Ukrajina

Publikováno | Autor:

Dušan Neumann

Střízlivý rozbor z pera Anatola Lieuvena z prestižního amerického magazinu Foreigh Policy

Při popisování Putina a jeho nejbližšího okolí si často vzpomenu na poznámku Johna Maynarda Keynese o Georgesi Clemenceauovi, francouzském premiérovi za první světové války: že to byl člověk v deziluzi, který „měl jedinou iluzi – Francii“.
Něco podobného by se dalo říci o ruské vládnoucí elitě a pomáhá to vysvětlit děsivě riskantní kolektivní hazard, který podnikla invazí na Ukrajinu. Možná jsou bezohlední, chamtiví a cyničtí – ale nejsou cyničtí vůči myšlence ruské velikosti.
Západní média používají termín „oligarcha“ pro označení superbohatých Rusů obecně, včetně těch, kteří nyní zcela nebo z velké části žijí na Západě. Tento termín se etabloval v 90. letech 20. století a ještě dlouho poté jím byl označkován každý bohatý ruský podnikatel. Za prezidenství Borise Jelcina skutečně ovládala malá skupina bohatých podnikatelů stát, který ve spolupráci s vysokými úředníky drancovali. Tuto skupinu však Putin během prvních let své vlády rozprášil.
Tři ze sedmi nejvýznamnějších „oligarchů“ se pokusili Putinovi politicky vzepřít. Boris Berezovskij a Vladimir Gusinskij byli vyhnáni do zahraničí a Michail Chodorkovskij byl uvězněn a poté vyhoštěn. Ostatním a jejich četným méně významným protějškům bylo umožněno ponechat si své podniky v Rusku výměnou za bezpodmínečnou veřejnou podřízenost Putinovi. Když se Putin po zahájení invaze na Ukrajinu setkal (prostřednictvím videa) s předními ruskými podnikateli, nebylo pochyb o tom, kdo dává rozkazy.
Silou, která zlomila oligarchy, byla bývalá KGB, reorganizovaná v různé nástupnické bezpečnostní služby. Sám Putin samozřejmě z KGB vzešel a velká většina vrcholné elity pod Putinovým vedením pochází z KGB nebo přidruženého zázemí (i když ne z ozbrojených sil).
Tato skupina zůstala pod Putinem pozoruhodně stabilní a homogenní a je (nebo byla) mu osobně blízká. Pod jeho vedením drancovali svou zemi (ačkoli na rozdíl od Jelcinových oligarchů si většinu svého majetku ponechali v Rusku) a podíleli se na jeho zločinech nebo s nimi souhlasili, včetně největšího z nich, invaze na Ukrajinu. Opakovali Putinovu štvavou propagandu proti Ukrajině i jeho odsudky západní dekadence.
Vzhledem k tomu, že se Rusko propadá stále hlouběji do válečných bažin a do hospodářské krize, je hlavní otázkou, zda – pokud se válku nepodaří rychle ukončit diplomaticky – mohou Putina odstranit (nebo přesvědčit k odstoupení) samotné ruské elity, aby se pokusily vyprostit Rusko i sebe z jámy, kterou jim vykopal. Abychom mohli posoudit, jaké jsou k tomu šance, musíme pochopit povahu současných ruských elit, a především Putinova nejbližšího okruhu.
Aby ilustroval hloubku ruské katastrofy devadesátých let a ztotožnil se se všemi, kteří jí trpěli, Putin uvedl, že se v jedné fázi – ještě jako podplukovník KGB – snížil k tomu, že si přivydělával jako taxikář na volné noze. To je docela věrohodné. Když jsem v roce 1994 pracoval jako novinář pro The Times v Rusku a bývalém SSSR, byl mým řidičem na severním Kavkaze bývalý major KGB. „Mysleli jsme si, že jsme páteří Sovětského svazu,“ řekl mi trpce. „Teď se na nás podívejte. Praví čekisti!“ odfrkl si.
„Pravý čekista“ (nastojaščij čekist) byla sovětská propagandistická fráze zahrnující vlastnosti jako bezohledná disciplína, odvaha, ideologická oddanost a čestnost, které byly údajně charakteristické pro Čeku, první sovětskou tajnou policii vytvořenou Leninem a jeho spolupracovníky.
Stalo se to předmětem mnoha sovětských vtipů, ale není pochyb o tom, že Putin a jeho nejvyšší elita se v tomto světle nadále vidí jako páteř Ruska – i když se zdá, že Putin, který je všechno, jen ne revolucionář, se mnohem silněji ztotožňuje s bezpečnostními elitami carského Ruska, než toho sovětského.
Zajímavou ilustrací toho je film Svaz spásy (Sojuz spasenije, 2019) o radikálním povstání děkabristů z roku 1825, natočený s podporou ruského státu. Ke značnému šoku mých starších ruských přátel, kteří byli za komunismu vychováni v úctě k děkabristům, jsou hrdiny tohoto filmu car Mikuláš I. a loajální carští generálové a úředníci, kteří proti povstalcům bojovali za zachování vlády a pořádku.
Ačkoli nashromáždili obrovskou moc a bohatství, Putin a jeho nejbližší okolí zůstávají silně rozhořčeni způsobem, jakým se v 90. letech zhroutil Sovětský svaz, Rusko i jejich vlastní organizace – a velká moc v kombinaci s velkou záští je jednou z nejvýbušnějších směsí v domácí i mezinárodní politice.
S tím, jak postupně sílily Putinovy autokratické tendence, začala skutečná moc (na rozdíl od bohatství) v systému stále více záviset na neustálém osobním přístupu k prezidentovi; a počet těch, kteří takový přístup mají, se zúžil – zejména poté, co strach z covidu vedl Putina k drastické osobní izolaci – na hrstku několika blízkých spolupracovníků.
V prvních letech své vlády mohl být Putin (který byl služebně mladým důstojníkem KGB) považován za „prvního mezi rovnými“ v rámci špičkové elity přátel a kolegů. Dnes už tomu tak není. Stále častěji jsou i silovici veřejně degradováni na služebníky autokrata – jak názorně ukázalo Putinovo ponižování šéfa zahraniční rozvědky Sergeje Naryškina na televizním zasedání Rady národní bezpečnosti v předvečer války. Takové pohrdavé chování vůči nejbližším stoupencům by se Putinovi mohlo vymstít, jako se to stalo už mnoha autokratům v minulosti.
Nejbližší okruh tvoří ministr obrany Sergej Šojgu (bývalý ministr pro mimořádné události, který nikdy nebyl vojákem), Nikolaj Patrušev, bývalý šéf domácí rozvědky a nyní tajemník Rady národní bezpečnosti, Naryškin a Igor Sečin, bývalý místopředseda vlády, kterého Putin jmenoval do čela ropné společnosti Rosněfť. Pokud do tohoto nejbližšího někdy patřili vrcholní ekonomičtí představitelé s „vlasteneckými liberálními“ sklony, byli z něj dávno vyloučeni.
Tito muži jsou v Rusku známí jako „siloviki“ – „muži síly“. Mezi siloviky a širšími ruskými elitami – rozsáhlými a velmi nesourodými a nejednotnými kongregacemi bohatých podnikatelů, vysokých úředníků mimo užší okruh, vedoucích představitelů médií, nejdůležitějších generálů, vlasteneckých intelektuálů a pestré party lokálních prominentů, poskoků a agentů, kteří tvoří vedení Putinovy strany Jednotné Rusko – je třeba vést jasnou linii.
Mezi některými širšími ruskými elitami je již patrné znepokojení nad invazí na Ukrajinu a jejími důsledky. Přirozeně to začalo u ekonomických elit, vzhledem k jejich životním zájmům na obchodu se Západem a pochopení katastrofálního dopadu západních sankcí na ruskou ekonomiku. Roman Abramovič, jehož nespokojenosti si nešlo nevšimnout, když hledal kupce pro fotbalový klub Chelsea, tento týden zjistil, že prodej byl zastaven, protože mu byla zmrazena jeho aktiva ve Spojeném království. Michail Fridman, předseda společnosti Alfa Group (již západní sankce těžce zasáhly) a jeden z přeživších „oligarchů“ z 90. let, vyzval k brzkému ukončení války, stejně jako hliníkový magnát Oleg Děripaska.
Pokud nedojde k mírové dohodě a válka se protáhne do krvavého patu, ekonomika prudce poklesne a životní úroveň ruského obyvatelstva se citelně sníží, čímž se nevyhnutelně radikálně rozšíří veřejné protesty, státní represe a pokusy státu o drezírování a vykořisťování byznysu, a tím i nespokojenost širších elit.
Ty však postrádají kolektivní instituce a, což je možná ještě důležitější, kolektivní identity, které by jim umožnily snadno se spojit a Putina sesadit. Dumu neboli dolní komoru ruského parlamentu mi jeden ruský přítel výstižně popsal jako „kompost plný různých druhů shnilé zeleniny“. To je trochu nelaskavé – v Dumě sice zasedají slušní lidé, ale bylo by marné hledat v ní jakékoliv politické vůdce.
Armáda, která by jinde ve světě byla institucí iniciující převrat, byla cílevědomě depolitizována, nejprve sovětským státem a nyní tím Putinovým, výměnou za rozsáhlé státní financování. Nyní se zavázala k vojenskému vítězství na Ukrajině, nebo alespoň k něčemu, co lze jako vítězství prezentovat.
Na druhou stranu Putinova bezohledná čistka ve vyšších armádních kruzích spolu se zjevnou nekompetentností, s níž vrchní velení řídilo invazi na Ukrajinu, může v budoucnu vést ke značné nespokojenosti v armádě, včetně generálů nižších hodností. To znamená, že armáda se sice sama proti Putinovi neobrátí, ale je také velmi nepravděpodobné, že by ho zachránila.
Jeden z nejúčinnějších tlaků na Putinovu elitu mohou vyvíjet jejich vlastní děti. Téměř všichni rodiče vyrostli a začali svou kariéru v posledních dekádách Sovětského svazu. Jejich děti však v mnoha případech získaly vzdělání a žily převážně na Západě. Mnozí z nich souhlasí, alespoň v soukromí, s Jelizavetou Peskovovou, dcerou Putinova tiskového mluvčího Dmitrije Peskova, která proti válce protestovala na Instagramu (pak příspěvek rychle smazala). Rodinné večeře doma u Peskovových jsou jistě v těchto dnech zajímavé.
Silovikové jsou však s Putinem a válkou natolik spojeni, že změna ruského režimu by musela zahrnovat odstavení většiny z nich od moci, eventuálně výměnou za slib, že nebudou zatčeni a zachovají si své majetky (takovou záruku dal Putin svému předchůdci Jelcinovi).
Přesto tato změna může trvat dlouho. Siloviki byli jsou poměrně správně vykreslováni jako hluboce zkorumpovaní – ale jejich korupce nese zvláštní rysy. Vlastenectví je jejich ideologií a sebeospravedlněním jejich nesmírného bohatství. Jednou jsem si u šálku čaje povídal s bývalým vysokým sovětským úředníkem, který udržoval kontakty se svými starými přáteli z Putinovy elity.
„Víte,“ uvažoval, „za sovětských časů byla většina z nás opravdu celkem spokojená s dačou, barevnou televizí a přístupem do speciálních obchodů s některým západním zbožím a dovolenou v Soči. Byli jsme naprosto spokojení a srovnávali jsme se jen s ostatními občany, ne se západními elitami.“
„Dneska mají silovici samozřejmě rádi svůj západní luxus, ale nevím, jestli je všechno to kolosální bohatství dělá šťastnějšími, nebo jestli jsou pro ně nejdůležitější peníze samotné. Myslím, že jedním z důvodů, proč kradou v takovém měřítku, je to, že se považují za představitele státu a mají pocit, že být chudší než banda podnikatelů by bylo ponížením, dokonce jakousi urážkou státu. Dříve platilo, že úřední hodnost vám dávala nejvyšší postavení. Nyní musíte mít k hodnosti i obrovské množství peněz. To je to, co s ruskou společností udělala devadesátá léta.“
Silovikové přirozeně lpí na myšlence veřejného pořádku, na pořádku, který zaručuje jejich vlastní moc a majetek, ale který je také podle nich nezbytný k tomu, aby Rusko neupadlo zpět do chaosu 90. let a ruské revoluce a občanské války. Katastrofa 90. let podle nich zahrnovala nejen katastrofální úpadek státu a ekonomiky, ale i společensky destruktivní morální anarchii – a jejich reakce nebyla nepodobná reakci konzervativní americké společnosti na 60. léta nebo konzervativní německé společnosti na 20. léta.
V tomto ohledu mají Putin a silovici opravdové sympatie velmi velké části ruského obyvatelstva, které zůstává silně rozhořčeno – jak nad způsobem, jakým byli v 90. letech zrazeni a okradeni, tak nad tím, co vnímají jako otevřené pohrdání, které vůči obyčejným Rusům projevují liberální kulturní elity t Moskvy a Petrohradu.
Při jedné nezapomenutelné příležitosti v polovině 90. let jsem byl požádán, abych po večeři přednášel na konferenci pořádané přední západní bankou pro západní investory a ruskou finanční elitu. Večeře se konala ve známém moskevském nočním klubu. Když mi vypršel čas, nikdo se nepokusil dát mi to najevo. Namísto toho za mnou najednou začala znít jazzová verze sovětské vlastenecké písně a na pódiu objevil někdo v medvědím kostýmu, mávající ruským vojenským praporem a vedoucí za sebou řadu tanečnic oděných do velmi zkrácených parodií národního kroje.
Tváří v tvář této konkurenci jsem se ani nepokusil pokračovat ve svém pečlivě promyšleném projevu, ale zmateně jsem se odebral ke svému stolu. Najednou jsem měl mrazivě studený pocit. Vzpomněl jsem si na scénu z filmu Kabaret z roku 1972, odehrávající se v nočním klubu ve výmarském Berlíně nedlouho před nástupem nacistů k moci, v níž tanečníci předvádějí před chichotajícím se publikem parodii na přehlídku slavného německého vojenského pochodu. Přemýšlel jsem, zda i v Rusku bude za všechno to veselí vystaven strašlivý účet – a obávám se, že Ukrajina a ruští vojáci ho nyní platí.
Jedním z nejhorších důsledků této války bude hluboká a dlouhodobá izolace Ruska od Západu. Domnívám se však, že Putin a silovici (i když v širších elitách jich mnoho není) tuto izolaci vítají. Začíná jim imponovat čínský model: nesmírně dynamická ekonomika, disciplinovaná společnost a rostoucí vojenská velmoc, které s železnou kontrolou vládne dědičná elita, jež spojuje obrovské bohatství s hlubokým vlastenectvím a prosazuje myšlenku Číny jako samostatné a nadřazené civilizace.
Možná chtějí, aby Západ natlačil Rusko do náruče Číny, a to i přes riziko, že se tím Rusko stane závislým na Pekingu. A samozřejmě věří, že válka na Ukrajině upevní vlastenecké cítění v Rusku na podporu jejich vlády a také jim umožní, aby se ve jménu podpory válečného úsilí zapojili do zesílených represí. Tyto represe již začaly: v Rusku byly uzavřeny poslední nezávislé sdělovací prostředky a zákony trestají jakoukoli kritiku války jako vlastizradu.
Především z hlubokých historických, kulturních, profesních a osobních důvodů jsou silovici a ruská oficiální elita obecně zcela a neodvolatelně oddáni myšlence Ruska jako velmoci a jednoho z pólů multipolárního světa. Pokud v to nevěříte, nejste součástí ruského establishmentu, stejně jako pokud nevěříte v globální prvenství USA, nejste součástí amerického zahraničního a bezpečnostního establishmentu.
Místo Ukrajiny v této doktríně přesně vystihl bývalý poradce USA pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski: „Bez Ukrajiny přestává být Rusko euroasijským impériem.“ Ruský establishment s ním zcela souhlasí. Přinejmenším posledních 15 let také souhlasí s tím, že záměrem Ameriky je zredukovat Rusko na podřízenou velmoc třetího řádu. V poslední době dospěli k závěru, že Francie a Německo se USA nikdy nepostaví na odpor. „Pro Západ máme jen nepřátele,“ jak mi v roce 2019 řekl jeden intelektuál z establishmentu.
Ruský establishment považuje podporu ukrajinského nacionalismu za klíčový prvek protiruské strategie Washingtonu. Dokonce i jinak klidní a rozumní členové ruského establishmentu se vrtěli vzteky, když jsem se v rozhovoru odvážil naznačit, že by pro samotné Rusko bylo lepší nechat Ukrajinu jít. Zdá se, že jsou připraveni v případě potřeby dlouho a bezohledně bojovat, a to za cenu nesmírných nákladů a rizik pro svůj režim, jen aby tomu zabránili.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 768 komentářů u „Ukrajina“

  1. 2 Petr Kunetka: Nic se nedělo.
    Byla o performance nějakých študáků. Autorské čtení, výstavka grafik a psychedelických obrazů s možností tam něco domalovat, vrcholem odpoledne byla módní přehlídka svatebních šatů Kromě jedněch všechny černé a poloprůhledné. Ale nevěsty byly mladé a štíhlé tak to neuráženo. Neprovokativnější byl ten nápis „ZABIJ PUTINA“, který nevázal k ničemu, co tam bylo. Udělal jsem pár letmých portrétů (myslím že dva budou použitelné) a šel domů. Nezdá se, že to mělo s politikou moc společného. Autorské čtení jsem moc nesledoval, přednes autorů byl daleko strašnější než obsah.
    Vše se dělo v podchodu, kde tou dobou proudí davy lidí z práce,. Proudily i dnes ale bez zájmu míjely tu akci. Bezďáci opustili svá obvyklá žebrací místa a spokojeně popíjeli na sluníčku čučo. Dali mi loknout. Nic moc….
    Putin může být klidný. Tady se to neřeší.

  2. skimic – tedy tvoje výrazy, ts, ts, ts.

    Graubner je z Brna, ale vyrostl ve Strážnici a pak sloužil na východě, mj. jako kaplan ve Valašských Kloboukách. Už v roce 2000 byl po Vlkovi předseda biskupské konference (sbor všech českých biskupů). V Čechách jsou lidé z Moravy v katolickém kléru i v lidové straně nelibě přijímáni, ale největší odíly katolíků jsou na jižní Moravě a ve Zlínském kraji.

    S mešním vínem nešmelil, udělení povolení k výrově mešního vína je zcela v pravomoci biskupské konference. Společnost Arcibiskupské viné sklepy v Kroměříži založil podnikatel Grmolec, a postupně do ní přibral i olomoucké arcibiskupství. Společnost se rozjela a chamtiví faráři v čele s Graubnerem si založili společnost novou, kde Grmolce nepustili a zrušili mi možnost najímat si prostory v kroměřížském zámku.

  3. Martine TT
    dík za ochytření. Hele, abys vyrobil mešňák, je na to nějaká procedura viz košer víno anebo to jen farář vykropí?

  4. Tři zajímavosti:
    – náhle Rusové neprohrávají, ale postupují za děsivých ztrát
    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-zpravy-z-bojiste-rusove-na-donbase-tlaci-i-za-cenu-dechberoucich-ztrat-202146

    – Turecko nechce Švédsko a Finsko v NATO
    https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/erdogan-neni-naklonen-vstupu-finska-a-svedska-do-nato-40396938

    – Maďarsko začíná blokovat sankce
    https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/unijni-sankce-vuci-moskve-se-lamou-opet-na-orbanovi-40396953

    mne se jeví, jako by se malinko otáčel diskurs…

    • Jinak za ten mizerny popkus o prechod prechod Rusy Jurij Podoljak pekne „zprcal“… 🙂

      • Pokud si vzpomene, už jsem tu psal totéž.
        Někteří generálové by měli přijít před válečný soud.
        A to už dlouho nejsem voják a nikdy jsem taktik nebyl moc dobrý. Tak tak jsem prošel.

        • …někdo vzpomene
          První chyba byla už při pokusu o obsazení Kyjeva, druhá v Buči a pak pár dalších. Ti oficíři mají často tolik roků, že málem pamatují II. světovou. A lidi umírají na obou stranách zbytečně.

      • Jo. Ještě jsem ho tak naštvaného neviděl. A ten konec, „ať mě klidně dají do vězení, ale mlčet k tomu nebudu“.

        • Tak on to byl amaterismus takového zrna, že ten komentář byl dost namístě…

          Skoro bych řekl, že Ukrajinci dělají Rusům dost službu tím střílením generálů.

    • Pokud se „spěcoperácia“ změnila na opotřebovací válku, je třeba mít zázemí v co nejlepší kondici po hospodářské i ideologické stránce což spolu úzce souvisí.
      S Ruskem souhlasí cca 60% světa. Putin má 80% podporu v Ruskou. Nábor dobrovolníků (ne tedy mobilizace v klasickém slova smyslu) ale v Rusku opravdu běží. Všechno se nedá vyřešit raketami a děly. Ona je to vlastně občanská válka.
      Jednota Západu navíc zažíná mít trhliny – každý se začíná stararét o sebe a své občany. Dalo se to čekat. Jenom u nás asi nic takového neprobíhá. Vězíme v (_._) Západu až po uši. A opozice nemá použitelného charismatického vůdce…

  6. Tak Rusáci ani Bělorusi nebudou na MS v ledním hokeji.
    Sláva Ukrajině!

  7. Matzurko, ruský konvoj vlezl Ukrajincům do úplně stené pasti, jako jeho předchůdci u Kyjeva.
    No a Podoljaka se poněkud expresivně podivoval, co za blbce sedí ve velení, že se nepoučili.

    • Ajo. Na aktuálních konfliktech jsem zaškobrtla o info, že to velitelé udělali „na vlastní triko“ a vypadá to na tribunál…

  8. Skimici, to je odměna pro Fialu za jeho devótnost. Bude moci gratulovat borcům s medailí 🙂 Něco jako když pejsek dostane pamlsek.

  9. skimic – mešní víno. Jak jsi napsal, jako košer.
    1. souhlas biskupské konference
    2. nedoslazovat
    3. žádná chemie ve vinohradě.

    Katolíci mají bílé, protože nedělá při vytírání kalichu takové skvrny.

  10. martin TT dík
    Bílé víno?
    Divné. Z krve Kristovy tedy jen bílé krvinky? To vytírání kalichu bude výmluva. Všichni totiž vědí včetně katolíků, že červené moravské to pro nepitelnost být prostě nemůže.

  12. Kouknul na monitory. 28Hz-20 kHz vpasmu +- 2dB. To je kurevsky dobře i za kurevsky cenu. Ani desetkrát tak drahý pasivní naleštěný highend je nepřehraje.

    Zvyk od mišpultu je zvyk…slyšet jak to je.
    Ostatně, je to představa kuchaře. Ať si to každý dochutí podle svého.

    Mě tahle sluchátka vyhovují, protože se mi zvukové líbí. Příjemně dochucují. Jako lehce přisaturovaná fotka..

  13. Při poslechu dramatizace Dvanáct rozhněvaných mužů se dvakrát přesvědčoval, že venku není bouřka s deštěm. Dokonalá zvuková iluze.

  14. Ohledně hokeje,
    z článku na parlamentkách od Tomáše Procházky (aspoň se teň hňup podepsal)
    „… a Rusové nás označili, tedy Českou republiku (společně s USA), za nepřátelskou zemi.V této pozici se samozřejmě nacházíme i nyní, s tím rozdílem, že v ní už nejsme pouze my a Američané, ale v podstatě většina civilizovaného světa.“
    Takže těch 60 či více % světa, co se na současný konflikt tváří raději neutrálně či s RF stále obchodují jsou NECIVILIZOVANÍ. Zejména Číně by se to určitě líbilo… Ovšem vyloučení RF a Běloruska má za následek, že jim to favorizovaní Finové a Švédové na ledě nemůžou nandat… a že by to byly zápasy vrcholně zajímavé, si myslím.

    • Procháýzka není hňup a vbztah k ruské agresi na Ukrajinu odlišuje lidi s normálních civilizačních modelů od hňupů.

    • K.K.: 60% z jejich názorů je konzumovatelných. Jenže komunistka je komunistka. Ale aspoň je poctivá, nelže.

  16. Tohle je přesně o mojí filosofii, Schumi.
    Když něco točím, nevím, kdo a kde to bude poslouchat. Jestli doma v obýváku, jestli má obývák k tomu vhodný, nebo se to bude hrát v obchodním centru, v divadle nebo v autě. Případně jestli to někdo bude poslouchat z i-padu. A taky jak hlasitě.
    Snažím se (a všichni profíci) udělat snímek tak, aby jakžtakž vyhověl všude.
    Místo, prostředí, kde se to poslouchá je někdy důležitější než repráky nebo sluchátka a za kolik. Domácí HiFi za 200 000.- Kč přece MUSÍ znít lépe než něco za dvacet. [;>))

    • S focením je to dost podobné. Viděl jsem spoustu skvělých snímků udělaných foťákem, který by průměrný fotoamatér ani nevzal do ruky. A spousty snímků, které působí dobře jenom na výstavě „přes celou stěnu“. Na to už ale potřebuješ dobrý aparát.
      Jít na zvířátka do lesa s mobilem je ztráta času. Ale je spousta výborných snímků z ulice, baru či demonstrace udělaných nenápadným mobilem.
      Fotit tak, abych fotkou něco sdělil divákovi. Příběh, náladu. Když nevím, co bych chtěl sdělit, nemá cenu fotit. Ale to víš sám.
      Napřed je proč, pro koho a až pak jak a čím.
      Když fotím jenom pro sebe, je trochu jinak. Vím, jak to tam vypadalo nebo co se dělo a fotka je jenom připomínka, takový uzel na kapesníku.

    • Provedením se dost podobá nepovedené soše Věrky Špinarové v Malém parku v Ostravě. Víc než nějaké temné politické záměry bych v tom hledal neumětelství, ale dobře prodané.

  18. Pořád ještě, v podstatě amatérsky, natáčím místní skupiny a komorní seskupení – trio až desetičlenný orchestr. Preferuji živé natáčení a minimum mikrofonů Kvarteto na dva, pokud je klavír tak třetí. Můj mobilní Roland má 6 vstupů, ale využil jsem je za 20 let snad desetkrát. Prostorově dávám přednost „obýváku“ i když americký bývá větší než v paneláku. Kombinuji velkomembránové kartoidy Maxell a shotgun Sennheisery. A jak mi stárnou uši, darmo mluvit….

    • Jednoduché. Když prostor je přiměřeně zatlumený, netluče se nahrávací s poslechovým. Dobré pro domácí poslouchání a výborné při poslouchání na sluchátka.
      Dávám přednost jednoduše pořízení živé nahrávce před složitě studiovou. Má šťávu.

      • Netoužím po tom, aby mi houslista funěl do ucha.

    • Stárnutí uší je moje noční můra. Nechávám si je pravidelně měřit a už jsem na „ušním věku“ kdesi kolem padesáti let. Až budu mít o deset víc, budu to muset zabalit. Slyšel jsem, jak míchají a korigují staří kolegové v rádiu. Nedalo se to moc poslouchat, ostré výšky, pianissima zvednuté atd. Když přišel snímek z rádia, musel jsem korigovat proti jejich korekci.
      Oni korigovali tak, aby jim to dobře znělo – vykorigovali své chyby sluchu. Bylo mi jich líto, byli na tom podobně, jako budu za nějaký čas já. A já bych nechtěl, aby někomu bylo líto mě.

      • Co se týče stylu práce, naprosto souzním s Dušanem. Minimum mikrofonů, raději si pohrát s nastavením mikrofonů a rozesazením kapely. Symfoniku dělám na 4-5 mikro atd. Nemám rád snímek „zašpiněný“ polymikrofonií – všichni jsou stejně hlasití. Žádné kompresory, když je někdy třeba stáhnout dynamiku, dělám to ručně v editoru pokud to nevychytám při primárním snímku. Na ty dvě věci jsem přecitlivělý. A stříhat jen v případě nevyhnutelnosti. Mají to umět.

      • Co se týče uchometrie, má to řešení. Korekce poslechu zvukaře podle výsledků foniatrického změření.

  19. Mám geniální nápad jak sehnat vynikajícího prezidenta.
    Udělit Zelenskému zdejší občanstvi.

    Soudě podle veřejnoprávních médií, dostal by nejméně devadesát devět procent hlasů. V případě korespondeční volby i přes sto.

    Třeba na tom zapracovat.
    Anketa:
    Ptáme se našich občanů, kdo by byl nejlepším prezidentem, a proč právě Zelenský.

    • Jsem pro. Ale musel by mluvit tak, jak mu zobák narostl. Prosadil by pro Česko naprosto nyní neuvěřitelné výhody. Seřval by všechny okolní státy a donutil je platit desátky. I Státy by se ho bály.. [;>))

  20. 2 skimic ad 17:53 – některá červená moravská vína jsou vynikající… Napřholub zrovna tu mám Frankovku od …… stejně tak Svatovavřinecké od … … (a rozhodně nejsem takový vůl, abych tomu dělal reklamu… Jsem rád, když vtdrží soudek pro mě…)
    Ale samozřejmě, nejsou to doslazovaný sračky…

    • Mě odtamtud stačilo André chutnající jako akumulátorová kyselina. Oproti pitelnému stolnímu italskému za pětasedmdesát korun z Lidlu.
      Francouzská vína mi připadají jalová, španělská hrubá. Dá se vybrat z Jižní Ameriky, Austrálie, Jižní Afriky. Aby nebyla moc tříslovitá.
      Možná, že v případě cenové hladiny desetitisíců EUR za láhev je to trochu jinak, jenže mé chutě jsou plebejské, nejsem Kožený.

      • Z Lídlu je stabilně dobrý i francouzský Médoc. Jakýkoliv rok. Původní ceny se dostaly ze 155 na 115 Korun, t.j. něco málo přes 4 EUR. Není jalový. Příjemné pití.

      • Ostatně nic nového. Tohle, s předpovědí následků se tu probíralo už před tím co jsem poprvé přišel k Vodičkovi. Dopadá to podle předpovědi. Ve všem.

  22. Americký prezident Joe Biden je zpět v centru pozornosti kvůli přeřeknutí. Tentokrát místo sebe jmenoval hlavou státu viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Stalo se tak v Atlantě, když pronesl projev o nutnosti změn v legislativě.

    Ale říká se, že děti a blázni říkají pravdu. Není to ten případ?

    • Souhlasím. Možná že Harris se dočká. Obávám se že by mohla být zdrojem větších problémů než Biden.

  23. Matzurko,
    Lipavská dobře připomněla takzvaný „kurzový závazek“ ČNB, kterým napumpovala do ekonomiky od roku 2013 do 2017 (tvořila nové koruny za které kupovala EURa) zcela neuvěřitelných 2 050 miliard korun. 2 050 000 000 000 Kč tedy 2.05 * 10^12 Kč.
    A dotkla se i toho kdo v tom těsném hlasování 4:3 byl pro a proti.
    Dnes už je to odtajněné, takže si můžeme vychutnat jména, která jsme tušili.

    Pro: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík a Lubomír Lízal
    Proti: Kamil Janáček, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová

    Děkujeme a s vděčností vzpomínáme pane guvernére Hample, Vy naničhodníku. To co se tu dnes děje s inflací, je i Vaše zásluha.

  24. Zelenský… Má žd soudí, že je vysoce možné, že bude arteficiálně inhumován, což v případě osoby toho druhu je přirozené úmrtí. Pravděpodobně na zakázku z vlastních řad.

    • Tipuji, že bude mít problém poté, co Rusové uzavřou jeden, dva kotle na Donbasu.

      K Donbasu UA už stahují i jednotky z hranic z Běloruskem.

      • Čímž odkrývají severozápad. Pro Rusko je klíčové přerušit dopravní koridory dodávek vojenského materiálu vedoucí z Polska, Slovenska. A…chytrému napověz…. z Rumunska.

  26. Ano Petře
    Všeholid si to sice neuvědomuje, ale za rok již zchudnul o 10% – a to i z hlediska zfixlovaných statistik a měnových košů. Reálně těch procent bude asi tak dvacet.
    Fiala bude muset vysílat signály jak maják.

    • Vývoj směřuje k tomu, že příští vládu sestaví Liduhněv.

      • Nejhorší je, že nevím, který z několika Lidohněvů to bude.

  27. Ách jo, skimici… Samozřejmě je k vzteku, že ČNB
    • nejenže intervenovala proti vlastní měně, ale také
    • k tomu užila čerstvě vytištěné bezcenné koruny v objemu, jejž uvádíte.

    No jo, jenomže není prosím ještě mnohem více k vzteku, že o tom jsem (zde i jinde) psal hned v okamžiku, kdy přešli od slovních intervencí k tisku papírků, aniž by to komukoliv (včetně mne) k čemukoliv alespoň sebeméně bylo?

    • Někomu k něčemu to je. Uplácení voličů zlehčovaným oběživem. S představou, že to ještě na nějaký čas, ten je o co se hraje, zadrží Liduhněva.

      • Jo, jenže těmhle by naopak nemuselo hovět, že na jejich praktiky někdo poukáže…

        Ovšem poukázal jsem, stejně jako tehdy další lidé, a tamtěm to nijak nezabránilo pokračovat, připadně se též napakovat.

  28. Pořád málo.
    Liduhněv (vlci) nastoupí, až se bude propouštět z montoven a jejich pomocných provozů, protože nebude odbyt. Žádné „překážky v práci“. Klasický padák.
    Mít těch 30 – 40 000.- nebo podporu v nezaměstnanosti je sakra rozdíl. A úspory tahle třída nemívá velké, navíc už je má (odhaduji) o jakýchsi 15% užrané inflací.

    • Uvěřitelných LH – LiduHněvů nějak moc není. Já nevidím žádného. Jsou to buď bezprogramoví vykřikovači (SPD), mstitelé starých křivd (svých – Šlachta) nebo připosránkové typu Chytré horákyně.
      Mírný pokrok v mezích zákona. Nebo – nejhorší varianta, převlčení dnešní věrchuškové. ODS například.
      Kdo bude mít koule vyhlásit referendum o vystoupení z Eurosajúza?

  29. bože jak já nesnáším slovo „odbyt“. Kdysi jsem za to i jednoho člověka propustil. Samozřejmě nejen za to.
    Vyrábíme kvůli penězům. Aby to někdo koupil. Tomu to PRODÁVÁME.
    Odbyté věci nikdo nekoupí.

    • Je úplně jedno, jak tomu říkáte. To na Ukrajině taky není válka, ale „speciální operace“. [;>))

  30. Dobrá poledne,

    „Kdo bude mít koule vyhlásit referendum o vystoupení z Eurosajúza?“

    Otázka je, jestli by nám vystoupení z Eurosajůza ještě bylo něco platný….

    Vyhlásit referendum je to nejmenší. Ještě je třeba zvládnlout proces vystoupení a následné fzngování nezávislého státu.

    Vy vidíte na politické scéně někoho, kdo by na tohle měl?

    • Ono ale ani kupříkladu v říjnu 1988 nebylo z mého zorného úhlu vidět (neřeknu na politické scéně, ta jakoby nebyla) nikoho, kdo by vypadal, že s tehdejším marasmem bude umět něco udělat…

      (A co dnes? Dnes zde politická scéna de facto také není, alespoň z mého úhlu pohledu; všude jen mediální pimprlátka.)

      • Dramatik VH to zachránil. Ale taky měl k dispozici „texty“.

    • NE!
      Ale to neznamená, že to pro záchranu Česka není nezbytné.

      [;>)) Jak nahoře psal Schumi: Jediná možnost je dát Zelenskýmu české občanství a zvolit ho premiérem. Ten by vyřval takové výhody pro ČR, že by se ho i v USA začali bát.
      Jenže on herec jenom hraje roli, kterou mu píší tamní oligarchové. Bez textů je to neškodný šašek, který kdysi úspěšně hrál v nějakém seriálu roli presidenta. Podle mě tak dobře, že ho nakonec zvolili. Podrobnosti historie „jak herec Zelenskij k presidentování přišel“ neznám. Ale to samo o sobě je námět na román.

  31. To Zpátečník:
    Copak by se asi stalo,, kdyby se našly nůžky, které by ty vodící špagátky přestřihly? Asi by část národa umřela smíchy!

    • No, copak by se stalo? Vzpomeňte si prosím, jak se tvářil a co říkal třeba takový Jakeš, když jej – ještě v prosinci 1989! – vyloučili z KSČ…

      A to to oproti dnešnímu establishmentu ještě byl dosti realistický i schopný politik.

  32. Zpátečník (14.5.2022 (12.48))
    Souhlas. Měli ale v záloze osmašedesátníky. Napravené komouše.
    Nečekali však Klause.
    Národní Fronta si s ním ale časem poradila.

    • Vidim zde podobnost. Narodni fronta u nas si poradila s Trumpem.

  33. Jojo, skimici. Já co mám volné strkám aspoň provizorně do pokladničních poukázek. Na účtě dnes ani korunu 🙂

  35. Petře
    jen fialová vláda či jiní blázen a škůdce státu teď nechá pšenici vyvážet.
    Fialovci například říkají, že zákazem vývozu by porušili evropské směrnice 🙂 🙂 🙂
    V zásadě Fiala, sluha národa, připravuje takový vrůst cen chleba, jaký ještě nepamatujeme.
    Možná je to taktický manévr, aby Všeholid, šokovaný cenou v pekárně zapomněl na neméně šokující budoucí cenu plynu a elektriky.
    Zase bude víc občánků, protože ve vymrzlých bytech se kromě soulože pod peřinou nedá nic moc smysluplného podnikat.

  37. Tak jaká je situace na frontě?

    já mám přesazený papriky a oleandr. Nakládání roští z ořezaného živého plotu přenechávám chlapům.A pohnula jsem o kousek s prací, takže zatím je bilance víkendu pozitivní.

    • maYdo, zahrada a reka jsou dva doktori, kterym stoprocentne verim! Ne, ze by ti ostatni felcari, kteri si o mne ztupili uz parkrat sve skalpely, byli uplne k zahozeni, ali ti dva predem jmenovani nad vsem ostatnimi vycnivaji.
      Divoci kralici mne sezrali cely ker petrzelky. Oni vi, ze uz se zmuzu jenom na nadavani. Bazalka kralikum, nastesti, smrdi. O pazitku taky nestoji. Jinak mame kolem baraku asi deset keru ruzi, nekolik hydrangea (?) , levandule, jiriny, vodenky a akarafiaty. A ted jsem se dochlubil. Travy mne jednou tydne oseka jeden prima Mexos. Jmenuje se Abraham a je to bezvadny chlap. Amik jak noha. Narozdil od ostatnich odmita „pracovat z domu“. To je navyk, ktery, jestli se nezmeni, zahubi tuto krasnou zem. Zahrceni budiku rano uz zni, zda se, jenom v Cine. . .Vic Abrahamu, nebo prohrajem.

      • Uz to mam! Hydrangea = Hortensie. Je jich nekolik duhu. Kvetou az do podzimu. A pristi rok znovu. A znovu.A jeste chlubeni: Pred barakem, na severni strane, mame velkou kamelii. Ta nasadi na kvet na podzim a vykvete zacatkem unora. Konec chlubeni. Ted se chystame na odpoledni cul de sac (to je kruhak na konci slepe ulice). Je kolem sedm baraku, sest decek, ctyri psi. Kazdy mame pred domem stul a skladaci zidle a na stole jidlo,papirove talirky a fura vina, bourbonu a tak. Dospeli putuji od domu k domu na ochutnavky. I s hosty, kteri se sjedou na golfackych vozikach, tu bude asi ctyricet lidi. Vcera jsem vyrobil dve cedule ALENIN & PETRUV BAR, a jeste jednu -LET’S GO BRANDEN!, coz je vsem zname heslo znamenajici Fuck Joe Biden!

  38. Oleandr!
    To je velmi účinný protitchýňový prostředek. Jedovatá je každá část rostliny. Jedovatost je ale příjemná. Nezabije ani nemá přetrvávající účinky. Oleandr lze vypěstovat v obrovský keř, pod nějž se umístí tchýní křeslo, aby byla paňmáma ve stínu. Dobré je si pořídit malý včelínek. I med je jedovatej.

    • Ty oleandry pouzivaji dole na Floride a kolem pobrezi Mexickeho zalivu jako okrasu mezi pruhy dalnic. Je to jinak krovi v lesich. Tady je v lese ve stinu dobre vavrinum a rododendronum. Ted to vsechno zacina kvest.Zatim jsem tu nikoho nevidel fedrovat zadnou tchyni pod oleandr. Ale, co vim ja, tchyne nemaje!?

  39. Ufff,
    no, my jsme dokončili konstrukci a zprovoznění vyvýšeného záhonu – jahodiště, které jsem rovnou osázela stáleplodícími sazenicemi… posekaná tráva, a po záhonech jsem si roznesla sazenice rajčat, různých tykví a okurek; sázet budu zítra, dnes už mi upadávají ruce. Snad ještě večer sjedu na nákup, abych zítra už nikam nemusela a mohla do zahrádky vplout hned po snídani 🙂 Z květeny nám tu teď dominují šeříky, úplně obyčejné, ale o to víc vonící. Jinak pár pozdních narcisů, rudbekie, tulipány a konvalinky.

  40. A jak jsem se dočetla na Vidlákově blogu, tak nám už v sýpkách leda hvízdá vítr – strategické zásoby nula nic, a co bylo, je rozprodáno. Sláva Ukrajině !

  41. No, já mám posekáno, manželka zasadila jahody, borůvky… Ještě brambory… vedle baráku mám pšeničné pole… snad jsme připraveni na nadcházející blahobyt.

  42. No, PM, já teda nejsem buhvíjaká zahradnice. Vrchní zahradník je brácha, já tak zvládnu pár truhlíků za oknem s bylinkama za oknem a nějaký pokojovky.
    a ty papriky jsou od loňska, kupodivu přežily zimu.
    Je to takový legrační druh, mají malinké papričky velikosti lískových oříšků, které narostou zelené, pak zčernají, dlouho vypadají jak z naleštěného ebenu a když zesvětlají do zlatooražova, jsou zralé.
    Nutno dodat, že i takhle malá paprička jedna do jídla docela stačí.

  43. Chtěla jsem poslat fotku, ale nebere mi to odkaz.

    Je to druh Golden Nugget.

    • Dik! Jako bych tu krasnou papricku mel pred ocima.

  44. Papriček jsme loni vysadili plantáž. Žena měla obavy, aby jich nebylo málo… Chytly se všechny, včetně exotů z Thajska, takže teď mám zásoby chilli pasty na několik let, nebo spíš desetiletí dopředu.

  45. Novinky :
    „Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon zakazující propagaci proruských politických stran. Umožňuje zakázat strany, které podporují nebo ospravedlňují ruskou válku vůči Ukrajině a odmítají ruskou okupaci ukrajinských území včetně Krymu a východního Donbasu.“

    Příznačně kvalitní zpravodajství…

    • Pokud „odmítají ruskou okupaci“ tak by snad neměly být zakazovány?

  46. Jak tu tak čtu,
    většina zdejších štamgastů má zahrádky, mohou se tedy uchýlit do exilu na zahrádce. My, kteří bydlíme ve věžáku se musíme uchýlit do knih. Mám naštěstí několik nepřečtených, rozečtených a několik, ke kterým se mohu vracet třeba potřetí.
    Tenhle exil mám dobře zažitý z minulého režimu. TV nesleduji, český rozhlas neposlouchám a na netu nenalézám nic povzbudivého. Depka jak sviňa.

    Mino jiné: Hampl na PL mě otrávil. Myslí si totéž co já, sociolog jeden studovaný!
    ===
    Po delší době jsem dělal představení. Gogolův Revizor. Kupodivu téměř plno, hodně smíchu a potlesku na otevřené scéně. Je to o dnešní době i o nás a lidi tomu rozumí. Když jsem šel domů, zaslechl jsem v odcházejícím publiku ruštinu. Povídali si o tom, že tomu celkem rozuměli i v češtině. Divné. Nebo se učí česky, mladé slečny.

  47. Hlas stareho haviřa:
    „My máme fajnou hymnu: Kde domov můj? Nevíme, kam patřime. Jednou s Rusy, pak s Amerikou, uběhně třicet roku a spojíme se s Čínu.“
    ===
    My to o sobě víme. Proto ten starý známý výrok „Již od mládí jsem měl rád rýži!“ Víme to – a stejně zvolíme Fialu & his boys.

  48. Nádherná sobota. jarní sosnění na autodromu Sosnová. Úžasná auta. byl tam i Aerokarel se svou jednolampovkou.Setkání se starými kamarády – Karel Jílek oslavil 85 v cockpitu MTX-O1 a Olda horsák (Admirál) na ploše. a na závěr můj oblíbený Čechomor.

  49. Zvládli jsme to s kabrioletem Triumphem TR4A, přes všechny objíždky v ostražitém tempu. Toníček si potřásl rukou se Stig Blomquistem a já nostalgicky zavzpomínal s kamarády z analogového století na soutěže kdy automobil nepředstíral, že je chytřejší než jeho řidič. Vrcholem setkání bylo nesoupeření Stig Blomquista vodícího Felicii Kit car s Kopeckým na Fabii R5. Cestou domů jsem odháněl myšlenky, že bych se měl už na řízení vykašlat, protože za volant už nepatřím.

  50. Chtel jsem rict Thunderstruck by Seaguls. Furt mne to rika, at jdu pryc. Priste. Stejne jste to tu, Matzurko, uz jednou hrala.

Komentáře nejsou povoleny.