Střípky z Londýna,

Publikováno | Autor:

…aneb nahlédnutí pod britskou pokličku.

Ptakopysk podivný, únor 2018 (© Josef Bouček)

 

Nerad cestuji. Nevím, jestli je to z principu, nebo jestli jsem potomek někoho z lovců mamutů zabloudivšího při každoročním podzimním treku „Nažer se borůvek“ vedoucího z Předmostí na Šumavu, kterého přestalo bavit blomcat pořád sem a tam a usadil se natrvalo pod Blaníkem. Těžko říci. Ale úradek hvězd je pro můj osud daný – prostě nerad cestuji a do zahraničí obzvláště nerad, protože jsem od narození blbej na jazyky. Letos na mě byl vyvinut nátlak takového kalibru, že jsem ještě rád souhlasil s cestou do Londýna. Ba dokonce mi bylo naznačeno, že bych se měl těšit, takže jsem se tedy těšil.

Let do Londýna pilotoval britský pilot, takže probíhal dle očekávání – stoupání při startu na hraně pádové rychlosti, takže se kabinou rozléhalo praskání ušních bubínků, přistání provedeno volným pádem na letištní plochu, takže jsem se zájmem nahlížel na křídla, zda na nich nejsou boule od zaražených podvozkových noh, zatímco ostatní cestující páčili zaseknuté čelisti, či chytali vyražený dech. Zpáteční cesta byla v režii českých pilotů a tak byl start i přistání absolutně pohodový. Vzduch je prostě naše moře už od dob onoho srandovního strejdy v brejličkách s bradkou. Nějak od M se jmenoval.

První setkání s britskou civilizací se odehrálo hned za letištními vraty na nástupišti autobusu. Jedna cestující odmítla pokyn řidiče, aby si dala zavazadlo do kufru autobusu, neboť v něm měla noťas a další elektroniku. Řidič vyslechl argumenty, zopakoval pokyn, aby dala zavazadlo do kufru a pak bez mrknutí oka zavolal policii, která dotyčnou cestující bez dalšího mrknutí oka vytřídila z autobusu. S podobně razantním chováním řidiče jsem se setkal ještě jednou. V barevné čtvrti nastoupila na poslední chvíli do doubledeckeru velice pěkně oblečená dívenka v hidžábu, „odpípla“ si vstup a jala se stoupat do prvního patra. Již rozjíždějící se autobus zastavil, řidič vyběhl nahoru do patra, proběhl velmi krátký rozhovor mezi ním a dívenkou plný slov „ticket“, „pay“ a „sorry“, dívenka sestoupila s řidičem dolů, dvakrát se ozvalo pípnutí čtečky a pak už jenom mluvil řidič, otevřely se dveře a dívenka vystřelila na chodník jak raketa. Celou dobu byl zablokovaný provoz v daném pruhu, všichni v klidu čekali, až řidič vše vyřeší a rozjede se. V Čechách by takový řidič MHD měl patrně na krku soud za rasistický přístup k cestujícím, pokud by ho už na té silnici nezmlátil někdo ze zablokovaných řidičů. Revize jízdenek v londýnské MHD probíhá tak, že na zastávce obstoupí autobus kordon policistů, do autobusu vstoupí revizoři a zkontrolují cestující. Nevím, jestli je to běžné, viděl jsem to jenom jednou.

Na Londýnu je vidět, že je to bývalé centrum obrovské koloniální říše, nad kterou slunce nezapadalo. Je barevný. A to tak, že hodně. Já jsem se pohyboval primárně v zónách „free of charge“, ne že bych byl škudlil, jako spíše proto, že muzea a galerie, která jsem chtěl navštívit, byla národní, královská a tudíž se vstupem zdarma. V těchto muzeích je personál barevný, až oči přecházejí. Od sýrově bílých až k ebenově černým. Všichni se vyznačovali vysoce efektivním a profesionálním přístupem a znalostí všeho, co patřilo do jejich okruhu působnosti, což bylo svým způsobem fascinující. Na okamžik jsem si představil cca kopu a dva mandele lidí, které mi bylo spatřit ve frontě u vstupu do Natural History Museum, jak se snaží dostat na první nádvoří Pražského hradu, ale fantazie mi selhávala. Personál Přírodovědného muzea v počtu jedné semaforistky na vchodu a tří sekuriťáků uvnitř, totiž frontu hladce odbavil během čtyř minut.

Možná se tážete, proč sekuriťáci na vchodu. Asi takto – když přijedete do Londýna z českého venkova, okamžitě si všimnete něčeho, co místní obyvatelé pravděpodobně nevnímají.  Tak nějak vám vytane žába sedící v hrnci s vodou, kterýžto je postaven na zapnutý vařič. To něco jsou bezpečnostní opatření. Všudypřítomná ozbrojená policie, členové bezpečnostních agentur, bezpečnostní rámy, betonové bariéry, vchody zesložitěné klikatým labyrintem zábradlí a omezené na šířku tak, aby vstupem prošla pouze jedna osoba, prohlídky kabelek, batůžků. Přičemž pojem „betonová bariéra“ nepopisuje onen srandovní dálniční monoblok, který odstrčí i rozjetý Jumper, nýbrž sešroubovaný komplex betonových štíhlých elips dlouhých dva až tři metry a širokých půl metru blokující cosi, co bylo ještě před pár lety volně průchozí. Na stanicích metra jsou na nástupištích policejní hlásiče, ve spojovacích chodbách vypuklá zrcadla aby bylo vidět za roh. Policie je pozoruhodně efektivní. Kráčel jsem zvolna St. James parkem k Buckinghamskému paláci a přemýšlel jsem, zda mám té drzé americké imperialistické veverce, ukrývající se v rozkvetlých narcisech, hodit kus rohlíku, nebo na ní bafnout, když mi na hlavou proletěl vojenský vrtulník Mk3 Chinook doprovázený dvěma malými patrně Aerospatiale AS350 Squirrel mířící někam k Wembley. Současně se ozvaly policejní sirény aut uzavírající Buckingham Pallace Road a navazující The Mall. Než jsem stačil vytasit fotografický aparát, od paláce vyjely dvě limuzíny s doprovodnými policejními auty, projely výše zmíněnými ulicemi, policejní vozy zpátky uvolnily provoz a za dvě minuty nebylo po královském konvoji ani památky a provoz plynul dál bez jakkoli pozorovatelných zádrhelů. Kdybych to neviděl na vlastní oči, nevěřil bych, že je něco takového možné. Každopádně jsem musel přehodnotit svůj plán, kde se zastavím na five O’clock tea, protože v buckinghamském paláci evidentně nebyl nikdo doma.

Londýnské metro. Co mi jako první vytanulo na mysli v londýnskému metru… Je zašlé. Silně připomíná pražské Hlavní nádraží v dobách rozvinutého socialismu. Je to něco, co bylo postaveno v jiné době a je pouze udržováno. Nové je snad jenom zabezpečovací zařízení. Každá stanice má nástupiště v jiné výšce, takže někde vystupujete rovně, někde schod dolů, někde je schod nahoru. Vlaky jsou poruchové a četnost poruch roste s intenzitou deště. Některé vagóny vypadají, že je chtěl použít už Hitler při pokusu o invazi, Britové je zrekvírovali a používají je dodnes. Londýnské metro evidentně není jenom mastnou tyčí pro socky. Potkáte v něm chlapa v montérkách a reflexní vestě, rozveselenou slečnu s růžovými LED diodami ve vlasech a bublifukem v ruce, stejně jako gentlemana, čelícímu s kamennou tváří výše zmíněnému proudu bublin, oděného v kabát z obchodu, kde nejsou u zboží cenovky. Ve špičce metro praská ve švech a lidi jsou neurvalí, ale brzy ráno jsou na nástupištích v centru vidět na zemi povalující se flitry a třpytky opadané z rozjásaných nočních cestujících. Škoda, že jsem nejel některým pozdně nočním spojem…

Londýnské jídlo. Existuje jistý text, ve kterém je psáno, že díky kráse anglických žen a jejich kuchařskému umění se z Anglie stala námořní velmoc. Teď budu vulgární, takže prosím citlivého čtenáře, aby následující dvě, tři věty přeskočil. Současnost je taková, že když se v Londýně týden živíte jídlem uvařeným ze surovin nakoupených v Sainsburys a dalších lidových řetězcích odpovídajících cenově lídlu, nebo peňáku, pak se vrátíte do Čech a dáte si něco k jídlu a pití, tak zjistíte, že se tady za skoro stejné peníze prodávají neuvěřitelně nechutné sračky, které nejsou k jídlu, ale k zblití. Ale učiňme konec vulgarismům. Navštívil jsem Herrods a ač jsem vstupoval obrněn načumováním do výloh britských butcherů a vzdělán mnoha videi, tam jsem hned mezi dveřmi dostal to, čemu se říká kulturní šok. Hned vpravo vedle vstupních dveří je totiž kvintesence toho nejlepšího, co britské steakové řeznictví nabízí. I když za pultem stojí Japonec prostorově vyhlížející jako kříženec samuraje a bojovníka sumo. Zákazník si objednal T-bone steak. Sumista (či samuraj?) otevřel vitrínu, vyndal odpovídající tmavočervený kus masa o rozměrech cca metr na třicet centimetrů protkaný žilkami žluťoučkého loje, lehce přebrousil řeznický nůž úctyhodných rozměrů, zarovnal čelní stranu, protože mu připadala varhánkovatá či co, položil na maso své tři prsty, aby odměřil správný dílek, zakrojil a chvíli počkal, aby si zákazník mohl vyfotit, z jakého kusu kupuje, pak dokrojil, dal na váhu, která ukázala cca tři čtvrti kila. Zákazník chtěl hned zaplatit, ale řezník mu s úsměvem sdělil, že zaplatí, až se nají a půjde domů. Vedle řezníka se zjevil služebný duch, který převzal uříznutý steak a poponesl ho o metr vedle do steakhouse kuchmistrovi, který se o zákazníka staral dále. Bylo to takové britské pojetí automatu Koruna, ale dostalo mě do kolen. Abych upřesnil – do kolen mě dostala představa, že es kommt der Tag, já přijdu do Harrods, za vchodem udělám vpravo v bok, tam ukážu na jeden z kusů hovězího, řezník ho vyndá z boxu, položí na něj tři prsty jako míru… fascinující! Zajímavé je, že mi nepřišla vůbec na mysl kalkulace, že onen nakupující gentleman následně během půl hodiny zkonzumoval ekvivalent mého měsíčního příjmu. Harrods je postaven tak, že takto prostě uvnitř neuvažujete. Tyhle kalkulace začnete probírat až mnohem později, když už jste z obchodu dávno pryč a zíráte třeba na topinku s deseti gramy kaviáru za 25 liber v Caviar House & Prunier. Tehdy si teprve uvědomíte, že za jeden gram originálního Wagyu dáte u Harrods libru. Za jeden gram… Ale také je fascinující, že Wagyu z řeznictví v Harrods vypadá na první pohled poněkud jinak, než je to nabízené tady v Čechách.

Jazykový přístup k cizincům je v Londýně zcela v intencích hesla Cizinec – našinec. Zatímco v Austrálii když na vás Aussie promluví a zaregistruje skelný pohled a zatahující se blánu přes oči, tak přepne z hovorového jazyka do školní angličtiny a mluví na vás pomalu, jednoduchými srozumitelnými slovy a vy pochopíte. V Londýně tomu tak není. Mluvčí opakuje naprosto stejným tempem i přízvukem to, co řekl předtím, a čemu jste nerozuměli. A opakuje a opakuje… a vy civíte a civíte. Ale dá se to časem naposlouchat. Řekl bych, že líp, než australská angličtina, která se skládá jenom z prvních slabik slov, kdy mluvčí zbytek slova jakoby spolkne. Nejlepší na výuku jsou londýnští High level výpravčí under- a overgroundů vybavení vysílačkou. Ti hlásí změny na trati mezi řečí s kolegou a vy si musíte vyzobat, co je služební hlášení a co je kus džouku vyprávěného kolegovi. Chechot kolegy výpravčího, znějící z reproduktorů a připomínající chrčení astmatické ovce v mlhách skotské vysočiny, neobyčejně přispívá ke správné náladě ve skřípajícím polorozpadlém vlaku.  Low level výpravčí má jenom plácačku a tak musí na lidi řvát na vlastní plíce, což je lepší varianta, neboť řve jen v snadno pochopitelných heslech.
Londýn kulturní je obtížně uchopitelná entita, ale vetřel jsem se do anglikánského kostela na Bachovy Pašije. Já vím, říkáte si, že jsem po zhlédnutí baletícího Vamonta patrně zešílel, ale já to vidím tak, že míra mých hříchů ještě nebyla vykoupena a je třeba nového pokání. Představte si novogotický chrám bez jakékoli výzdoby kromě tří lustrů a místa odkud hovoří kněz k věřícím (nevím, jak se to jmenuje, ale kazatelna to není) v podobě černé, litinové, metr a půl vysoké orlice, o jejíž záda je opřena kniha ze které se čte. V chrámu sedí třicetičlenný pěvecký sbor oděný v černém, barokní orchestr oděný v černém, pěvci a pěvkyně oděni v černém a plný chrám posluchačů oděných v černé a šedé. A všichni se tváří, že si vyposlechnou pět, šest taktů, aby se dostali do nálady, a půjdou někoho upálit. Když si člověk uvědomí, že na tom koncertě se sešli posluchači, kteří zamlada upadali do transu při Love, Love Me Do a ňuňali se navzájem při poslechu Hey Jude… Ale tohle téma si nechám pro jiné povídání.

And that’s all folks. O Londýně by se určitě dalo psát dlouho a dlouze, ale už by to nebyly jenom střípky, nýbrž zvířecky nudné pojednání, čemuž se autor vyhýbá jak čert kříži.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 640 komentářů u „Střípky z Londýna,“

  1. 😀 soupeřit, soustředit, souhlasit, souložit…“ na co myslíš?;-) 😀 😀 😀

  3. Už je venku tma, takže jsem si umyl končetiny, zaprasené na zahradě a už jsem opět zde. Udělali jste mi radost – tu šílenost, kterou musím denně poslouchat v rádiu i televizi, jste pojali podle mého gusta. Dokonavý vid se snad ani dneska neučí. Všichni se budou soustředit!!!

  4. (698) Přes tyhle rozdíly dokonavé, nedokonavé a podobně se to učí. Výsledek je vidět. Má-li člověk načteno, navíc starších knih s češtinou ještě nepříliš doprasenou, tak ho něco podobného ani nenapadne.
    (703) A to je ještě klika, že nemluvil hasič nebo policajt. Ti by prováděli soustřeďování.

  5. Mám pocit, že jsem to sem již jednou dával. Jistá firma měla na firemním prospektu nápis: „Naše společnost ze zabývá prováděním stavební činnosti“. -Ale prznění mateřštiny nejspíše není věci poslední doby. Rozkošné příklady uvádí z dob před desítkami let už Pavel Eisner (Chrám i tvrz).

  6. Halladine, srovnej si suma sumarum te blbosti minule noci, kterou jsi zde uvedl ve svem #673 a clankem v Mlade fronte, ktery vysel asi pred hodinou. Ja osobne jsem zde pred par dny rekl, ze bych si pral, abychom tam nelezli. O duvodech pro intervenci zde nemluvim. Mluvim o Tebou nahore vzpominanem lhani.Zvlaste se mne libilo, jak byly podle Tebe efektivni ty syrske, ruskymi radary kocirovane strely. Tvuj duveryhodny Arab rika, ze sestrelili tusim 56 raket. Syrsky general vsak po utoku rika, ze Syrane vystrelili 40 obrannych raket, vetsinu z nich ale az po skoncenem utoku. Hernajs, nejak se nemohu dopocitat!

  7. >>706 Mluvit o pravdomluvnosti a odvolavat se na Mladou frontu je stejna kravina, jako mluvit o verohodnosti kterehokoliv Araba, ja vim. V tomto pripade vsak verim MF.

  8. P.M, halladin mluví o tom, že SOHR je celé roky citován západnimi vládami a tiskovými agenturami jako zásadní ZDROJ informací ze Sýrie. Protiasadovský, proopoziční. A tenhle SOHR teď píše, že většina raket byla sestřelena. Halladin se podivuje. Proč by tenhle protiasadovský zdroj v tehle záležitosti potvrzoval informace od Asada, když je prakticky vždy proti němu ?

  9. 2 dvd ad 698 – měli jsme jednou jednu schůzi… Na kterou nám dodali podklady, ke kterým jsme se měli vyjádřit… Kolega A.Š., toho času děkan jedné nejmenované fakulty prohlásil lapidárně:
    „provedení opatření k zabránění opruzení přirození!“ Čímž byl ten materiál dokonale zhodnocen…

  10. 2 NoName ad 708 – vidíte – a v tom je právě ta dialektika!

  11. (708) Nejsem si jist, zda SOHR disponuje prostředky ke zjištění počtu sestřelených raket. Dost bych o tom pochyboval. Takže zprostředkovává informaci od někoho jiného a já nevím od koho. Na podklad polemiky mi to přijde trochu nedostatečné.

  12. Ja na Vasi otazku odpoved nemam, NoName. Nicmene, pripominam zde jen ta numera, Halladinem citovana. O tom zminenem Arabovi slysim poprve. Zpatky vsak k tem numerum: Verte, ze i nektery American umi scitat a odcitat. . .(Jsem naivka, Halladine?)(690,691)

  13. „Jistá firma měla na firemním prospektu nápis: “Naše společnost ze zabývá prováděním stavební činnosti”

    Váte dvd, já bych pro tu jistou firmu měla přece jen trochu pochopení. Stavaři, jako ostatně většina techniků, bývají nadání spíš jinými schopnostmi, než je jazykový cit a vzletná stylistika. Nejspíš tam prostě opsali, co mají na oprávnění.

  14. Ach jo, Zbrojovka je na sestup, Kometa dostala nakládačku a vy se tady zabejváte ptákovinama.

  15. 706 P.M. z toho závěr, že Trump se nažral a Asad zůstal celý.

  16. Já bych teda počkal, co z těch bombardovaných míst bez elektřiny, bude tweetovat ta sedmiletá syrská holčička…
    Osobní zpravodajství z místa je vždy nejlepší ! 😉 😀 😀

  17. nemám co bych dodal- Vyvíjí se to přesně tak jak jse před několika hodinami poněkud vulgárně načrtl.

  18. Trestní zákoník:

    Trestné činy proti míru a válečné trestné činy

    § 405a
    Agrese

    Kdo v postavení, které mu umožňuje vykonávat kontrolu nad některým státem nebo řídit jeho politické anebo vojenské akce, v rozporu s ustanoveními mezinárodního práva plánuje, připravuje, zahájí nebo provede útočný čin, který spočívá v použití ozbrojené síly takovým státem proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jiného státu nebo v použití ozbrojené síly takovým státem jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s Chartou Organizace spojených národů a který svou povahou, závažností a rozsahem zakládá zjevné porušení Charty Organizace spojených národů, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestem.

    § 365
    Schvalování trestného činu
    (1) Kdo veřejně schvaluje spáchaný zločin nebo kdo veřejně vychvaluje pro zločin jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

  19. (713) Pochopení možná jo, ale kdybych si tu firmu měl najmout nebo jinak pojednat, tak bych se nad její úrovní trochu zamýšlel. Pokud bych ovšem od důvěryhodné osoby neměl nějaké reference.

  20. Omlouvam se. Dal jsem kredit za objektivni zpravu ze vcerejsiho ohnostroje v Syrii jinym novinam. Byly to Lidovky, kdo o tom napsal.

  21. Boston Bruins davaji v prvni tretine pasana Torontu. 4 – 0. David Pastrnak dal prenadhernou kasu a nahral na dalsi dve.

  22. To tu jeste nebylo: Pastrnak – 3 goly, 3 nahravky!!!! Krejci – 2 goly, jedna nahra.

  23. PM,
    Zbytečně do komentářů strkáš ideologii a emoce ve stylu „Cokoli SSSR ( USa )činí dobré jest,
    a komentovat či dokonce kritizovat je nepřístojné.
    Ale vážně.
    Onen Syřan v emigraci má zřejmě napojení na síť pozorovatelů doma, kteří mu hlásej své zprávy. I já mám pochybnosti, zda jsou dost kvalifikovaní, aby rozposnali co jim to spadlo před čumák.
    Zda sestřelenej Tomahawk, anebo naopak Pl raketa vystřelená Syřany a po vyhoření spadlá.
    či spíše kusy raket.
    Na jedno si vsadím – lžou úplně fšichni 🙂
    Amíci o tom , že jim nikdo nic nesestřelil, Syřané v tom počtu sestřelených.
    Nějaké sestřelili, nemaj tam jen staré sovětské rakety ( a já bych je neodpisoval, jak jsem psal nahoře), ale i pár moderních kousků -Pancir S1 několik desítek, a pár Buků.
    Amíci zase mohou tvrdit , že rozbili všechny cíle.

    Jenže – těch cílů bylo jen pár, na každej střílelo naprosto neúnosně vysoké množství Tomahawků, takže to , že Syřané nšco sestřelili nehrálo roli.
    no ale PM to pomůže zaplatit 😉

    Ten možná zbytečně velký počet vystřelených raket měl asi vzbudit dojem, že jde o těžší úder, než co byl loni. 100 je víc než 59
    Ale kromě těchto cílů se objevují tvrzení, že bylo útočeno na pár syrských letišť, a ty se ubránily.

    No, fraška a lži na všech stranách 🙂

  24. A začínám vidět jako velmi realnej scénář , co nastínil P. Kořenský 🙂

  25. Dobrý den. Ad větné vazby: „kam budeme jít“ – Bývají obvyklé v dvoj-trojjazyčných rodinách, pokud se mluvčí nesnaží pilovat a brousit češtinu.

  26. to je pravda, moji kamarádi z Kanady často o někom napíšou místo „že se mu daří dobře“: Dělá dobře.

  28. Ještě jeden nečeský nešvar:

    „24 hodin zpět jsem čekal, že budu startovat poslední.“

  29. A „mějte hezký den“ 😉 dřív se říkalo: Hezký den přeju….

  30. A hele, kauza Sýrie pokračuje:

    ová rezoluce tří států obsahuje výzvu k „zajištění bez překážek dodávek humanitární pomoci, zastavení palby a také účast Damašku v mírových jednáních pod vedením Organizace spojených národů“A když ne, tak co ?

  33. Stejne je o zajimave… Dokud se ISISu darilo, tak ony tri staty na Syrii kaslali. Jak je ISIS v koncich, nahle se snazime o zastaveni palby, humanitarni pomoc, mirova jednani…

    Snad ani neni vice co rici…

  34. 723 halladine, také mně přes třicet Tomahawků na jeden cíl připadá poněkud mnoho.

  35. 733 Ano. Dál se uvidí. Čiň čertu dobře…

  36. Dobré poledne,

    „Mějte hezký den“ – nejsem sice žádnej anglickej borec,ale je zřejmé, že to je doslovný překlad „Have a nice day“

    Mně zase vytáčí, když volám nkam na informační linku a tak se ozve takovej ten komerčně nadšený hlásek, a táže se „Čím vám mohu pomoci?“

    Tuhle frázi přímo nesnáším.

  37. Zde bych US hajil, doktrina masivni palebni sily je standardni US doktrinou jiz od 30. let.
    Na Tarawe myslim potrebovali dve tunz delostreleckzch naboju na jednoho japonce. Dulezite je, ze je tam meli.

  38. Petře Kunetko,
    Katolická církev vypisuje sbírku na Sýrii. S podtitulem že peníze půjdou uprchlíkům z válečných zón. Zpravy, že z válečných zón se stahují primárně bojovníci ISIL, vytváří podivnou konotaci k této sbírce.

  39. Navic, je to i logisticky nesmysl.
    Naco delat sbirku a vozit penize tam, kdyz za chvili budou v Evrope a dostavat penize z Nemeckeho a Francouzskeho socialniho systemu.

  40. Třeba mezi ně KC pošle svoje verbíře a vytvoří z nich nový ryxtířký řád. Něco jako maltézské rytíře. Válečníci to koneckonců už jsou, prachy jim nejsou cizí…

  41. in re 713
    Já jsem měl po přečtení mého příspěvku pocit, že ta věta nemá ten břink jaký měl, když jsem na ní před cca 20 lety narazil. Něco mi tam prostě chybělo. Až dnes jsem si uvědomil, jaké bylo původní znění:
    “Naše společnost ze zabývá prováděním realizace stavební činnosti”
    A to už neomlouvá ani technika.

  43. ..742 Gratuluju, Halladine! To ti molodci udelali Tobe pro radost, abys zapomnel na sva bolava kolena.

  44. Hele , PM,.

    já tomu nevěřím, a dost se divím. Ty kila asi vůbec nebyly kila, ale Varšavjanky ( proč dali ruské ponorce takové jméno netuším), a připadá mi to jako blbost.

    Ta britská ponorka je o 10 uzlů rychlejší, tak jaképak honění. Klasická ponorka si může na ni někde počkat, a klidně ji i zničit, ale rozhodně ji nedohoní.

    A v mých očích , PM, ziskáváš mistrovství světa v blbém vyložení si , co já napíšu.

  46. dvd, tak to je jiná 🙂 To opravdu neomlouvají ani geny spíš technické než jazykové.

    Ale mám dojem, že už je to dost profláknutý, buď jsem na to někde narazila taky nebo to přitáhl někdo do práce na fotce nebo to kolovalo po internetu.

  47. >> maYda
    Profláknuté to určitě je. Dával jsem to totiž na web už asi před 10-15 lety. Firma (a to nikoliv nevýznamná) onen reklamní materiál dosti rychle stopla, takže se ten propekt mezi lidi příliš nedostal. A krásný trapas nastal, když jeden člen představenstva (zastupující tam dělnickou třídy) vznesl otázku „kerej vůl to vymyslel“. Autor tam totiž seděl také.

  48. Zajímavé..
    Dva z těch vybombardovaných komplexů v Sýrii podléhají pravidelným kontrolám. Poslední bylo v listopadu loni.

    Zpráva OPCW z komlexu Barzah z 22.listopadu 2017
    Analýza vzorků odebraných během inspekcí neindikovala přítomnost chemických látek ve vzorcích a inspekční tým nezaznamenal žádné činnosti neslučitelné s povinnostmi úmluvy během druhého kola inspekcí v zařízeních Barzah a Jamrayah.

    https://www.opcw.org/fileadmin/OPCW/EC/88/en/ec88dg01_e_.pdf

  49. 737 Petře, to je v rámci doktriny, že nestačí „mrtev“. Musí být „moc mrtev“.
    A jak lépe se zbavit s harampádí, kterému dochází expirace…

  50. 738 a násl. – při dnešním výletě a mmj i návštěvě jednoho kostela viděno na vlastní oči, je na dveřích kostela oznámení o konání sbírky na repatriaci migrantů. To je asi něco jiného, než uváděno v komentáři.

Komentáře nejsou povoleny.