Vzpomínky…

Dušan Neumann

Nebýt těch několika zachovalých fotografií a nálezu z oddělení popálenin,
težko bych se na ten den – 21.8.1969 – rozpomínal. Zůstala jen těžká pachuť
zklamání z marností demonstrací rozháněných československým bezpečnostními
orgány, ozbrojenci dělnických milicí, kteří v Brně zavraždili dva
demonstranty a pasivity už podstatné části národa. Nakonec jsem měl štěstí, slzný granát, který jsem „vracel“ oštítovaným policajtům mi vybuchl až po odhození a popálil mi nohu. Zachránil mne tehdy můj pozdější šéf
Automotorevue, Standa Cáhel který mne odvezl do Legerky na popáleniny a odtamtud, když kliniku začali prolézat estébáci, mne odvezl k babičce do
Rudné, kde jsem zůstal než mi puchýře velikosti mýdlových bublin praskly
nebo splaskly. Prožíval jsem demonstrace i zásahy v centru na Václavském
náměstí odkud jsme byli vytlačeni na Příkopy, kde jsem příliš pozdě chytil a
odhodil ten slzný granát.
Nemám, co bych dodal. Ten pocit zrady a morální devastace normalizace nikdy nevymizel.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

692 komentářů u „Vzpomínky…“

  1. To by bylo krásný, kdyby tolik tanků přijuchalo jen kvůli mně. 😛

  2. „Takhle blbý svazáky v osmdesátých letech nepamatuju. Od gymplu až po Mohoritu.“

    Osmdesátá léta byla už pokročilá fáze. To už většina těch svazáku nebyla přesvědčená, ale jela po karieře. Konec konců, kdo nebyl moc chytrej a nechtěl si ušpinit ruce prací, mohl takhle přijít k dobře placené funkci na plný úvazek. Dnes ovšem tenhle druh nezanikl, ta kariera se dělá ve stranických sekretariátech. Sobotka je zářnej příklad.
    Konec konců i tehdejší blbí svazáci, leckdy překabátění, mají nějaké to potomstvo, které se v souladu s rodinnou tradicí nechce ušpinit prací. V každé generaci se vyskytne určitý procento hajzlíků, co je svět světem.

    Jen bych si vyprosila ten plurál. Já žádný nový hajzlíky nevychovala a necítím se za jejich existenci odpovědná.

  3. Ježíšmarjá, Karle, je to jedenapadesát let, tanky jsou víc jak čtvrt století pryč, stát který je vyslal, neexistuje.

  4. Poznámka stranou:
    Všechno jednou skončí. Ne tak, že by to padlo do propasti nebo vybuchlo – i když i tohle se stává. Ale takovou metamorfózou. Tam ten kapalný „všeobecný názor“ narazí na kámen nepochopení, nesouhlasu, onde zase se souhlasným mručením vytvoří tůni. Ale za rok,´to může vypadat trochu jinak a za deset úplně jinak.

    Hajzlíci:
    Byli, jsou a budou. Co je změna, je množství informací na člověka útočící a tudíž i množství informací lživých nebo manipulativních. Tam je třeba se chovat jako za morové rány., Nikoho nepouštět příliš blízko a všechno filtrovat a převařovat. Jinak jeden onemocní nějakou (jakoukoliv) ideologií a přestává být soudný. Zařadí se do své skupiny a všechno vidí ze svého (jejich) úhlu.

    Je ještě jeden druh – nativní funkcionáři. Oni musí mít nějakou funkci i kdyby na tom měli ztratit. Obvykle normálně pracují, ale k tomu musí být předsedou včelařů, hasičů, ochotníků, uličnického výboru atd. Potkal jsem v životě tři takové. Hajzlíkovského tam moc nebylo – oni se prostě potřebovali vyřádit, zviditelnit. Někdy mám pocit, že mnozí s těch dnešních „činovníků“ to mají stejné. Jim nejde o peníze, o moc, ani nejsou skalními zastánci své skupiny. Ale potřebují se, jak říkávala jedna moje kolegyně „natřásat“.
    Třeba řečnice na nedávném LGBT festivalu v Ostravě řečnila i na tzv. Páteční stávce studentů před několika málo měsíci – jen byla jinak oblečená. Taková „lidová tribunka“. Jsou prostě lidé, kteří neodolají a na ten stůl vyskočí a řeční…
    Téma nerozhoduje.

  5. Myslím, že je rozdíl mezi předsedou hasičů, včelařů nebo ochotníků a mezi natřásajícími se řečníky na politických shromážděních.
    Ti prví mohou (ale nemusí) mít tu potřebu se natřásat, ale vedle toho dělají něco užitečného, těm druhým jde jen o to natřásání.

  6. Dobrý den. Činovníci dobrovolných spolků jsou často ti, „na které to zbylo“. Pepo, ty máš školu, ty za nás půjdeš na úřad.

  7. A Pepa se nadme pýchou, jak ho mají za moudrého.

  8. Pepovi řekne manželka: ty si vůl, máš toho na hrbu už tolik a ještě ti přidali.
    Jak praví staré slezské přísloví: Když kůň dobře táhne, ještě mu naloží.

  9. Dobré pozdní zas ráno… 2 Dana – nějak nevím, co bych měl promíjet… Nejsem lékař a opravdu nemohu za to, že některé věci ještě medicína nezvládá…
    No a ještě ad ten Palach – a co konkrétně měl podle něj (a hlavně podle Tebe) ten probuzený národ dělat? A co by měl takový správně probuzený národ dělat dnes?
    Nedat si za trest po obědě doutníček?
    No a tak z fanatického sebevraha děláme mučedníka, ze zákeřnejch vrahů děláme národní hrdiny, z pomatenejch bláznů děláme vzory pro mládež, zatímco ten, kdo pracuje a něco vytvoří je hoden opovržení… Dobro došli…

    • PeSi, přece toho Boha. 🙂
      Jinak – teď píšu za sebe: Vážím si všech, kteří něco dokáží ve smyslu něco vyrobí, vytvoří a opravdu jsem nazlobená, že se o těchto lidech moc nepíše, nemluví, nedávají se za vzor. A nemusí jít jen o ty, kteří posunou hranice vědění, vědy (nikoli pseudovědy), ale třeba o souseda, který je velice šikovný tesař nebo známého moc dobrého klempíře, spolužačku výbornou účetní a mnoho jiných podobných. Naopak, současný systém se je snaží zničit, zadupat, utlouct byrokracií a podobně. Proti tomu protestuji, ale buď jsem sama nebo ty protesty ostatních jsou jaxi latentní. A stejně tak jsem proti omezování, ukrajování z osobních svobod a veřejného projevu. Proto si myslím, že momentálně pohled do zpětného zrcátka doby s komentářem: Tehdy se přece dělo tohle! je …na nic.Je třeba bojovat dnešní válku, ne ty minulé. Z nich se jde leda poučit.
      Omlouvám se, asi nemám dobrou schopnost se jasně a srozumitelně vyjádřit. Mea culpa.

  10. Dano: nejste sama. Jen není váš (náš) hlas slyšet ve státních a na stát navázaných sdělovacích prostředcích.

  11. Dano
    zkusila jste Prot Centrum? Jestli to není pro ně indikované, alespoň poradili/doporučili něco?

  12. Skimici, zkusila, napsali, že neléčí. Teda léčí, ale ne tak závažné a rozsáhlé postižení. Asi by jim to pokazilo skvělou statistiku.
    Nicméně – včera byl pacient vyzván, aby se dostavil dne toho a toho na onkologickou kliniku jisté FN do malovny. Takže zahájení léčby.

  13. To zní dobře Dano
    ještě mě napadl Masarykův Onkologický Ústav, ale to máte relativně blízko, tak jste jistě zkusili …

  14. „Naopak, současný systém se je snaží zničit, zadupat, utlouct byrokracií a podobně. Proti tomu protestuji, ale buď jsem sama nebo ty protesty ostatních jsou jaxi latentní. A stejně tak jsem proti omezování, ukrajování z osobních svobod a veřejného projevu.“

    Tak ono není potřeba, aby se o těch lidech psalo. Nedělají svou činnost pro to, aby se o nich psalo a ani o to obvykle nestojí.

    Ono by stačilo, aby si jich elity, nebo aspoň ti, co sami sebe považují za elity, i když do nějakých skutečných elit mají daleko, vážili a aby jim zbytečně nekomplikovali život.

    Já jsem, Dano, taky proti tomu všemu, o čem píšeš.
    Ale jaksi nevidím smysl svými protesty podpořit křiklouny, kteří by se na podobné pozici chovali stejně a nikoho, u koho by byla šance, že se tak chovat nebude, nevidím.

  15. Asi by jim to pokazilo skvělou statistiku. — No, nemusí to nutně být zcela tak, Dano. Kamarád je (předloni?) z vlastní iniciativy kontaktoval ve snaze ušetřit si operaci (také z důvodu doslova krkolomného operačního přístupu), oni si nechali do telefonu přečíst zprávu a obratem mu řekli, že to vyléčit ozařováním nepůjde s ohledem na to, co všechno kolem by záření nevyhnutelně poškodilo. Dohromady se mu jevili jako jednající seriosně a konsistentně s ostatními doktory, kteří jej nakonec řezali a doléčovali. Ale jak jsem už psal, jinak o Protonovém centru nevím nic.

  16. 2 Dana ad (23.8.2019 | 13.08) – (nesnáším vlákna, tak normální komentář dle času) – to je ale ryze Tvoje věc, jestli nějakýho toho Boha potřebuješ a jestli Ti ta víra pomáhá… A jestli Ti pomůže i v tomhle případě… Já tu víru nepotřebuju, ale nebudu jí nikomu vyčítat… (můj indický kamarád tvrdí, že svým způsobem máme každý nějakého toho Boha v sobě a že by se měl člověk chovat tak, aby ho neurážel – tak tenhle způsob víry je mi ještě nejbližší).
    K tomu dalšímu – tam máš pravdu, ale ukaž mi, kolik z těch lidí protestuje proti likvidaci drobného podnikání a živnostníků? Babiš je gauner, ale všichni jen omílají naprosto zástupný problém Čapí hnízdo – vrtěti psem! Za posledních půl roku jsem našel jen jediný článek, kterej kriticky rozebíral co vše v oblasti podnikání tady ten hajzl zlikvidoval a fakticky ukradl, včetně popisu metod. Jediný článek! Proč? Protože ti další gauneři na tom měli svůj podíl a pokud by měl viset, měli by viset spolu s ním – Sobotkou počínaje.
    Jestli někdo rozděluje tuto společnost, tak jsou to ti, co tvrdí že všichni kradou a on že v tom udělal pořádek. Ale proti tomuhle nikdo neprotestuje. Místo toho se jelita objímají s Bakalou…

  17. Dano,
    ja mam tri kamarady, kteri byli vyleceni u specialistu v Novem Jicine.Jednomu z nich bylo pres osmdesat, kdyz se na to dal. Nekdo mu o tom outfitu rekl, ze delaji nejakou lokalni radiaci(?). Tady v Americe to pry neni jeste povoleno, nevim. On se i s manzelkou sebral a leteli tam . V Jicine si na mesic najali byt a denne mu delali to ozarovani. Jardu vylecili. Stejne pak me dva kamarady ze Vsetina.

  18. PeSi, PeSi, protestovat proti likvidaci živnostníků….
    To byste toho chtěl po nedostudovaném teologovi nebo občansky uvědomělých hérečkách trochu moc.

    Živnostník je přece ten buran, co nemá žádný kloudný vzdělání a volí Zemana.
    A Sobotka musí bejt slušněj člověk, vždyť na něj Zeman mával holí.

  19. Za posledních půl roku jsem našel jen jediný článek, kterej kriticky rozebíral co vše v oblasti podnikání tady ten hajzl zlikvidoval a fakticky ukradl, včetně popisu metod. — Což o to, PeSi, to já sice také ne, ale když se podíváš, co o Babišovi dlouhodobě píše třeba Zlámalová (která ovšem je na něj speciálně vysazená, jak je snad nejvíce patrno u toho dle všech zásad dvojího metru vyfabrikovaného Čapího hnízda), snaha postihnout jeho blahodárnou činnost z více směrů (ne-li všech) tam patrná myslím je: https://echo24.cz/author/lenka-zlamalova

    Ono taky kdybys v dubnu 1945 (třeba ku příležitosti Hitlerových posledních narozenin) hledal nějaký přehledový článek, co všechno Němci dělají špatně, možná bys rovněž nenašel. A možná z podobných důvodů jako dnes.

  20. A tohle mi přišlo e-mailem k příspěvku výše, který se mi také líbil:

    Dneska vcelku inspirativní komentář maYdy k tématu „Palach a jeho oběť pro správné nasměrování společnosti“ zde…
    https://sumavak.blokuje.cz/vzpominky#comment-286548

    Zaujal mě – přestože na Palacha žádný vyhraněný pohled nemám – už jen z toho důvodu, že mi ten maYdin příspěvek připomněl skvělou divadelní tragikomedii Nikolaje Erdmana Sebevrah. Autor v ní představuje hrdinu-štvance týraného nesnesitelnými společenskými poměry raně bolševického Ruska, který se chystá spáchat sebevraždu. Když se však okolí o jeho plánu dozví, začnou k němu stát celé fronty soukromých osob i zástupců rozličných sfér veřejného života, z nichž každý se domáhá toho, aby tragický hrdina onoho příběhu dal své plánované sebevraždě „širší společenskou platnost“. A to tím, že ji výslovně spojí s veřejným prohlášením na podporu žadatelova světonázoru.

    Nevím, jestli maYda zná tuhle hru, a tudíž se jí mimoděk její námět spojil s tou debatou o Palachovi, nebo je to jen dobrá intuice, ale tak či onak je to hezké.

  21. Zpátečníku, tu hru neznám a ani nevím o její existenci.

    Ale myslím, že dnes by to tak dopadlo.

  22. Jo, a jak to nakonec s tím nebohým štvancem dopalo?

  23. Nevím, ani já hru neznám. Mohl bych leda hádat. Popřípadě to prozradí pisatel e-mailu; všechna slova v 15.32 následující první dvojtečku jsouť jeho.

  24. Zpátečník (23.8.2019 | 15.00)
    … co všechno Němci dělají špatně …
    To je tím, že máte negativní přístup k životu. Musíte naopak zkoumat, co všechno Němci dělají DOBŘE!
    Německý hlas musí být v Evropě více slyšet, jak říká paní Čaputová.
    A ta to musí vědět, když je slovenským presidentem. Slovenská zkušenost jí napovídá, že je s Němci dobré být zadobře. Přinejhorším se udělá SNP a zas bude život červený.

  25. „Německý hlas musí být v Evropě více slyšet, jak říká paní Čaputová.“

    Ať si zajede v turistický sezóně do Krkonoš. Nebo do Tater. Tak je německý hlas rozhodně slyšet. A ne jeden.

  26. Nenašla jsem, jakto dopadne — https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D0%B0%D0%BC%D0%BE%D1%83%D0%B1%D0%B8%D0%B9%D1%86%D0%B0_(%D0%BF%D1%8C%D0%B5%D1%81%D0%B0)

    Пьеса заканчивается словами Виктора Викторовича, что Федя Питунин (což není ten hlavní hrdina) застрелился, оставив записку «Подсекальников прав. Действительно жить не стоит».

  27. Zpatecniku,
    s tim Buninem jste mne dal! Ta povidka je adsolutne genialni! Ti dva stastni muzikanti u Bozich muk. . .

    Jsem uplne vedle, kdyz me v souvislosti napada Hemingway a jeho Kratky stastny zivot Francise Macombera?

  28. Vzpominky? Vzpominky.
    Jeden rok po sametu.

    VZNESENA SLOVA

    „. . .kdyz clanky Ustavy nas uci velke zodpovednosti byti obcanem. . .“

    Tato a jina vznesena slova znela sini americkeho Kongresu zcela nedavno. Cely svobodny svet aplaudoval cloveku, ktery v nasi materstine daval svetu lekci v humanismu. Slova vlast, svoboda, laska a demokracie neznela prazdne. Zlobil jsem se, kdyz jsem druheho dne cetl ve washingtonskych novinach vyrok jednoho kongresmana:“Kdybych umel dat slova dohromady jako Havel, kandidoval bych na Boha.“ To preci nebyla jen slova, skutky budou nasledovat!

    Polovina srpna je za nami. Brzy vzpomeneme te neblahe noci, po ktere jsme se probudili prislapnuti k zemi Ivanovou holinkou. Nekteri z nas se zpod ni vysmekli a rozhodli se dychat svobodne jinde. Ne pro kazdeho to byla prochazka parkem.

    Nevidim vsak ztracene ovce proudit zpet do stare vlasti. Proc asi? Kdy ta vsechna vznesena slova zacnou mit nejakou vahu? Vysnorena Hradni straz famfarami neozivi vsechno, co bylo vladou hlupaku a jeji otitulovanou armadou podlezavcu a farizeju v Ceskoslovensku zniceno. Kde je ta slibovana prilezitost pro kazdeho, kdo je schopny a pracovity? Jestlize se hlasis o vedouci postaveni, zada se deset let praxe ve vedeni. Jak se vejde deset let do nekolika mesicu od spadnuti berlinske zdi, rumunskeho krveproliti a cinkani klicku kolem Svateho Vaclava?Modriny studentu utrzene rukou ochrany vytezku komunismu jeste nezmizely, a ti, kteri nechali obusky dopadnout,mavaji dnes trikolorou. Nekteri z nich promazavaji loziska kolobezek, pouzivanych statniky na Hrade.Clenove vlci smecky, ktera prohrala boj u mrsiny pred dvaceti lety vymenili masku Lidske tvare za Sametovy hav. Pilne si ted posilaji sve potomky do sveta na zkusenou, nebot oni to budou, kdo bude vladnout!Jak je tak vidim, Premyslovci to zrovna nejsou. . .

    Lidska tvar a Sametova revoluce.Fraze? Pozerstvi? Ozvena presidentova hlasu v halach Kongresu jeste nedoznela. Nenechme, nenechte, pane presidente, ta vznesena slova umrit!

    Ve Washingtonu, 13. srpna 1990

    Petr Motyka

  29. No jo, jen se z toho prolhanýho sorosova šaška neposerte…

  30. Ale nech to být …
    Furt to funguje. Je to dobré do kšeftu. Tfuj tfuj.
    Havel, Jágr, Gott, pak tenistky (tam musím upřesnit, že jedna je stará lesba a druhá mladá s pořezanou rukou) a ještě možná tenis/golf Lendl.
    Žádný ze současných lůzrů nefunguje …

  31. Nevím, P.M. Samozřejmě to opět jsou desítky let, co jsem Krátké štěstí Francise Macombera četl, tak odpovím jen velmi zhruba, přibližně a tongue-in-cheek. Co si tak pamatuju, Hemingway tam jen říká, že tenhlencten Macomber prostě nikdy ani zdaleka nebyl tak dobrej lovec jako Hemingway. Zatímco Bunin říká cosi dost jiného.

    Tak tomu zřejmě rozuměl i překladatel, protože povídku uvodil trochu širším citátem z Apokalypsy, než je v originále i v anglickém překladu, totiž:

    Běda, ach běda! Veliké město Babylon, to město silné…

    (Anebo jsem takto rozuměl já překladateli, a slova Písma jsem si během času v hlavě zkreslil tímto směrem; jak už jsem psal minule, opakuji je teď zpaměti, povídku jsem neměl v rukou desítky let. Každopádně teď nejsem schopen najít překlad bible, v němž by sv. Jan zněl přesně takto.)

    Podle mého skrovného názoru v té povídce Bunin říká, že celý ten Západ, representovaný svou leisure class, je povrchní, neschopný sebereflexe, prohnilý, zavrženíhodný, postrádající jakékoliv duchovní hodnoty a tudíž odsouzený ke zkáze i zapomnění. Neschopnost žít (společná s Macomberem) je už jen třešnička na dortu. (A implicitně to staví do kontrastu s Ruskem, jeho transcendentními hodnotami a jeho širokou duší, mnohem lépe připravenou kdykoliv stanouti před tváří Hospodina.)

    Jenže – musím dodat – Bunin tehdy možná nevěděl, že i v té marnivé a marné západní společnosti, blízko jejího samotného vrcholu, mohou existovat lidé, kteří se na ni dívají s nadhledem a i za vším jejím rozjařeným jásotem vidí cosi obecně lidského; vidí přesah, vidí nenaplněnou a nenaplnitelnou touhu, ani s veškerým tím bohatstvím a přepychem, vidí smutek z té prázdnoty, kterou vnímají nejen oni. Příkladem (ač s vlastními sklony k povrchnosti) je třeba Fitzgerald, který v době publikování Pána ze San Franciska ovšem ještě nepsal. Avšak dalším příkladem, kterého Bunin mohl znát, je skvělý Henry James.

  32. Zpatecniku, ja vidim nikoliv pohled na celou zapadni, skoro uplne dekadentni spolecnost. Vidim v tom Man of S.F. cloveka, ktery si nevybral spravne.Ja v tom vidim osobni tragedii.Neverim, ze Bunin hodil jeho pribeh na celou spolecnost. Zrovna jako Hemingwayuv Francis M. mel na vybranou, ale az ve sve posledni chvili nasel cestu. Nakratko, jak rika titul povidky. Buninuv hrdina nemel to stesti.

  33. Buninuv hrdina, dodavam, nemel to stesti, ale ani o to nestal, stesti hledat. Nemel na to.

  34. BTW,Zpatecniku, to byly Zelene pahorky Africke, kde se Hem busil v prsa, ze je lepsi lovec nez vsichni lovci.

  35. Omlouvám se, P.M., teď si už nějakou dobu Krátké štěstí Francise Macombera čtu znova, abych se podíval, co jsem jako teenager přehlédl. Ozvu se za chvíli.

  36. Je tam, Zpatecniku, nesmirne krasny citat z Shakespeare. Nad drinkem ho opakuje ten prima lovec, myslim Wilson.
    „Bud jak bud, mne je to lhostejno. Clovek zemre jen jednou a jsme Bohu dluzni smrt. Ten, kdo umre letos, ma uz napresrok pokoj.“

  37. No dobře, P.M., tak tedy Macomber před svojí proměnou zkrátka není tak dobrej lovec jako Hemingway… Ten si na adoraci odvahy, a pohrdání těmi, kterým chybí, tuze potrpěl, viz třeba Smrt odpoledne nebo Komu zvoní hrana. Ačkoliv nepopírám, že odvaha – a to i bezúčelná, či projevená jen proto, abychom si vylepšili sebehodnocení a sebevědomí – snad v sobě může mít nějaký přesah, nemám dojem, že by jej Hemingway viděl, tím méně uměl zachytit; v tom (a nejen v tom, když už se o něj tak ošklivě otírám) mi připadá notně prvoplánový. Jestliže Wilsona vylíčil jakožto profesionála v oboru lovu, stejným způsobem sám sebe vidí jakožto profesionála, člověka, který dělá věci tak, jak se dělat mají, ať už je to literatura nebo lov.

    Ještě tak nejzajímavější (možná nechtěně; další moje ohavná špička) tam je Margot: Když Francis ztratí odvahu, ztratí u ní i na ceně; jenže když Francis odvahy opět nabude, chladnokrevně jej odpráskne. Logiku to sice má, protože s odvahou by ji opustil, jenže logika je jedna věc a reálné chování druhá.

    — — —

    Nevím, možná o Hemingwayovi mluvím trochu zaujatě… Ale řekl bych toto: V souvislosti s fotografováním občas někam v(y)lezu, a někam nev(y)lezu. Když nevlezu / nevylezu, ex post, ať již s odstupem krátkým či libovolně dlouhým, bez výjimky se mi to jeví jako nepopiratelný projev mé zbabělosti, s věkem se stále stupňující. Ovšem když vlezu či vylezu, s odstupem a chladnou hlavou mi to pak vždy, konstantně a bez výjimky připadá jako neomluvitelná hovadina, jako hloupě akceptované zbytečné riziko, za které ta fotka nestála.

    K Buninovi, u nějž jsme původně začali, ještě za chvilku.

  38. Taky už jsem to četl sakra dávno a měl bych si občerstvit. Z Hemingwaye jsem měl nejradši „Ostrovy uprostřed proudu“.
    Dnes mi někdo připomněl Kiplinga a „Statečné kapitány“ a jal jsem se pátrat, co to bylo za typ lodi, We’re Here. Odkazy hovoří o škuneru, překlad Pavly Moudré je škuta. Otázka je, nakolik přesně to věděl i Kipling.

  39. ja vidim nikoliv pohled na celou zapadni, skoro uplne dekadentni spolecnost. Vidim v tom Man of S.F. cloveka, ktery si nevybral spravne. — Nojo, P.M., ale co ta manželka? Co uvadající dcera? Co ten podivně pozápadnělý orientální aristokrat? Co bombastický kapitán? Co tajtrlíkovitý hoteliér? Co ta najatá dvojice milenců (v nichž je možná více melancholie a přesahu než ve všech předchozích postavách dohromady)? Co Tiberius, u kterého v Buninových očích ta západní dekadence již začala?

    V rovině věcné udělá pán ze SF tu chybu, že když se počasí na pevnině neukáže tak perfektní, jak za své peníze očekával, vzdor štrapáci se plaví ještě na Capri, čímž překročí limity svého statného leč stárnoucího organismu. V rovině duchovní je potrestán za své hříchy, které zároveň jsou hříchy celého Západu. Ale povídka myslím není o tom, co v pánovi ze San Franciska je (byť negativního), nýbrž o tom, co v něm není.

    Naopak o jemných nostalgických kvalitách Rusů a ruské duše Bunin překrásně píše jinde. Ještě dlužím skimicovi najít tu povídku.

  40. K te Margot, Zpatecniku: Necetli jsme to stejne, jak se stava. Podle me bylo to „kratke stesti“ Francisovo prave v tom, ze kdyz se potentoval s tim lvem a Margot jeste navic obtahla Wilsona, najednou (Francis) prohledl a zjistl, ze byl doposud nastrojem jejich nalad a manipulovani. V tom vidim podobenstvi s Buninovym Panem ze S.F. – byl totalne manipulovan svym postavenim a prostredim. Francis M. se aspon na chvilicku trhnul, nebezpeci, ci ne. Margot si uvedomila, ze ho podcenila a ztratila. Ten Buninuv pan sam sobe nikdy nedal sanci.

  41. najednou (Francis) prohledl a zjistl, ze byl doposud nastrojem jejich nalad a manipulovani — Takhle bych to prosím nečetl, P.M. (jakkoliv to snad také je odůvodnitelné čtení textu). Naopak je tam např. věta: Jejich svazek měl důkladné základy: Margot byla příliš hezká na to, aby se s ní Macomber rozvedl, a on zase měl příliš mnoho peněz na to, aby ho Margot někdy nechala. (Ale samozřejmě i dědictví může být řešením toho druhého problému.)

    V tom vidim podobenstvi s Buninovym Panem ze S.F. – byl totalne manipulovan svym postavenim a prostredim. — No, nevím. Já tedy, s ohledem na popis následující cesty, četl věty … he was just starting to live. Up to the present, he had not lived, but only existed… spíše jako ironické. Z téhle úrovně se nijak nevymaní, dychtí po požitcích jen ryze materiálních.

    Ostatně, napadlo mě, že i to San Francisco (jakožto jediné označení dotyčného) může být další projev ironie. Svatej František, takovej symbol skromnosti a prostoty…

  42. Ještě než si půjdu lehnout…: Říká se, že Bunin to napsal ovlivněn Smrtí v Benátkách. Ale možná bych také poznamenal, že to psal relativně krátce po potopení Titanicu.

  43. PeSi,
    na Vasi glosu v 20.25 jsem se dovolil zeptat, jestli patrila mne.?

  44. Ano, byl to právě Ruzyně a jeho souopilci, kteří mi připomněli (a stále více připomínají) to biblické: podle skutků poznate jich……

  45. 2 Simon.klein (24.8.2019 | 8.30) – jo jo… Kecy vznešený, ale skutky pravej opak… A korunoval to tím, jak nechal zavřít Sládka, aby si moh přilepit tu prezidentskou sesli pod prdel na další období.
    Vskutku vzorně demokratické… No, však ona historie ještě ukáže, že to nebyla malá svině…

  46. 2 P.M. – tak si přečtěte Vaše 20:09 a rozhodněte se sám… I když chápu, že objev, že to byla celá předem domluvená šaškárna, se Vám moc nelíbí…

Komentáře nejsou povoleny.