Ukrajina

Publikováno | Autor:

Dušan Neumann

Střízlivý rozbor z pera Anatola Lieuvena z prestižního amerického magazinu Foreigh Policy

Při popisování Putina a jeho nejbližšího okolí si často vzpomenu na poznámku Johna Maynarda Keynese o Georgesi Clemenceauovi, francouzském premiérovi za první světové války: že to byl člověk v deziluzi, který „měl jedinou iluzi – Francii“.
Něco podobného by se dalo říci o ruské vládnoucí elitě a pomáhá to vysvětlit děsivě riskantní kolektivní hazard, který podnikla invazí na Ukrajinu. Možná jsou bezohlední, chamtiví a cyničtí – ale nejsou cyničtí vůči myšlence ruské velikosti.
Západní média používají termín „oligarcha“ pro označení superbohatých Rusů obecně, včetně těch, kteří nyní zcela nebo z velké části žijí na Západě. Tento termín se etabloval v 90. letech 20. století a ještě dlouho poté jím byl označkován každý bohatý ruský podnikatel. Za prezidenství Borise Jelcina skutečně ovládala malá skupina bohatých podnikatelů stát, který ve spolupráci s vysokými úředníky drancovali. Tuto skupinu však Putin během prvních let své vlády rozprášil.
Tři ze sedmi nejvýznamnějších „oligarchů“ se pokusili Putinovi politicky vzepřít. Boris Berezovskij a Vladimir Gusinskij byli vyhnáni do zahraničí a Michail Chodorkovskij byl uvězněn a poté vyhoštěn. Ostatním a jejich četným méně významným protějškům bylo umožněno ponechat si své podniky v Rusku výměnou za bezpodmínečnou veřejnou podřízenost Putinovi. Když se Putin po zahájení invaze na Ukrajinu setkal (prostřednictvím videa) s předními ruskými podnikateli, nebylo pochyb o tom, kdo dává rozkazy.
Silou, která zlomila oligarchy, byla bývalá KGB, reorganizovaná v různé nástupnické bezpečnostní služby. Sám Putin samozřejmě z KGB vzešel a velká většina vrcholné elity pod Putinovým vedením pochází z KGB nebo přidruženého zázemí (i když ne z ozbrojených sil).
Tato skupina zůstala pod Putinem pozoruhodně stabilní a homogenní a je (nebo byla) mu osobně blízká. Pod jeho vedením drancovali svou zemi (ačkoli na rozdíl od Jelcinových oligarchů si většinu svého majetku ponechali v Rusku) a podíleli se na jeho zločinech nebo s nimi souhlasili, včetně největšího z nich, invaze na Ukrajinu. Opakovali Putinovu štvavou propagandu proti Ukrajině i jeho odsudky západní dekadence.
Vzhledem k tomu, že se Rusko propadá stále hlouběji do válečných bažin a do hospodářské krize, je hlavní otázkou, zda – pokud se válku nepodaří rychle ukončit diplomaticky – mohou Putina odstranit (nebo přesvědčit k odstoupení) samotné ruské elity, aby se pokusily vyprostit Rusko i sebe z jámy, kterou jim vykopal. Abychom mohli posoudit, jaké jsou k tomu šance, musíme pochopit povahu současných ruských elit, a především Putinova nejbližšího okruhu.
Aby ilustroval hloubku ruské katastrofy devadesátých let a ztotožnil se se všemi, kteří jí trpěli, Putin uvedl, že se v jedné fázi – ještě jako podplukovník KGB – snížil k tomu, že si přivydělával jako taxikář na volné noze. To je docela věrohodné. Když jsem v roce 1994 pracoval jako novinář pro The Times v Rusku a bývalém SSSR, byl mým řidičem na severním Kavkaze bývalý major KGB. „Mysleli jsme si, že jsme páteří Sovětského svazu,“ řekl mi trpce. „Teď se na nás podívejte. Praví čekisti!“ odfrkl si.
„Pravý čekista“ (nastojaščij čekist) byla sovětská propagandistická fráze zahrnující vlastnosti jako bezohledná disciplína, odvaha, ideologická oddanost a čestnost, které byly údajně charakteristické pro Čeku, první sovětskou tajnou policii vytvořenou Leninem a jeho spolupracovníky.
Stalo se to předmětem mnoha sovětských vtipů, ale není pochyb o tom, že Putin a jeho nejvyšší elita se v tomto světle nadále vidí jako páteř Ruska – i když se zdá, že Putin, který je všechno, jen ne revolucionář, se mnohem silněji ztotožňuje s bezpečnostními elitami carského Ruska, než toho sovětského.
Zajímavou ilustrací toho je film Svaz spásy (Sojuz spasenije, 2019) o radikálním povstání děkabristů z roku 1825, natočený s podporou ruského státu. Ke značnému šoku mých starších ruských přátel, kteří byli za komunismu vychováni v úctě k děkabristům, jsou hrdiny tohoto filmu car Mikuláš I. a loajální carští generálové a úředníci, kteří proti povstalcům bojovali za zachování vlády a pořádku.
Ačkoli nashromáždili obrovskou moc a bohatství, Putin a jeho nejbližší okolí zůstávají silně rozhořčeni způsobem, jakým se v 90. letech zhroutil Sovětský svaz, Rusko i jejich vlastní organizace – a velká moc v kombinaci s velkou záští je jednou z nejvýbušnějších směsí v domácí i mezinárodní politice.
S tím, jak postupně sílily Putinovy autokratické tendence, začala skutečná moc (na rozdíl od bohatství) v systému stále více záviset na neustálém osobním přístupu k prezidentovi; a počet těch, kteří takový přístup mají, se zúžil – zejména poté, co strach z covidu vedl Putina k drastické osobní izolaci – na hrstku několika blízkých spolupracovníků.
V prvních letech své vlády mohl být Putin (který byl služebně mladým důstojníkem KGB) považován za „prvního mezi rovnými“ v rámci špičkové elity přátel a kolegů. Dnes už tomu tak není. Stále častěji jsou i silovici veřejně degradováni na služebníky autokrata – jak názorně ukázalo Putinovo ponižování šéfa zahraniční rozvědky Sergeje Naryškina na televizním zasedání Rady národní bezpečnosti v předvečer války. Takové pohrdavé chování vůči nejbližším stoupencům by se Putinovi mohlo vymstít, jako se to stalo už mnoha autokratům v minulosti.
Nejbližší okruh tvoří ministr obrany Sergej Šojgu (bývalý ministr pro mimořádné události, který nikdy nebyl vojákem), Nikolaj Patrušev, bývalý šéf domácí rozvědky a nyní tajemník Rady národní bezpečnosti, Naryškin a Igor Sečin, bývalý místopředseda vlády, kterého Putin jmenoval do čela ropné společnosti Rosněfť. Pokud do tohoto nejbližšího někdy patřili vrcholní ekonomičtí představitelé s „vlasteneckými liberálními“ sklony, byli z něj dávno vyloučeni.
Tito muži jsou v Rusku známí jako „siloviki“ – „muži síly“. Mezi siloviky a širšími ruskými elitami – rozsáhlými a velmi nesourodými a nejednotnými kongregacemi bohatých podnikatelů, vysokých úředníků mimo užší okruh, vedoucích představitelů médií, nejdůležitějších generálů, vlasteneckých intelektuálů a pestré party lokálních prominentů, poskoků a agentů, kteří tvoří vedení Putinovy strany Jednotné Rusko – je třeba vést jasnou linii.
Mezi některými širšími ruskými elitami je již patrné znepokojení nad invazí na Ukrajinu a jejími důsledky. Přirozeně to začalo u ekonomických elit, vzhledem k jejich životním zájmům na obchodu se Západem a pochopení katastrofálního dopadu západních sankcí na ruskou ekonomiku. Roman Abramovič, jehož nespokojenosti si nešlo nevšimnout, když hledal kupce pro fotbalový klub Chelsea, tento týden zjistil, že prodej byl zastaven, protože mu byla zmrazena jeho aktiva ve Spojeném království. Michail Fridman, předseda společnosti Alfa Group (již západní sankce těžce zasáhly) a jeden z přeživších „oligarchů“ z 90. let, vyzval k brzkému ukončení války, stejně jako hliníkový magnát Oleg Děripaska.
Pokud nedojde k mírové dohodě a válka se protáhne do krvavého patu, ekonomika prudce poklesne a životní úroveň ruského obyvatelstva se citelně sníží, čímž se nevyhnutelně radikálně rozšíří veřejné protesty, státní represe a pokusy státu o drezírování a vykořisťování byznysu, a tím i nespokojenost širších elit.
Ty však postrádají kolektivní instituce a, což je možná ještě důležitější, kolektivní identity, které by jim umožnily snadno se spojit a Putina sesadit. Dumu neboli dolní komoru ruského parlamentu mi jeden ruský přítel výstižně popsal jako „kompost plný různých druhů shnilé zeleniny“. To je trochu nelaskavé – v Dumě sice zasedají slušní lidé, ale bylo by marné hledat v ní jakékoliv politické vůdce.
Armáda, která by jinde ve světě byla institucí iniciující převrat, byla cílevědomě depolitizována, nejprve sovětským státem a nyní tím Putinovým, výměnou za rozsáhlé státní financování. Nyní se zavázala k vojenskému vítězství na Ukrajině, nebo alespoň k něčemu, co lze jako vítězství prezentovat.
Na druhou stranu Putinova bezohledná čistka ve vyšších armádních kruzích spolu se zjevnou nekompetentností, s níž vrchní velení řídilo invazi na Ukrajinu, může v budoucnu vést ke značné nespokojenosti v armádě, včetně generálů nižších hodností. To znamená, že armáda se sice sama proti Putinovi neobrátí, ale je také velmi nepravděpodobné, že by ho zachránila.
Jeden z nejúčinnějších tlaků na Putinovu elitu mohou vyvíjet jejich vlastní děti. Téměř všichni rodiče vyrostli a začali svou kariéru v posledních dekádách Sovětského svazu. Jejich děti však v mnoha případech získaly vzdělání a žily převážně na Západě. Mnozí z nich souhlasí, alespoň v soukromí, s Jelizavetou Peskovovou, dcerou Putinova tiskového mluvčího Dmitrije Peskova, která proti válce protestovala na Instagramu (pak příspěvek rychle smazala). Rodinné večeře doma u Peskovových jsou jistě v těchto dnech zajímavé.
Silovikové jsou však s Putinem a válkou natolik spojeni, že změna ruského režimu by musela zahrnovat odstavení většiny z nich od moci, eventuálně výměnou za slib, že nebudou zatčeni a zachovají si své majetky (takovou záruku dal Putin svému předchůdci Jelcinovi).
Přesto tato změna může trvat dlouho. Siloviki byli jsou poměrně správně vykreslováni jako hluboce zkorumpovaní – ale jejich korupce nese zvláštní rysy. Vlastenectví je jejich ideologií a sebeospravedlněním jejich nesmírného bohatství. Jednou jsem si u šálku čaje povídal s bývalým vysokým sovětským úředníkem, který udržoval kontakty se svými starými přáteli z Putinovy elity.
„Víte,“ uvažoval, „za sovětských časů byla většina z nás opravdu celkem spokojená s dačou, barevnou televizí a přístupem do speciálních obchodů s některým západním zbožím a dovolenou v Soči. Byli jsme naprosto spokojení a srovnávali jsme se jen s ostatními občany, ne se západními elitami.“
„Dneska mají silovici samozřejmě rádi svůj západní luxus, ale nevím, jestli je všechno to kolosální bohatství dělá šťastnějšími, nebo jestli jsou pro ně nejdůležitější peníze samotné. Myslím, že jedním z důvodů, proč kradou v takovém měřítku, je to, že se považují za představitele státu a mají pocit, že být chudší než banda podnikatelů by bylo ponížením, dokonce jakousi urážkou státu. Dříve platilo, že úřední hodnost vám dávala nejvyšší postavení. Nyní musíte mít k hodnosti i obrovské množství peněz. To je to, co s ruskou společností udělala devadesátá léta.“
Silovikové přirozeně lpí na myšlence veřejného pořádku, na pořádku, který zaručuje jejich vlastní moc a majetek, ale který je také podle nich nezbytný k tomu, aby Rusko neupadlo zpět do chaosu 90. let a ruské revoluce a občanské války. Katastrofa 90. let podle nich zahrnovala nejen katastrofální úpadek státu a ekonomiky, ale i společensky destruktivní morální anarchii – a jejich reakce nebyla nepodobná reakci konzervativní americké společnosti na 60. léta nebo konzervativní německé společnosti na 20. léta.
V tomto ohledu mají Putin a silovici opravdové sympatie velmi velké části ruského obyvatelstva, které zůstává silně rozhořčeno – jak nad způsobem, jakým byli v 90. letech zrazeni a okradeni, tak nad tím, co vnímají jako otevřené pohrdání, které vůči obyčejným Rusům projevují liberální kulturní elity t Moskvy a Petrohradu.
Při jedné nezapomenutelné příležitosti v polovině 90. let jsem byl požádán, abych po večeři přednášel na konferenci pořádané přední západní bankou pro západní investory a ruskou finanční elitu. Večeře se konala ve známém moskevském nočním klubu. Když mi vypršel čas, nikdo se nepokusil dát mi to najevo. Namísto toho za mnou najednou začala znít jazzová verze sovětské vlastenecké písně a na pódiu objevil někdo v medvědím kostýmu, mávající ruským vojenským praporem a vedoucí za sebou řadu tanečnic oděných do velmi zkrácených parodií národního kroje.
Tváří v tvář této konkurenci jsem se ani nepokusil pokračovat ve svém pečlivě promyšleném projevu, ale zmateně jsem se odebral ke svému stolu. Najednou jsem měl mrazivě studený pocit. Vzpomněl jsem si na scénu z filmu Kabaret z roku 1972, odehrávající se v nočním klubu ve výmarském Berlíně nedlouho před nástupem nacistů k moci, v níž tanečníci předvádějí před chichotajícím se publikem parodii na přehlídku slavného německého vojenského pochodu. Přemýšlel jsem, zda i v Rusku bude za všechno to veselí vystaven strašlivý účet – a obávám se, že Ukrajina a ruští vojáci ho nyní platí.
Jedním z nejhorších důsledků této války bude hluboká a dlouhodobá izolace Ruska od Západu. Domnívám se však, že Putin a silovici (i když v širších elitách jich mnoho není) tuto izolaci vítají. Začíná jim imponovat čínský model: nesmírně dynamická ekonomika, disciplinovaná společnost a rostoucí vojenská velmoc, které s železnou kontrolou vládne dědičná elita, jež spojuje obrovské bohatství s hlubokým vlastenectvím a prosazuje myšlenku Číny jako samostatné a nadřazené civilizace.
Možná chtějí, aby Západ natlačil Rusko do náruče Číny, a to i přes riziko, že se tím Rusko stane závislým na Pekingu. A samozřejmě věří, že válka na Ukrajině upevní vlastenecké cítění v Rusku na podporu jejich vlády a také jim umožní, aby se ve jménu podpory válečného úsilí zapojili do zesílených represí. Tyto represe již začaly: v Rusku byly uzavřeny poslední nezávislé sdělovací prostředky a zákony trestají jakoukoli kritiku války jako vlastizradu.
Především z hlubokých historických, kulturních, profesních a osobních důvodů jsou silovici a ruská oficiální elita obecně zcela a neodvolatelně oddáni myšlence Ruska jako velmoci a jednoho z pólů multipolárního světa. Pokud v to nevěříte, nejste součástí ruského establishmentu, stejně jako pokud nevěříte v globální prvenství USA, nejste součástí amerického zahraničního a bezpečnostního establishmentu.
Místo Ukrajiny v této doktríně přesně vystihl bývalý poradce USA pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski: „Bez Ukrajiny přestává být Rusko euroasijským impériem.“ Ruský establishment s ním zcela souhlasí. Přinejmenším posledních 15 let také souhlasí s tím, že záměrem Ameriky je zredukovat Rusko na podřízenou velmoc třetího řádu. V poslední době dospěli k závěru, že Francie a Německo se USA nikdy nepostaví na odpor. „Pro Západ máme jen nepřátele,“ jak mi v roce 2019 řekl jeden intelektuál z establishmentu.
Ruský establishment považuje podporu ukrajinského nacionalismu za klíčový prvek protiruské strategie Washingtonu. Dokonce i jinak klidní a rozumní členové ruského establishmentu se vrtěli vzteky, když jsem se v rozhovoru odvážil naznačit, že by pro samotné Rusko bylo lepší nechat Ukrajinu jít. Zdá se, že jsou připraveni v případě potřeby dlouho a bezohledně bojovat, a to za cenu nesmírných nákladů a rizik pro svůj režim, jen aby tomu zabránili.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 768 komentářů u „Ukrajina“

  2. Nakažlivější varianty omikronu už jsou v Česku, nákazy opět přibývá
    Hele, tak si soudruzi vyberte. Kovid, inflaci, Ukrajinu, příúšnice….

    Uvědomte si, že pouze polovina obyvatelstva jsou paralelně vnímající bytosti – ženy. Ty vám to sežerou všechno a ještě vyžehlí, udělaj s dětma úkoly, upraví večeři a ještě stihnou vyzvídat jak to udělám s Kovidem, inflací, Ukrajinou a příušnicema.
    Tak z hrušky dolu. Pánové jsou sekvenční bytosti. Napřed jedno a pak druhé.

  3. Nickname
    představuji si na palubě Enterprise kapitána Kirka namísto pana Bidena v Bílém domě.
    Jak by asi proti „Klingonům“ postupoval?

    • Já vím, dříve nebo později by snížil daně chudým, ale co by dělal mezitím?

  4. Elvíra snížila úrokové sazby na předválečnou úroveň. Inflace v Rusku je menší, než u nás…

    I články na webu. Jen pár nadpisů, z ofiko serverů.
    – „Ukrajina prohrává dělostřeleckou válku.“ Podle Kyjeva vydrží Rusko tímto tempem rok
    – Ukrajina hlásí akutní nedostatek munice
    – „K čemu je naše vláda?“ Reportáž z města na Doněcku, kde už téměř nic nefunguje
    – Rusko a Čínu spojil nový most přes řeku Amur
    – Ruská armáda postupuje směrem k Bachmutu
    – Ukrajinský dron natočil vlastní sestřelení

    Nebýt Šafr fóra, člověk by měl pocit, že to brzké vyhnání Rusů – bez munice, jídla a vody – z Ukrajiny včetně Krymu, které mělo být každým dnem, nějak drhne.

    • Jo, a vypadá to, že v Azotu (velký závod v Severodonecku) jsou obklíčené ukrajinské jednotky.

  5. Nesmysl. Elvíra balancuje na hraně deflace. Nedozírné důsledky. Její západní kolegové jí litují. Ožebračí stát namísto obyvatel. Dlužníky namísto věřitelů. Gus adna, duročka glupája.

    • No, tak dobře na tom ještě nejsou 🙂

      Mimochodem, obchod Ruska s Německem vyrostl o 40 procent. Sankce jak víno.

      • Tak se podívej na koeficienty ceny plynu za stejné období při stejných objemech (MP by s Foundrym nespokojeně vzkřikli ceteris paribus) a pak mudruj proč je to jen o 40 procent.

        • Na ja, nedošlo mi, že je to podstatnou složkou obchodu. Jak podstatnou vlastně? 🙂

  6. Test. Všechno co jsem večer psal z Ústavu zmizelo – doma to nevidím.
    Takže test z domova…

  7. Co by dělal kapitán Kirk na palubě Enterprise proti Klingonům … netuším.
    Star Trek jsem neviděl už dlouho.
    Co by mohl dělat pan Biden dnes?
    1) snížit daně chudým – koupit si domácí podporu. Nulové federální daně z příjmu pro ty, kteří mají příjem do 20k na osobu/rok. (počítat i vyživované). – Možná už to Američané mají.
    2) Zrušit DEA, EPA, FDA. Nechat to na státech.
    3) v obraně pokračovat v Trumpově politice. Jak mluvil o sestřelení těch barevných věžiček, pokud se agresor nestáhne. Současně lifrovat na Ukrajinu co se dá.
    4) Náckům vysvětlit, že pokud nehnou kostrou, Grafenwoehr, Rammstein končí, kluci jdou na Doupov, do Milovic, Jelení Hory, Přemyšlu. Česku, Polsku nabídnout status kandidátského státu USA.
    4) pomoc s vývozem ukrajinského obilí. Pod ochranou tureckých lodí. USS Enterprise by byla na tu chvíli zapůjčena Turecku. Turecké lodě by zasahovaly jen v pobřežních vodách, do 300km od ukrajinských břehů.
    Důležité je: všechno mírově.

    • Dobré ráno. Zapomněl jsem na drobnost.
      Zkrátit logistiku. C17 musí přistávat 24/7 v Záporoží, v Charkově. Oblohu musí hlídat USAF. Každý útok na americké letadlo, loď považovat za útok na USA.

      • To je dobrý vtip. Jako například kdyby oblohu nad Kubou či Mexikem či jinde v oblasti „Monroeovy doktriny“ hlídala aviacija RF. Za nečinného přihlížení USAF.

        Ukrajina je v oblasti „Monroevovy doktriny“ Rasijskoj Feděracii. Tak to je.

        USA se s letadlovou lodí neodváží do Černého moře, ani k břehům RF na Balt. Natož aby podnikly vojenskou akci.

        Rusko má na to, aby nad Ukrajinou vyhlásilo bezletovou zónu. Jednostranně. Protože na to má.
        Ostatně, obě strany, RF i USA vědí, kam až mohou zajít. Bez ohledu co pindají třetiřadí regionální politici a média.

        • Nevylučuju, že dění se může vymknout kobntrole a nabrat živelný průběh.
          Jenže většinou to je tak, že rozhodují ne ideologické pindy na jakékoli úrovni, od politiků, před média až po diskusní fóra, ale rozhodují BIG MONEY.

    • Dobré ráno Nickname
      Ha! To mi ještě nenapadlo. Geniální! Ruskou enklávu Kaliningrad (od clavis, klíč) enklávovat (uzamknout) enklávou jinou, (polsko)americkou. Zcela jí z-enklávovat ob-klíč-it 🙂 🙂 🙂
      Vyšší level uvažování. Nebojíte se vykročit z rámce!

      • Kaliningrad fagocytován americkým makrofágem.

    • Skoro bych upozornil, že Trump válkám (úspěšně) zabrańoval, nezačínal je. Ale to je asi jedno 🙂

  9. Podle předsedy evropského výboru Sněmovny Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) je ostuda, že Česko jako jedna z posledních evropských zemí smlouvu s Vatikánem nemá.

    Masaryk by se v hrobě obrátil pane Benešíku. Buďte rád, že už Vám nemůže seřezat zadek rákoskou.

    • Ale nějaká smlouva s Vatikánem kdysi (1992 ?) byla. Platí nebo ne?

        • Všechno, co jsem tu včera večer napsal – jak z Ústavu tak z domova zmizelo. Tak proto ten test.
          Ne že by to mělo nějaký vliv na cokoliv, bylo to moje obvyklé žvanění. Ale pokud mě systém bude mazat, tak vyhlásím embargo na své příspěvky.

          • Mně to nedávno nevzalo příspěvek, kde byl zkrácený odkaz na jiné stránky. Po několika hodinách to nezkrácený odkaz pustilo. Buh ví jak to funguje …

  13. Máte deprese, bolesti hlavy, pocity úzkosti?
    Zahoďte Prozac a přejděte na bioprodukty. CNN propaguje veselé houbičky.
    Ne že by to jeden nevěděl, chrrrm .-)

    How psilocybin, the psychedelic in mushrooms, may rewire the brain to ease depression, anxiety and more.
    Link to nevezme.

    • O tom se mezi odborníky ví dlouho. I o dalších látkách na seznamech zakázaných látek.
      Zatím co je snaha „uzákonit“ euthanasii, ve jménu „všeobecného blaha“ je vedena válka proti látkám, které při správné indikaci a medikaci mohou ulehčit i prodloužít aktivní život.
      Jenže…setrvačnost myšlení, hloupost, indoktrinace, lenost, lobbying farmaceutických firem…

      Vzpomeňme na Listera, Semmelweise…

      Na druhou stranu, taková léčba vyžaduje odbornost. Nejen papírovou. Ne „máte problém? Tady máte Prozac, a odchod.“ Nebo „To víte, stáří…“ Starost, aby u toho, komu je vzácný každý den na podzimu života, nedošlo k poškození za jeho životním horizontem. Kdo ví, že například vhodně nasazená anabolika mohou zpomalit některé degenerativní procesy?

      • Boj proti anabolikům ve jménu „národního zdraví“. Hovno, je za tím „sportovní“ byznys. Boj za čistotu… Olympijské ideály… Na druhé straně transgender… v závodě vítězící chlap vydávající se za ženskou. Chápu zdravotní rizika, že abusus anabolik z člověka může udělat chrochtající hovado. Jenže to není masová záležitost.
        Jen je třeba chránit nezletilé před výrobnami gladiátorů, vydávající se za sportovní kluby.

        Že vhodné ovlivnění činnosti mozku, psychiky, má pozitivní vliv na zdraví? Co běžný zdravotní údržbář ví o střevním mikrobiomu?
        Co politik, či běžný policejní a justiční Vogon vědí například o účincích jednotlivých látek a jejich komplexu v konopí?
        Mohu vás ujistit, že o tom má temno. Nanejvýš se vyskytne politik druhého extrému podporující smažky.

        Kolik lidí zemřelo například na Covid jen v důsledku nepoužití běžně dostupných léčiv regulujících imunitní systém?

    • Ne. Jen bych snad podotkl, že jeho pracoviště, Sokolovská nemocnice je potvrzením smyslu bývalého záměru o zrušení okresních nemocnic a ponechat tam jen služby první pomoci. Léčit lidi by jim však nemělo být povoleno.

    • To se polským generálům určitě nelíbí.

    • Skimici, Ty mě chceš o víkendu nasrat, že? Jako by nestačily mé děsivé noční můry ala „Kde je blizna?“….

  17. Potěšil by mě pád vlády, předčasné volby, vyhlášení neutrality v tomto konfliktu, podřízení politiky domácím zájmům většinového obyvatelstva.

    • Ten nicknamuv vztah k realite je nakazlivy?

  18. Hezký monolog úplně vymaštěné Ukrajinky. Ty botoxové injekce do rtů se nějak dostaly i do kůry šedé.
    https://rutube.ru/play/embed/20244964
    Nevím, proč mluví rusky, když je ukrajinka. Zřejmě kvůli daleko větší zásobě vulgarismů v ruštině.

    • Netoužím vidět ten ksicht. Tipuju, že je vyplastikovaná podobně jako jiní takové jůtůberky.

      • Tak se na ní bljať nedívej a jen suku poslouchej. Oživíš si bljať slovní zásobu.

        • Spokojím se s 1413 kHz.

          Svoji slovní zásobu považuji dostatečně rozvitou.
          Nejen Tígr éto náša kóška, ale i
          Bába Jága adín chuj, my brósim jijó závtra v gnuj.

          • Tu „kóšku Ukrošku“ si nechám na večer. Ty „vodové oči“ mi nedělají dobře. Do šedesáti má šedý zákal! Tedy pokud dožije.

  19. U Charkova padl první český legionář…
    Takové angažmá protektorátním občanům nebylo umožněno ani za II. světové války.

    • Druhý…
      Jeden už má hrobeček na Donbasu, na kraji kukuřičného pole.

    • Zjevně už nevyrábíme tak dobré tanky, jako onehdá.

  20. Ta Ukrajinka je dobrá 🙂 Mezi bljať, suka, na chuj, dolboljoby a podobně jsem měl problém dešifrovat obsah sdělení 🙂

  22. Tak vypadá, že Ukrajinci mají novou taktiku. 300 obklíčených vojáků v Azotu žádá volný odchod z obklíčení s tím, že mají 1000 rukojmích.

    Rusové jim odpověděli dle očekávání.

    Zpráv jsou ruské, takže samozřejmě „nebylo možné nezávisle ověřit“.

    • Ti rukojmí budou zajisté své armádě neskonale vděční…

  23. OT praktický dotaz – máme na zahradě jedno mraveniště vedle druhého, ale nějak se mi příčí všude stříkat insekticidy (bo včely, motýle a tak podobně). Je něco pro mravence odpudivého, co by zároveň nesnížilo poživatelnost mých výpěstků ? Zjistila jsem, že mi ti hajzlíci udělali mravenišťátka do výšky snad kolem každého jahodníčku… a samozřejmě nemají problém si posloužit zralými plody 🙁

    • Mozna by zapracoval jeden z tech nahore vzpomenutych americkych Javelins. . .

    • Matzurko, když mi lezli mravenci z terasy do bytu, zafugoval hřebíček a skořice, to, co mně voní a chutná, mravenci nemuseli.

    • Mně zaujal ten pepř. Ale to by byla asi pohroma pro místní kočičákovstvo.
      Možná by mohla Matzurka zkusit i nějaké DNA manipulace. Když už tam jsou, aby třeba zryli záhonky, žrali černý slimáky, skočili pro pivo a tak.

  24. Drzej Scholz putoval po balkánu, v Prištině se vyjádřil, že Srbi musej s Kosovcema uznat sebe navzájem aby mohli vstoupit do EU.
    Poté (sic“) odjel do Bělehradu s tím, že všichni co chtějí do EU se také musí přidat k protiruským sankcím.
    To už srbský president Vučič neustál, a Scholzovi připomenul, že celistvost Ukrajiny je to samé co celistvost Srbska, která byla pošlapána agresorem bez rezoluce Rady Bezpečnosti. Vlastně nejen bez souhlasu, ale i s vetem Ruska a Číny jako 2 z pěti stálých členů s právem veta.
    https://www.politico.eu/article/olaf-scholz-aleksandar-vucic-germany-serbia-kosovo-russia/

  25. Němci by se měli věnovat technice a vybodnout se na politiku. Z toho jsou jenom samý průsery.
    Ideální by byl návrat do časů Svaté říše římské národa německého. Království bavorské, saské, Hannoversko, Kurfiřství falcké atd.

  26. „Chudoba cti netratí.“
    Zajímavé. Jsou tam česká slova ale jaký je význam věty?
    No dobře, vzpomeneme si na základní školu a větný rozbor.
    Ve větě bývá podmět (sice nevím co mám podmést, ale prima. Nebo možná vzor výmět.)
    Podmětem je zde evidentně slovo „Chudoba“. Podstatné jméno, které označuje stav, kdy nemohu uspokojit vše své základní potřeby. Může to ale také být jméno. Na začátku věty se to nepozná. A logika napovídá, že se zde skutečně o jméno muže jedná.
    Protože přísudkem je slovo „netratí“. Popisuje stav neztrácení něčeho.
    A přísudek rozvíjí předmět. Tedy slovo „cti“ (první pád ceť).

    Smysl je zde tedy nakonec jasný.
    Přísloví popisuje pana Chudobu, který neztrácí ceť.

    Němci mají něco zdánlivě podobného
    „Armut ist keine Schande.“ Chudoba není žádná ostuda.

    • Ja ty prupovidky miluju. Taky Nemci rikali vzletne“ Arbeit Macht Frei.“ Dalsi pekna prupovidka ze stale existujiciho Tabora miru, dodnes popularni, je“ Socialismus s lidskou tvari.“

    • Z německých průpovídek mám nejraději „Die letzte Rose ist die Sklerose“.

  27. Díky za aromatické rady,
    vyzkouším a uvidím 🙂

    • Skimici, to TGV mělo problém ne kvli naší trati, ale proto, že se mu rozpojila hadice vzduchové brzdy a on si odřel kola. Zřejmě mizerný francouzský materiál.

  29. Dobrý večer…

    dorazila jsem z vody.
    Bilance:
    utopený brejle, k tomu málem i moje maličkost, rozmáčený doklad od lékaže, že smím v mém věku ještě řídit auto, spálenej čumák, předloktí a kolena.
    Kdyby moje tělo umělo mluvit a kdybych mu fakt naslouchala, jak nás nabádají na joze, tak bych si asi vyslechla hodně sprostých nadávek za to zacházení
    Prostě pohoda jako vždycky, akorát ty brejle jsou nadstandard. Naštěstí mám doma náhradní a pro kopii toho dokladu si zítra dojdu.
    Orlice je řeka spíš náročnější, ale nádherná, pivo na trase dobrý, rumu všelikých značek na výběr, počasí vyšlo… ci vác si přát.
    Budu si to připomínat, až budu platit nový brejle.

        • Tak Radůza nebo Navarová?

          Mimochodem, v tom textu je blbost. Žádná řeka, ani Orlice, nešumí nad splavem.
          Splav zadržuje vodu a voda nad ním teče líně, často i několik kilometrů před splavem docela potichu.
          Teoprv pod splavem šumí,ševelí, ale častěji hučí, syčí,klokotá, nekdy i burácí.

    • Orlice.
      Mezi Týništěm a Sutými Břehy jsem se rozhodla vystoupit z raftu. Nebyl to nejlepší nápad. Proud byl silný a já se ocitla pod raftem. Stálo mě to brýle a kolegy pár nekonečných vteřin obav. 😀

      • Jo, tak někde tam plavou i moje brýle.
        Já se neocitla pod lodí, ale jaksepatří silný proud nás strhl pod větve a otočil loď vzhůru nohama.

        Zásadní problém byl, že jsem dorazila sama autem a měla jsem tak i odjet, ale bez brýlí to nešlo, takže se mně musel ujmout dobrovolník, který mně odvezl i s autem domů.

        • Tipuji, že těch brýlí bude Orlicí plout povícero 😀

          • NA kanoi se nevesluje, alébrž pádluje. 🙂
            A to samozřejmě bez brýlí jde.
            Ale řídit auto, když je jeden zvyklý na brýle, vidí bez nich blbě a ještě má v řidičáku, že ty brýle mít musí, to je bez brýlí poněkud problém

          • Čekal jsem na to, že mě nějaká vodačka nebo vodák opraví… [;>))

            S autem jistě. Ale já bych v brýlích řídit nemohl… Nám je jen občas na blízko…

  31. Na Radůzu jsme s manželkou chodívali tak před dvaceti lety, do Balbínky. To byla víceméně na začátku. klrátce poté, co ji Navarová vytáhla z ulice…

    Krásné časy…

    • Když jsem ji slyšel poprvé, docela jsem strnul. Najednou někdo, kdo dokázal „vytlačit“ své sdělení dopředu, před pódium, mezi lidi. Obrovský rozdíl od popíku. Podobných zjevení je strašně málo. Snad ještě Hana Hegerová. Pravý šanson, píseň.

      Mimo jiné – příběh Radúzy je hodně podobný příběhu Edit Piaf. (Ostatně Zuzana Navarová je taky paní Zpěvačka.)

      • Koncert poté, co Navarové zemřela, byl neskutečný. Já na umění zas tak moc nejsem, ale toto si budu pamatovat navždy.

        Mimochodem Balbínka byla (asi pořád je?) vysloveně pajlz, při koncertech se kecalo, kouřilo, chlastalo… Při Radůze ne.

  33. Strýček Sam hodlá toho policajta dělat nadále i když je ve „válce“ s Ruskem.
    Americký ministr obrany Lloyd Austin řekl, že USA se zavázaly dodržet status quo a tedy i uznávat tzv. politiku jedné Číny. Peking se ale podle něj nesmí pokusit pnutí mezi Čínou a Tchaj-wanem řešit silou.
    Nevím, jestli je pro Státy nejlepší řešení začít další konflikt.
    Ale – řeč se mluví a voda teče…

    • Ale stejně – já bych Číňanovi moc neporoučel. Dneska už ne.

  34. Jenom abychom se ještě znova nejezdili ty obory učit do Ruska.
    Ta představa „mužika v láptích“ je nesmyslná. Taktéž u nás se najdou blbové. Třeba ti, kteří zakazují Rusům, aby u nás studovali. Dost se za naše VŠ stydím. To co děláme je neskutečná nafoukanost. Nejsme technologickým pupkem světa. A s takovou politikou nikdy nebudeme. Představte si, že by se totéž stalo našim studentům třeba v USA nebo Japonsku.
    To by bylo řevu, páni političtí ministerští úředníci! Diskriminace!

    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Vysoke-skoly-odmitaji-ucit-ruske-studenty-v-oborech-ktere-by-rezim-mohl-zneuzit-Po-ostrem-dopisu-z-ministerstva-705203

  36. Matzurka (12.6.2022 (8.46))
    pssst, proč tak citově negativní zabarvení. Vlastizrádná se neříká. Říká se proevropská, proukrajinská atd.

    • A až si Polsko začne nárokovat svůj kousek Ukrajiny, tak Zelenskij či kdo ty jaderné hlavice použije. Bez ohledu na „sjednocení“ Polska a Ukrajiny. Warszawa pod přátelským atomovým hřibem! [;>D)

      2 Matzurčina zpráva: Tohle je už komplikovanější výhružka!! Ale ještě se asi nezeptal Putina, co by na ten nápad řekl.

  38. Petře,
    nejen Poláci, on už i Arestovič přešel na lepší hulení nebo co…
    „Předpokládejme, že pokud Putin vyhraje. A k 1,5milionové ruské armádě se přidává dalších 500 000 ukrajinských vojáků. Všichni viděli, jak umíme bojovat. A to vše by pak putovalo do Evropy. A kde pak budou moci zábavná evropská vojska zastavit spojenectví Ukrajiny a Ruska, pokud k němu dojde, plus Běloruska?“ ptá se Arestovič a dodává, že Polsko, Pobaltí, Británie a USA to chápou, a proto aktivně pomáhají Ukrajině.
    https://t.me/stranaua/46645

    • Tak soudruh Arestovič vyhrožuje převlečením kabátu? To jen potvrzuje mé obavy z Ruska i Ukrajiny.

      • Bez obav. Viz výše. Bla,cbla, bla zní z Kyjeva..

  39. Dobré poledne.
    V naší vládě jsou výhradně elementi, kteří prokázali schopnost intenzivně mydlit schody konkurentům a oponentům. Domydlili se až na mez vlastní neschopnosti a teď dělají mrtvé brouky s
    bláhovou naději, že „Německo nás v tom nenechá“ Obraz bídy a utrpení.

    • Německo si pod sebou řeže větev,
      a nevidím jediný důvod, až jim RF dodá plyn minus objem pro ČR, proč by nás měli zachraňovat. To sio fakt můžou myslet jedině na sjezdu Sudeťáků. Žeby důvod, proč jim Fialenko leze do zadku ?

  40. Asi ještě spím. Pod okny mi jde průvod oslavující Pannu Marii s vlajkami.
    Zpívají. Jeden předzpěvuje, průvod odpovídá.

    Bylo mi něco divného. Průvod je totiž složen výhradně z Vietnamců a zpívají Vietnamsky.

    • Nakonci nesou stůl z nějakou ozdobenou stojící postavičkou. Hnědou. Kolem pravoslavného kostela nevšímavě přešli a míří ke katolickému.

  41. Víte někdo něco o databázi filmů IMDb ? Mně se to vecpalo do počítače. Zatím je to free.

    • Z toho se filmy nestahují, jen lze dočíst detaily, jednak obsah filmu, všichni tvůrci (zejména herci) atd. Máme českou variantu fdb.cz nebo tak něco. Ale proč to někam leze samo netuším.

    • Covidová doba nás ostatně přiměla k tomu, vážit si spíš negativity než pozitivity. To je hluboký vhled, zvlášť na pozadí naší doby, která stojí na stvrzování, přijímání, na potřebě vše negativní převyprávět na něco pozitivního. Kdyby se nám díky covidu podařilo odbourat třeba výzvu Mysli pozitivně, která je dokonalým výrazem neporozumění toho, jak myšlení funguje, neprošli bychom touto krizí nadarmo. Ostatně i výzva k sebepřijetí, tedy ke stvrzení sebe sama, je na tomto pozadí podnětný kandidát na odbourání.

    • Když se ohlédneme za předmoderními kulturami, vysvitne, jak nesoudně by působily řeči o sebepřijetí. Lze namítnout, že v mnoha ohledech není důvod brát si předmoderní kultury za vzor. To je pravda, až na ty případy, kdy je dobré si je za vzor vzít. Je totiž nesporné, že v mnohém na ně navazujeme, anebo bychom navazovat chtěli. Například platí, že si napříč dějinami ceníme toho, že člověk je myslící bytost. Filozofie i věda přitom vznikly z gesta, které má do sebepřijetí daleko.
      Myšlení vyrůstá spíš z negativního sebevztahu. Myslíme, když zpochybňujeme své nároky, názory, předpoklady. Tvrzení, že filozofie i vědy vznikly ze schopnosti položit správnou otázku, je banální. Méně banální je, že dobré otázky otvírají prostor nevědění, a proto i znejistění, obav, že možná ledacos děláme špatně, že o ledačems špatně uvažujeme, že leccos musíme změnit, třeba zrovna i svůj život.

    • Ale na negativitě, na základní schopnosti zarazit se a nepokračovat jako doposud spočívá i etika. K mravnímu jednání se neodhodláváme proto, že přesně víme, co je dobro samo. Častěji jsme k etickému jednání vedeni tím, že se nám něco nelíbí. Třeba ani nevíme pořádně proč, ale něco nám připadá divné nebo hanebné, a tak se zarazíme. Nejde jen o myšlení a etiku. Vezměme si hned druhé biblické přikázání: „Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.“ Jan Assmann, německý religionista a egyptolog, si všímá, že tento zákaz podněcuje lidskou představivost, vede člověka do jeho nitra. A ani tato negativita – zde v podobě odnětí přítomnosti – není výrazem smutku či zoufalství, ale základem duchovnosti.

      • „Častěji jsme k etickému jednání vedeni tím, že se nám něco nelíbí.“ – Co je to vlastně etika? Étos? A dále čí etika? Moje, obecná nebo etika někoho určitého?
        Jakýkoliv pokus o definici čehokoliv je nutně subjektivní.
        Přiklad: Ukrajinský TV klip. Ukrajinka v kroji na pozadí lánu zrajícího obilí podřízne srpem ruského vojáka. Tak mé etice se tohle vzpírá. Ale jejich to evidentně nevadí, naopak konvenuje, vyhovuje. Nenávist. Popření své (národní?) viny.
        Co s tím?

  43. Dobré dopoledne,

    negativní myšlení jako výraz duchovnosti?

    Zeptala bych se tej paní, k čemu nám tedy dal Bůh tak velký dar, jako schopnost se radovat.

    Kdysi jsem se setkala s paní, která byla na nervy z toho, že se doma ani nesměla zasmát, protože její matka, jehovistka, ji hned kárala, že radost je hřích.

    A katolíci si taky libují v různých sebemrskačských praktikách a utrpení.

    Vůbec lidi, libující si v negativním pohledu na svět, se často svoji zapšklost snaží prezentovat jako nějaký hlubší vhled, který mohou chápat jen vyvolení a ti, kdo se dokážou radovat že života a obyčejných věcí, jsou pro ně jen povrchní tupci.

    Pánové, kteří mají zkušenosti s randěním s intelektuálkama, by možná mohli povyprávět…. 😉

  44. OT
    Dnes je Děň Rossiji. Něco jako Den nezávislosti Ruska. Tedy den chlastací po kterém následuje Den klidu. Zejména pracovního aby se molodci při práci nezasebevraždili.

    • U nás jsme ještě tak daleko nedospěli. Pořád se musíme učit. Děláme takové malé, plytké pokusy: V sobotu chlastáme a v neděli spíme a pak nás bolí hlava do pondělí.
      Mladí to mají lepší. Zhulí se kdykoliv.
      A nejlíp jsou na tom mladí intoši: Ti jsou zhulení kontinuálně, vlastní šlechetností a moudrostí. Každý den zachraňují svět pro děti, které ovšem (pro jistotu) nemají. Co kdyby se jim ten světy zachránit nepodařilo, že jo….
      A navíc – s dětma je moc práce a omezují osobnost intelektuála…

  45. „Ostatně i výzva k sebepřijetí, tedy ke stvrzení sebe sama, je na tomto pozadí podnětný kandidát na odbourání.“

    Sebepřijetí je základ toho, by mohl lidský jedinec fungovat jako sociální bytost a pokud s tím máte problém, tak si koůledujete o mindráky, deprese a hluboké šrámy na psychice.
    Je to stejný posun, jaký někteří přikládají pojmu „sebevědomí“ a zaměňují ho za pojem arogance.

    • Tak tak. Té arogance je kolem nás opravdu jak nas…eto.

      K „sebepřijetí“. To jsem řešil když má bylo tak asi 25 – 30 let.
      Nakonec jsem se (sám se sebou) dohodl na formulaci:
      Musím zjistit, jak jsem veliký. Co umím, co dokážu. Zabrání to jak aroganci, tak mindrákům z vlastní bezvýznamnosti.

      • Ty dva postoje k sobě samému bývají často spolu. Arogancí se zakrývá vlastní midrák. Tohle mám ověřeno u spousty kumštýřů různé „velikosti“.
        Lidi, kteří opravdu něco umí a něco dokázali jsou ve studiu/ na jevišti naprosto pohodoví. A naopak.

    • Proč? Že vyřadil tu píseň nebo že jim něboural nějaký ten jejich narativ, že jako komunistický zpěvák je určitě proruský?

      Jsem myslela, že Míša David mileniály nezajímá.

    • Po téhle písni (?) zůstane v české kultuře opravdu strašná díra!

      I když David je obchodník a pokud mu ten titul kazil obchody, protože provozovatelé koncertních hal a podobných záležitostí jsou připosraní z t.č. politiky, udělal rozumnou věc, Obchod musí běžet!
      („Show must go on!“)

      • já ani nevím, že nějaká taková píseň vznikla. 😀

        ale zajímalo by mně, proč zrovna mileniálové mají plakat. měla jsem za to, že MD je pro ně už dávno za zenitem.

  47. Ahoj. Pro Starého Kocoura: už by to mělo fungovat normálně.

  48. Sebepřijetí je zcela závislé na civilizaci, příslušných technologiích jako třeba sprcha s teplou vodou, pračce a milující manželce.
    Páchnoucí, otrhaný a špinavý člověk má se sebepřijetím daleko větší práci.

    • Skimici – nemá! Snad s přijetím u druhých. U sebe ne.

      • Rozumím. Kovid je svinstvo a čichové sensory jsou patrně nevratně poškozeny.

        • Čichové senzory mají schopnost se adaptovat a vlastní odér tak zapáchající jedinec necítí.

    • „Premiér má smysl pro humor, který je velmi podobný tomu mému,“ pochvaluje si mluvčí, že ani v pracovním procesu nechybí ze strany premiéra prostor pro vtipkování.“

      No, on pan mluvčí vypadá, že s ním bude sranda jak na hřbitově…

    • Ostatně konečně – Zelenský je taky bývalý komik. A zdá se mi často, že ve své roli pokračuje. Jenom kdyby tam nebylo tolik mrtvých. To žádná sranda není.
      Ostatně – až bude kolem Vánoc v bytech zima a nezbude na dárky i ta komičnost předsedy vlády se nějak pokazí.

  50. No, to je otázka, skimici.

    I otrhaný páchnoucí člověk může akceptovat, že je prostě otrhaný páchnoucí člověk a že nepotřebuje pračku a manželku.
    Spíš Ty budeš mít problém s jeho přijetím ve své domácnosti, s milující manželkou, pračkou a teplou vodu.

    Ostatně velmi často mají problémy se sebepřijetím lidi, pro která je přinejmenším ta pračka a teplá voda samozřejmostí a vyrostli ve velmi dobře zajištěném zázemí.
    Takový dítě ambiciozních rodičů, které chce jít svou cestou a není to ta, kterou si pro něj rodiče vysnili nebo naopak vzorné dítě, které přijalo ten úděl, že musí splnit očekávání rodičů a opustilo proto vlastní sny, má nejspíš problémy se sebepřijetím větší, než leckterý betdomovec, který už neřeší nic jinýho, než jak se najíst, kde sehnat rum a jak nezmrznout.

    • Ovšem – najíst se a mít možnost vegetovat v teple a suchu jsou naprosto elementární podmínky pro „spokojenost“. Teprve až to mám, mohu uvažovat „filosoficky“, „morálně“ atd.

      • maYda dá i to mokro, když se na vodě prodírala vodními stromy.
        Vždy je třeba vidět i positivní stranu věci. Ztratila jsem brejle? Nebudu vypadat jako sova anžto budu mít opálené i podbrýlí.

    • Teď na tej vodě jsme se o politice něbyvili. ale když se o to téma, že závislost na ruském plynu je ponižující a radši se nějak uskrovnit., jen abychom se z ní vyvlékli.

      Moji kolegové jsou vesměs vysoce kvalifikovaní, schopní a dobře vydělávající lidé a úplně jim uniká, že člověk na dolní příčce příjmového žebříku, který má tak akorát na bydlení a jídlo už dnes, to vidí z úplně jiné perspektivy, že pro něj to není uskrovnění na komfortu, ale otázka přežití a že mu je naprosto jedno,odkud je plyn nebo ropa nebo elektřina, ale to, jestli na to bude mít.
      Ta zkušenost se prostě sdílet nedá a kdo takovou situaci nezažil, tak to těžko pochopí. Abyste se mohli zabývat morálně etickými tématy, musíte být především naživu apak na to ještě mát kapacitu navíc, vedle toho, co vydáte za přežití.

      • Zkus na chalupě pěstovat nějaké bezúdržbové potraviny. Ořechy, řepu, křen a ostatní jedlé kořínky. Jabka, hrušky. Šťovík, medvědí česnek. Bolševník.
        Něco by se dalo pěstovat i v Praze na Puškiňáku. Velikej trávník uprostřed.

        • To jsou mi rady…

          Ořechy tam máme, jabka máme, hrušky tam nejdou, šťovík roste na louce sám od sebe.

          Potíž s chalupou je v tom, že dojížděním se z toho stává luxus, na úsporný režim bych se tam musela přestěhovat. JKenže celorožní provoz tej chalupy taky není žádná láce aje otázka, jetsli by to bylo levnější než pražský byt. spíš asi ne. Nemluvě o ubývání fyzických sil dostupnosti s tím souvisejících potřebných služeb.

          ale já to apsala hlavně proto, že na rozdíl od mých kolegů, kteří to vidí hlavně z toho globálního hlediska – tenhle je proametický, tamten proruský, tenhle je morální, támhleten byl v KSČ rozumím optice toho, kdo to hodí Babičovi, protože z jeho hlediska on vnímá hlavně to, že bylo líp a že nabízel aspoň ty koblihyz televize ho nepoučovali mudrcové o tom, jak je nemorální a nějaký důra se čtvrtmilionovám platem, že se má uskrovnít z nějakých pro něj zcela abstraktních geopolitických důvodů.

          • To je přesně ono. I vzhledem k mladým. Když prd vydělávali, tak je živili rodiče. A teď, při platech skoro 80 000.- nechápou, že jsme jako čtyřčlenná rodina žili tak dvanáct dní jak takž normálně, a čtyři dni se škudlilo – protože rezervy nebyly. Byl by hlad. Ale chleba, česnek a trochu sádla tehdy nebylo tak drahé. (Tenkrát byla výplata a záloha co 14 dní.)
            Myslím,. že prozření bude pro některé dost tragické. Budou zase skuhrat do TV „kdo za to může“. Ti „debilní starci“ si mezitím budou ve špajzu schovávat trvanlivé potraviny, které se jim podařilo ulovit při slevách. Ale budou mít co jíst. Na výlety do sultanátů vlastně ani nepomysleli, takže jim nebudou chybět.

Komentáře nejsou povoleny.