Pavel Hasenkopf: I já si ji musel aspoň prolistovat … a zde je mé „dobrozdání“:
*
Na Istambulskou úmluvu jsem se nejdříve, cca rok zpět, když se poprvé objevila hysterie kolem ní, díval zhruba stylem: vždyť vlastně o nic nejde, jen další legislativní sračka, aby bylo co podepsat. (Nefandím zasírání právního řádu a mezinárodního práva balastem, ale neumím tomu zabránit a už jsem rezignoval.)
Jenže … když o nic nejde … proč tak hysterčí i nositelé, v tomto případě zejména nositelky (či za co se považují) pokroku? Proč nad tím prostě nemávnou rukou, když vlastně vše, co po nás Istanbulská úmluva chce, už v právním řádu máme?
Proč se tak vyhýbají odpovědi na otázku, co hrozného by se stalo, kdybychom tuto úmluvu prostě neratifikovali?
*
Istanbulská úmluva především není žádná úmluva, maximálně jen podle formy a názvu – jako úmluva se to jen tváří – úmluvy mají obsahovat právní normy, ne politická velkohubá prohlášení.
Istanbulská úmluva je především politický manifest genderismu. Představte si, že by se Marxovi s Engelsem podařilo protlačit komunistický manifest do formy zákona či mezinárodní smlouvy, a budete zhruba vědět, o co se tady dnešní předvoj pokroku pokouší, jakou hru hraje.
Na právo – na to reálné právo, charakterizované principem „jestliže …, pak …“, může mít Istanbulská úmluva vliv „jen“ jako výkladový prostředek. A to v jejím případě rozhodně není málo, protože tato úmluva je první právní dokument vůbec, který definuje pohlaví jako sociální konstrukt a z tohoto pojetí vychází. Tím, že toto pojetí je obsaženo v mezinárodní smlouvě, v případě ratifikace se nejen stane součástí českého právního řádu, ale bude mít i přednost před českým zákonem (viz čl. 10 Ústavy).
Istanbulská úmluva se netýká násilí na ženách obecně, ale jen násilí „genderově podmíněného“.
Istanbulská úmluva kodifikuje a činí právně závazné některé jinak velmi sporné názory. Např.:
„Member States of the Council of Europe …
(r)ecognising that violence against women is a manifestation of historically unequal power relations between women and men, which have led to domination over, and discrimination against, women by men and to the prevention of the full advancement of women;
(r)ecognising the structural nature of violence against women as gender-based violence, and that violence against women is one of the crucial social mechanisms by which women are forced into a subordinate position compared with men; …“
Toto jsou výkladové principy, kterými má být poměřováno každé rozhodnutí, toto je ono soft law, kterým bude postupně vytvářeno – za účasti zvláštního monitorovacího mechanismu („specific monitoring mechanism“, to jsou ty neziskovky) – hard law. Tak, jako za bolševika byl každý, jinak naprosto neškodný zákon vykládán prizmatem ústavně zakotvené vedoucí úlohy KSČ a „pevné(ho) svazku dělníků, rolníků a inteligence, v jehož čele je dělnická třída“ (čl. 4, čl. 1 Ústavy 1960). …
=====
P.S.: Doufám, že pokud se ukáže, že trestní oznámení na Petra Piťhu nebylo dostatečně podložené a de facto je politickou provokací, budou se orgány činné v trestním řízení zabývat nejen trestním oznámením samým, ale přezkoumají i možnost trestního stíhání jeho autorek pro trestný čin křivého obvinění.
—————————————————————–
PPS
Původně vytečkovaná slova jsem doplnil já, zemědělec… 😉 😀
248 – Zpátečníku, ale co má ta paní společnýho s tím Kahudovým blábolem o nepodmíněném příjmu a jeho dojímací historce o pánovi, co celej život dělal montéra a teď nemá na nájemné a jak to ten nepodmíněný příjem vyřeší?
“ Lze tedy celkem plausibilně předpokládat, že v průměru mají zájmy jaksi o něco vyšší než třeba inženýři strojaři. Konkrétní příklady, které znám, mi to potvrzují víceméně dosti dobře.“
Aha… Že jsem si nějak nevšimla. A ty vyšší zájmy, jsou s dovolením, co jako? A jak se vůbec průměruje výše zájmů?
IMNSHO: pokud nepodmíněný příjem zvýší objem oběživa, povede to k nějakým důsledkům.
Proto se důsledně kvůli důsledkům ptám: o kolik se chudým sníží daně?
„Minimálně díky přežívajícímu povědomí se na architekturu hlásili lidé z poněkud jiného prostředí než třeba na strojárnu, tam se setkávali s jiným prostředím než na strojárně, a podobně tomu bylo a je i posléze v praxi.“
Jo, to ej asi ta představa, že na architekturu chodí studenti z „lepších “ a intelektuálnějších rodin a na strojárnu dělnický burani….
Dávno to neplatí.
Mimochodem, chtěla bych vidět architekta, který by zvládl matiku, co mají ti „primitivové“ strojaři….
231 — Hm, nojo, David Irving… Jen o málo spolehlivější zdroj, než třeba Krystlík. To neznamená, že by se nedal číst, ale vždy jen s jasným vědomím, že je to značně předpojatý a jednostranný pohled neprofesionálního historika. Nějaký význam to možná má, dejme tomu z toho člověk pochopí, že nálet na Drážďany asi na zemi vypadal dost jinak než ze vzduchu; ale vytvářet si celkový pohled na Německo a válku z jeho četby bych pokládal za krajně nešťastné. Něco málo si mírně zkorigovat, to leda snad.
— Tedy, když si to tak rozvážím, já vlastně o moderních dějinách nečetl skoro nic. Pořád vycházím z nějakého celkového pohledu na jiný kus dějin, získaný třeba z Melantrišek, a samozřejmě z vědomí, že většina toho, co mi bylo během života oficiálně předkládáno, byla vysoce toxická.
252 — Tak já nevím, co třeba taková výstava krajinomalby? O abstrakci nemluvě… Kdybych měl k disposici údaje o tom, jaké procento architektů a jaké strojních inženýrů ji vidělo, třeba by můj apriorní dojem potvrdily… Nebo by potvrdily ten Váš, co já vím?
Zpátečníku: čtu to jako beletrii, s tím, že některé prameny mohou být hodnotné. Jeho oslava Hitlera jako stratéga, kterému to jen neschopní generálové kazili se mi nelíbila. Což nebrání přijímat informace o chybách těch kterých generálů. Demýtizoval Rommela, popisoval jeho chyby. Což při hovorech s téměř pamětníky nemusí být přijímáno, protože Rommel se o své vojáky staral. Samozřejmě si nepamatuji vše a ke své škodě nedělám výpisky, proto se někdy mýlím.
253 nickname, o kolik se chudým zvýší daně. Třebaže to na první pohled tak nevypadá, v delším časovém horizontu vždy zaplatí chudí. Například „socialistické“ revoluce, které jsou jen rozsáhlejší podobou „čokoládového“ testu.
251 — Ehm, pokud vím, či co dokážu vytušit, Kahuda sám snad žije z invalidního důchodu… Romány ho samozřejmě nijak uživit nemohou, a za odpoledne je člověk nenapíše.
Doslova tam píše tohle: Víte, já mám třeba známého. Je to člověk, který dělal montáže komínů u elektráren, je mu skoro osmdesát let. Celý život poctivě pracoval. A tento pán si teď musí chodit na úřad pro dávky na bydlení, jelikož mu jeho důchod nevystačí na nájem, respektive celý důchod mu na ten nájem padne. Manželka mu zemřela. To je tak ponižující. A i tyto věci by se zavedením základního příjmu vyčistily.
Jak by pomohl základní příjem, to je spíš otázka pro Kahudu. Ale na tom, že jeho známý nevyjde s důchodem, nevidím nic divného. Přijde zejména na to, kde bydlí; důchody samy nejsou přímo úměrné předchozím příjmům, takže tyto mají roli až druhotnou.
Koneckonců co jsem psal v 248, vyplývá právě z toho, že dcera cosi dosazuje; jinak by se ta paní musela odstěhovat, možná do nějakého domova důchodců.
PeSi,
po přečtení pozoruhodné „přestřelky“ mezi maYdou a Zpátečníkem, rozhovoru s Kahudou (kecám, skončil jsem u chlápka, který opravoval komíny, pak na mě padla marnost) a příběhu o nájmu ve výši 15 000 Kč a věku 90 roků, odpovídám na Tvoji otázku číslem: 36 000 Kč/měsíčně.
Padl tady genitální návrh, aby důchodci, kterým důchod nestačí na placení bytu v Praze, se odstěhovali do pohraničí.
Mohu doložit, že v r. 1950-51 vystěhovali komunisti z domu, kde jsem bydlel, tři partaje přestárlých důchodců do Liberce (ať chtěli či nechtěli) a byly volné byty pro naše pracující.
Takže se mi ten nápad zdá dost komunistickým…
Architekt, respektive projektant je dnes a v mém vesmíru řemeslo hůře ceněné než např. práce konstruktéra – strojaře. Práce technologa, přípraváře je ceněná hůře, ale pořád je dražší než ve stavebním průmyslu.
„251 – Ehm, pokud vím, či co dokážu vytušit, Kahuda sám snad žije z invalidního důchodu… Romány ho samozřejmě nijak uživit nemohou, a za odpoledne je člověk nenapíše.“
Zpátečníku, ale já jsem se v tej 251 ptala : „co má ta paní společnýho s tím Kahudovým blábolem o nepodmíněném příjmu a jeho dojímací historce o pánovi, co celej život dělal montéra a teď nemá na nájemné a jak to ten nepodmíněný příjem vyřeší?“ a ne z čeho žije Kahuda a zda ho uživí jeho romány.
Jinak o tom že žije z invalidního důchodu není třeba žádného tušení. lze to nalézt na wikipedii.
Stěhování do pohraničí: it depends… Co chcete, kde chcete. Chce pražský důchodce žít bez přístupu k fakultním a vojenským nemocnicím? Bez kultury? Chce bydlet v Cikánově?
quivisi,
ehmmm, vaše argumenty padají poněkud mimo mísu. Zkuste si moje 234 přečíst ještě jednou. Klidně i pozpátku.
nickname,
i v zemi, kde po celou dobu existence nikdy neměli revoluci či jinou legrací obravší lidi až na kost, a kde všichni chodí hlavou dolů, se s přibývajícím věkem, zvyšující se nemohoucností a klesajícími financemi stěhují do habitatů, které jsou finančně výhodnější a gerontologicky přívětivější. Takový je prostě život.
„důchody samy nejsou přímo úměrné předchozím příjmům, takže tyto mají roli až druhotnou.
Koneckonců co jsem psal v 248, vyplývá právě z toho, že dcera cosi dosazuje; jinak by se ta paní musela odstěhovat, možná do nějakého domova důchodců.“
No,důchody se vypočítávají z toho, co jste během práce odváděl na pojistném nebo co odváděl Váš zaměstnavatel. Takže plat zaměstnance má dopad na výši důchodu, ledaže by byl placen tak, že už narazil na strop.
Výše důchodu živnostníka je závislá na tom, co platí sám neboli jaký si to udělá, takový to má.
Odstěhovat se do domova důchodců není zas tak jednoduché a za pobyt se platí taky. Mimochodem, my jsme přispívali jak tchyni tak mojí máti a považuju to za normální. Takže v tom nevidím žádnou „sociální tragedii“
Ptakopysku: v tom případě bych preferoval díru tam někde u vás. V dosahu fakultek. Pokud možno příbuzného v Praze, aby šlo přespat při cestách za kulturou a po doktorech. Desátého jsme u vás na svatbě.
263 — co má ta paní společnýho — Všechno to pomáhá pochopit, že záleží také na tom, z které strany se na výši důchodů člověk dívá.
Jinak zase, jestli ten Kahudův známý montoval komíny elektráren, pravděpodobně šel do důchodu v 60 letech, tj. cca roku 2000. Jak mohly v období 1990 – 2000 vypadat platy v oboru, o tom by asi něco věděl třeba dvd.
Nevím, nakolik je správně zvolený termín „dojímací“. Že se nájmy zvedly, je (v Praze) obecná skutečnost a obecná zkušenost. Spisovatel tu však není od toho, aby chrlil statistická čísla. Jeho úkolem je vidět realitu včetně jejích méně zřejmých aspektů; k načrtávání a rozpracovávání vizí zde jsou jiní…
267 — důchody se vypočítávají z toho, co jste během práce odváděl na pojistném — Vypočítávají, jenže ne lineárně. Kdybych si zdvojnásobil vyměřovací základ, nebudu pobírat dvojnásobný důchod.
„252 – Tak já nevím, co třeba taková výstava krajinomalby? O abstrakci nemluvě… Kdybych měl k disposici údaje o tom, jaké procento architektů a jaké strojních inženýrů ji vidělo, třeba by můj apriorní dojem potvrdily…“
No, tak co je teda vyšší zájem? Krajinomalba nebo abstrakce?
a co je na tom „vyššího“?
MYslíte že kdo chodí na výstavy krajinomalby je jaksi něco vyššího? A co třeba někdo, kdo místo courání po výstavě krajinomalby kutí v dílně, až vykutí něco, co bude k užitku? Co třeba někdo, kdo se věnuje dětem něbo je ve spolku dobrovolných hasičů?
to jsou ty „nižší“ zájmy?
254 maYdo, spočítá jim to AUTOCAD, i moduly ozubení vybere….
Jinak teda, Zpátečníku, moji kolegové rozhodně spíš chodí hrát fotbal a na pivo, než na výstavy krajinomalby. A myslím, že i já jsem byla častěji na pivu, než na výstavě krajinomalby.
(205) Zpátečníku, článek mám. Nejen na papíře, ale i elektronicky. Štengroval jsem Jirku Wagnera, aby to dal na Psa. Nedal, ale text mi poslal, takže mohu zaslat.
273 maYda
no to je snad jasné. Na výstavy krajinomalby přece nechodíš každý den.
2 Modrý pták ad 260 – no, tolik má dle své slepice Drahoš… Z nakradených patentů… A je to asi trojnásobek průměrného důchodu… A ano, s tím se dá skrovně přežít…
271 — Nojo, maYdo, naše debaty se vyznačují — ba jsou zcela charakteristické — tím, jak dokonale a jak brzy se v nich ztrácí podstata.
Že jednu dobu kadeřnice a automechanici (viz též 262) vydělávali podstatně více než třeba lékaři, nezpůsobilo, aby tři důvody, které vyjmenovávám v 246, přestaly platit. Lékařky tak z kulturního či intelektuálního hlediska zůstaly (přinejmenším v průměru) zjevně vyšší vrstvou než kadeřnice.
Teď se tedy mohu vrátit zpět k 207, odkud se celá zbytečná debata odvíjí. Hampl holt asi míří na (kulturně a intelektuálně) nižší — a ovšem početnější — vrstvy, než jsou architekti.
274 — Díky, AeroKarle. Opublikovat to šířeji by se jistě hodilo.
“ Že se nájmy zvedly, je (v Praze) obecná skutečnost a obecná zkušenost. Spisovatel tu však není od toho, aby chrlil statistická čísla. Jeho úkolem je vidět realitu včetně jejích méně zřejmých aspektů; k načrtávání a rozpracovávání vizí zde jsou jiní…“
ale tohle není dílo spisovatele, ale obyčejný rozhovor.
A nevidím v něm žádný méně známý aspekt reality.
Jetsli věří na řešení problémů přes nepodmíněný příjem, tak to nemá s realitou nic společného. Realita je taková, že minimální nepodmíněný příjem nic neřeší, je to utopie. V praxi by to nefunghovalo. Spousta lidí by přestala pracovat úplně a jen by pobírala základní příjem a to málo, co by pracovalo i nadále by to nezaplatilo.
„Hampl holt asi míří na (kulturně a intelektuálně) nižší – a ovšem početnější – vrstvy, než jsou architekti.“
no dobře, tak já se zkusím zeptat sousedky, vdovy po horníkovi, jetsli to koupí. Co myslíte, koupí? 😀
“ Lékařky tak z kulturního či intelektuálního hlediska zůstaly (přinejmenším v průměru) zjevně vyšší vrstvou než kadeřnice.“
Hm, moje kadeřnice je docela milá inteligentní dáma, živnost jí jen kvete a dás e sní povídat olecčems.
O kousek výš v ulici bydlí velmi nafrněná a ouplně blbá a neschopná doktorka, která mele jen o tom, kdo má víc peněz a že to je nespravedlivý.
No, aspoň mám jasno, jak je to s těmi vyššími a nižšími vrstvami…. 😀
nickname,
jen si to moc nemaluj! Do fakultní nemocnice se od nás dostaneš pouze v případě, že už tam máš kartu. Jinak ne. Pro běžný povl je určena okresní nemocnice. Kupříkladu, když tě od nás veze záchranka s trombózami v mozku a všude možně po těle, takže ti nefunguje půlka těla, jedna každá nemocnice v Praze tě odmítne protože mají plno a skončíš v okresní nemocnici. Když máš tuhej kořínek, přežiješ, když máš kliku, budeš chodit s tím, že budeš mít po těle porůznu ucpané krevní řečiště a nikdo ti s tím nic nebude dělat, protože můžeš bejt rád, že pajdáš. S tromby v mozkových tepnách jde ruku v ruce oboustranný zánět středního ucha a na pohotovosti musíš hodinu počkat, protože službukonající lékařka si právě myje vlasy a musí si je ještě vyfénovat. Pak ti jukne na hlavu přetlakovanou krví, takže máš na spáncích a na čele modrý buřty jak rachitickej pabouk, koukne ti do uší, doporučí ti, aby sis na uši dal teplý, sežral nějakej ten paralen a pošle tě domů. Nějaký antibiotika pro tebe prostě nejsou, s tím se musíš smířit. Na cétéčko a MR se obvykle čeká čtvrt roku a nejbližší je v Krči. Výstupy z cétéčka a z magnetický tady u nás skoro nikdo z ranhojičů nedokáže přečíst. Pokud výstup ukazuje na nutnost navštívit ještě jiné specializované pracoviště v nemocnici, tak ti to nikdo neřekne a nikdo tě nikam nepošle.
Takhle my žijeme na dosah fakultních nemocnic.
„odkud se celá zbytečná debata odvíjí.“
Zbytečná debata? A kdo Vás nutí, abyste se oddával źbytečné činnosti, máte-li jakou lepší? Pro mně není zbytečná, já vkládám fotky do tabulek, což jest poněkud nudná práce, byť není zbytečná a tak si to aspoň zpestřuju.
No a k tomu Hamplovi? Jak je to teda se mnou? Patří architekti mezi ty, s kterými obědvá nebo mezi ty, s kterými neobědvá?
Ještě mě napadla poznámka k nepodmíněnému příjmu. Kdysi jsem na tohle téma vedl debatu na „čoklovi“ s jedním brněnským socialistou (Čumilem), který navrhoval, aby každý člověk „nafasoval deputát“ tzn. nepodmíněný příjem v podobě brambor. Ocenil jsem, že se někdo snese na zem z nadpozemských výšin abstraktních socialistických keců. A pokusí se ukázat návrh v praxi. Já se tenkrát samozřejmě neptal, proč zrovna brambory a jaké množství (tím bychom podnětnou debatu ukončili). Já se ptal, co bude s lidmi, kteří brambory neradi (např. já). Tam už se debata o nepodmíněném příjmu opět komplikovala.
Takže závěr: nepodmíněný příjem je zase další název pro „životní minimum“ nebo jak se tyhle hlouposti jmenují. Je to pokus o změnu majetkových poměrů od produktivních k neproduktivním. Abych nebyl napadán – lidé důchodového věku nebo se mu blížící v roce 1989, prostě žádnou šanci na zabezpečení neměli, protože platili důchod svým rodičům a čekali, že jejich děti zaplatí jejich důchod. Tak to v průběžném systému chodí. Alternativou je, že si bude každý spořit sám. Stáří se všem stane, není žádným překvapením. Zbytek je pouze kombinace obou, jinak řečeno, pokus vnést prvek zásluhovosti, např. tzv. penzijní připojištění. Aby měli socialisté v budoucnosti co konfiskovat. Stručně řečeno, někteří si brambory vypěstují, jiní si je nevypěstují. Což by nebyl problém, protože směna by tuhle potíž vyřešila. Jenže někteří nepěstitelé produkují činnosti, za které pěstitelé nejsou ochotni poskytnout brambory. Nepěstitelé jsou přesvědčeni, že je činnost užitečná. Tak máme stát, který vše narovná, protože by nepěstitelé měli „oprávněný nárok na revoluci“.
281 ptakopysku
všechno má své plusy a minusy. Okresní zdravotnictví totiž zadusí slabé a zbydou odolnější kusy a ti budou mít proti pražákům po válce ohromnou výhodu. Podívej třeba židi. Už pár tisíc let je průběžně likvidujou a hleď jaká úspěšná kultura z toho nakonec vzešla.
284 Modrý ptáku
teď jsem mírně znuděn. Nerad brambory? Božínku! No tak je někomu střelíš a si koupíš rejži. Nebo si najdeš nějakou co Ti upeče koláče…. Nebo si je dáš do kvelbu či kočárkárny a budeš je prodávat v hezčím pytlíku, či vydlabané do busty momentálního vládce. Nebo jich pár usmažíš a prodáš coby hranolky. Tou dobou bys už měl mít nejen na rejži a koláč ale i na hezký steak.
“ Tak máme stát, který vše narovná, protože by nepěstitelé měli “oprávněný nárok na revoluci”.“
tak já teda mám dojem, že ať to stát rovná jak rovná, tak jsou stejně někteří nepěstitelé přesvědčeni, že oprávněný nárok na revoluci mají.
Jo, MP a pro přesnost: stáří se všem opravdu nestane, pokud to nemyslíš obrazně. S jedním dvacetiosmiletým duševním starcem jsem se nedávno rozloučil.
282 — Zbytečná debata? A kdo Vás nutí, abyste se oddával źbytečné činnosti, máte-li jakou lepší? — No, já se tady mezitím snažil dojednat nějaký lékařský zákrok a vznikaly mi prostoje, než zvednou telefon, přečtou e-mail apod. To před chvilkou skončilo.
283 — Patří architekti mezi ty, s kterými obědvá nebo mezi ty, s kterými neobědvá? — To ale nebyla otázka na mě, nebo snad ano? Nejlépe, kdybyste Hamplovi (pe@petrham.pl) napsala svůj názor na knihu, kterou jste nečetla, a zeptala se, zda Vás pozve.
Mně zcela stačí, svolíte-li, aby e-mail (ovšemže anonymně) citoval na svých stránkách.
MP, již brzy se dozvíme (4.listopadu), jestli se podaří v nedalekém městečku nasbírat pro nastartování pilotního experimentu přes 6 mio franků. Dám vědět…
https://1url.cz/JMeEb
“ Nejlépe, kdybyste Hamplovi (pe@petrham.pl) napsala svůj názor na knihu, kterou jste nečetla, a zeptala se, zda Vás pozve.“
A proč? Já jsem tu snad psala svůj názor na tu knihu?
Já jsem psala, že se mi nelíbí, když člověk neví, jestli čte nějaké seriozní odborné pojednání nebo PR článek k propagaci knihy. Což je názor na pojetí článku a ne názor na knihu. Článek jsem četla a tak snad je dovoleno na něj míti názor.
Otázka na oběd byla čistě akademická, zaujalo mně, že někdo se prezentujetím, že třídí lidi podle profesí a profese na ty, s kterými obědvá a s kterými ne.
Je to rozhodně neotřelejší než ty Vaše vyšší/nižší vrstvy 😀
277 – vy se buď hrozně nudíte a tudíž je vám každé povyražení dobré nebo máte osobní nadhlavní osvětlení od svaté vrchnosti….a že jsem těch divergujících disputací dost slyšel a četl !
skimici, Ty jsi znuděn, já žasnu. Nemyslel jsem si, že musím takovou věc vysvětlovat. Ale, zjevně jsem se mýlil.
Onen příjem v bramborách má smysl pouze v případě, že jsou všichni homogenní. Jestli nejsou, tzn. někteří nemají rádi brambory, ale rejži, a musejí podnikat aktivity kvůli její směně za nepotřebné brambory, tak je na pořadu dne dotaz, proč tuhle šaškárnu vůbec absolvovat. Tzv. sociální dávky v dnešní podobě nevedly ke kýženým výsledkům (protože je logicky vyloučeno, aby vedly, protože samo se nenakope, kráva se nejprve krmí a potom dojí), tak provedeme změnu – zavedeme další s jiným názvem. Tak máme přídavky na bydlení, v nezaměstnanosti, na děti, porodné a pastelkové, tak proč nemít ještě nepodmíněný příjem. Konec konců, někdo nepodmíněný příjem bude zavádět, k tomu potřebuje vybavení, takže budeme mít vyšší zaměstnanost a spotřebu, tím pádem určitě také vyšší produkt, resp. více brambor. Tomu nahatému chlápkovi v El Pasu také připadal v tu chvíli skok mezi kaktusy jako dobrý nápad.
Někdy se to semele -všecko je špatně, na nic a na houby, kolem je jen a jen temno. Kvitová prohrála další zápas, mí favoriti voleb jdou od porážky k porážce, Baník taky poslední zápas nic moc, založení nového spolku sice byla fuška, ale likvidace toho starého je mnohem horší, za okny je pošmourno a hodně větrno a meteorologičtí šamani věští Vánoce na blátě – tak čeho se má jedna chytit? Kde je to světýlko na konci tunelu? :-)))
293 Modrej, jak to, že jsou někteří, kteří si dovolí mít raději rejži? To se nebude trpět. Převychovávat. Trestat. Rejži zakázat všem. Rejži prohlásit za škodlivou. za nebezpečnou. Zakázat jakoukoli zmínku o rejži. Rejže neexistuje. Rejže nikdy nebyla…
(294) A Vánoce na krku! 🙁
“ Konec konců, někdo nepodmíněný příjem bude zavádět, k tomu potřebuje vybavení, takže budeme mít vyšší zaměstnanost a spotřebu, tím pádem určitě také vyšší produkt, resp. více brambor. “
Hm, takže čím větší bude kbelík na brambory a čím víc brambor sním, tím víc jich budu mít? Pochopila jsem to správně?
Vskutku převratná myšlenka a já pomýlená měla za to, že aby bylo brambor více, je jich třeba více nasázet a dobře je okopávat…..
294 – vykašli se na politiky, šamany a baník, určitě se ti nekdy povedlo aspoň upíct dobrej koláč.
294 Dano
Hodně větrno? Zkuste odvar z máty či třezalky. Nebo i zázvor je dobry.
[295] Rejži naopak zvolit jako jedinou přípustnou a zakázat brambory!