Ukrajina

Publikováno | Autor:

Dušan Neumann

Střízlivý rozbor z pera Anatola Lieuvena z prestižního amerického magazinu Foreigh Policy

Při popisování Putina a jeho nejbližšího okolí si často vzpomenu na poznámku Johna Maynarda Keynese o Georgesi Clemenceauovi, francouzském premiérovi za první světové války: že to byl člověk v deziluzi, který „měl jedinou iluzi – Francii“.
Něco podobného by se dalo říci o ruské vládnoucí elitě a pomáhá to vysvětlit děsivě riskantní kolektivní hazard, který podnikla invazí na Ukrajinu. Možná jsou bezohlední, chamtiví a cyničtí – ale nejsou cyničtí vůči myšlence ruské velikosti.
Západní média používají termín „oligarcha“ pro označení superbohatých Rusů obecně, včetně těch, kteří nyní zcela nebo z velké části žijí na Západě. Tento termín se etabloval v 90. letech 20. století a ještě dlouho poté jím byl označkován každý bohatý ruský podnikatel. Za prezidenství Borise Jelcina skutečně ovládala malá skupina bohatých podnikatelů stát, který ve spolupráci s vysokými úředníky drancovali. Tuto skupinu však Putin během prvních let své vlády rozprášil.
Tři ze sedmi nejvýznamnějších „oligarchů“ se pokusili Putinovi politicky vzepřít. Boris Berezovskij a Vladimir Gusinskij byli vyhnáni do zahraničí a Michail Chodorkovskij byl uvězněn a poté vyhoštěn. Ostatním a jejich četným méně významným protějškům bylo umožněno ponechat si své podniky v Rusku výměnou za bezpodmínečnou veřejnou podřízenost Putinovi. Když se Putin po zahájení invaze na Ukrajinu setkal (prostřednictvím videa) s předními ruskými podnikateli, nebylo pochyb o tom, kdo dává rozkazy.
Silou, která zlomila oligarchy, byla bývalá KGB, reorganizovaná v různé nástupnické bezpečnostní služby. Sám Putin samozřejmě z KGB vzešel a velká většina vrcholné elity pod Putinovým vedením pochází z KGB nebo přidruženého zázemí (i když ne z ozbrojených sil).
Tato skupina zůstala pod Putinem pozoruhodně stabilní a homogenní a je (nebo byla) mu osobně blízká. Pod jeho vedením drancovali svou zemi (ačkoli na rozdíl od Jelcinových oligarchů si většinu svého majetku ponechali v Rusku) a podíleli se na jeho zločinech nebo s nimi souhlasili, včetně největšího z nich, invaze na Ukrajinu. Opakovali Putinovu štvavou propagandu proti Ukrajině i jeho odsudky západní dekadence.
Vzhledem k tomu, že se Rusko propadá stále hlouběji do válečných bažin a do hospodářské krize, je hlavní otázkou, zda – pokud se válku nepodaří rychle ukončit diplomaticky – mohou Putina odstranit (nebo přesvědčit k odstoupení) samotné ruské elity, aby se pokusily vyprostit Rusko i sebe z jámy, kterou jim vykopal. Abychom mohli posoudit, jaké jsou k tomu šance, musíme pochopit povahu současných ruských elit, a především Putinova nejbližšího okruhu.
Aby ilustroval hloubku ruské katastrofy devadesátých let a ztotožnil se se všemi, kteří jí trpěli, Putin uvedl, že se v jedné fázi – ještě jako podplukovník KGB – snížil k tomu, že si přivydělával jako taxikář na volné noze. To je docela věrohodné. Když jsem v roce 1994 pracoval jako novinář pro The Times v Rusku a bývalém SSSR, byl mým řidičem na severním Kavkaze bývalý major KGB. „Mysleli jsme si, že jsme páteří Sovětského svazu,“ řekl mi trpce. „Teď se na nás podívejte. Praví čekisti!“ odfrkl si.
„Pravý čekista“ (nastojaščij čekist) byla sovětská propagandistická fráze zahrnující vlastnosti jako bezohledná disciplína, odvaha, ideologická oddanost a čestnost, které byly údajně charakteristické pro Čeku, první sovětskou tajnou policii vytvořenou Leninem a jeho spolupracovníky.
Stalo se to předmětem mnoha sovětských vtipů, ale není pochyb o tom, že Putin a jeho nejvyšší elita se v tomto světle nadále vidí jako páteř Ruska – i když se zdá, že Putin, který je všechno, jen ne revolucionář, se mnohem silněji ztotožňuje s bezpečnostními elitami carského Ruska, než toho sovětského.
Zajímavou ilustrací toho je film Svaz spásy (Sojuz spasenije, 2019) o radikálním povstání děkabristů z roku 1825, natočený s podporou ruského státu. Ke značnému šoku mých starších ruských přátel, kteří byli za komunismu vychováni v úctě k děkabristům, jsou hrdiny tohoto filmu car Mikuláš I. a loajální carští generálové a úředníci, kteří proti povstalcům bojovali za zachování vlády a pořádku.
Ačkoli nashromáždili obrovskou moc a bohatství, Putin a jeho nejbližší okolí zůstávají silně rozhořčeni způsobem, jakým se v 90. letech zhroutil Sovětský svaz, Rusko i jejich vlastní organizace – a velká moc v kombinaci s velkou záští je jednou z nejvýbušnějších směsí v domácí i mezinárodní politice.
S tím, jak postupně sílily Putinovy autokratické tendence, začala skutečná moc (na rozdíl od bohatství) v systému stále více záviset na neustálém osobním přístupu k prezidentovi; a počet těch, kteří takový přístup mají, se zúžil – zejména poté, co strach z covidu vedl Putina k drastické osobní izolaci – na hrstku několika blízkých spolupracovníků.
V prvních letech své vlády mohl být Putin (který byl služebně mladým důstojníkem KGB) považován za „prvního mezi rovnými“ v rámci špičkové elity přátel a kolegů. Dnes už tomu tak není. Stále častěji jsou i silovici veřejně degradováni na služebníky autokrata – jak názorně ukázalo Putinovo ponižování šéfa zahraniční rozvědky Sergeje Naryškina na televizním zasedání Rady národní bezpečnosti v předvečer války. Takové pohrdavé chování vůči nejbližším stoupencům by se Putinovi mohlo vymstít, jako se to stalo už mnoha autokratům v minulosti.
Nejbližší okruh tvoří ministr obrany Sergej Šojgu (bývalý ministr pro mimořádné události, který nikdy nebyl vojákem), Nikolaj Patrušev, bývalý šéf domácí rozvědky a nyní tajemník Rady národní bezpečnosti, Naryškin a Igor Sečin, bývalý místopředseda vlády, kterého Putin jmenoval do čela ropné společnosti Rosněfť. Pokud do tohoto nejbližšího někdy patřili vrcholní ekonomičtí představitelé s „vlasteneckými liberálními“ sklony, byli z něj dávno vyloučeni.
Tito muži jsou v Rusku známí jako „siloviki“ – „muži síly“. Mezi siloviky a širšími ruskými elitami – rozsáhlými a velmi nesourodými a nejednotnými kongregacemi bohatých podnikatelů, vysokých úředníků mimo užší okruh, vedoucích představitelů médií, nejdůležitějších generálů, vlasteneckých intelektuálů a pestré party lokálních prominentů, poskoků a agentů, kteří tvoří vedení Putinovy strany Jednotné Rusko – je třeba vést jasnou linii.
Mezi některými širšími ruskými elitami je již patrné znepokojení nad invazí na Ukrajinu a jejími důsledky. Přirozeně to začalo u ekonomických elit, vzhledem k jejich životním zájmům na obchodu se Západem a pochopení katastrofálního dopadu západních sankcí na ruskou ekonomiku. Roman Abramovič, jehož nespokojenosti si nešlo nevšimnout, když hledal kupce pro fotbalový klub Chelsea, tento týden zjistil, že prodej byl zastaven, protože mu byla zmrazena jeho aktiva ve Spojeném království. Michail Fridman, předseda společnosti Alfa Group (již západní sankce těžce zasáhly) a jeden z přeživších „oligarchů“ z 90. let, vyzval k brzkému ukončení války, stejně jako hliníkový magnát Oleg Děripaska.
Pokud nedojde k mírové dohodě a válka se protáhne do krvavého patu, ekonomika prudce poklesne a životní úroveň ruského obyvatelstva se citelně sníží, čímž se nevyhnutelně radikálně rozšíří veřejné protesty, státní represe a pokusy státu o drezírování a vykořisťování byznysu, a tím i nespokojenost širších elit.
Ty však postrádají kolektivní instituce a, což je možná ještě důležitější, kolektivní identity, které by jim umožnily snadno se spojit a Putina sesadit. Dumu neboli dolní komoru ruského parlamentu mi jeden ruský přítel výstižně popsal jako „kompost plný různých druhů shnilé zeleniny“. To je trochu nelaskavé – v Dumě sice zasedají slušní lidé, ale bylo by marné hledat v ní jakékoliv politické vůdce.
Armáda, která by jinde ve světě byla institucí iniciující převrat, byla cílevědomě depolitizována, nejprve sovětským státem a nyní tím Putinovým, výměnou za rozsáhlé státní financování. Nyní se zavázala k vojenskému vítězství na Ukrajině, nebo alespoň k něčemu, co lze jako vítězství prezentovat.
Na druhou stranu Putinova bezohledná čistka ve vyšších armádních kruzích spolu se zjevnou nekompetentností, s níž vrchní velení řídilo invazi na Ukrajinu, může v budoucnu vést ke značné nespokojenosti v armádě, včetně generálů nižších hodností. To znamená, že armáda se sice sama proti Putinovi neobrátí, ale je také velmi nepravděpodobné, že by ho zachránila.
Jeden z nejúčinnějších tlaků na Putinovu elitu mohou vyvíjet jejich vlastní děti. Téměř všichni rodiče vyrostli a začali svou kariéru v posledních dekádách Sovětského svazu. Jejich děti však v mnoha případech získaly vzdělání a žily převážně na Západě. Mnozí z nich souhlasí, alespoň v soukromí, s Jelizavetou Peskovovou, dcerou Putinova tiskového mluvčího Dmitrije Peskova, která proti válce protestovala na Instagramu (pak příspěvek rychle smazala). Rodinné večeře doma u Peskovových jsou jistě v těchto dnech zajímavé.
Silovikové jsou však s Putinem a válkou natolik spojeni, že změna ruského režimu by musela zahrnovat odstavení většiny z nich od moci, eventuálně výměnou za slib, že nebudou zatčeni a zachovají si své majetky (takovou záruku dal Putin svému předchůdci Jelcinovi).
Přesto tato změna může trvat dlouho. Siloviki byli jsou poměrně správně vykreslováni jako hluboce zkorumpovaní – ale jejich korupce nese zvláštní rysy. Vlastenectví je jejich ideologií a sebeospravedlněním jejich nesmírného bohatství. Jednou jsem si u šálku čaje povídal s bývalým vysokým sovětským úředníkem, který udržoval kontakty se svými starými přáteli z Putinovy elity.
„Víte,“ uvažoval, „za sovětských časů byla většina z nás opravdu celkem spokojená s dačou, barevnou televizí a přístupem do speciálních obchodů s některým západním zbožím a dovolenou v Soči. Byli jsme naprosto spokojení a srovnávali jsme se jen s ostatními občany, ne se západními elitami.“
„Dneska mají silovici samozřejmě rádi svůj západní luxus, ale nevím, jestli je všechno to kolosální bohatství dělá šťastnějšími, nebo jestli jsou pro ně nejdůležitější peníze samotné. Myslím, že jedním z důvodů, proč kradou v takovém měřítku, je to, že se považují za představitele státu a mají pocit, že být chudší než banda podnikatelů by bylo ponížením, dokonce jakousi urážkou státu. Dříve platilo, že úřední hodnost vám dávala nejvyšší postavení. Nyní musíte mít k hodnosti i obrovské množství peněz. To je to, co s ruskou společností udělala devadesátá léta.“
Silovikové přirozeně lpí na myšlence veřejného pořádku, na pořádku, který zaručuje jejich vlastní moc a majetek, ale který je také podle nich nezbytný k tomu, aby Rusko neupadlo zpět do chaosu 90. let a ruské revoluce a občanské války. Katastrofa 90. let podle nich zahrnovala nejen katastrofální úpadek státu a ekonomiky, ale i společensky destruktivní morální anarchii – a jejich reakce nebyla nepodobná reakci konzervativní americké společnosti na 60. léta nebo konzervativní německé společnosti na 20. léta.
V tomto ohledu mají Putin a silovici opravdové sympatie velmi velké části ruského obyvatelstva, které zůstává silně rozhořčeno – jak nad způsobem, jakým byli v 90. letech zrazeni a okradeni, tak nad tím, co vnímají jako otevřené pohrdání, které vůči obyčejným Rusům projevují liberální kulturní elity t Moskvy a Petrohradu.
Při jedné nezapomenutelné příležitosti v polovině 90. let jsem byl požádán, abych po večeři přednášel na konferenci pořádané přední západní bankou pro západní investory a ruskou finanční elitu. Večeře se konala ve známém moskevském nočním klubu. Když mi vypršel čas, nikdo se nepokusil dát mi to najevo. Namísto toho za mnou najednou začala znít jazzová verze sovětské vlastenecké písně a na pódiu objevil někdo v medvědím kostýmu, mávající ruským vojenským praporem a vedoucí za sebou řadu tanečnic oděných do velmi zkrácených parodií národního kroje.
Tváří v tvář této konkurenci jsem se ani nepokusil pokračovat ve svém pečlivě promyšleném projevu, ale zmateně jsem se odebral ke svému stolu. Najednou jsem měl mrazivě studený pocit. Vzpomněl jsem si na scénu z filmu Kabaret z roku 1972, odehrávající se v nočním klubu ve výmarském Berlíně nedlouho před nástupem nacistů k moci, v níž tanečníci předvádějí před chichotajícím se publikem parodii na přehlídku slavného německého vojenského pochodu. Přemýšlel jsem, zda i v Rusku bude za všechno to veselí vystaven strašlivý účet – a obávám se, že Ukrajina a ruští vojáci ho nyní platí.
Jedním z nejhorších důsledků této války bude hluboká a dlouhodobá izolace Ruska od Západu. Domnívám se však, že Putin a silovici (i když v širších elitách jich mnoho není) tuto izolaci vítají. Začíná jim imponovat čínský model: nesmírně dynamická ekonomika, disciplinovaná společnost a rostoucí vojenská velmoc, které s železnou kontrolou vládne dědičná elita, jež spojuje obrovské bohatství s hlubokým vlastenectvím a prosazuje myšlenku Číny jako samostatné a nadřazené civilizace.
Možná chtějí, aby Západ natlačil Rusko do náruče Číny, a to i přes riziko, že se tím Rusko stane závislým na Pekingu. A samozřejmě věří, že válka na Ukrajině upevní vlastenecké cítění v Rusku na podporu jejich vlády a také jim umožní, aby se ve jménu podpory válečného úsilí zapojili do zesílených represí. Tyto represe již začaly: v Rusku byly uzavřeny poslední nezávislé sdělovací prostředky a zákony trestají jakoukoli kritiku války jako vlastizradu.
Především z hlubokých historických, kulturních, profesních a osobních důvodů jsou silovici a ruská oficiální elita obecně zcela a neodvolatelně oddáni myšlence Ruska jako velmoci a jednoho z pólů multipolárního světa. Pokud v to nevěříte, nejste součástí ruského establishmentu, stejně jako pokud nevěříte v globální prvenství USA, nejste součástí amerického zahraničního a bezpečnostního establishmentu.
Místo Ukrajiny v této doktríně přesně vystihl bývalý poradce USA pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski: „Bez Ukrajiny přestává být Rusko euroasijským impériem.“ Ruský establishment s ním zcela souhlasí. Přinejmenším posledních 15 let také souhlasí s tím, že záměrem Ameriky je zredukovat Rusko na podřízenou velmoc třetího řádu. V poslední době dospěli k závěru, že Francie a Německo se USA nikdy nepostaví na odpor. „Pro Západ máme jen nepřátele,“ jak mi v roce 2019 řekl jeden intelektuál z establishmentu.
Ruský establishment považuje podporu ukrajinského nacionalismu za klíčový prvek protiruské strategie Washingtonu. Dokonce i jinak klidní a rozumní členové ruského establishmentu se vrtěli vzteky, když jsem se v rozhovoru odvážil naznačit, že by pro samotné Rusko bylo lepší nechat Ukrajinu jít. Zdá se, že jsou připraveni v případě potřeby dlouho a bezohledně bojovat, a to za cenu nesmírných nákladů a rizik pro svůj režim, jen aby tomu zabránili.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 768 komentářů u „Ukrajina“

  1. 2 Petr Kunetka – to máš z toho, že používáš ty zasraný vlákna… Když už nejsou čísla příspěvků, stačí odkázat čas a je jasno…

  2. Už jsem podotýkal, že o nějaké partyzánské válce třeba v Chersonu se nikdo nezmiňuje. Dtto okolí Mariupolu. Asi hraje roli absence (západo)ukrajinského represivního aparátu.

  3. 2 skimic ad 20:10 – proti vládě deštník nefunguje… Tam funguje kropítko – např. Sa vz. 58, alias koktavé železo…
    A je jedno, jestli kosa, nebo pádlo…

  4. Michl se mi jeví jako rozumnej. ČNB zvedá úroky od podzimu, bez jakéhokoli vlivu na inflaci, jen o 4% posílila koruna. Což pro ekonomiku závislou na exportu není moc dobrá zpráva. Taky se to hned projevilo schodkem zahr. obchodu.
    Už při prvním razantním zvýšení úroků jsem tu psal, že to akorát prodraží hypotéky a stávající úvěry, což se zase promítne do koncových cen.
    Pokud by skutečně Rusnok chtěl snížit peněžní zásobu, bylo by řešením zvýšit povinné rezervy bank. A nebrat jako kolaterál všelijaké obskurní státní dluhopisy. Jenže na to je proti síle bankovnho sektoru i ČNB moc malej pán – byl by to boj proti evropskému bankovnímu systému.

  5. Ke stanům v ZOO. Aby to nedopadlo jako v Brně. Tam utekli zase zpátky k nádraží. V Sherwoodu je taky veseleji než někde v Troji.
    Z Brna mám ty nejpřesnější informace. Synáček dělá na nádraží. Víc jen osobně.

  7. Francouzský humanitární dobrovolník po návratu z Ukrajiny domů….
    https://www.youtube.com/watch?v=ZoKnhXnp-Zk&t=32s
    „…Mezi tím, co slyším z televizní obrazovky a tím, co jsem viděl na vlastní oči, je propast. Bojovníci Azova jsou všude. S neonacistickými nášivkami. Šokuje mě, že Evropa dodává zbraně neonacistům. Na jejich uniformách jsou všude vyšité symboly SS. Nejenže se netají svými názory. Dělají jim reklamu. Pracoval jsem s těmito lidmi a léčil je. Otevřeně říkají, že jsou připraveni zničit černochy a Židy….“

  8. Tak hned vedle toho kamene, na ktery si u potoka vzdycky sednu a dam si svacinu, si udelala divoka husa hnizdo a pilne na nem sedi. Sedl jsem si na jiny sutr, asi pet metru vedle. Husa na me chvilku hledela, ale pak me vyhodnotila za ne nebezpecneho a soustredila se plne na zahrivani sveho pokladu. Ja mam trochu otlacenou prdel, ten muj novy sutr neni jeste vysezeny. Jak jsem se tam kolem tune krabatil, nekdo cesky zavolal:“Dobre ti ty pacholku tak!“ Byl to pstruh, ktereho uz jsem asi predtim osidil a vykladal mu nejake sve blaboly.

  9. Dobré zas ráno… 2 Matzurka ad 22:42 – jo jo… Další nepohodlné svědectví… Nějak je jich čím dál víc…
    Taky jsem nečekal, že vláda ČR bude otevřeně podporovat nacisty a že spousta lidí tomu bude tleskat. U některejch mě to docela překvapilo.
    Stejně tak by mě zajímalo, jak se např. Jura-p nebo Jasan tvářej na to, že z ODS se stala fakticky nacistická strana (cenzura, potlačování odlišného názoru, kriminalizace oponentů, výzvy k udavačství – to není nic jiného, než nacismus. + jednomyslná podpora vůdce… Dle skutků jejich poznáte je…). No a jestlipak v té straně stále jsou? Pokud ano, tak to pro mě znamená, že tuto politiku podporují.
    Že zbraně nacistům dodává Fiala, Černochová, Vystrčil a jim podobní mě naopak nepřekvapuje vůbec. EU se čím dál víc presentuje jako pokračovatel třetí říše a tihle dělají všechno proto se EU zavděčit… A s Polskem se předhánějí, kdo bude agilnější…
    A snad ani nemusím dodávat, kdo jedinej z toho má prospěch.
    Welcome to the Brave New World…

    • Mě nejoblíbenější jídlo vždy byla rýže.

  10. Sláva Ukrajině vespolek.
    P.M. K divoké huse jsou nejlepší lokše.

  11. No a tohle je taky hezký:
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/A-co-deti-A-co-silnice-40-miliard-dolaru-pro-Ukrajinu-spustilo-v-USA-rev-701889
    „Sněmovna reprezentantů ve Spojených státech v úterý schválila nový balíček pomoci pro Ukrajinu ve výši 40 miliard dolarů v rámci pokračujícího boje s ruskou invazí. Většinově byla předloha schválena ve Sněmovně reprezentantů a nyní poputuje do Senátu.“
    „Sněmovna reprezentantů pod vedením demokratů schválila dodatečnou pomoc pro Ukrajinu s podporou stran poměrem hlasů 368 ku 57…“
    Hezké, že?

  12. Dobré ráno vespolek,
    no USA se holedbaly, že si vezmou 100tisíc ukrajinských azylantů. Tak jim Hřib může přistavit letadlo, adeptů bude jistě dost.

    • No jo, ale tohle je spíš statistika … a co je statistika?

    • IMHO věděl také prd, ale vyšlo mu to. Věc je zkreslená očkováním.
      Číňani, druhý extrém, zase prokázali schopnost čelit nějakému opravdu katastrofickému patogenu. Mají nacvičeno.

      V každém případě, kdo nejvíce profituje – jsou švédské děti.

  14. Dobré ráno,

    „Welcome to the Brave New World…“
    Ale jakejpak krásnej novej svět? Vždyť je to némlich to samý co svět světem stojí.

  16. Tak se mi zdá, že Vladimír Vladimír prakticky vyhranou šachovou partii změnil v zápas v bahně. Které už velmi nepříjemně cáká okolo. Neporadil se…
    Největší průser po druhé světové válce. A jak my tady? S čím kdo zachází, tím schází. Spolu chyceni, spolu oběšeni. Hlavní aktér na této straně je doslova za vodou. Brexit se jeví jako geniální tah. Ze všech nejen EU vlád se jako nejblbější jeví zdejší.

    • Pozná podle toho, jestliže když se vyjádřila o tom či onom, skončíš v kriminálu nebo ne.

  19. Je to mimo kontrolu, rozhodování je ve vleku událostí, bude hůř, lepšího nedožiju.
    Žáby v hrnci si neuvědomují, že už jsou ve válce.

    • A je otázkou, zda na správné straně.

    • Uvědomují. 😉
      Krásný nový den.
      Nikita Nikitič z Izmailova si každý den koupí za 50 kopějek noviny. Podívá se na první stránku a hned je u trafiky zahodí.
      Trafikant se ho měsíci ptá:
      +Nikito Nikitiči, proč čtete jenom první stránku?
      -Hledám, jestli tam není nekrolog.
      +Nekrology jsou až na straně 15.
      -Nekrolog, na který čekám, bude na první straně.

      Války bývají vedeny snahou řešit domácí problémy.
      Armády slavně vítězí, hrdinové skáčou za stranu, za lidi. Vše, jak má být. Vše podle plánu.

  20. Schumi, někdy bych strašně rád věděl, co všechno nevíme 🙂

    Ro rozhodnutí bylo skutečně, jak říkáme my, hráčí Dračího doupěte, out of character. Ale co k němu vedlo? Proč k němu došlo?

    To není „zbláznili jsme se“. Za tím je 5 let pŕípravy.

    • Je. Tak jako vstup Finska do NATO. Ukrajina a Finsko. Rusko v kleštích.
      Jednu jejich čelist rozlamuje. Za ceny vysokých nákladů. Extenzivně, hrubou silou, ve vleku událostí. Dosud rozumné vystupující pindají tuze škodlivé hlouposti.

      Uvažuju nad možným vlivem Covidu a očkování proti němu.

      • „Dosud rozumné vystupující pindají tuze škodlivé hlouposti.“

        To je v poslední době VELMI obecný jev.

        Rusko má historickou tendenci dostat se do vleku událostí.

  21. A něco jiného než Ukrajina:
    Kocour na NP rozebírá poslední události v případu českých dětí v Norsku.

  22. Mimo mísu neboli vytrženo z kontextu.
    Odhadovaná inflace v Rusku bude letos až 18%. U nás 14%. Rusko válčí na Ukrajině a je pod sankcemi poloviny světa. My máme dost na to, abychom Ukrajině posílali pomoc, mimo jiné i těžké zbraně. Neválčíme, nejsme pod sankcemi. Zatím.
    Jaký je v tom rozdíl? 4%

    • V tom, že zatím neválčíme. Naštěstí nemáme kým a čím.

  23. Tak jsem si projel články, hrdinná UA armáda vítězí na všech frontech, Rusku už zase dochází munice, technika, nafta a jídlo, navíc vojáci odmítají bojovat. A Putin už možná i zemřel.

    Jen nechápu, proč je nevysvobodí z toho mariupole a proč se neustále k sobě přibližují čelisti Severodoneckého kotle.

    Ale už bych se opakoval. Prostě se mi nechce zvykat na návrat do 70. let, akorát se zákeřným nepřítelem a přítelem na věčné časy na opačných stranách.

    Co takhle zavést Měsíc Česko-amerického přátelství?

    Ale koho to zajímá. Jdu dělat. Někdo ty zbraně pro UA zaplatit musí, že.

    • Přečtěte si na Viditelném Mackovi poslední odstavec z dnešních glos.

      • No, trochu v tom smrdí tři roky nepodmíněné.

    • Překladač na Google by měli zakázat. Člověk se tak dostane k informacím, které by tady neměly být známy. [;>))

      • Fakt váhám, jestli – kdyby Tucker mluvil u nás – už nebyl vyšetřován.

  25. Petr Kunetka (12.5.2022 (8.37)) napsal:
    „A co je důležitější, než děti?“
    Romové a Afričani to dobře vědí.

    • No, já myslel K , ne R strategii. Zavření škol vadí těm, co vyznávají K strategii, R ani nemusí vědět, co škola je:)

  26. Každopádně, blížíme se k velké válce. USA nasype do UA víc, než je roční rozpočet UA armády (otázka je, kolik z toho tam doteče a kolik si nechají oligarchové), naše věrchuška otevřené mluví o tom, že Putina a Rusko je třeba zničit za každou cenu. Jakákoliv jednání jsou zapomenuta.

    Ale jsem v pohodě. Rusko je slabé, do Vánoc jsme z fronty doma.

    Jdu si listovat v Remarquovi. Anebo v Malevilu.

    • Fronta je při atomové válce nesmysl. Nebude potřeba.
      A Malevil je lepší. Končí přece tím, že lidé se znova učí vyrábět střelný prach seškrabáváním ledku se zdí sklepů.
      Nebo si promítněte film „Konec srpna v hotelu Ozon“. Ten vám řekne o „lidstvu“ možná víc, než mnohé učené traktáty.

      • Je na Ulož to.
        Za případné deprese poté, co vám ledacos dojde ale neručím. Já jej promítal den před tím, než jsem odešel do civilu, A začal jsem pak plánovitě číst a sbírat tzv. postkatastrofickou a dystopickou literaturu. Už je to přes padesát let.

        • Také mohu – Smrt trávy, Den trifidů, Legenda o Svatém Leibowitzovi… Mám načteno.

  27. Lidi jsou pořád jenom jako ti lidoopi.
    Ti se ovšem mají o něco lépe: Neznají politiku, ideologie a desinformace. Slova, slova, slova. Nevolí si žádné vlády a parlamenty, Nepoužívají noviny, rozhlas, televizi a internet. Ala samec je prostě ten nejsilnější a nejagresivnější. Do doby, než zeslábne a než se najde ještě silnější a agresivnější.
    Vso jásno, panjátno…

    Ovšem platí několik základních pravidel:
    – Kdo se dostatečně nemnoží, vyhyne
    – Život je boj
    – Pravdu mají vždy vítězové

    Nejen lidé a lidoopi. Platí to pro pro všechny životní formy. Lišky, zajíce, myši, mouchy. I pro kvasinky – tam snad neplatí třetí bod. Ale nevím to jistě, s kvasinkami jsem nemluvil.

  28. Matzurko, jen připomenu, že v listopadu jsou v USA volby. Podle současných výhledů to vypadá na drtivé vítězství republikánů, jestli se nestane něco zásadního.

    Třeba velká válka nebo tak.

  29. Ale bude hůř – v Rusku. Sankce konečně pořádně zabraly.
    Dolar klesl pod 66 rublů – na 65,5 rublů, minimum z ledna 2020, euro – minimum z února 2020, na 68,5 rublů.

    • Nejlépe se má náš proevropský pavián. Rubly platit nemusí anžto se s ním o tom ani nikdo nebaví a plyn dostává přidělený z Německa.
      Může tedy statečně vřískat, že fakt rublížkem nezaplatí a přitom viset třeba za ocas na větvi.

  32. Spor v USA o potraty. Nerozumím jedné věci, naši zámořští komentátoři jsou jednoznačnéěpro republikánskou politiku. A přitom právě republikáni prosazují ten tvrdý zákaz potratů?

    • NN. Nejde o zákaz potratů, ale o přenesení rozhodování o legitimitě a parametrech potratů z federální na státní úroveň (ve shodě s konzervativním výkladem US ústavy do federální vláda může a nemůže rozhodovat).

      Je to podobné, jako občanská válka, která řešila, zda lze otrokářství zakázat na federální úrovni.

    • „Nikdo není dokonalý“ jak se praví v jednom americkém filmu.

    • Potrat sem potrat tam. Politika je důležitá.
      Proto ani Tucker Carlson už není populární, protože není militantní ukrofil, čímž se protiví US mainstreamu nejen demokratickému ale i republikánskému. Nebezpečný renegát.

    • Velmi chutné použití jedné z nejslavnějších PC her 90. let – Fallout 🙂

  34. 2 Petr Kunetka ad 9:43 – viz Brodský – Ostře sledované vlaky…

    • Nepřečtu si, nechci platit ani korunu a pak zase rušit členství.

      • Taky nečtu placené články. Jednak jsou obvykle k přečtení i jinde, ale hlavně nejsou o nic lepší než ty neplacené. Navíc jsou obvykle stejně zaujaté, tedy neobjektivní. Je jedno, na kterou stranu.

        • Tak promiňte, že to je placené, mi uniklo.
          Neumím to zkopírovat a být sem odkaz na text, jak to někteří tady dělají.

          a odkaz s citacemi mi to nechtělo pustit.

    • Teda, zásadní sdělení a ztroskotá na placeném přístupu!
      Promiňte, ale nešlo odolat. 🙂

      • Já si spíš myslím, že je tu každému šumák co plánuje Ukajina po válce.
        Jediné co je na sichr, že to budeme platit my.

      • Čemu jsi nemohla odolat, Dano?
        Nepovažovala jsem to za zásadní sdělení, spíš za zajímavé.
        Stejně ty představy Ukrajiny o tom, jak budou po vítězné válce zářit jako hvězda mezi Kazaní, Konstantinopolem a Berlínem nejsou reálné a budou lídrem celé východní Evropy jsopu mimo jakoukoliv realitu.

        A že to je v placený sekci? No, to se občas stává, že to jeden přehlídne. Určitě v tom nejsem první.
        Prý se takové články stejně dají najít jinde na netu.

  39. Dobré odpoledne. 300GW větrných turbín.
    …
    Ale prosím, ozvalo se sluchátko…
    Trochu se to zpomaluje. Asi bude třeba zatlačit na dotacích nebo zlumit skřeky EIÁÁ AIÁÁ…
    https://youtu.be/2rALVgdoMHk
    OTOH obráběcí stroje by mohly poskočit nahoru. Podle spotřebované munice. Pokud na Ukrajině zavedeme evropský rozvor, srdéčko také poskočí. Chcete? Dodáme. Montovny…
    Šanghaj se střílí do nohy. Počkej, ty s tím neumíš tvrdí Peking. Střílí se do rukou.

  40. Kšefty na Ukrajině budou. To nemám starost. Jen najít hejly co to zaplatí.

  41. Jak dokopat Rusko k dobývání a obsazení většiny Ukrajiny.
    Čím vyšší náklady, čím více obětí, čím více krve, tim lépe.
    ….

    • Jak? Těžko. Tu rozdrbanou chudou a přesto rozkradenou zemi, bývalou obilnici Ruska i Evropy nebude nikdo chtít vlastnit. Víra v Banderu a Azov nebude k ničemu ani obyvatelstvu, ani vládě. Nakonec to dopadne podle Shakespeara: Mouřenín posloužil, mouřenín může jít. (Othello)
      Zámoří se pokusí uplatnit své směnky – ale asi nebude vůči komu. Dlužník bude v kómatu a nástupce – v nedohlednu.

      • Aby Rusko a Ukrajina víc krvácely, aby se zvětšovaly příkopy nenávisti a strachu. S tím spojený byznys.

    • To je mi líto, kupoval jsme tam dobré věci, hlavně mražené mořské…

  43. Tak jsem před chvíli dostala zprávu, že dnes, deset minut po poledni, se naše rodina rozrostla o dalšího člena. Jmenuje se Hynek a má 3,6 kg a 51 cm. Docela dobrý začátek, pro tuhle nejistou dobu. A my už se těšíme na srpnový každoroční rodinný slet, až si pohojdáme kočárek a popěstujem miminko.

    • Gratuluji! Musím říci, že žádného Hynka neznám, ale je to pěkné jméno…

      • Nadmíru dobře. I lékař se může splést. Doufejme. 🙂

        • Tak teď gratuluji dvojnásob. Ale Vy jen jednoho paňáka!
          🙂
          Dobrých zpráv je Dano nicméně málo, tak si dejte na dobrou noc i toho druhého. Mám opravdu radost. Muselo to být opravdu v kombinaci s kyčlí a kovidem peklo. Tak ho zatěžujte ať nezvlčí 🙂

    • Narodil se do nehezké doby, ale snad bude líp. Ať má z něj rodina radost!

    • Mazel tov !
      Ať chlapeček prospívá a roste, k radosti rodičů i celého okolí.

      • Druh, který se nemnoží vyhyne. To není nic politického, to je přírodní zákon! Takže ať žije!

    • pokud vím, tak jamal se používal jenom na transport plynu pro konkrétní obchodní případy. Když dodávka skončila, Jamal přestal fungovat a byl uzavřený až do další dodávky. Český PaH + Bž z toho měl vždycky erekci a psal jak je Rusko zlé, že zavírá plyn do Evropy.
      To, že teď zavřeli Jamal, může znamenat to samé.
      A jestli Rusko nemůže zastavit, nebo snížit těžbu plynu znamená brzký konec války, protože se Rusko nafoukne a vybuchne a bude od něj konečně pokoj .

  46. Pro primátora Hřiba a mladého Koláře.
    Nestálo by za to nějakou ulici přejmenovat na Sorosovou?
    Jen málokdo udělal pro slovany tolik co on. Když nemůžeme mít jeho Universitu, proč ne alespoň ulici? Korunní třeba. Tedy ten zbytek.

    • Korunní už byla Wilhelme Piecka, ale teď jde o Korunovační.

      • No, třeba naši vnuci dojdou k závěru, pokud ta Ukrajina zvítězí a bude tím východoevropským lídrem, že by bylo vhodnější ty ukrajinský hrdiny radši moc nepřipomínat a přejmenujou ji zas na Korunovační. 😀

        • Mně vyhovuje Korunovační ale i jakákoliv jiná.
          To misto je mimo názvy. Kdyby se jmenovalo Vaklaf Hvel Strasse, nepozbylo by na ceně.

  47. Kurasuv clanek jeste na Psu stale jemoc doporucuji.
    „Diky z duse autorovi. Presne popsal roli Marxova a Alinskeho zaka Obamy. Revolucionarska slova prvne zminenych obrnil Obama nedotknutelnosti barvy sve pleti. Odpor, at byl jakykoliv, byl odmrsten carovnym a vsemocnym slovem rasismus. Trumpova ctyrleta episoda v Bilem dome na chvilku odvratila tichy (presne podle Alinskeho) skluz k „demokraticke“ zmene rezimu k socializmu. Obamovy nomenklaturni kadry uz cekaly, jak uchopi plnou moc. Musime doufat, ze ti, ktere Trump svou sveraznou retorikou probudil z ignorantstvi a povazovani americkych svobod a zpusobu zivota za samozrejmost, neupadnou znovu do stejneho stavu jako predtim. Presne tak by si to Obama a jeho oligarchove prali. No a Biden? To je lhostejne. Precte lidem to, co mu ti skutecne nebezpecni pred vystoupenim napisou.“ – to jsem ja v diskuzi.

  48. Osm dezinformačních webů, které provozovatel českých internetových domén po domluvě s bezpečnostními složkami státu na konci února zablokoval, opět odblokuje, pokud nebudou vyřazené na základě příkazu soudu, policie či jiného kompetentního orgánu. Sdružení CZ.NIC, které české domény .cz provozuje, to uvedlo v tiskové zprávě.
    viz lidovky.cz

    • Počkám si na nějakého „30. dubna.“ To už by mělo být jasno.

Komentáře nejsou povoleny.