vysokých úředníků mimo užší okruh, vedoucích představitelů médií, nejdůležitějších generálů, vlasteneckých intelektuálů a pestré party lokálních prominentů, poskoků a agentů, kteří tvoří vedení Putinovy strany Jednotné Rusko – je třeba vést jasnou linii.
Mezi některými širšími ruskými elitami je již patrné znepokojení nad invazí na Ukrajinu a jejími důsledky. Přirozeně to začalo u ekonomických elit, vzhledem k jejich životním zájmům na obchodu se Západem a pochopení katastrofálního dopadu západních sankcí na ruskou ekonomiku. Roman Abramovič, jehož nespokojenosti si nešlo nevšimnout, když hledal kupce pro fotbalový klub Chelsea, tento týden zjistil, že prodej byl zastaven, protože mu byla zmrazena jeho aktiva ve Spojeném království. Michail Fridman, předseda společnosti Alfa Group (již západní sankce těžce zasáhly) a jeden z přeživších „oligarchů“ z 90. let, vyzval k brzkému ukončení války, stejně jako hliníkový magnát Oleg Děripaska.
Pokud nedojde k mírové dohodě a válka se protáhne do krvavého patu, ekonomika prudce poklesne a životní úroveň ruského obyvatelstva se citelně sníží, čímž se nevyhnutelně radikálně rozšíří veřejné protesty, státní represe a pokusy státu o drezírování a vykořisťování byznysu, a tím i nespokojenost širších elit.
Ty však postrádají kolektivní instituce a, což je možná ještě důležitější, kolektivní identity, které by jim umožnily snadno se spojit a Putina sesadit. Dumu neboli dolní komoru ruského parlamentu mi jeden ruský přítel výstižně popsal jako „kompost plný různých druhů shnilé zeleniny“. To je trochu nelaskavé – v Dumě sice zasedají slušní lidé, ale bylo by marné hledat v ní jakékoliv politické vůdce.
Armáda, která by jinde ve světě byla institucí iniciující převrat, byla cílevědomě depolitizována, nejprve sovětským státem a nyní tím Putinovým, výměnou za rozsáhlé státní financování. Nyní se zavázala k vojenskému vítězství na Ukrajině, nebo alespoň k něčemu, co lze jako vítězství prezentovat.
Na druhou stranu Putinova bezohledná čistka ve vyšších armádních kruzích spolu se zjevnou nekompetentností, s níž vrchní velení řídilo invazi na Ukrajinu, může v budoucnu vést ke značné nespokojenosti v armádě, včetně generálů nižších hodností. To znamená, že armáda se sice sama proti Putinovi neobrátí, ale je také velmi nepravděpodobné, že by ho zachránila.
Jeden z nejúčinnějších tlaků na Putinovu elitu mohou vyvíjet jejich vlastní děti. Téměř všichni rodiče vyrostli a začali svou kariéru v posledních dekádách Sovětského svazu. Jejich děti však v mnoha případech získaly vzdělání a žily převážně na Západě. Mnozí z nich souhlasí, alespoň v soukromí, s Jelizavetou Peskovovou, dcerou Putinova tiskového mluvčího Dmitrije Peskova, která proti válce protestovala na Instagramu (pak příspěvek rychle smazala). Rodinné večeře doma u Peskovových jsou jistě v těchto dnech zajímavé.
Silovikové jsou však s Putinem a válkou natolik spojeni, že změna ruského režimu by musela zahrnovat odstavení většiny z nich od moci, eventuálně výměnou za slib, že nebudou zatčeni a zachovají si své majetky (takovou záruku dal Putin svému předchůdci Jelcinovi).
Přesto tato změna může trvat dlouho. Siloviki byli jsou poměrně správně vykreslováni jako hluboce zkorumpovaní – ale jejich korupce nese zvláštní rysy. Vlastenectví je jejich ideologií a sebeospravedlněním jejich nesmírného bohatství. Jednou jsem si u šálku čaje povídal s bývalým vysokým sovětským úředníkem, který udržoval kontakty se svými starými přáteli z Putinovy elity.
„Víte,“ uvažoval, „za sovětských časů byla většina z nás opravdu celkem spokojená s dačou, barevnou televizí a přístupem do speciálních obchodů s některým západním zbožím a dovolenou v Soči. Byli jsme naprosto spokojení a srovnávali jsme se jen s ostatními občany, ne se západními elitami.“
„Dneska mají silovici samozřejmě rádi svůj západní luxus, ale nevím, jestli je všechno to kolosální bohatství dělá šťastnějšími, nebo jestli jsou pro ně nejdůležitější peníze samotné. Myslím, že jedním z důvodů, proč kradou v takovém měřítku, je to, že se považují za představitele státu a mají pocit, že být chudší než banda podnikatelů by bylo ponížením, dokonce jakousi urážkou státu. Dříve platilo, že úřední hodnost vám dávala nejvyšší postavení. Nyní musíte mít k hodnosti i obrovské množství peněz. To je to, co s ruskou společností udělala devadesátá léta.“
Silovikové přirozeně lpí na myšlence veřejného pořádku, na pořádku, který zaručuje jejich vlastní moc a majetek, ale který je také podle nich nezbytný k tomu, aby Rusko neupadlo zpět do chaosu 90. let a ruské revoluce a občanské války. Katastrofa 90. let podle nich zahrnovala nejen katastrofální úpadek státu a ekonomiky, ale i společensky destruktivní morální anarchii – a jejich reakce nebyla nepodobná reakci konzervativní americké společnosti na 60. léta nebo konzervativní německé společnosti na 20. léta.
V tomto ohledu mají Putin a silovici opravdové sympatie velmi velké části ruského obyvatelstva, které zůstává silně rozhořčeno – jak nad způsobem, jakým byli v 90. letech zrazeni a okradeni, tak nad tím, co vnímají jako otevřené pohrdání, které vůči obyčejným Rusům projevují liberální kulturní elity t Moskvy a Petrohradu.
Při jedné nezapomenutelné příležitosti v polovině 90. let jsem byl požádán, abych po večeři přednášel na konferenci pořádané přední západní bankou pro západní investory a ruskou finanční elitu. Večeře se konala ve známém moskevském nočním klubu. Když mi vypršel čas, nikdo se nepokusil dát mi to najevo. Namísto toho za mnou najednou začala znít jazzová verze sovětské vlastenecké písně a na pódiu objevil někdo v medvědím kostýmu, mávající ruským vojenským praporem a vedoucí za sebou řadu tanečnic oděných do velmi zkrácených parodií národního kroje.
Tváří v tvář této konkurenci jsem se ani nepokusil pokračovat ve svém pečlivě promyšleném projevu, ale zmateně jsem se odebral ke svému stolu. Najednou jsem měl mrazivě studený pocit. Vzpomněl jsem si na scénu z filmu Kabaret z roku 1972, odehrávající se v nočním klubu ve výmarském Berlíně nedlouho před nástupem nacistů k moci, v níž tanečníci předvádějí před chichotajícím se publikem parodii na přehlídku slavného německého vojenského pochodu. Přemýšlel jsem, zda i v Rusku bude za všechno to veselí vystaven strašlivý účet – a obávám se, že Ukrajina a ruští vojáci ho nyní platí.
Jedním z nejhorších důsledků této války bude hluboká a dlouhodobá izolace Ruska od Západu. Domnívám se však, že Putin a silovici (i když v širších elitách jich mnoho není) tuto izolaci vítají. Začíná jim imponovat čínský model: nesmírně dynamická ekonomika, disciplinovaná společnost a rostoucí vojenská velmoc, které s železnou kontrolou vládne dědičná elita, jež spojuje obrovské bohatství s hlubokým vlastenectvím a prosazuje myšlenku Číny jako samostatné a nadřazené civilizace.
Možná chtějí, aby Západ natlačil Rusko do náruče Číny, a to i přes riziko, že se tím Rusko stane závislým na Pekingu. A samozřejmě věří, že válka na Ukrajině upevní vlastenecké cítění v Rusku na podporu jejich vlády a také jim umožní, aby se ve jménu podpory válečného úsilí zapojili do zesílených represí. Tyto represe již začaly: v Rusku byly uzavřeny poslední nezávislé sdělovací prostředky a zákony trestají jakoukoli kritiku války jako vlastizradu.
Především z hlubokých historických, kulturních, profesních a osobních důvodů jsou silovici a ruská oficiální elita obecně zcela a neodvolatelně oddáni myšlence Ruska jako velmoci a jednoho z pólů multipolárního světa. Pokud v to nevěříte, nejste součástí ruského establishmentu, stejně jako pokud nevěříte v globální prvenství USA, nejste součástí amerického zahraničního a bezpečnostního establishmentu.
Místo Ukrajiny v této doktríně přesně vystihl bývalý poradce USA pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski: „Bez Ukrajiny přestává být Rusko euroasijským impériem.“ Ruský establishment s ním zcela souhlasí. Přinejmenším posledních 15 let také souhlasí s tím, že záměrem Ameriky je zredukovat Rusko na podřízenou velmoc třetího řádu. V poslední době dospěli k závěru, že Francie a Německo se USA nikdy nepostaví na odpor. „Pro Západ máme jen nepřátele,“ jak mi v roce 2019 řekl jeden intelektuál z establishmentu.
Ruský establishment považuje podporu ukrajinského nacionalismu za klíčový prvek protiruské strategie Washingtonu. Dokonce i jinak klidní a rozumní členové ruského establishmentu se vrtěli vzteky, když jsem se v rozhovoru odvážil naznačit, že by pro samotné Rusko bylo lepší nechat Ukrajinu jít. Zdá se, že jsou připraveni v případě potřeby dlouho a bezohledně bojovat, a to za cenu nesmírných nákladů a rizik pro svůj režim, jen aby tomu zabránili.
„Když to nosí Vagnerovci: Rusové (faederati) tleskají. Když to nosí Rusové bojující za Ukrajinu: Rusové (faederati) jsou zděšeni.“
No a naši politikusové a strážci morálky jsou zděšeni, když to nosí Rusoví a tleskají a pochvalně mručí, když to nosí ukrajinci.
Podstatný není ten symbol, ten je každýmu šumák, podstatný je, jestli ho nosí ten, koho je třeba nekriticky adorovat nebo ten, koho je třeba poplivat a znectít.
https://www.facebook.com/luciesulovsk?comment_id=Y29tbWVudDoxMDIxNzc3OTk0ODU2NDExMV81NDE0NzMyMzA3MTI5Mjc%3D
Díky.
Facebook české politoložky, t.č. v Bruselu (copak tam dělá ?) jako zdroj nestranných a objektivních informací ?
dvd- Krasa! Asi jsem nebyl ve skole, kdyz jsme se tutu ucili.
„Stalin je skála, Stalin je zvon
Nám netřeba boha
Nám bohem je on.”
A co toto: Jemny divci hlas podmalovany brumendem pubertou se prave menicich chlapeckych hlasu.)
„Po vlasti, kam oko jen se diva
v denni praci nebo v boji zlem,
narod pisen radostnou si zpiva
o priteli velkem, otci svem.
Ref: hlasiteji,usmevy radostnejsi.
„Stalin nase velika je slava,
Stalin mladez vedl, ji vzdy pral,
s pisnickou jez vitezstvi mu dava
narod nas s Stalinem jde dal!“
Za potlesku ma sbor oci uprene do svetle budoucnosti, predstava laskaveho vudce kulisou vsemu.
V stastnem rozjimani se mne zachvela ruka a slza v oku zavinila preklep v poslednim versi, kde spravne melo byt, ze „narod nas ZA Stalinem jde dal“! (BTW – nekdy to vypada, ze v masirovani nikdy neprestal.)
Mluve o tom lidskem gigantu: Stesti, ze sve vudcovske a humanitni vlastnosti mohl uplatnit v Zemi Sovetu. Jeho talent by byl jiste zmaren v teto nevzdelane zemi, kde jeho zakladni povolani, zlodej koni, by mu rychle vyneslo zhoupnuti se na nejblizzim strome, u ktereho by ho chytili.
Je neuvěřitelé, co si lidi i v emigraci pamatují! Koukám, že bych emigrovat nemohl, já si to nepamatoval…
Ovšem na druhou stranu, otevřít Rusko a nechat tam a na Ukrajinu, se všemi tamními problémy naběhnout Západ, mohlo by to být …zajímavé.
Epizoda z Povídání o pejskovi a kočičce, Jak pekli dort…
Toto scenario jsem, Schumi, videl jako realitu jeste pred tremi lety.
Nebyl bych proti….
Stačí poobědvat rybu, ne nutně od hlavy, zato si to srovnat ve své hlavě.opustit vyšlapanou cestu. Přestat uvažovat etatisticky, zato lidsky. A ekonomicky. Zcela jiný pohled.
>> P.M.
Tak jsem se nad tou stalinskou básní zamyslel a začínám mít pocit, že je to z nějakého pořadu divadélka malých forem z let šedesátých. Ten bůh by se v původní poezii (Pavel Kohout et al.) asi těžko opakoval.
>> Matzurka
Otázku „na čí straně je Bůh“ si klade Günther Blumentritt ve filmu Nejdelší den.
V ukázce je to cca 1:43
https://www.youtube.com/watch?v=BOkGte–uKk
České Budějovice odejmuly Valentině Těreškovové čestné občanství.
Už jsem zapomněl, že kdy letěla a jak vypadala a že její mise málem skončila fiaskem, protože dostala hysterický záchvat. Jí je nějaké občanství ČB zcela lhostejné.
Ale není mi lhostejný přístup politiků v ČB, kteří si chtějí tímhle směšným způsobem nahonit politické body. Trapně. Čecháčkovsky trapné.
Nemyslel jsem kdysi, že se dožiji změny v politice – a pak přišel rok ´89. Nevěřím, že přijde nějaká razantní změna dneska – ale moc by mě to potěšilo.
Chtěl bych ještě vidět, jak ti s*áči jdou od válu a jak se přitom tváří. Už jsou tu dlouho přes třicet let. Ti předchozí tu byli přes čtyřicet. Zbývá tedy deset let…..
Že přijdou „jiní stejní“ je sice téměř jisté. Homo sapiens je Homo sapiens.
Ale ten začátek nové éry by byl přece jen veselejší.
Byla by aspoň (_._)
https://g.cz/sites/default/files/resize/styles/clanek_-_velke_foto_586x330/public/g/images/tere-586×585.jpg?itok=vB6vtYjs
Praha zase sebrala občanství Koněvovi. U nás zrušili název hotelu Moskva.
Možná, že jsem to tu už psal, ale naše krajská poznávací značka je Z, takže bychom se mohli vrátit ke Gottwaldovu. Ale ještě jsme neudělili čestné občanství Zelenskému.
No jo, ale ten má ve jménu na začátku právě to prokleté Z. Co s tím?
Ve čtvrtek bude Benjamin Kuras ve Vinotéce 2deci na Vinohradech, 19-22:00, pořádají Svobodní. Beseda na téma „wokeismus“ + cokoliv dalšího.
Bude u vchodu kontrola? Obřízku do čtvrtka nestihnu.
Jen 50 míst. Mohu poslat telefon pro rezervaci.
Stačí je nevolit. Dokud to ještě jde. Ovšem, koho místo nich?
Toto není mimořádná situace. Toto je situace normální.
Tak říkajíc „Český standard“. Líh z brambor, voda, kulér, něco mravenčanu etylnatého.
Oslovit někoho v zahraničí. Jenže s tím už zkušenost je. Jak odpověděl pruský kurfiřt…Věděl proč. Co třeba Lichtenštejn? No, ten asi také ne, panstvíčko má tak akorát, že ho přehlédne a mají ho tam rádi. Nějaký potomek posledního krále? Má-li dost soudnosti, kdepak. Ne, na východ nekoukat. Karel Havlíček ho popsal trefně. Vidím tak, že to tu bude muset vyhnít.
Že se vracím k Vrběticím, proč nebouchlo v Rakousku, v Maďarsku, proč ausgerechnet u nás? Proč se v Rakousích nebojí ruských tanků, kdežto tady ano?
Rusko, Ukrajina…Kdyby Putin to pojal jako jiu jitsu, býval by otevřel by Rusko…. Moskevský pohár v jiném pojetí. Jenže překážkou jsou tradice, předlouhý těžký vlak historie.
Z mého cynického ekonomického pohledu je tahle válka plýtvání vzácnými zdroji. Každý kdo ji jakkoli živí se na tom plýtvání podílí.
Ke své škodě. Jak zjistí třeba se zpožděním. Toto je obecné tvrzení, které nepozbývá platnosti výjimkami. Jistěže někdo si na tom mastí kapsu a jeho život je jeden mejdan. Jenže ne většina.
Jak voliči poznají i tady, a na základě toho změní preference. Ale aby je změnili, bude jím muset být kurva zle. Jinak to nejde. Zpětná vazba jinak nefunguje.
V první světové válce také začali ofenzivou. Prostě to tak mají.
Válku „na život a na smrt“ lze zastavit dvěma způsoby.
Buď nejvyšší nazná, že na Ukrajině ani být nechtěl, nebo z Ukrajiny udělá Mariupol. Z Oděsy Birobidžan.
Ještě by se hodilo shodit sochy rudoarmejcům a když už budou shozené, třeba postavit obětem sovětského řádění – běžným příslušníkům Wehrmachtu.
BLM náš vzor !
To není výjimka viz 28. říjen 1918. To zdejším jde nejlépe.
Včera jsme tak jako v předešlých letech navštívili místo bývalé sochy maršála Koněva a pak na Klárově pomníček Gončarenka. Zatím nám to prošlo.
Schumi, ad „Ovšem na druhou stranu, otevřít Rusko a nechat tam a na Ukrajinu, se všemi tamními problémy naběhnout Západ, mohlo by to být …zajímavé.“ – to už vyzkoušeli. 90. léta v Rusku. Nepředstavitelná bída, zemi si podělily loupeživé gangy. Putin to po roce 2000 zarazil, čímž se samozřejmě dopustil smrtelného hříchu. Jeho podpora v Rusku pramení odsud. Lidi si furt pamatují, jak za demokrata Jelcina málem chcípali hlady. Byl jsem tam v roce 2003, kdy to Putin teprve rovnal a všichni mu neuvěřitelně fandili. Podpora byla srovnatelná snad jen s podporou, jakou měl Klaus v letech 1993-1995.
Ukrajina nechala proces „pozápadnění“ běžet dál. Výsledkem je, že tam dodnes bačují loupeživé gangy (mají i svého prezidenta), životní úroveň v roce 2021 byla oproti Rusku cca třetinová.
Takže experiment proběhl a je k dispozici i srovnávací vzorek.
Když už tady plánujeme „nový světový řád“ – co teda s Ukrajinou?
Diktátora? Rozparcelovat? Nechat vyhnít? To poslední taky zkoušeli a jak to dopadlo.
Nebýt „cara Putina“, bylo by Rusko na tom stejně, jako Ukrajina dnes. I v Rusku jsou nacisté. Gangy, které by si s chutí rozparcelovaly moc. Naftová mafie, plynová mafie… Putin to silou zastavil. Západu se to hrubě nelíbí.
Jenže kdyby se vlády v Rusku zmocnil „Západ“, šel by vývoj do konfliktu s Čínou. A ta rozhodně není slabá.
No nic, je to teoretizování a (naštěstí) na to nemáme sebemenší vliv. Hlavně (mi) vadí naše české postoje. Z jedné zadnice do druhé. Neumíme bez toho žít.
Zprvu by to byl divoký východ. Začalo by to vadit. Obchod potřebuje řád.
Do konfliktu s Čínou… Ano.
Koho bohové chtějí potrestat, splní mu jeho přání.
Co se týče z prdele do prdele, je to tu tak tak vyselektováno.
Zpátky nohama na zem….
Navrhuji posuzovat činy zdejší vlády čistě pragmaticky podle její prospěšnosti pro nás. Bez dalších ohledů. Vláda je placena občany aby sloužila jim. Když ne, tak jako se slepicí. Když zanáší, šmik, a na polívku.
Ne pootevřít. Otevřít. Aby investoři toto pocítili a sami se domáhali pořádku.
StK: s jediným rozdílem. Nezastavil. Proto neumí vyrobit rozdělovač. Proto mají jachty, nemají křižníky. Proto mají Lamborghini, nemají gruzoviky.
A proto s Kamazy vyhrávají Dakar?
To je výjimka. Jako Sputnik, první kosmonaut, špičková fyzika, jaderná technologie, zbraně, špičkové ponorky. Jenže na druhou stranu, pozitivní vedlejší efekt z toho pro lidi mula. Na stole bída. Na jedné straně schopnost vyrobit vojenskou ponorku špičkových parametrů, dosahovat vynikající výsledků v kosmickém výzkumu,na druhé straně neschopnost vyrábět pořádná auta. Abych byl objektivní. To byla hluboce systémová věc, která neskončila spolu se systémem.Je to záležitost generační.
Co taky na Sibiři s Lambem.
Bída v širé Rusi? Nejspíš ano. Ale jinde ne. Města jsou docela normálně „evropská“. Mám zprávy z několika míst v Rusku.
Děrevňa je něco jiného. Ale žijí tam taky jiní Rusové. Kteří každý rok vypalují suchou trávu i když fouká vítr a je to přísně zakázáno a každý rok vypálí desítky vesnic. Dřevěných. Když se viníka doptávají proč, tak pravil: „My eto vsegda tak děĺájem…“
Půjde do vězení. No ale jednou ho pustí. A on bude zas vypalovat trávu, lesíky a vesnice. Od carských dob stejná mentalita.
Co bna Sibiři s Lambem? Co by, oligarcha si pro ně nechá postavit silnici. Přednostně za erární peníze. Pak bude mit nehodu… Tak jak se oligarchům stává. Lepší než soudní proces doprovázený remcáním zahraničí.
„Vláda je placena občany aby sloužila jim. Když ne, tak jako se slepicí. Když zanáší, šmik, a na polívku.“
fuj, polívka z Fialy. Ty bys něco takovýho jedl?
Byl by nevhodnej ani jako žrádlo pro kočky.
Ruská auta bych nepodceňoval. Poměr cena/užitná hodnota vzbuzuje respekt. Jsou ovšem stavěná na ruské silnice. Ale v terénu to natírají prastará Niva nebo UAZ všem věhlasným západním značkám.
A mimochodem, co by dnes leckdo dal za obyčejný atmosférický motor s vícebodovým nepřímým vstřikováním. Který nám laskavá EU zakázala. Protože abychom se měli dobře, pochopitelně.
Platí to třeba i o ručním nářadí. Mám jich v bedniče dost kousků. To pochromované a vmyšlené se časem polámalo, ztupilo a tak vůbec. Vydrželo to jedině hnusné, černěné ruské.
Pro lesáky nebo geology dobrý. Ale ne na všednodenní ježdění.
Dtto Ukrajina. Mezi běženeckými auty jsem neviděl nic takového. Převládá vyšší střední třída a luxus.
tststs
Přeci elita UA nebude jezdit ruskými auty.
2 nickname:
Rozdělovač možná ne, to je mimo můj obor. Ale v rozhlasové a TV technice jsou proti nám pozadu tak asi rok, dva. Byl jsem tam, mluvil jsem o tom. Pocit vznešeného cizince“ jsem ztratil poté, když jsem se seznámil, jak tam, v Domu Rádia v Pítěru funguje organizace práce. Starají se o mladé, vychovávají si kvalitní nástupce. Je tam více lidí, více profesí. Nějak nechápali, že v Čechii si „zvukomástěr“ musí připravit mikrofony ve studiu často sám. Mikrofonistu nikdo u nás dělat nechce. Často ani toho mistra zvuku. Atd.
Jistě, Petrohrad je druhé největší město Ruska, bývalé hlavní město. Ale jinde to taky není 100 let za opicemi.
Připravuje se zákaz vývozu komunikační, rozhlasové a TV techniky do Ruska. Sankce. Už teď se v Rusku připravují kontrakty s Indií nebo Izraelem o dodávkách komponentů ze Západu. Uvalit na něco embargo v dnešním světě je jen plané politické gesto.
Mimo jiné – oslavy 77. výročí je, jak se dalo čekat je naprosto pompézní akce. Nedá se to poslouchat a už vůbec ne na to dívat. Jako sedmdesátá léta u nás.
Proč? Protože jsme se to pokoušeli propagandisticky „uničtóžit“, zničit. A obyčejný Rus se vzepřel. Vždycky se vzepře!!
Jestliže potřebuju kvalitní recenzi o audio, foto, technice která mě zajímá, najdu v ruštině. I diskusní fóra o tom jsou kvalitní, věcná, vstřícná. Ne jako u nás. Za řešení opravy tiskárny a podobně, bych tam byl „moloděc.“ Kdežto tady za debila.
Mít dvouhodinovou přednášku o své profesi v ruštině byl můj nejhorší zážitek z Ruska. Potil jsem se hrůzou ještě půl hodiny potom. Ale potvrdili, že mi rozuměli. Koupil jsem si potom za odměnu v Dixi půl litru vodky, ale nakonec jsem ji raději nechal v lednici v pronajatém bytě. Ráno jsem totiž vstával na fotovýpravu do přístavu. A ráno v sedm – to tam ještě lidi spí. Na snídani jít pěšky víc než půl kilometrů po Něvském. Jediný kiosek s horkými pirohy v této době.
OT – psala mi kolegyně :
„V rámci „OHLÁŠENÍ DOKONČENÉ STAVBY“, musím doložit tieto dokumenty.
• Prohlášení stavebníka – stavebníků, že stavba je dokončena dle ověřené projektové dokumentace nebo dokumentace skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k odchylkám oproti ověřené projektové dokumentaci (formulář v příloze) – originál
• Prohlášení zhotovitele nebo stavebního dozoru o shodě použitých materiálů a výrobků pro stavbu s prohlášením o likvidaci odpadů při realizaci stavby potvrzené oprávněnou osobou a opatřené kulatým autorizačním razítkem (formulář v příloze) – originál
• Stavební deník (na kontrolní prohlídce stavby – k nahlédnutí)
• Štítek stavba povolena – originál „
Ohlášená stavba je přístavba verandy k rodinnému domu, stavební povolení bylo vydáno v roce 1988 ( ne, to není překlep, opravdu před 34 lety). Postavili to a vybodli se na kolaudaci.
Cca před osmi lety to koupil nový majitel v dobré víře, že je zkolaudovaný celý dům, jenže teď se na to přišlo a komplikuje mu to další přístavbu.
No a třeba stavební deník se musí archivovat deset let a pochybuju, že ty ostatná požadované dokuemty díle, spáš mí%n, pokud vlbec spatřily světlo světa.
a všil mudruj, co s tím….
Máš razítlko, máš moc nad těmi, kteří ho nemají.
To je pozůstatek komunismu po ruském způsobu. Bumážka.
Bourání soch a přejmenovávání ulic to nezachrání.
Tohle není komunismus po ruském způsobu, tehdy se kvůli nějaké verandě takhle neblbnulo.
Například prohlášení o uložení odpadů nikdo nechtěl.
To je až vynález nové demokracie.
2 Petr Kunetka ad 12:07 – můj kamarád, kolega a bývalý spolužák je z Brňa… Před cca 20 lety jsme ho zagitovali, aby učil u nás – má to své výhody, když zkoušíme u doktorandskejch státnic, tak se sqěle doplňujeme, oba víme, na co se ten druhej ptal a co chtěl slyšet… (a zkoušíme opravdu základy…) No tak teď se zas ukázal v Praze a byl poněkud rozvrkočen – jízdenka ho stála skoro trojnásobek toho, nač byl zvyklý… Detaily jsem nevyzvídal, jen jsem si potvrdil, že co Fiala činí, dobře činí…
V oblíbené restauraci mě už taky oběd pro 3 lidi stál skoro dvojnásobek, než dříve… Viz výše…
Já jim věřím, oni to k těm lucernám dotáhnou…
…a vlky z lesa žene hlad!
Sakra, kdyz tady o tech hladnych vlcich kazdy den slysim, bojim se vlezt do lesa. Zatracenej Franta Villon!
Věštec!
Oni nám ho tehdy, když jsme dávali balet na jeho verše, tak zcenzurovali (verše šly ze zánamu), musely se několikrát přetáčet, že mi ty původní nějak zůstaly v hlavě.
Omlouvám se, jsem s tím Villonem otravný. [;>/
2 Matzurka ad 13:41 – v tomto smyslu vřele doporučuji film „Nejdelší den“ – v té původní multilinguální verzi… Kde se postupně různí představitelé armád dožadují odpovědi – na čí straně je bůh…
A nechtěj si připustit, že i v ideálním případě je to flákač, který pracoval 6 dní a od tý doby odpočívá… Tedy chrní už miliardy let a sere na všechno… A nějaká lidská civilizace je pro něj (v nejlepším případě) něco jako předvčerejší prd…
Třeba bys mohl zkusit ho přivolat obdobou obřadu Ašk ente….
.Za tech sest dnu toho ten flakac stihl udelat dost. Neco se mu docela povedlo. No, a ze sel chrapat a vypnul centralni vedeni a nechal rozhodovani potomkum Adama a Evy, at se staraji sami, ze on to necha na nich, co s tim, co jim dal, at si gazduji sami, a on se jim nebude do toho srat? Neni to prave tim, po cem touzime?
2 Petr Kunetka ad 14:30 – ano, opravdu chceš moc…
Oni Ti to už vysvětlej…
2 Schumi ad 14:18 – „Kde se fláká US NAVY?“ – no, kde by? U Šalamounových ostrovů… Zas je třeba někam vyvézt tu demokracii…
Kdepak, oni jim tam hlídají právo na sebeurčení.
Geeez! Matzurko, slohnul vam tu nekdo pri vasi navsteve srajtofli? Jen se ptam. . .
P.M., my se tady většinou ošíváme nad současnou americkou politikou demokratické strany (schválně nepíšu Bidenovou politikou, u toho je otázka, jestli vůbec ví, že je prezidentem). Osobně jsem naprosto přesvědčen, že být v úřadu Trump, žádná válka na Ukrajině by nebyla.
Absolutni souhlas!
Pravděpodobně.
Na to, že za Trumpa by válka nevznikla, bych bez problémů vsadil. Současná americká administrativa šlape z lejna do lejna (to je tak trochu narážka na kvalitu evropské administrativy).
nickname – rozdělovač vyrobit neumí skoro nikdo. Už se totiž 20 let nepoužívá.
No, PeSi, mne se dnes povedlo koupit poprvé chléb za 80. Nebyl teda z Penamu, byl nějaký lepší kváskový…
A kdo na chleba nemá, může si koupit koláče.
To: dvd:
Ne, ta pisnicka, jejiz tex jsem nadatloval, vznikla pred padesatym tretim, nez Nikita odhalil (ovsem az po kopnuti do vika rakve predeslym velikanem), jaky to byl vlastne hajzl. Ve ctvrte tride jsme meli ucitelku Pankovou. To byla prvni soudruzka, ktere jsme museli timto titulem rikat. Ta kdyz vyslovila jmeno Stalin, tak svaty vyraz v obliceji nemohl mit ani pan farar, kdyz mu prostreli po nedelni msi pecenou husu.Dodnes ji vdecim, ze si ten bajny text pamatuju.
„mne se dnes povedlo koupit poprvé chléb za 80“
Tak když na to přijde, tak v řemeslné pekárně Artic Bakehouse stála už před rokem půlka chleba 70 korun a celej 130.
2 P.K. – mám pro tebe od syna popis cesty do Albanie i s mapkou. Můžeš mi naznačit e-mail adresu?
>> P.M. (9.5.2022 (22.42))
Já jsem tím kabaretem malých forem nemyslel Tvůj text (ten jsem, kupodivu, neznal), ale ten můj: zdá se mi poněkud persiflážní na to, aby je napsal nějaký Kohout, Skála či Pilař.
Dobré zas ráno… Z dnešního Macka je zajímavá přenesená prognóza Tomáše Macháčka… Velice zajímavá… Akorát netuším, kdo to je Tomáš Macháček…
Dobré ráno
Mapku? Sednout na letadlo a za necelé dvě hoďky v Tiraně. Pokud k moří, nahoře je jemný ale tmavý písek, doleji, Vlore a níž krásný bílý hrubý až kaménky jako v Chorvatsku.
“ to už vyzkoušeli. 90. léta v Rusku. Nepředstavitelná bída, zemi si podělily loupeživé gangy. “
jj, v devadesátkách po defaultu v masně v Petěrburgu na Něvském prospektu jen konzervy a špek … Z fabriky vyjelo auto se zbožím, přivezlo krávu. Barter. Tu v závodní jídelně uvařili a byly na týden obědy.
Z obrovské Jelcinovy bídy velmi slušný život.
Stejně bych tam ale žít nechtěl. Jiná mentalita. To i čeští švejkové jsou mi milejší.
za a) Petr chtěl autem, za b) synovic cestovali, neváleli se jen na písku.
Auteeem ?????
Osmnáct hodin bez čůrání a bez přejezdů hranic, což může být až další dvě tři hoďky.
Nikdo nejezdí do Albánie z Česka autem. Se tam letí a se na letišti půjčí auto.
Ostatně, Petr teď auto stejně nemá 🙂
Neštvi 🙂
Ale máš pravdu, musím se trochu opřít do pojišťovny.
Ačkoliv – do Albánie autem, pokud se to pojme jako bojovka – zátěžový test manželství, proč ne? Pokud to ŽD a dítka vydrží a neutečou, manželství a vztahy jsou opravdu pevné.
Baron Theodor von Liebieg jel v roce 1895 z Liberce do Gondorfu autem týden. I když to šlo tehdá vlakem stihnout výrazně rychleji.
Myslím, že más o Albanii mylné informace. Syn tam s manželkou a dvěma dětmi byl véélmi spokojený – ovšem on je cestovatel, nelítá ležet někam na písku pláže.
Dobré dopoledne,
„Baron Theodor von Liebieg jel v roce 1895 z Liberce do Gondorfu autem týden.“
To bylo to první auto na světě, který mu prodal Benz?
Skoro první. Výrobní číslo mělo 76. Ale jednalo se o první zdokumentovanou dálkovou cestou automobilem
Najíždím na cvičný úsporný režim. Místo
koupě ranní obložené bagety, z domova obložené chleby. K pití čaj nebo voda s trochou sirupu.
Vypadá, že v Rakousku neblbnou jak u nás…
https://www.welt.de/politik/ausland/plus238504219/Putin-kann-den-Krieg-gewinnen-sagt-Oesterreichs-Top-Militaerstratege.html
Jo, jinak díky za tu Albánii, jen doplním, že manželka prostě nechce letadlem. Plánuji to tak, že přespíme po cestě někde v Chorvatsku
Adresa na mne je petersly(at)seznam.cz, tak se dohodneme na opravdické adrese.
Odešlo teď i s mapkou cesty.
Danke schon!
Kuleba řekl, že pokud Ukrajina nezíská status kandidátské země EU, bude to znamenat, že „Evropa se snaží oklamat“ Kyjev. Ukrajina to podle něj „nebude tolerovat“.
To snad ani nelze komentovat.
Koukám, že už máme Putina prakticky na kolenou…
https://faei.cz/putin-drti-cesky-prumysl-i-zahranicni-obchod-jeho-schodek-je-necekane-velky/
A koukám, že na více frontách.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-ceny-vyskocily-o-142-procenta-rok-2022-bude-nejdrazsi-za-25-let-201637
Stejně je to Putinova vina. Kdyby neobcházel embargo na ropu a plyn a přestal je do EVropy pokoutně dodávat, byl by už definitivně na kolenou.
„Skoro první. Výrobní číslo mělo 76“
No já jsem někde četla, že snad Liebig byl vůbec první, kdo od Benze auto koupil. Nevylučuju, že prvnímu prodanému autu předcházely nějaké neprodané prototypy, ale 76 se mi zdá dost vysoké číslo.
Tak to asi byl jen nějaký neověřený drb, rozhodně lze ale panu baronovi připsat, že kromě první zdokumentované dálkové cesty bylo jeho auto vůbec první v Čechách.
Číslo mám z literatury, na vlastní oči jsem ho neviděl. Ale mohla byste ho ověřit v Technickém muzeu na vystaveném exempláři.
Dobrý den. Supervelmoc neumí vyrobit rozdělovač. Ani ECU – elektronickou řídící jednotku, nahrazující rozdělovač od osmdesátých let.
Proč? Proč ve svých moderních vojenských vozidlech používá techniku BOSCH?
Důvodů je několik.
1) spolehlivost / technologie
2) cena
3) dodavatelský řetězec
1) Supervelmoc může používat motory a elektroniku do nich z let, kdy byla výrobně soběstačná. Může obnovit továrny z osmdesátých let. Ale nesežene do nich kvalifikované zaměstnance. Kdyby je teoreticky sehnala, výsledkem bude motor z osmdesátých let. Starý, dobrý, bez turbodmychadla, s nízkým kompresním poměrem, nízkým výkonem, nižší spolehlivostí. Znovuzrození UAZu. Buchanka. To nelze prodat vlastní armádě, tím méně zahraničním kupcům.
2) Použití starší technologie nezajistí nižší cenu. Starší technologie a postupy znamenají nižší optimalizaci, vyšší plýtvání, vyšší použití lidské síly. Levnější je nakoupit něco, co se vyrábí dnes roboticky v miliónových sériích.
3) Dnešní optimalizovaná výroba je rozprostřena po celém světě. Každý vyrábí špičkové komponenty, ale má úzkou specializaci. Konglomeráty, které vyrobí všechno „od hřebíku po raketu“ nebývají úspěšné.
Pro výrobu ECU potřebujete slévárnu hliníku na výrobu krabice. Výrobu těsnění. Vyrobit desku tištěných spojů (PCB). Pasivní elektronické součástky, polovodiče, řídící jednotku. Jen pro výrobu konektoru jsou potřeba vstřikolisy na tělo konektoru. Razírna (Stanzerei) pro výrobu „nožů“ nebo „tulipánů“. Galvanovna. Osazovací automaty…
Určitě jsem na mnohé zapomněl.
Jak ukazuje dnešní situace (nejen v) automotive, není zcela jisté, zda to rozprostření je tak super, jak se jevilo.
Navíc dopravní náklady půjdou dost prudce nahoru.
Samoopravná síť. Přejete si dodávkou spolehlivost 2N+1? Ale jistě, jen si musíte připlatit.
Jediné, v čem tahá kapitalista za slabší konec, jsou vrtochy vlád.
Ten cost cutting v logistice jste prostě jako vźrobci přehnali. A otázkou je, zda ty kalkulace „posbírat hrušky v Mexiku, zaláhvovat v Siamu a prodat na Floridě“ budou fungovat.
Netuším. Pro vnitropodnikový provoz máme nasmlouvané stálé partnery. Odběratelé to řeší po své ose.
Heslem dne po „globalizaci“ je „regionalizace“. Optimalizovat výrobní síť s ohledem na vysokou cenu / nejistotu dálkové přepravy.
Když se ruka k ruce vine, tak se dílo podaří.
Moji kolegové zvyšují ceny i u dlouhodobých smluv. Vis maior.
Určitě. Nejsem si jist, zda je globalizace mrtvá, ale moc v ní nevěřím.
Ceny rostou. Samozřejmě. Upozorňuje Zpátečník a já minimálně od 2013. Fabriky ČNB/ECB/FED nepřeperou.
No, ceny dopravy dohání nesmysl, do kterých je výrobci zatlačili.
Logistika jde mimo mne, ale musí to být divočina. 90% kamionů na leasing? Velká páka. A nejistota.
Já jsem IT, ale tak nějak chodím na představenstvo logistické firmy. Prošel jsem v praxi asi 30 firem, ale druh ekonomiky, na jaký jsme narazil v dopravní firmě, je něco skutečně bizarní.
Abys dostal dlouhodobou smlouvu, musíš se zavázat k tomu, že cenu každý rok snížíš cenu…
Co tím chci říci: pro výrobu dnešní řídící jednotky (ECU) potřebujete celý výrobní řetězec, z kterého každá část je nezbytná. Když to trochu přeženu: bez dvou paní obsluhující jeden automat v „pohraničí“ by nejezdilo žádné evropské auto. Chyběla by jedna součástka. Pro výrobu ECU potřebujete 100+ součástek. Pro výrobu auta spíše 10.000.
Může supervelmoc nahradit kapitalistické dodavatelské řetězce? Může. Velmi draho. A zbytečně.
Doporučuji: 80+ let stará technologie.
https://youtu.be/zM-adFBCWLw
Dnes. Ve vaší „montovně“
https://youtu.be/hUE8o056Cpc
Poznatek: Kdo nadává na „montovny“, tak nikdy v žádné nepracoval. Patrně ani nikdy nebyl uvnitř.
„Ale mohla byste ho ověřit v Technickém muzeu na vystaveném exempláři.“
Já mám dojem, že nějaké Liebigovo auto je vystavené v Liberci.
TAk oprava, bylo tam vystavené jen dočasně.
Na Seznamu v rubrice Garáž vzpomínka na Jiřího Mráze. Znal jsem ho osobně.
To to letí…
Hm, hm, hm…
https://jenakcie.cz/americke-regulacni-organy-udajne-jednaji-v-cine-o-podnikovych-auditech-protoze-vice-nez-100-spolecnosti-celi-stazeni-akcii-z-burzy
No jo…
Otevřela jsem stránku na ministerstvu pro místní rozvoj, kde jsou ke stažení vzory formulářů pro správní řízení a co mají v záhlaví?
Heslo Stojíme za Ukrajinou.
To už je fakt blbnutí na kvadrát…..
nenařídí nám vbrzku se zdravit „sláva Ukrajině“? Vzhledem k historii by to bylo fakt pikantní 😀
7.5. byl festival v jedličově ústavu na vyšehradě.
všechno dobrý, dokonce kromě tap tap i jedna dobrá skupina.
a celé to uzavřel nějaký konferenciér = sláva ukrajině
a bylo po nadšení, po potlesku, po náladě
tihle podivní zeleného aktivisti jsou TRAPÁCI.
Všechno jde podle plánu. Až na podporu SAPu.
Pán je labužník… 😀
Komplexní systém. Jen vyrábět a prodávat musíte sami.
Sit and Pray
Perfektni pohled na Obamovu roli v americke politice. Skvele, pravdive, strasidelne. Smutne.. .
https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/big-ben-internet-je-nejvetsi-ohrozeni-demokracie.A220507_153912_p_zahranici_wag
Pořád nechápu proč Ruska armáda neruší mobilní signál v Azovstalu.
2 divana ad 15:59 – jo jo… Dnes opět jsem seděl ve své oblíbené vinotéce spojené s lahůdkářstvím… No a přišla tam jedna dívenka, která se ráda prezentuje jako tzv. babochlap… Pokud vím, aktivně se věnuje military, bojovým aktivitám atp. No a nakoupila si pár dobrot a jen tak mezi řečí prohodila, jak už jí ti Ukrajinci serou a že by je střílela na potkání… (má nemocnou maminku, ta samozřejmě nemá na nic nárok, zatímco Ukrajinci jsou tady luxusně opečováváni)
Tak jsem si tak říkal – tak jen houšť a větší kapky…
jj, já dnes u doktora a obdobné
to bude jednou velké divení, že jsou lidi až tak naštvaní .
už slyším fialu: ale to jste měli říct..
Zajisté. Přitom boje tam jsou na menšině území a tamní oligarchové mají peněz jak želez. Že se nepostarají? Kdepak. těší se až rozkradou prachy z EU.
Podobně krmíme poddané kdejakého afrického lidožrouta, zatím co on žije v luxusu. Platíme projekty proti slepotě v Indii, posíláme jim tam transgenní rejži, jen proto, že tamní blbí líní nejsou ochotni pěstovat mrkev. Podvýživa kam se podíváš, nedostatek bílkovin, ale všechno zasrané od nedotknutelných posvátných krav. Dívky provdávaní za psy a hromadně znásilňované, ale zdejší idioti vřískající Hare, hare….jsou nadšeni z tamních vyžraných guru přednášejících o chudobě, transcendenci a správném způsobu života. Svatořečená psychopatka „Matka Theresa“ ,
Kippling měl stoprocentní pravdu. Dál v samonasírání nebudu pokračovat.
Gazprom potvrdil přijetí oznámení od provozovatele GTS Ukrajiny o ukončení tranzitu přes GIS Sochranivka od 11. května z důvodu vyšší moci, uvedla společnost.
Takže plyn nakonec zavřou jako vždy Ukroši 🙂 Ty Nordstreamy I a II řešili přesně toto.
Tak že by konečně tu NSII spustili ? Jenom jakože na ukázku… protože jestli dojde plyn a Fijalinka se bude vymlouvat na Ukrajince, tak Darwin s nimi ! S Fijalou i Ukrajinci.
Sláva Ukrajině! Hrdinům sláva!
Naopak. Putin prohlásí „Éto ně náše ďélo“. A že komu se to nelíbí, ať si stěžuje na lampárně v Kyjevě.