…aneb nahlédnutí pod britskou pokličku.
Ptakopysk podivný, únor 2018 (© Josef Bouček)
Nerad cestuji. Nevím, jestli je to z principu, nebo jestli jsem potomek někoho z lovců mamutů zabloudivšího při každoročním podzimním treku „Nažer se borůvek“ vedoucího z Předmostí na Šumavu, kterého přestalo bavit blomcat pořád sem a tam a usadil se natrvalo pod Blaníkem. Těžko říci. Ale úradek hvězd je pro můj osud daný – prostě nerad cestuji a do zahraničí obzvláště nerad, protože jsem od narození blbej na jazyky. Letos na mě byl vyvinut nátlak takového kalibru, že jsem ještě rád souhlasil s cestou do Londýna. Ba dokonce mi bylo naznačeno, že bych se měl těšit, takže jsem se tedy těšil.
Let do Londýna pilotoval britský pilot, takže probíhal dle očekávání – stoupání při startu na hraně pádové rychlosti, takže se kabinou rozléhalo praskání ušních bubínků, přistání provedeno volným pádem na letištní plochu, takže jsem se zájmem nahlížel na křídla, zda na nich nejsou boule od zaražených podvozkových noh, zatímco ostatní cestující páčili zaseknuté čelisti, či chytali vyražený dech. Zpáteční cesta byla v režii českých pilotů a tak byl start i přistání absolutně pohodový. Vzduch je prostě naše moře už od dob onoho srandovního strejdy v brejličkách s bradkou. Nějak od M se jmenoval.
První setkání s britskou civilizací se odehrálo hned za letištními vraty na nástupišti autobusu. Jedna cestující odmítla pokyn řidiče, aby si dala zavazadlo do kufru autobusu, neboť v něm měla noťas a další elektroniku. Řidič vyslechl argumenty, zopakoval pokyn, aby dala zavazadlo do kufru a pak bez mrknutí oka zavolal policii, která dotyčnou cestující bez dalšího mrknutí oka vytřídila z autobusu. S podobně razantním chováním řidiče jsem se setkal ještě jednou. V barevné čtvrti nastoupila na poslední chvíli do doubledeckeru velice pěkně oblečená dívenka v hidžábu, „odpípla“ si vstup a jala se stoupat do prvního patra. Již rozjíždějící se autobus zastavil, řidič vyběhl nahoru do patra, proběhl velmi krátký rozhovor mezi ním a dívenkou plný slov „ticket“, „pay“ a „sorry“, dívenka sestoupila s řidičem dolů, dvakrát se ozvalo pípnutí čtečky a pak už jenom mluvil řidič, otevřely se dveře a dívenka vystřelila na chodník jak raketa. Celou dobu byl zablokovaný provoz v daném pruhu, všichni v klidu čekali, až řidič vše vyřeší a rozjede se. V Čechách by takový řidič MHD měl patrně na krku soud za rasistický přístup k cestujícím, pokud by ho už na té silnici nezmlátil někdo ze zablokovaných řidičů. Revize jízdenek v londýnské MHD probíhá tak, že na zastávce obstoupí autobus kordon policistů, do autobusu vstoupí revizoři a zkontrolují cestující. Nevím, jestli je to běžné, viděl jsem to jenom jednou.
Na Londýnu je vidět, že je to bývalé centrum obrovské koloniální říše, nad kterou slunce nezapadalo. Je barevný. A to tak, že hodně. Já jsem se pohyboval primárně v zónách „free of charge“, ne že bych byl škudlil, jako spíše proto, že muzea a galerie, která jsem chtěl navštívit, byla národní, královská a tudíž se vstupem zdarma. V těchto muzeích je personál barevný, až oči přecházejí. Od sýrově bílých až k ebenově černým. Všichni se vyznačovali vysoce efektivním a profesionálním přístupem a znalostí všeho, co patřilo do jejich okruhu působnosti, což bylo svým způsobem fascinující. Na okamžik jsem si představil cca kopu a dva mandele lidí, které mi bylo spatřit ve frontě u vstupu do Natural History Museum, jak se snaží dostat na první nádvoří Pražského hradu, ale fantazie mi selhávala. Personál Přírodovědného muzea v počtu jedné semaforistky na vchodu a tří sekuriťáků uvnitř, totiž frontu hladce odbavil během čtyř minut.
Možná se tážete, proč sekuriťáci na vchodu. Asi takto – když přijedete do Londýna z českého venkova, okamžitě si všimnete něčeho, co místní obyvatelé pravděpodobně nevnímají. Tak nějak vám vytane žába sedící v hrnci s vodou, kterýžto je postaven na zapnutý vařič. To něco jsou bezpečnostní opatření. Všudypřítomná ozbrojená policie, členové bezpečnostních agentur, bezpečnostní rámy, betonové bariéry, vchody zesložitěné klikatým labyrintem zábradlí a omezené na šířku tak, aby vstupem prošla pouze jedna osoba, prohlídky kabelek, batůžků. Přičemž pojem „betonová bariéra“ nepopisuje onen srandovní dálniční monoblok, který odstrčí i rozjetý Jumper, nýbrž sešroubovaný komplex betonových štíhlých elips dlouhých dva až tři metry a širokých půl metru blokující cosi, co bylo ještě před pár lety volně průchozí. Na stanicích metra jsou na nástupištích policejní hlásiče, ve spojovacích chodbách vypuklá zrcadla aby bylo vidět za roh. Policie je pozoruhodně efektivní. Kráčel jsem zvolna St. James parkem k Buckinghamskému paláci a přemýšlel jsem, zda mám té drzé americké imperialistické veverce, ukrývající se v rozkvetlých narcisech, hodit kus rohlíku, nebo na ní bafnout, když mi na hlavou proletěl vojenský vrtulník Mk3 Chinook doprovázený dvěma malými patrně Aerospatiale AS350 Squirrel mířící někam k Wembley. Současně se ozvaly policejní sirény aut uzavírající Buckingham Pallace Road a navazující The Mall. Než jsem stačil vytasit fotografický aparát, od paláce vyjely dvě limuzíny s doprovodnými policejními auty, projely výše zmíněnými ulicemi, policejní vozy zpátky uvolnily provoz a za dvě minuty nebylo po královském konvoji ani památky a provoz plynul dál bez jakkoli pozorovatelných zádrhelů. Kdybych to neviděl na vlastní oči, nevěřil bych, že je něco takového možné. Každopádně jsem musel přehodnotit svůj plán, kde se zastavím na five O’clock tea, protože v buckinghamském paláci evidentně nebyl nikdo doma.
Londýnské metro. Co mi jako první vytanulo na mysli v londýnskému metru… Je zašlé. Silně připomíná pražské Hlavní nádraží v dobách rozvinutého socialismu. Je to něco, co bylo postaveno v jiné době a je pouze udržováno. Nové je snad jenom zabezpečovací zařízení. Každá stanice má nástupiště v jiné výšce, takže někde vystupujete rovně, někde schod dolů, někde je schod nahoru. Vlaky jsou poruchové a četnost poruch roste s intenzitou deště. Některé vagóny vypadají, že je chtěl použít už Hitler při pokusu o invazi, Britové je zrekvírovali a používají je dodnes. Londýnské metro evidentně není jenom mastnou tyčí pro socky. Potkáte v něm chlapa v montérkách a reflexní vestě, rozveselenou slečnu s růžovými LED diodami ve vlasech a bublifukem v ruce, stejně jako gentlemana, čelícímu s kamennou tváří výše zmíněnému proudu bublin, oděného v kabát z obchodu, kde nejsou u zboží cenovky. Ve špičce metro praská ve švech a lidi jsou neurvalí, ale brzy ráno jsou na nástupištích v centru vidět na zemi povalující se flitry a třpytky opadané z rozjásaných nočních cestujících. Škoda, že jsem nejel některým pozdně nočním spojem…
Londýnské jídlo. Existuje jistý text, ve kterém je psáno, že díky kráse anglických žen a jejich kuchařskému umění se z Anglie stala námořní velmoc. Teď budu vulgární, takže prosím citlivého čtenáře, aby následující dvě, tři věty přeskočil. Současnost je taková, že když se v Londýně týden živíte jídlem uvařeným ze surovin nakoupených v Sainsburys a dalších lidových řetězcích odpovídajících cenově lídlu, nebo peňáku, pak se vrátíte do Čech a dáte si něco k jídlu a pití, tak zjistíte, že se tady za skoro stejné peníze prodávají neuvěřitelně nechutné sračky, které nejsou k jídlu, ale k zblití. Ale učiňme konec vulgarismům. Navštívil jsem Herrods a ač jsem vstupoval obrněn načumováním do výloh britských butcherů a vzdělán mnoha videi, tam jsem hned mezi dveřmi dostal to, čemu se říká kulturní šok. Hned vpravo vedle vstupních dveří je totiž kvintesence toho nejlepšího, co britské steakové řeznictví nabízí. I když za pultem stojí Japonec prostorově vyhlížející jako kříženec samuraje a bojovníka sumo. Zákazník si objednal T-bone steak. Sumista (či samuraj?) otevřel vitrínu, vyndal odpovídající tmavočervený kus masa o rozměrech cca metr na třicet centimetrů protkaný žilkami žluťoučkého loje, lehce přebrousil řeznický nůž úctyhodných rozměrů, zarovnal čelní stranu, protože mu připadala varhánkovatá či co, položil na maso své tři prsty, aby odměřil správný dílek, zakrojil a chvíli počkal, aby si zákazník mohl vyfotit, z jakého kusu kupuje, pak dokrojil, dal na váhu, která ukázala cca tři čtvrti kila. Zákazník chtěl hned zaplatit, ale řezník mu s úsměvem sdělil, že zaplatí, až se nají a půjde domů. Vedle řezníka se zjevil služebný duch, který převzal uříznutý steak a poponesl ho o metr vedle do steakhouse kuchmistrovi, který se o zákazníka staral dále. Bylo to takové britské pojetí automatu Koruna, ale dostalo mě do kolen. Abych upřesnil – do kolen mě dostala představa, že es kommt der Tag, já přijdu do Harrods, za vchodem udělám vpravo v bok, tam ukážu na jeden z kusů hovězího, řezník ho vyndá z boxu, položí na něj tři prsty jako míru… fascinující! Zajímavé je, že mi nepřišla vůbec na mysl kalkulace, že onen nakupující gentleman následně během půl hodiny zkonzumoval ekvivalent mého měsíčního příjmu. Harrods je postaven tak, že takto prostě uvnitř neuvažujete. Tyhle kalkulace začnete probírat až mnohem později, když už jste z obchodu dávno pryč a zíráte třeba na topinku s deseti gramy kaviáru za 25 liber v Caviar House & Prunier. Tehdy si teprve uvědomíte, že za jeden gram originálního Wagyu dáte u Harrods libru. Za jeden gram… Ale také je fascinující, že Wagyu z řeznictví v Harrods vypadá na první pohled poněkud jinak, než je to nabízené tady v Čechách.
Jazykový přístup k cizincům je v Londýně zcela v intencích hesla Cizinec – našinec. Zatímco v Austrálii když na vás Aussie promluví a zaregistruje skelný pohled a zatahující se blánu přes oči, tak přepne z hovorového jazyka do školní angličtiny a mluví na vás pomalu, jednoduchými srozumitelnými slovy a vy pochopíte. V Londýně tomu tak není. Mluvčí opakuje naprosto stejným tempem i přízvukem to, co řekl předtím, a čemu jste nerozuměli. A opakuje a opakuje… a vy civíte a civíte. Ale dá se to časem naposlouchat. Řekl bych, že líp, než australská angličtina, která se skládá jenom z prvních slabik slov, kdy mluvčí zbytek slova jakoby spolkne. Nejlepší na výuku jsou londýnští High level výpravčí under- a overgroundů vybavení vysílačkou. Ti hlásí změny na trati mezi řečí s kolegou a vy si musíte vyzobat, co je služební hlášení a co je kus džouku vyprávěného kolegovi. Chechot kolegy výpravčího, znějící z reproduktorů a připomínající chrčení astmatické ovce v mlhách skotské vysočiny, neobyčejně přispívá ke správné náladě ve skřípajícím polorozpadlém vlaku. Low level výpravčí má jenom plácačku a tak musí na lidi řvát na vlastní plíce, což je lepší varianta, neboť řve jen v snadno pochopitelných heslech.
Londýn kulturní je obtížně uchopitelná entita, ale vetřel jsem se do anglikánského kostela na Bachovy Pašije. Já vím, říkáte si, že jsem po zhlédnutí baletícího Vamonta patrně zešílel, ale já to vidím tak, že míra mých hříchů ještě nebyla vykoupena a je třeba nového pokání. Představte si novogotický chrám bez jakékoli výzdoby kromě tří lustrů a místa odkud hovoří kněz k věřícím (nevím, jak se to jmenuje, ale kazatelna to není) v podobě černé, litinové, metr a půl vysoké orlice, o jejíž záda je opřena kniha ze které se čte. V chrámu sedí třicetičlenný pěvecký sbor oděný v černém, barokní orchestr oděný v černém, pěvci a pěvkyně oděni v černém a plný chrám posluchačů oděných v černé a šedé. A všichni se tváří, že si vyposlechnou pět, šest taktů, aby se dostali do nálady, a půjdou někoho upálit. Když si člověk uvědomí, že na tom koncertě se sešli posluchači, kteří zamlada upadali do transu při Love, Love Me Do a ňuňali se navzájem při poslechu Hey Jude… Ale tohle téma si nechám pro jiné povídání.
And that’s all folks. O Londýně by se určitě dalo psát dlouho a dlouze, ale už by to nebyly jenom střípky, nýbrž zvířecky nudné pojednání, čemuž se autor vyhýbá jak čert kříži.
Hmm, tak koukám, že scénář, letmo načrtnutý v mém příspěvku 389, se dneska v noci odehrál. Akorát s příjemnou malou změnou v tom smyslu, že nedošlo k žádným ztrátám na životech.
A cena ropy se dostala na tříleté maximum. 🙂
Dušane – 636 – co my víme o ekologických předpisech a celkových nákladech na likvidaci prošlé munice ?
Pokud se těm Tomahawkům blížilo datum expirace, bylo možná levnější to někam nasypat než to draho někam transportovat a rozebírat to ručně na prvočinitele…
Jediné co by mně skutečně zajímalo je opravdový poměr těch sestřelených raket. Ale to se z celkem pochopitelných důvodů nikdy nedozvíme a budeme odkázáni na hausnumera vycucaná z prstu tou či onou stranou.
Koukám, že podle vojenských příruček.
Zdravím při sobotě. Noční vojenská akce u mne vyvolává rozporuplné názory. Nevím, nemám dost informací (mmch-kdo ze zdejších je má?), abych mohla zaujmout jasný a přesvědčený postoj. Leč i zdejší diskuze na mne působí poslední dobou dost – depresivně? Já jsem holka z dědiny, vykydat hnůj, obstarat dobytek, mi nečiní potíže, ale nad některým zdejším způsobem vyjadřování jsem na rozpacích. Ale asi je to jen můj problém. Tak se jím nezabývejte.
Miloš Forman – je příkladem, že někteří, ač věku kmetového, odcházejí předčasně, zatímco mnoho jiných, mladších, tu je přesčas. Ač jeho česká tvorba mne až tak neoslovila, Valmont, Přelet nad kukaččím hnízdem, Hair, Amadeus – pro mne dokonalé. R.I.P.
Český Hamlet promluvil:
Kdybychom čekali, byli bychom spolupachateli chemických útoků, řekl Stropnický
P.S.
Nezahlédl jste někdo někde vyjádření novodobého Žižky, arm. gen. Ing. Petra Pavla, M.A.?
„My vás osvobodime, i kdybychom vás měli zabít…“
Hamlet ? – Emanuel Moravec…
Tak první hausnumera už lezou na světlo boží. Stránka World Special Forces píše, že Syřané eliminovali 71 střel. A škody? „One barn was destroyed and six people were injured.“
ptakopysku,
Žižka už spadnul z lopatky, při odchodu z funkce dostal řád, načež někde v rozhovoru připustil, že Rusové proti pobaltským zemím fakt nezbrojí… toho už se nikdo na nic nezeptá.
654 – u mně naopak, Černý Petr (Ahoooooj, slyšíš ten rozdíl). Hoří, má panenko, Konkurs.
A jsem v Ostravě, přes ten novej, mobilní internet.
Fčera jsem otevřel fakturu ood ovaku, a poněkud jsem se vyděsil ..
5000 za 1.Kvartál…
V domě jsou jenjedni nájemníci, máti tu už od 7 prosince není. Prolezl jem to tu, a všude sucho, nikde voda neteče.
Teď čekám, až příjde kouknout havarijní služba.
Máte nšwkdo takové nějaké zkušenosti ?
Jo, zkušenosti mám. VaK je tržní subjekt, chceš vodu, tady ji máš.
Tržní, netržní, spotřeba 61 kubíku od 1.1 do 28.3 s tržností nemá co dělat
2 ptakopysk ad 649 – no, jen aby to nebyla restaurace v moči…
No, jestli fakt Syřani sundali 2/3 těch indiánských sekerek svými obstarožními sovětskými raketami, tak je to ostuda pro Usa.
Ledaže by se zapojili Rusové, a z nějakýh důvodů to zatloukaj.
Ale myslím, že by se na to rychle přišlo.
Prej ta sranda stála půl miliardy ( psali na aktuálních konfliktech) zdroj jsem nenašel
661 Halladine, to je pro VAK typické. Jestliže nic neteklo, chyba v odečtu. Kdo kdy jak ho dělal. Evidence. Doporučuju dělat si vlastní evidenci s fotkami vodoměru.
Halladine,
jen počkej zajíci! Ještě není všem dnům konec…
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/policie-setri-unik-3000-kubiku-vody-ve-vimperskem-zamku-kast/r~4bfab30030e111e8a79a0cc47ab5f122/?redirected=1523710167
Ptakopysku,
tak tam jsem nebyl 😀
Halladine,
nevymlouvej se! 😀 😀 😀
Naprosto odmítavě se od socanů vyjádřil Foldyna
Schumi,
ten vodoměr je ve sklepě. Fotil jsem to a hlásil sám.
Kontroloval jsem fotky, a je to tak.
Ten vodoměr je starej, příští rok se má měnit.
HM…
Tohle je stránka Syrské organizace pro lidská práva ( zastupované oním Arabem usídleným kdesi v GB.
http://www.syriahr.com/en/?p=89324
The Syrian Observatory for Human Rights managed to monitored interception by the regime forces to tens of missiles which targeted their positions and military bases in the Syrian territory, where several intersected sources confirmed to the Syrian Observatory, that the number missiles that were downed, exceeded 65 missiles, of the total number of missiles fired by the Trio Coalition, while the air and rocket strikes, caused great material damage, while no information about casualties was reported yet.
Docela fiasko.
Zdá se mi, že Rusové sice nestříleli, ale jejich radary a Awacsy prakticky ty syrské Pl systémy řídily, a projevilo se to.
Ne, ze bych tady neco oslavoval.Ale: Vsechny ty hovadiny, ktere tady, Halladine, citujes, jsou namireny pro Tobe podobne, vychovane Rudym pravem.
Podívej, PM
o Iráku a jeho ZHN se lhalo.
A nebylo to poprvé a naposled.
>>675 Ano, ale o tom tu nebyla momentalne rec. Ja mluvim o lhani, ktere tady citujes.
PM,
Ta organizace je často citována jak v našich, tak západních novinách.
Já netvrdím, že informace, které dávaj jsou stoprocentní.
Ale rozhodně nejsou protasádovští.
O tom tu nebyla řeč, ale..
Kdo lže jednou může lhát i podruhé, potřetí a počtvrté. No, popravdě se lhalo víckrát, a jen se maskuje , že Rusko velmi vadí a „obecenstvo „je připravováno na útok proti němu, anebo alespoň jeho izolaci.
>> martin tt [660] – absolutní souhlas
Ano, kdyz bude nejhure, Syrska organizace pro lidska prava prispecha na pomoc. Uklidnujici. . .
Kdyz tady mluvis o lhani, Rusove vzdy vynikali tim, ze byli zlatousti.
979
Komu má být nejhůř ? 🙂
Halladine,
pokud by oni nájemníci nechali volně protékat WC (tedy pokud by jej nechali protékat 3 měsíce, tak bych na ně vzal vidle), tak těch 61 m3 vůbec nemusí být záhada. A pokud jsi ten objem vody nahlásil sám, tak to ty vodnické šejdíře nemusí vůbec zajímat. Pokud by to odečetl někdo od nich a Ty mohl prokázat, že odečet je blbě, tak plánovitě zkrátí frontu a jako Guderian ustoupí do předem připravených pozic. (Probatum est.)
DVD,
prostě ty čísla hlásím já, protože nikdo jiný se k nim nedostane.
A ano, pokud není nějakej průser před vodoměrem, tak je to nezajímá. Ani nemaj proč – tu vodu dodali, a po tom, co kdo dělá v baráku, po tom jim nic není.
A to, že jsou jen dvě možnosti – buď nechali nájemníci něco téct, anebo je vadnej vodoměr , vím..
Nájemníci mají pevně ve smlouvě nastavenej podíl na úhradě faktur za vodu, a ten taky zaplatěj, pokud se neprokáže, že je vadnej vodoměr
P.M.
obávám se, že se trefuješ mimo mísu. Ten Arab s divným jménem Syrian Observatory for Human Rights sedící v Londýně je plně kompatibilní se západními medii a je jimi velmi často citován.
Čistě soukromě si myslím, že i v současném zpravodajském marasmu se mediím ekluje vymýšlet totální peachoviny za sebe, proto to dělají tak, že peachovinu nejprve vydá Syrian Observatory for Human Rights s odkazem na své zdroje v Sýrii (a že jich tam má!) a pak teprv peachovinu otisknou západní deníky s odkazem na dotyčného Araba jako důvěryhodný zdroj.
Ptakopysku, myslíš taková typická peheovina, jo?
Napřed pošle článek (pomluvu?) do západních novin a pak je doma cituje jako dobře informovaný zdroj? 😉 😀
Některé příspěvky mi připomněly prohlášení:
STRANĚ věrte, soudruzi.
A protože jsme to mohli posoudit zblízka, obávám se, že jednoznačná víra, kterou naznačil P.M., je pro nás už navždy nedůvěryhodná.
>>683 Ptakopysku, ja vim prd o tom duveryhodnem Arabovi (!!!!!). Vim vsak velice dobre, ze kdyby ta cisla, ktera vyjadruji americky neuspech byla pravdiva, nasi mistni antitrumpovci by to Trumpovi s velkou radosti mlatili o hlavu od boziho rana.
BTW: Termin „mimo misu“ vynalezl muj velice blizky kamarad Mojmir Bartek, kdyz jsme byli v gymplu. Jsou o tom zaznamy. M.j., Mojda hral na trombon u Broma asi tricet roku. Ted ma v Brne kapelu mladych muzikantu – Young pekac. (hrnec na vareni)
Nechápu, že nikoho nenapadlo nejjednodušší vysvětlení: SOHR (aka vetešník z Coventry) byl hacknutý Putinem a teď tedy šíří ruskou propagandu. Americká raketa nemůže netrefit, o sestřelení ani nemluvě, to dá rozum.
Autor Jakub Heller na iDnes určitě chyběl na hodině češtiny, když je schopen napsdat:
„Podle Soukupa a Šedivého se navíc případná ruská diplomatická odveta bude z větší části soustředit zejména na evropské země“
SE BUDE SOUSTŘEDIT !!! nás v češtině učili SE SOUSTŘEDÍ
No, já bych si dovolil přidat vysvětlení. Ty staré sovětské rakety použitelné jsou, jen nemají tak velké procento úspěšnosti jako moderní.
Na druhé straně – Rusové si velmi pravděpodobně dali práci, a za poslední rok a půl syrské protiletadlovce vycvičili, a mají tam taky vlastní radary, na které se zřejmě Amíci a spol neodvážili zaútočit. Protože takové akce jsou obvykle doprovázeny antiradarovými raketami, které zlikvidují radary, a pak už si majitel dotyčných raket tyto zařízení mohou akorát strčit za širák. Tak dopadla Saddámova protivdzušná obrana
Ale není zničenej radar, rakety mohou střílet. I když jsou poněkud zastaralé.
Navíc – ty sekerky jsou docela pomalé. Rusové maj v Sýrii dva Awacsy, takže Syřané dostali informace o tom, že něco a odkud letí docela brzo – rozhodně dřív, než kdyby měli jen své vlastní pozemní radary.
Koukám ČT 24 a kecal tam jis´tej nechvalně známej „expert“ Vopěnka, kterej o tomto útoku mluvil jako PR akci.
Prý potom, co si Trump pustil hubu na špacír, už nezůstalo nic jeného, než jakejs takejs úder udělat. No , on to řekl trochu kulantněji, ale znáte mě, jsem huba nevymáchaná. 😀
Až jsem se divil, co si dovolil
On to sice neřekl, ale já to pochopil tak , že bylo nutno něco podniknout, aby jistá osoba nevypadala úplně jako vůl 😉
Taky se mi líbilo tvrzení, žeono bombardování zabrání Asadovi vyvíjet jedovaté plyny.
Mno co vím, chlór se dá normálně koupit v tlakových lahvích…
BTW, reagovat na údajný útok skutečným (a média vytrvale používají tuhle argumentaci) a ještě mluvit o legitimitě je prostě nějaký podivný druh newspeaku. A pořád věřím, že logický rozpor v téhle podivné argumentační konstrukcí rozpozná dokonce i Američan…
690
Naivko ! 🙂
A autě jsem zaslechl z radia, že v USA zemřel Miloš Zeman. Pak se hlasatel bohužel opravil.
Dobrý podvečer,
Martine a dvd, z české tvorby M.Formana bych ještě připomněla Lásky jedné plavovlásky.
692 – ještě, že jste samou radostí nenaboural 🙁
No, ta oprava asi nasrala 🙂
Celej víkend pokaženej 🙂
Quvisi ad 688 – bude se soustředit je prostě jen otrocký překlad z mateřského „es wird sich konzentrieren“
Ty bys chtěl, když už nám tlumočí myšlenky z Vaterlandu, aby je ještě i překládal do spisovné češtiny? Fakt?
Vidíš, člověka ani nenapadne, že se dopustí urážky majestátu! 😉
soustředit
je sloveso dokonavé. Nicméně běžná slovesa začínající na sou- jsou nedokonavá (soupeřit, souhlasit jakož i např. souložit) a tak jazykově méně inteligentní jedinci generalizují a říkají „bude se soustředit“.
nemělo být „bude se soustřeďovat ?
Dnes je asi pro novinářskou mluvnici černej den….
„Skripalovi otrávila psychoaktivní látka s označením BZ, tvrdí Rusové“
Koho, co otrávila látka, milí novináři? Skripalovy.
kurňa, aspoň tu češtinu by mohli umět, když jinak umějí houby s voctem.