Ukrajina

Publikováno | Autor:

Dušan Neumann

Střízlivý rozbor z pera Anatola Lieuvena z prestižního amerického magazinu Foreigh Policy

Při popisování Putina a jeho nejbližšího okolí si často vzpomenu na poznámku Johna Maynarda Keynese o Georgesi Clemenceauovi, francouzském premiérovi za první světové války: že to byl člověk v deziluzi, který „měl jedinou iluzi – Francii“.
Něco podobného by se dalo říci o ruské vládnoucí elitě a pomáhá to vysvětlit děsivě riskantní kolektivní hazard, který podnikla invazí na Ukrajinu. Možná jsou bezohlední, chamtiví a cyničtí – ale nejsou cyničtí vůči myšlence ruské velikosti.
Západní média používají termín „oligarcha“ pro označení superbohatých Rusů obecně, včetně těch, kteří nyní zcela nebo z velké části žijí na Západě. Tento termín se etabloval v 90. letech 20. století a ještě dlouho poté jím byl označkován každý bohatý ruský podnikatel. Za prezidenství Borise Jelcina skutečně ovládala malá skupina bohatých podnikatelů stát, který ve spolupráci s vysokými úředníky drancovali. Tuto skupinu však Putin během prvních let své vlády rozprášil.
Tři ze sedmi nejvýznamnějších „oligarchů“ se pokusili Putinovi politicky vzepřít. Boris Berezovskij a Vladimir Gusinskij byli vyhnáni do zahraničí a Michail Chodorkovskij byl uvězněn a poté vyhoštěn. Ostatním a jejich četným méně významným protějškům bylo umožněno ponechat si své podniky v Rusku výměnou za bezpodmínečnou veřejnou podřízenost Putinovi. Když se Putin po zahájení invaze na Ukrajinu setkal (prostřednictvím videa) s předními ruskými podnikateli, nebylo pochyb o tom, kdo dává rozkazy.
Silou, která zlomila oligarchy, byla bývalá KGB, reorganizovaná v různé nástupnické bezpečnostní služby. Sám Putin samozřejmě z KGB vzešel a velká většina vrcholné elity pod Putinovým vedením pochází z KGB nebo přidruženého zázemí (i když ne z ozbrojených sil).
Tato skupina zůstala pod Putinem pozoruhodně stabilní a homogenní a je (nebo byla) mu osobně blízká. Pod jeho vedením drancovali svou zemi (ačkoli na rozdíl od Jelcinových oligarchů si většinu svého majetku ponechali v Rusku) a podíleli se na jeho zločinech nebo s nimi souhlasili, včetně největšího z nich, invaze na Ukrajinu. Opakovali Putinovu štvavou propagandu proti Ukrajině i jeho odsudky západní dekadence.
Vzhledem k tomu, že se Rusko propadá stále hlouběji do válečných bažin a do hospodářské krize, je hlavní otázkou, zda – pokud se válku nepodaří rychle ukončit diplomaticky – mohou Putina odstranit (nebo přesvědčit k odstoupení) samotné ruské elity, aby se pokusily vyprostit Rusko i sebe z jámy, kterou jim vykopal. Abychom mohli posoudit, jaké jsou k tomu šance, musíme pochopit povahu současných ruských elit, a především Putinova nejbližšího okruhu.
Aby ilustroval hloubku ruské katastrofy devadesátých let a ztotožnil se se všemi, kteří jí trpěli, Putin uvedl, že se v jedné fázi – ještě jako podplukovník KGB – snížil k tomu, že si přivydělával jako taxikář na volné noze. To je docela věrohodné. Když jsem v roce 1994 pracoval jako novinář pro The Times v Rusku a bývalém SSSR, byl mým řidičem na severním Kavkaze bývalý major KGB. „Mysleli jsme si, že jsme páteří Sovětského svazu,“ řekl mi trpce. „Teď se na nás podívejte. Praví čekisti!“ odfrkl si.
„Pravý čekista“ (nastojaščij čekist) byla sovětská propagandistická fráze zahrnující vlastnosti jako bezohledná disciplína, odvaha, ideologická oddanost a čestnost, které byly údajně charakteristické pro Čeku, první sovětskou tajnou policii vytvořenou Leninem a jeho spolupracovníky.
Stalo se to předmětem mnoha sovětských vtipů, ale není pochyb o tom, že Putin a jeho nejvyšší elita se v tomto světle nadále vidí jako páteř Ruska – i když se zdá, že Putin, který je všechno, jen ne revolucionář, se mnohem silněji ztotožňuje s bezpečnostními elitami carského Ruska, než toho sovětského.
Zajímavou ilustrací toho je film Svaz spásy (Sojuz spasenije, 2019) o radikálním povstání děkabristů z roku 1825, natočený s podporou ruského státu. Ke značnému šoku mých starších ruských přátel, kteří byli za komunismu vychováni v úctě k děkabristům, jsou hrdiny tohoto filmu car Mikuláš I. a loajální carští generálové a úředníci, kteří proti povstalcům bojovali za zachování vlády a pořádku.
Ačkoli nashromáždili obrovskou moc a bohatství, Putin a jeho nejbližší okolí zůstávají silně rozhořčeni způsobem, jakým se v 90. letech zhroutil Sovětský svaz, Rusko i jejich vlastní organizace – a velká moc v kombinaci s velkou záští je jednou z nejvýbušnějších směsí v domácí i mezinárodní politice.
S tím, jak postupně sílily Putinovy autokratické tendence, začala skutečná moc (na rozdíl od bohatství) v systému stále více záviset na neustálém osobním přístupu k prezidentovi; a počet těch, kteří takový přístup mají, se zúžil – zejména poté, co strach z covidu vedl Putina k drastické osobní izolaci – na hrstku několika blízkých spolupracovníků.
V prvních letech své vlády mohl být Putin (který byl služebně mladým důstojníkem KGB) považován za „prvního mezi rovnými“ v rámci špičkové elity přátel a kolegů. Dnes už tomu tak není. Stále častěji jsou i silovici veřejně degradováni na služebníky autokrata – jak názorně ukázalo Putinovo ponižování šéfa zahraniční rozvědky Sergeje Naryškina na televizním zasedání Rady národní bezpečnosti v předvečer války. Takové pohrdavé chování vůči nejbližším stoupencům by se Putinovi mohlo vymstít, jako se to stalo už mnoha autokratům v minulosti.
Nejbližší okruh tvoří ministr obrany Sergej Šojgu (bývalý ministr pro mimořádné události, který nikdy nebyl vojákem), Nikolaj Patrušev, bývalý šéf domácí rozvědky a nyní tajemník Rady národní bezpečnosti, Naryškin a Igor Sečin, bývalý místopředseda vlády, kterého Putin jmenoval do čela ropné společnosti Rosněfť. Pokud do tohoto nejbližšího někdy patřili vrcholní ekonomičtí představitelé s „vlasteneckými liberálními“ sklony, byli z něj dávno vyloučeni.
Tito muži jsou v Rusku známí jako „siloviki“ – „muži síly“. Mezi siloviky a širšími ruskými elitami – rozsáhlými a velmi nesourodými a nejednotnými kongregacemi bohatých podnikatelů, vysokých úředníků mimo užší okruh, vedoucích představitelů médií, nejdůležitějších generálů, vlasteneckých intelektuálů a pestré party lokálních prominentů, poskoků a agentů, kteří tvoří vedení Putinovy strany Jednotné Rusko – je třeba vést jasnou linii.
Mezi některými širšími ruskými elitami je již patrné znepokojení nad invazí na Ukrajinu a jejími důsledky. Přirozeně to začalo u ekonomických elit, vzhledem k jejich životním zájmům na obchodu se Západem a pochopení katastrofálního dopadu západních sankcí na ruskou ekonomiku. Roman Abramovič, jehož nespokojenosti si nešlo nevšimnout, když hledal kupce pro fotbalový klub Chelsea, tento týden zjistil, že prodej byl zastaven, protože mu byla zmrazena jeho aktiva ve Spojeném království. Michail Fridman, předseda společnosti Alfa Group (již západní sankce těžce zasáhly) a jeden z přeživších „oligarchů“ z 90. let, vyzval k brzkému ukončení války, stejně jako hliníkový magnát Oleg Děripaska.
Pokud nedojde k mírové dohodě a válka se protáhne do krvavého patu, ekonomika prudce poklesne a životní úroveň ruského obyvatelstva se citelně sníží, čímž se nevyhnutelně radikálně rozšíří veřejné protesty, státní represe a pokusy státu o drezírování a vykořisťování byznysu, a tím i nespokojenost širších elit.
Ty však postrádají kolektivní instituce a, což je možná ještě důležitější, kolektivní identity, které by jim umožnily snadno se spojit a Putina sesadit. Dumu neboli dolní komoru ruského parlamentu mi jeden ruský přítel výstižně popsal jako „kompost plný různých druhů shnilé zeleniny“. To je trochu nelaskavé – v Dumě sice zasedají slušní lidé, ale bylo by marné hledat v ní jakékoliv politické vůdce.
Armáda, která by jinde ve světě byla institucí iniciující převrat, byla cílevědomě depolitizována, nejprve sovětským státem a nyní tím Putinovým, výměnou za rozsáhlé státní financování. Nyní se zavázala k vojenskému vítězství na Ukrajině, nebo alespoň k něčemu, co lze jako vítězství prezentovat.
Na druhou stranu Putinova bezohledná čistka ve vyšších armádních kruzích spolu se zjevnou nekompetentností, s níž vrchní velení řídilo invazi na Ukrajinu, může v budoucnu vést ke značné nespokojenosti v armádě, včetně generálů nižších hodností. To znamená, že armáda se sice sama proti Putinovi neobrátí, ale je také velmi nepravděpodobné, že by ho zachránila.
Jeden z nejúčinnějších tlaků na Putinovu elitu mohou vyvíjet jejich vlastní děti. Téměř všichni rodiče vyrostli a začali svou kariéru v posledních dekádách Sovětského svazu. Jejich děti však v mnoha případech získaly vzdělání a žily převážně na Západě. Mnozí z nich souhlasí, alespoň v soukromí, s Jelizavetou Peskovovou, dcerou Putinova tiskového mluvčího Dmitrije Peskova, která proti válce protestovala na Instagramu (pak příspěvek rychle smazala). Rodinné večeře doma u Peskovových jsou jistě v těchto dnech zajímavé.
Silovikové jsou však s Putinem a válkou natolik spojeni, že změna ruského režimu by musela zahrnovat odstavení většiny z nich od moci, eventuálně výměnou za slib, že nebudou zatčeni a zachovají si své majetky (takovou záruku dal Putin svému předchůdci Jelcinovi).
Přesto tato změna může trvat dlouho. Siloviki byli jsou poměrně správně vykreslováni jako hluboce zkorumpovaní – ale jejich korupce nese zvláštní rysy. Vlastenectví je jejich ideologií a sebeospravedlněním jejich nesmírného bohatství. Jednou jsem si u šálku čaje povídal s bývalým vysokým sovětským úředníkem, který udržoval kontakty se svými starými přáteli z Putinovy elity.
„Víte,“ uvažoval, „za sovětských časů byla většina z nás opravdu celkem spokojená s dačou, barevnou televizí a přístupem do speciálních obchodů s některým západním zbožím a dovolenou v Soči. Byli jsme naprosto spokojení a srovnávali jsme se jen s ostatními občany, ne se západními elitami.“
„Dneska mají silovici samozřejmě rádi svůj západní luxus, ale nevím, jestli je všechno to kolosální bohatství dělá šťastnějšími, nebo jestli jsou pro ně nejdůležitější peníze samotné. Myslím, že jedním z důvodů, proč kradou v takovém měřítku, je to, že se považují za představitele státu a mají pocit, že být chudší než banda podnikatelů by bylo ponížením, dokonce jakousi urážkou státu. Dříve platilo, že úřední hodnost vám dávala nejvyšší postavení. Nyní musíte mít k hodnosti i obrovské množství peněz. To je to, co s ruskou společností udělala devadesátá léta.“
Silovikové přirozeně lpí na myšlence veřejného pořádku, na pořádku, který zaručuje jejich vlastní moc a majetek, ale který je také podle nich nezbytný k tomu, aby Rusko neupadlo zpět do chaosu 90. let a ruské revoluce a občanské války. Katastrofa 90. let podle nich zahrnovala nejen katastrofální úpadek státu a ekonomiky, ale i společensky destruktivní morální anarchii – a jejich reakce nebyla nepodobná reakci konzervativní americké společnosti na 60. léta nebo konzervativní německé společnosti na 20. léta.
V tomto ohledu mají Putin a silovici opravdové sympatie velmi velké části ruského obyvatelstva, které zůstává silně rozhořčeno – jak nad způsobem, jakým byli v 90. letech zrazeni a okradeni, tak nad tím, co vnímají jako otevřené pohrdání, které vůči obyčejným Rusům projevují liberální kulturní elity t Moskvy a Petrohradu.
Při jedné nezapomenutelné příležitosti v polovině 90. let jsem byl požádán, abych po večeři přednášel na konferenci pořádané přední západní bankou pro západní investory a ruskou finanční elitu. Večeře se konala ve známém moskevském nočním klubu. Když mi vypršel čas, nikdo se nepokusil dát mi to najevo. Namísto toho za mnou najednou začala znít jazzová verze sovětské vlastenecké písně a na pódiu objevil někdo v medvědím kostýmu, mávající ruským vojenským praporem a vedoucí za sebou řadu tanečnic oděných do velmi zkrácených parodií národního kroje.
Tváří v tvář této konkurenci jsem se ani nepokusil pokračovat ve svém pečlivě promyšleném projevu, ale zmateně jsem se odebral ke svému stolu. Najednou jsem měl mrazivě studený pocit. Vzpomněl jsem si na scénu z filmu Kabaret z roku 1972, odehrávající se v nočním klubu ve výmarském Berlíně nedlouho před nástupem nacistů k moci, v níž tanečníci předvádějí před chichotajícím se publikem parodii na přehlídku slavného německého vojenského pochodu. Přemýšlel jsem, zda i v Rusku bude za všechno to veselí vystaven strašlivý účet – a obávám se, že Ukrajina a ruští vojáci ho nyní platí.
Jedním z nejhorších důsledků této války bude hluboká a dlouhodobá izolace Ruska od Západu. Domnívám se však, že Putin a silovici (i když v širších elitách jich mnoho není) tuto izolaci vítají. Začíná jim imponovat čínský model: nesmírně dynamická ekonomika, disciplinovaná společnost a rostoucí vojenská velmoc, které s železnou kontrolou vládne dědičná elita, jež spojuje obrovské bohatství s hlubokým vlastenectvím a prosazuje myšlenku Číny jako samostatné a nadřazené civilizace.
Možná chtějí, aby Západ natlačil Rusko do náruče Číny, a to i přes riziko, že se tím Rusko stane závislým na Pekingu. A samozřejmě věří, že válka na Ukrajině upevní vlastenecké cítění v Rusku na podporu jejich vlády a také jim umožní, aby se ve jménu podpory válečného úsilí zapojili do zesílených represí. Tyto represe již začaly: v Rusku byly uzavřeny poslední nezávislé sdělovací prostředky a zákony trestají jakoukoli kritiku války jako vlastizradu.
Především z hlubokých historických, kulturních, profesních a osobních důvodů jsou silovici a ruská oficiální elita obecně zcela a neodvolatelně oddáni myšlence Ruska jako velmoci a jednoho z pólů multipolárního světa. Pokud v to nevěříte, nejste součástí ruského establishmentu, stejně jako pokud nevěříte v globální prvenství USA, nejste součástí amerického zahraničního a bezpečnostního establishmentu.
Místo Ukrajiny v této doktríně přesně vystihl bývalý poradce USA pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski: „Bez Ukrajiny přestává být Rusko euroasijským impériem.“ Ruský establishment s ním zcela souhlasí. Přinejmenším posledních 15 let také souhlasí s tím, že záměrem Ameriky je zredukovat Rusko na podřízenou velmoc třetího řádu. V poslední době dospěli k závěru, že Francie a Německo se USA nikdy nepostaví na odpor. „Pro Západ máme jen nepřátele,“ jak mi v roce 2019 řekl jeden intelektuál z establishmentu.
Ruský establishment považuje podporu ukrajinského nacionalismu za klíčový prvek protiruské strategie Washingtonu. Dokonce i jinak klidní a rozumní členové ruského establishmentu se vrtěli vzteky, když jsem se v rozhovoru odvážil naznačit, že by pro samotné Rusko bylo lepší nechat Ukrajinu jít. Zdá se, že jsou připraveni v případě potřeby dlouho a bezohledně bojovat, a to za cenu nesmírných nákladů a rizik pro svůj režim, jen aby tomu zabránili.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 768 komentářů u „Ukrajina“

  2. >> Dana
    Díky za dobré zprávy pro dnešní den. V tomhle světě (prý nejlepším ze všech světů?) je jich třeba stále více.
    A Hynek? Snad jednu myšlenku z Knihy přísloví:
    Zasvěcuj dítě do jeho cesty – nesejde z ní, ani když zestárne.

  4. Dana je momentálně nejobdarováně šťastná žena.
    Nechť se jí to promítne i do příbuzenstvých vztahů.

    Dano: čarujte jak můžete.

  6. 2 Petr Kunetka ad 15:41 – no a co? Když se s tou technikou dostali až před Moskvu před těma cca 70 rokama, proč by se jejich následníci nemohli s touže technikou dnes dostat tamtéž?

  7. lidovky.cz:
    Zásobníky plynu jsou na 40 %, bez Ruska vydržíme do konce léta, míní Síkela

    Prima, a co potom?

  9. Dano, i já se připojuji s přáním – hynečkovi dlouhou a šťastnou budoucnost a Tobě ještě o něco víc než si zaslioužíš

  10. …já si užil velmimpěknou interpretaci symfonie „Má Vlast“…aspoň přes televizor (a BOSE pro Schumiho)

    • Když chci HiFi, tak sluchátka.
      Špuntafóny Stagg 435. Nejlepší co jsem kdy vyzkoušel. Za hubičku. Čtyři měniče. Bedřich Smetana by s nimi znovu slyšel.
      Asi koupím ještě jedny do zásoby.

      Bose má dobře zvládnutou psychoakustiku. Snaží se vyhovět manželkám „nemohlo by to hrát bez těch velkých ošklivých beden?“

      Acoustimass….Kdysi o tom uvažoval.. Acoustimass 5.

      Inspiroval jsem se pro své řešení „pro chudé“. Navzájem se doplňující a vyrovnávající dvě větší a dvě menší bedničky.
      Každá samostatně, při bezprostředním porovnání s druhou má charakteristické podání. Když se vhodně vyberou, kde jedna má hrb, druhá propad, v mém případě to byla náhoda, navzájem se vyruší, a výsledek je…. přirozený. Živá nahrávka The Dubliners jak při nakouknutí do hospody kde hrají.

      Domácí ambiente poslech nevyžaduje bodový zdroj zvuku, ostatně orchestr není bodovým zdrojem. Bose se snaží o nenápadnost a poslouchatelnost. Výsledkem mého náhodného řešení je „příjemná autenticita“.

      • Sestavy Bose jsme obdrželi při přestavbě sálu v roce 2000. Typická sestava pro 5.1 nebo 7.1 systém. Filmy na tom znějí úžasně – v obýváku. Jakmile se tomu dá větší prostor, třeba hlediště středně velkého divadla je najednou slyšet „doplňované“ basy, nestačí výkon subwoofewru atd. Ale „proti gustu žádný dišputát“ jak říkával pan Prošek. Nejsou to bedničky (+zesilovač) které bych chtěl mít doma. Ale třeba mé ženě se líbily, pokud se ta nedala symfonická hudba. Pustil jsem tam „Jurský park“ a bylo po iluzi. Když jsem přepnul na poslechovky Genelec tak se reprodukce zdánlivě zploštila, nebylo tolik basů, tolik výšek a takový stereofonní efekt, ale ocitli jsem se ve studiu, kde se to nahrávalo. Dynamika se zvedla, fortissima byla fotssimo. Nicméně soustavy, které se používají v moderních kinech se blíží spíše k normálu BOSE. Možná proto, aby nebyl takový rozdíl mezi domácí reprodukcí a kinem.

        • P.S.: Poslouchat něco na špunty když nemusím je trápení malých zvířátek. Používám pouze z nezbytí.
          Ale zase – když se jim to tak líbí…. [;>))

    • Dušane, co to byl za orchestr a dirigent? Nahrávka? A z kterého roku?

      • Přímý přenos ze Smetanovy síně na zahájení Pražského Jara. Německý dirigent Thomas Guggeis (28 let) s izraelským West-Eastern Divan Orchestra.

        • Zajímavé. Němec s židovským orchestrem hraje českou klasiku – čili na národnosti se tu nehraje. Jenom kumšt. A tak je to O.K. Možná bude někde záznam.

    • Nemam rad svancparady. Ti Finove mne ale nepripadaji, ze by s nimi byla sranda, kdyby jim nekdo na jejich zemi sahnul. (Znovu.)

      • Jj. Manzelka tam pul roku zila. Armadu a sve ktehke postaveni brali velmi vazne.

        Skoda, ze se z nich ukrajina nepoucila.

      • To už ukázali za II. WW. Se SSSR vlastně uzavřeli příměří.
        A proslavil biatlon?

  13. Kdyz uz jsme u tech svancparad:
    PŘEHLÍDKA.

    „Vpravo hleď!“ zařval zupák na obrněném transportéru dvě řady přede mnou. Nikdo ho neslyšel, ale všichni jsme otočili hlavy s olejem vyleštěnými plembáky doprava, zrovna tak, jak jsme to v rámci obrany státu cvičili v kasárnách už čtrnáct dní před tím.

    Nebyl jsem ani z daleka největším vidlákem, kdo v Praze na Letné oslavoval svou udatností Den osvobození. Bylo nás na obrněných transportérech kupa z celé republiky. Vojín Horváth před odvodem k lounskému pluku, ve kterém jsem se octl i já, předtím nikdy neviděl Československou republiku, byť jen pět metrů na západ od Košic. Cítil jsem se, jako Valach, proti Horváthovi, který mluvil nějakým jazykem, kterému nerozuměli ani Slováci, v Praze jako světák.

  14. Po provedeném „Vpravo hleď!“ jsem viděl na letenské pláni tribunu, plnou lidí. Nebyli to, věděli jsme všichni na našich pojízdných rakvích, že tam není žádná holota. Mezi nimi byl i Antonín Novotný, který v dějinách vystřídal nejen Masaryka, ale i vůdce kalibru Gottwalda a harmonikáře Antonína Zápotockého. My, vojáci, jsme byli záštitou režimu, který nám všem zaručoval jistoty a radosti socialistické společnosti. Naši vůdcové se na nás mohli spolehnout. . .

    Seděli jsme na těch transportérech po devítkách . Tři, tři, tři. Dva dny před slavným dnem na Letné jsme vyfasovali nové vršky uniform. Jenom vršky. Staré, odřené kalhoty nebylo z tribuny vidět. Naše samopaly svítily olejem, jako by je Kalašnikov dodal včera. Svítily. K boji proti denně připomínaným západním imperialistům by byly platné jenom jako dobrá

  15. sukovice, nebo koště. Už týden před odjezdem do Prahy nám v lounských kasárnách velice pečlivě odebrali úderníky z našich samopalů, se kterými jsme se před naší stranickou elitou na Letné za pár dní producírovali. Ještě, než jsme v těch na dva dny vyfasovaných sakách vlezli do transportéru před přehlídkou, nám všem velitel roty ještě jednou zkontroloval zbraně, aby byly k ničemu.

    Novotný se nás v tom petašedesatem roce nemusel bát. Ohlížel se však určitě přes obě ramena, který z těch za ním stojících soudruhů bude tím, kdo ho zradí a řekne: „Vypadni, já jsem lepší soudruh!“

    • Kamaráde, chtěl bych být takový dobrý slohař jako Ty. Ale už to nejspíš nestihnu.
      Tak ať se Ti dobře píše a dobře chytají ryby.

      • Dik! Je to pro me, po letech sledovani Tvych uvah, vyznamenanim.

  16. Děkuji všem za přání. Až budu s Hynkem, vyřídím mu je. 🙂

  17. Dvd, to s tím Čile je něco jako finský hákový křiž – je to starší, než Hitler.

    A nekaz mi to 🙂

    • Ona ta swastika je obecně zase starší než ten finský natsien hakaristi.
      Jinak na YouTube býval (snad i je) clip s ještě říznějším provedením Preussens Gloria, ovšem s Pinochetem.

  18. PeSi, ad 20:21 – spíše mi to připomíná, jak nás vyzbrojovali Sověti, abychom jim dělali úderný hrot a vypotřebovali protitankovou munici NATO. Blitztrager.

    Jinak velmi pěkné je to v Obydleném Ostrově od Strugackých (jestli ještě nejsou na indexu, v tom případě jsem je nikdy nečetl), ten tankový úder trestných jednotek.

    Na to stačí i T-34, Leopard 1 je zbytečný luxus.

    • S tím celkem souvisí výrok jednoho tankového podplukovníka, když komentoval nějaké trable US Army v Saigonu (cca1970): „Voni ty tanky už dneska jsou jen na dělání takovejch jednadvacátejch srpnů“. Bylo to v úzkém kruhu slušných lidí.

      • To celkem vysvetluje, proc se Rusove vykaslali na armatu a usa zustava u abramsu…

        Vypada, ze tanky se poberou tam, kam velke lode.

  19. Sandor na PL mi prijde realisticky. Odkaz nedam, jsem ve vlaku 🙂

    A jurij podoljak hlasi pruraz fronty na donbase na nekolika mistech… A predvida postup na mikolajev a idesu.

  20. Petr Kunetka (13.5.2022 (8.31)) dobré ráno
    Ve vlaku???? Ty dobrodruhu. Co uděláš příště? Budeš lovit krokodýly? Plavat se žraloky? Nebo dokonce pojedeš autobusem?

  21. By mě zajímalo, proč Ukrajinci vyhazují do vzduchu mosty na svém území, když teda vyhrávají.

    Daně opožděná gratulace 🙂

    • To je nova utocna taktika… Tomu nerozumis, vozova hradba…

  22. Docela mě mrzí nečinnost vlády. Pomoc ukrajinské armádě by se neměla skládat jen z peněz a starých vojenských křápů. Vláda by měla organizovat z uprchlíků mužského pohlaví vojenské bataliony a posílat je Želenskému.

  24. Skimici, jel jsem do sve banky a banker mne varoval, ze se nyni v centru parkuje blbe kvuli ukrajincum…
    Ma to ale kladne rysy…. Svetozor a slavna zmrzka…

  25. Z dnešního Macka:
    „Senátor z Kentucky Rand Paul zablokoval návrh zákona o přidělení dodatečné pomoci Ukrajině ve výši 40 miliard dolarů požadavkem přidat k zákonu dodatek o vytvoření funkce speciálního inspektora, který by kontroloval, jak Ukrajina s vojenskou pomocí nakládá.
    Své rozhodnutí odůvodnil tím, že přísahal věrnost Spojeným státům, a ne jinému státu.
    „Nemůžeme zachránit Ukrajinu tím, že odsoudíme americkou ekonomiku k zániku. Američané trpí inflací a kongres zvyšuje toto utrpení tím, že vyhazuje peníze oknem tak rychle, jak to jen jde,“ řekl Paul. “
    Tak se zdá, že ještě je několik američanů co používají mozek… No, takhle ten komunismus hned tak nevybudujou…

  26. Dobré dopoledne,

    „Tak se zdá, že ještě je několik američanů co používají mozek…“

    Vzácný to úkaz nejen v Americe. MYslím, že takoví jedinci by se měli zapsat do knihy kriticky ohrožených druhů.

  27. Rand Paul je dobry. Viz jeho masirka Fauciho. Clovek, ktereho bych volil s chuti.

  28. „Ona ta swastika je obecně zase starší než ten finský natsien hakaristi.“

    Ona je ta svastika opravdu velmi starý symbol a objevuje se v mnoha kulturách

    „Jako dekorativní prvek, možná i se symbolickým významem, se svastika objevuje již v době neolitu. Nejstarší nálezy svastiky jsou na keramických střepech z dnešního Íránu a z Balkánu – oba asi z 5. tisíciletí př. n. l. (levotočivá jako jeden z více než 200 symbolů/znaků písma kultury Vinča).“

    • A navíc v některých kulturách bývávala symbolem pro štěstí a úspěch.

    • „Svastika se jako náboženský symbol používala v mnoha kulturách po celém světě, dodnes se užívá prakticky ve všech filozoficko-náboženských učeních indického původu – v buddhismu, hinduismu i v džinismu (dharmová náboženství). Ve všech těchto náboženstvích je to mnohoznačný symbol, obecně je chápána jako symbol štěstí.“

      Jak vidno, (tohle jsou jen dva malé úryvky), svastika má bohatou historii, sahající až někam k počátku kultury lidstva a zdaleka to není jen symbol nacismu.

      • To je sice fakt, ale náckové ten symbol nejvíc zprofanovali

  29. Jeden poznatek k novým válkám obecně:

    Tanková a pěchotní válka ztrácí na významu. Když tank může vyřídit jeden dobře schovaný voják s (funkčním) Javelinem…
    Tahle válka je dělostřelecká a raketová i na velké vzdálenosti, ty nahrazují bombardéry z II. světové. Používání lidských štítů je už normou. Drony a obrana proti dronům – nějak se nám ta válka „komputerizuje“.
    Ale lidi umírají dál. A dobyté území je jen to, kam vstoupí noha pěšákova.

    Největší posun udělala propaganda * už to nejsou jen slova, ale spousta videí, kterým se sestřihem a patřičným komentářem dokáže dát i úplně protichůdný smysl. Ale pokusy o „rušičky“ internetu a vyhrůžky typu „Poslech zahraničního rozhlasu se trestá…. tady moc neuspějí.

    • Ano, maskování za civilisty a následně hlasitý řev, že nepřítel zabíjí civilisty není novinkou, ale nyní asi poprvé integrální součást taktiky.

      Počítají s tím ale asi všichni.

      Samozřejmě, je otázka, zda si to civilní obyvatelstvo nechá líbit, ale kdo se ho ptá.

  30. Checht – jestli je tohle podmínka pro vyloučení, tak aby se rozpustili komplet.

    „Valná hromada potvrdila pozastavení členství ruské agentury TASS v Evropské alianci tiskových agentur (EANA), návrh na její úplné vyloučení dnes v Sarajevu neprošel. Aliance pozastavení členství zdůvodnila tím, že TASS v současné době není schopen poskytovat nestranné zpravodajství.“

  32. No, jestli je Michl odchovanec VŠE 90. let není třeba víc dodat. Doporučuji držet na korunovém účtě částku tak na jeden nedělní nákup. Sám jdu nyní trochu přesouvat, abych zabránil nejhoršímu 🙂

  33. Dobré předpolední vespolek,

    PetřeK, kdepak pes, to děvčata roztleskávačky trénují zatím bez třapců…

    • Nebo mažoretky, akorát jim někdo odfiltroval hůlky 🙂

    • A zároveň tihle dobroserové mají pocit, že by se měly zvýšit dědické daně. Před časem si nějaké noviny povšimly, že v Mnichově jsou ve velkém skupovány domy nejrůznější typů. Skupují to finančně silné společnosti – mám někdy pocit, že hlavně vadí rakouská národnost (Signa Holding). Důvodem je dědická daň. Obrovský růst cen nemovitostí způsobuje, že běžný Němec („Otto Normalverbraucher“) si před lety mohl z platu dovolit postavit bydlení, ale jeho potomci nebudou mít 20% stávající odhadní ceny, aby zaplatili dědickou daň.

  35. Ale co my víme, Něbenzja (stálý zástupce RF při OSN) přišel do Rady bezpečnosti OSN s ukrajinskými učebnicemi:
    „Ministerstvo školství Ukrajiny se zabývá totálním přepisováním historie. Vzal jsem si učebnici zeměpisu pro 8. třídu. Z Ukrajiny podle ní pocházeli předkové Francouzů, Španělů, Turků a dokonce i Židů. Chci se obrátit na svého francouzského kolegu: Nicolasi, věděl jsi, že jsi vlastně Ukrajinec? Pokud mi nevěříte, přečtěte si učebnici. Má to železnou logiku: jelikož předky Francouzů jsou Galové, přišli z Haliče na Ukrajině.

    • A víte, že podle autora učebnice jsou Ukrajinci a Poláci slovanského původu a Rusové jsou Ugrofinové? Bělorusům bylo také odepřeno slovanství, byli připisováni pobaltským národům. V učebnici dějin Ukrajiny pro 7. třídu se dokonce píše, že „utváření ukrajinského lidu má 140 tisíc let“.

        • Tam chybí jen, že i ve starověku se svět točil kolem Ukrajiny. Významnými Ukrajinskými filozofy byli Sokratovsky, Homersky, Aristotelsky…

          • Koneckonců, celá Evropa vyrostla na základech, které položilo Imperium Ukrainum.

          • Legrační Chochli 🙂
            Hitler byl určitě taky Ukroš a Sumery učili stavět města a vymysleli jim písmo. A Gilgameš byl typický ukroš. Viz to š na konci.

    • To už má blízko k expektoracím v učebnicích dějepisu KLDR: tam se člověk dočte, že lidská civilizace vznikla před cca 20 000 lety v okolí dnešního Pyongyangu.
      Rozumí se veškerá civilizace. Z ní se potom vyvinuli stavitelé pyramid, Homér, Pythagoras atd. atd. a pak přes Marxe, Lenina a Stalina se civilizace projevila u dynastie Kimů.

  37. „Naše vláda, vědoma si povinnosti vůči občanům České republiky, posiluje boj s hybridními hrozbami, mezi něž zcela prokazatelně patří dezinformace. To děláme a budeme to dělat, protože je to naše povinnost. Se svobodou slova to nemá společného vůbec nic. A vy to dobře víte.“
    (Ministerský předseda Petr FIALA)

    Akorát nevíme pane Fialo, kdo určuje co je „informace“ a co „desinformace“ a kdo mu k tomu škatulkování dal mandát..

    • Náhodou to řekl dobře. To co zavádí dělá nemá nic společného se svobodou slova.

      Gratuluji všem jeho voličům.

  38. V podchodu pod Frýdlantskými mosty se staví pódium s heslem „KILL PUTIN“ .
    Půjdu se tam podívat s fotoaparátem.

    • Nebylo ještě nedávno vyhrožování smrtí politikům projevem naprosté nepřijatelnost a nevyzrálosti protestujících?

      • Ovšem odchovanec kurzu dialektického materialismu ví, že existuje nenávist s jedním znaménka a nutně také nenávist se znaménkem opačným.
        Tady bych připomenul Olgu Lepešinskou jun., která přednášela o vlivu teploty na nějaké organismy a dostala se na vliv teploty -1000 K. Byvše upozorněna na nesmyslnost, pravila: „Špatně ovládáte dialektiku. Existuje-li – jak uznáváte – teplota +1000 K, musí, dialekticky bráno, existovat i teplota -1000 K“.
        (c) Valery Soyfer: Rudá biologie

        • No jo, stará dobrá rudá dialektika. Už je to tu zase. A to Putinovy tanky nepřekročily Don.

      • Myslím že ano. Ale počkám, zajdu tam a uvidím. Policie tam, už je jak mi nahlásila žena.

        • Doufám, že dojdu s celým aparátem i s celým obličejem.

          • Neriskujte zbytečně, tihle agresivní primitivové jsou nebezpeční.

  39. Dnes zajímavý rozhovor od půl jedenácté. Lucie Vopálenská a Martin Ryšavý, spisovatel a dokumentarista. Na Sibiři a Dálném východě prožil úhrnem pět let.

    K nelíčenému úžasu moderátorky prohlásil, že jsou rusáci hrdí, že jsou suverénním státem. Tedy že se rozhodují sami, nejsou nikoho vazaly. A že když jednají či vyjednávají, tak jedině s dalšími suverénními státy, za které označil USA, Čínu a s určitou výhradou Indii.

    Vopálenskou rozrušilo, že nezmínil eúnii a tak se snažila navrhnout alespoň Francii, coby suverénní stát. Martin Ryšavý to pobaveně a rozhodně vyloučil 🙂

  40. Hoši ze Západu, je nějaký vztah mezi Ronem Paulem a Randem Paulem?

  41. Rakušan: Pokud bude 30 procent Ukrajinců pracovat, začne se pomoc vyplácet.

    Takže obdobně 30 % našich občanů, kteří budou pracovat, uživí ten zbytek i s naší vládou?

    • IMHO pokud odhlédnete od obyvatel vykonávajících práci pro práci, a vztáhnete počet skutečně pracujících na celkový počet obyvatel, tak jich nebude ani těch 30%

  42. Podle Ukrajinské rozvědky – a naše média s nadšením otiskují – začalo Rusko tajnou mobilizaci.
    By mne zajímalo, jak se tajná mobilizace dělá…

    Už se nesnaží ani jen předstírat, že to je déšť.

  43. Zjevně u Charkova Rusové převzali UA ofenzivní taktiku vyhazování mostů do vzduchu.

  44. A hele, modlitby u papeže asi zabraly
    Kyjev oznámil začátek evakuace z Azovstalu. Speciální operace evakuace bude probíhat v několika fázích. Uvedla to místopředsedkyně vlády Ukrajiny Iryna Vereščuk.

  45. „Zahájili jsme nové kolo jednání o plánu zvláštní operace. Začneme u vážně zraněných. Je tu Červený kříž, který se dnes setká s Rusy. Jednali jsme s nimi, stejně jako s OSN, a udělili jsme jim mandát. Chceme, aby byl podepsán dokument, jak bude probíhat evakuace Azovstalu, připravujeme se k podpisu,“ řekla.

    • Podle Vereščuk jsou nyní v hutnickém závodě nejen ozbrojenci pluku Azov. Jsou zde také vojáci a důstojníci Ozbrojených sil Ukrajiny, Národní policie a pohraniční stráže. Vicepremiérka poznamenala, že v současném kole jednání bude jako prostředník vystupovat Turecko.

  48. Tak vrchního černoprdelníka nám dala Morava. Jan Graubner, hezké české jméno. Není to ten co nějak šmelil s mešním vínem?

  49. Klaus
    „To je takové šílenství, že kdybych potkal Rychetského, tak mu musím dát pár facek… Nemám k tomu co jiného říci,“
    „Myslím, že Rychetský je takový hajzlík, že on to ví, že to je nesmysl.“

    • No, tak to je dokonalé „Děkuji Ti, náčelníku, že jsi se mne zastal :D“

Komentáře nejsou povoleny.