…aneb nahlédnutí pod britskou pokličku.
Ptakopysk podivný, únor 2018 (© Josef Bouček)
Nerad cestuji. Nevím, jestli je to z principu, nebo jestli jsem potomek někoho z lovců mamutů zabloudivšího při každoročním podzimním treku „Nažer se borůvek“ vedoucího z Předmostí na Šumavu, kterého přestalo bavit blomcat pořád sem a tam a usadil se natrvalo pod Blaníkem. Těžko říci. Ale úradek hvězd je pro můj osud daný – prostě nerad cestuji a do zahraničí obzvláště nerad, protože jsem od narození blbej na jazyky. Letos na mě byl vyvinut nátlak takového kalibru, že jsem ještě rád souhlasil s cestou do Londýna. Ba dokonce mi bylo naznačeno, že bych se měl těšit, takže jsem se tedy těšil.
Let do Londýna pilotoval britský pilot, takže probíhal dle očekávání – stoupání při startu na hraně pádové rychlosti, takže se kabinou rozléhalo praskání ušních bubínků, přistání provedeno volným pádem na letištní plochu, takže jsem se zájmem nahlížel na křídla, zda na nich nejsou boule od zaražených podvozkových noh, zatímco ostatní cestující páčili zaseknuté čelisti, či chytali vyražený dech. Zpáteční cesta byla v režii českých pilotů a tak byl start i přistání absolutně pohodový. Vzduch je prostě naše moře už od dob onoho srandovního strejdy v brejličkách s bradkou. Nějak od M se jmenoval.
První setkání s britskou civilizací se odehrálo hned za letištními vraty na nástupišti autobusu. Jedna cestující odmítla pokyn řidiče, aby si dala zavazadlo do kufru autobusu, neboť v něm měla noťas a další elektroniku. Řidič vyslechl argumenty, zopakoval pokyn, aby dala zavazadlo do kufru a pak bez mrknutí oka zavolal policii, která dotyčnou cestující bez dalšího mrknutí oka vytřídila z autobusu. S podobně razantním chováním řidiče jsem se setkal ještě jednou. V barevné čtvrti nastoupila na poslední chvíli do doubledeckeru velice pěkně oblečená dívenka v hidžábu, „odpípla“ si vstup a jala se stoupat do prvního patra. Již rozjíždějící se autobus zastavil, řidič vyběhl nahoru do patra, proběhl velmi krátký rozhovor mezi ním a dívenkou plný slov „ticket“, „pay“ a „sorry“, dívenka sestoupila s řidičem dolů, dvakrát se ozvalo pípnutí čtečky a pak už jenom mluvil řidič, otevřely se dveře a dívenka vystřelila na chodník jak raketa. Celou dobu byl zablokovaný provoz v daném pruhu, všichni v klidu čekali, až řidič vše vyřeší a rozjede se. V Čechách by takový řidič MHD měl patrně na krku soud za rasistický přístup k cestujícím, pokud by ho už na té silnici nezmlátil někdo ze zablokovaných řidičů. Revize jízdenek v londýnské MHD probíhá tak, že na zastávce obstoupí autobus kordon policistů, do autobusu vstoupí revizoři a zkontrolují cestující. Nevím, jestli je to běžné, viděl jsem to jenom jednou.
Na Londýnu je vidět, že je to bývalé centrum obrovské koloniální říše, nad kterou slunce nezapadalo. Je barevný. A to tak, že hodně. Já jsem se pohyboval primárně v zónách „free of charge“, ne že bych byl škudlil, jako spíše proto, že muzea a galerie, která jsem chtěl navštívit, byla národní, královská a tudíž se vstupem zdarma. V těchto muzeích je personál barevný, až oči přecházejí. Od sýrově bílých až k ebenově černým. Všichni se vyznačovali vysoce efektivním a profesionálním přístupem a znalostí všeho, co patřilo do jejich okruhu působnosti, což bylo svým způsobem fascinující. Na okamžik jsem si představil cca kopu a dva mandele lidí, které mi bylo spatřit ve frontě u vstupu do Natural History Museum, jak se snaží dostat na první nádvoří Pražského hradu, ale fantazie mi selhávala. Personál Přírodovědného muzea v počtu jedné semaforistky na vchodu a tří sekuriťáků uvnitř, totiž frontu hladce odbavil během čtyř minut.
Možná se tážete, proč sekuriťáci na vchodu. Asi takto – když přijedete do Londýna z českého venkova, okamžitě si všimnete něčeho, co místní obyvatelé pravděpodobně nevnímají. Tak nějak vám vytane žába sedící v hrnci s vodou, kterýžto je postaven na zapnutý vařič. To něco jsou bezpečnostní opatření. Všudypřítomná ozbrojená policie, členové bezpečnostních agentur, bezpečnostní rámy, betonové bariéry, vchody zesložitěné klikatým labyrintem zábradlí a omezené na šířku tak, aby vstupem prošla pouze jedna osoba, prohlídky kabelek, batůžků. Přičemž pojem „betonová bariéra“ nepopisuje onen srandovní dálniční monoblok, který odstrčí i rozjetý Jumper, nýbrž sešroubovaný komplex betonových štíhlých elips dlouhých dva až tři metry a širokých půl metru blokující cosi, co bylo ještě před pár lety volně průchozí. Na stanicích metra jsou na nástupištích policejní hlásiče, ve spojovacích chodbách vypuklá zrcadla aby bylo vidět za roh. Policie je pozoruhodně efektivní. Kráčel jsem zvolna St. James parkem k Buckinghamskému paláci a přemýšlel jsem, zda mám té drzé americké imperialistické veverce, ukrývající se v rozkvetlých narcisech, hodit kus rohlíku, nebo na ní bafnout, když mi na hlavou proletěl vojenský vrtulník Mk3 Chinook doprovázený dvěma malými patrně Aerospatiale AS350 Squirrel mířící někam k Wembley. Současně se ozvaly policejní sirény aut uzavírající Buckingham Pallace Road a navazující The Mall. Než jsem stačil vytasit fotografický aparát, od paláce vyjely dvě limuzíny s doprovodnými policejními auty, projely výše zmíněnými ulicemi, policejní vozy zpátky uvolnily provoz a za dvě minuty nebylo po královském konvoji ani památky a provoz plynul dál bez jakkoli pozorovatelných zádrhelů. Kdybych to neviděl na vlastní oči, nevěřil bych, že je něco takového možné. Každopádně jsem musel přehodnotit svůj plán, kde se zastavím na five O’clock tea, protože v buckinghamském paláci evidentně nebyl nikdo doma.
Londýnské metro. Co mi jako první vytanulo na mysli v londýnskému metru… Je zašlé. Silně připomíná pražské Hlavní nádraží v dobách rozvinutého socialismu. Je to něco, co bylo postaveno v jiné době a je pouze udržováno. Nové je snad jenom zabezpečovací zařízení. Každá stanice má nástupiště v jiné výšce, takže někde vystupujete rovně, někde schod dolů, někde je schod nahoru. Vlaky jsou poruchové a četnost poruch roste s intenzitou deště. Některé vagóny vypadají, že je chtěl použít už Hitler při pokusu o invazi, Britové je zrekvírovali a používají je dodnes. Londýnské metro evidentně není jenom mastnou tyčí pro socky. Potkáte v něm chlapa v montérkách a reflexní vestě, rozveselenou slečnu s růžovými LED diodami ve vlasech a bublifukem v ruce, stejně jako gentlemana, čelícímu s kamennou tváří výše zmíněnému proudu bublin, oděného v kabát z obchodu, kde nejsou u zboží cenovky. Ve špičce metro praská ve švech a lidi jsou neurvalí, ale brzy ráno jsou na nástupištích v centru vidět na zemi povalující se flitry a třpytky opadané z rozjásaných nočních cestujících. Škoda, že jsem nejel některým pozdně nočním spojem…
Londýnské jídlo. Existuje jistý text, ve kterém je psáno, že díky kráse anglických žen a jejich kuchařskému umění se z Anglie stala námořní velmoc. Teď budu vulgární, takže prosím citlivého čtenáře, aby následující dvě, tři věty přeskočil. Současnost je taková, že když se v Londýně týden živíte jídlem uvařeným ze surovin nakoupených v Sainsburys a dalších lidových řetězcích odpovídajících cenově lídlu, nebo peňáku, pak se vrátíte do Čech a dáte si něco k jídlu a pití, tak zjistíte, že se tady za skoro stejné peníze prodávají neuvěřitelně nechutné sračky, které nejsou k jídlu, ale k zblití. Ale učiňme konec vulgarismům. Navštívil jsem Herrods a ač jsem vstupoval obrněn načumováním do výloh britských butcherů a vzdělán mnoha videi, tam jsem hned mezi dveřmi dostal to, čemu se říká kulturní šok. Hned vpravo vedle vstupních dveří je totiž kvintesence toho nejlepšího, co britské steakové řeznictví nabízí. I když za pultem stojí Japonec prostorově vyhlížející jako kříženec samuraje a bojovníka sumo. Zákazník si objednal T-bone steak. Sumista (či samuraj?) otevřel vitrínu, vyndal odpovídající tmavočervený kus masa o rozměrech cca metr na třicet centimetrů protkaný žilkami žluťoučkého loje, lehce přebrousil řeznický nůž úctyhodných rozměrů, zarovnal čelní stranu, protože mu připadala varhánkovatá či co, položil na maso své tři prsty, aby odměřil správný dílek, zakrojil a chvíli počkal, aby si zákazník mohl vyfotit, z jakého kusu kupuje, pak dokrojil, dal na váhu, která ukázala cca tři čtvrti kila. Zákazník chtěl hned zaplatit, ale řezník mu s úsměvem sdělil, že zaplatí, až se nají a půjde domů. Vedle řezníka se zjevil služebný duch, který převzal uříznutý steak a poponesl ho o metr vedle do steakhouse kuchmistrovi, který se o zákazníka staral dále. Bylo to takové britské pojetí automatu Koruna, ale dostalo mě do kolen. Abych upřesnil – do kolen mě dostala představa, že es kommt der Tag, já přijdu do Harrods, za vchodem udělám vpravo v bok, tam ukážu na jeden z kusů hovězího, řezník ho vyndá z boxu, položí na něj tři prsty jako míru… fascinující! Zajímavé je, že mi nepřišla vůbec na mysl kalkulace, že onen nakupující gentleman následně během půl hodiny zkonzumoval ekvivalent mého měsíčního příjmu. Harrods je postaven tak, že takto prostě uvnitř neuvažujete. Tyhle kalkulace začnete probírat až mnohem později, když už jste z obchodu dávno pryč a zíráte třeba na topinku s deseti gramy kaviáru za 25 liber v Caviar House & Prunier. Tehdy si teprve uvědomíte, že za jeden gram originálního Wagyu dáte u Harrods libru. Za jeden gram… Ale také je fascinující, že Wagyu z řeznictví v Harrods vypadá na první pohled poněkud jinak, než je to nabízené tady v Čechách.
Jazykový přístup k cizincům je v Londýně zcela v intencích hesla Cizinec – našinec. Zatímco v Austrálii když na vás Aussie promluví a zaregistruje skelný pohled a zatahující se blánu přes oči, tak přepne z hovorového jazyka do školní angličtiny a mluví na vás pomalu, jednoduchými srozumitelnými slovy a vy pochopíte. V Londýně tomu tak není. Mluvčí opakuje naprosto stejným tempem i přízvukem to, co řekl předtím, a čemu jste nerozuměli. A opakuje a opakuje… a vy civíte a civíte. Ale dá se to časem naposlouchat. Řekl bych, že líp, než australská angličtina, která se skládá jenom z prvních slabik slov, kdy mluvčí zbytek slova jakoby spolkne. Nejlepší na výuku jsou londýnští High level výpravčí under- a overgroundů vybavení vysílačkou. Ti hlásí změny na trati mezi řečí s kolegou a vy si musíte vyzobat, co je služební hlášení a co je kus džouku vyprávěného kolegovi. Chechot kolegy výpravčího, znějící z reproduktorů a připomínající chrčení astmatické ovce v mlhách skotské vysočiny, neobyčejně přispívá ke správné náladě ve skřípajícím polorozpadlém vlaku. Low level výpravčí má jenom plácačku a tak musí na lidi řvát na vlastní plíce, což je lepší varianta, neboť řve jen v snadno pochopitelných heslech.
Londýn kulturní je obtížně uchopitelná entita, ale vetřel jsem se do anglikánského kostela na Bachovy Pašije. Já vím, říkáte si, že jsem po zhlédnutí baletícího Vamonta patrně zešílel, ale já to vidím tak, že míra mých hříchů ještě nebyla vykoupena a je třeba nového pokání. Představte si novogotický chrám bez jakékoli výzdoby kromě tří lustrů a místa odkud hovoří kněz k věřícím (nevím, jak se to jmenuje, ale kazatelna to není) v podobě černé, litinové, metr a půl vysoké orlice, o jejíž záda je opřena kniha ze které se čte. V chrámu sedí třicetičlenný pěvecký sbor oděný v černém, barokní orchestr oděný v černém, pěvci a pěvkyně oděni v černém a plný chrám posluchačů oděných v černé a šedé. A všichni se tváří, že si vyposlechnou pět, šest taktů, aby se dostali do nálady, a půjdou někoho upálit. Když si člověk uvědomí, že na tom koncertě se sešli posluchači, kteří zamlada upadali do transu při Love, Love Me Do a ňuňali se navzájem při poslechu Hey Jude… Ale tohle téma si nechám pro jiné povídání.
And that’s all folks. O Londýně by se určitě dalo psát dlouho a dlouze, ale už by to nebyly jenom střípky, nýbrž zvířecky nudné pojednání, čemuž se autor vyhýbá jak čert kříži.
Jo, jestli se skutecne potrdi, ze Novichok byl v USA patentovan pred tremi lety, tak se ze srdce zasmeji 🙂
A vzhledem k tomu, Hale, ze zkrachoval, tak ty nahlasene trzby v konecnem dusledku spadly na nulu. Mimochodem, jak jsi OK s tim, ze ministryne lhala?
Hlavně, že máš radost, Halladine. To víš, Paroubek má ty svoje miliony líp ošetřený. A že ty jeho miliony Ti nevadily a ža FÚ zatípl dva důchodce se stánkem s novinama, to je důvod k jásání. Fuj, že se nestydíš.
Že třeba ty tržby třeba stouply proto, že lidi tam začali natruc víc nakupovat, to Tě asi nenapadne, co?
A jak vůbec víš, že opravdu stouply o 100%? Proto, že to řekl někdo, kdo před tím tvrdil, že se ten příapd nestal a teď si kouká zachránit prdel, protože vyšlo najevo, že v tej věci už jednou lhal?
To vis, Maydo, dva duchodci… to uz je organizaovana skupina. Meli by je zavrit, nejen dohnat k osobnimu bankrotu. To neni jako mit hotel a byt neci kamarad, nebo si stavet chatu s hnizdem.
Sedmdesátiletý důchodce je největším zlem v ekonomice státu. Nejenom, že je naživu a tak nám skrzevá důchod a svoje nemoce ujídá ze společného krajíce, ale ještě kradou v trafice!
P.S.
všimněte si, že tam mám čtyřikrát -ce a furt je to souvětí míň debilní, než polovina titulků na idnes!
MaYdo,
nějak mám pochybnost, že by to pokutování bylo až tak veřejně známo, možná dokonce by byl většinovej názor obyvatelstva “ Tak mu třeba, podvraťákovi“, jednak pokud ta důchodkyně jednou hlásí a jednou ne, tak to asi neschopností nebude.
Hele, o berňácích si iluze nedělám, ale ani o živnostnících, a je jasné, že každej se brání, jak jen jde. Když už ho chytnou.
No a co se týká trafik, dnes, kdy jsou cigára a docela velkej sortiment novin a časopejsků v každé Jednotě, v kažém Penny atd. jich asi moc konkurenci nevydrží.
Lhoucí ministryně může být i povýšena. Stejně jako Šabatyše za svou účast v kauze Kuřim.
[1055] Úplně si představuji toho kontrolora, jak začíná preludovat na klavír a říká sprostému živnostníkovi: „Rozhodl jsem se, že když se přiznáte, tak vaše přiznání zhudebním“.
Důchodce v trafice
ujídá nám z krajíce.
Skrze svoje důchody
škodí ekonomice.
A žes ty pochybnosti neměl, Halladine, když Paroubkovi vystrojil svatbu kamarád hotelier, kterému před tím bylo odpuštěno na daních několik milionů….
Takže si to moralizování strč – víš dobře, kam. A hodně hluboko, pěkně prosím, aby to z Tebe zase nevyšlo při nejbližší příležitosti.
Te druhej verš bych upravila :
skrze svoje nemoce
škodí ekonomice
Hm, tajky to není úplně ono. Kontrolor se bude msuet víc snažit, aby to vypiloval…..
Prostě pŕesně jak jsem říkal, když bylo EET zaváděno – velkým unikačům se nic nestane, pro drobné hráće to bude likvidační. Přesné tak to Babiš potřebuje, je lehčí přikleknout na jendu firmu, než řešit tisíce drobných živnostníků…
Pro slona je nebezpečnejší včela, než liška. Takže mu voliči dali do ruky selektivní insekticid.
https://www.lidovky.cz/nic-si-nezjistoval-a-auto-s-ridicem-rozstrilel-skrz-naskrz-rika-o-vrahovi-z-chomutova-soudce-i0b-/zpravy-domov.aspx?c=A180419_100138_ln_domov_jho
„Jeho obhajobu ale soudní senát v čele s Jiřím Bednářem nevyslyšel, za vraždu ho poslal na 12,5 let do vězení.“
„Účelem trestu je dosáhnout nápravy pachatele a z tohoto pohledu obžalovaný není osobou, na kterou by mělo být působeno razantnějším způsobem.“
O pripadu nejak extra moc nevim, ale tyto dve vety dohromady mi nedavaji moc smysl…
O včelách prosím nehovořte. Včera jsem šel od sklenáře – on má sídlo na kraji vsi hned u pole – a kousla mě včela do špičky nosu. Dostala facku, ale dál na mě nalítavala jak vzteklá, dokud jsem ji neumlátil. Paní sklenářová mi pak pověděla, že pole je řepkové a že ho zrovna chvíli předtím postříkali nějakým tetrableptanem. Takže včela byla nejspíš sjetá řepkou a votrávená postřikem, takže vyváděla jak členka Šinpú tokubecu kógekitai při obraně Okinawy. Ještě dnes mě frňák brní a mám ho červenej jak četnický strážmistr Flanerka
Petře Kunetko,
smysl to dává a poučení z toho plyne – pokud uvidíš zasmušilou bílou dodávku, obsahující na sedadle řidiče sjetou a ožralou osobu pohlcující fotony více, než je obvyklá míra běžného obyvatele Kotlinky, najíždět do lidí a demolovat ulici, dělej jako by nic, protože ti jinak hrozí dvanáct let natvrdo.
ptakopysku,
nojo, měol jsi trefit včelku a ne nos 🙂
U nás je včelstvo asi na dovolené, na zahradě máme třešně i švestky v plném květu a motá se tam akorát pár zblbejch čmeláků. Řepka ještě nevykvetla, tak snad tetrableptany nebyly aplikovány… Ale je nějak málo o ostatního hmyzáctva, až na komáry. A začala už i sezóna klíšťat, takže asi budu muset kocoura před vstupem do domu vyklepávat jak tebišek. Kapky za krk i obojky jsou totálně k … ničemu.
1064 – a tak to je v poradku, treba bz jsi omylem sejmul nekoho, kdo se zasmusil nad ctenim evropskych dejin ve snaze o integraci…
K těm přijímačkám. jsou silné ročníky a tak je dost převis. To pomine.Ale k věci: včera jsem si povídal s kantory z chemické průmyslovky. Přijímačky tam dělají i autisté, děti s asistentem a i ty, které mají nárok na např. 1,5 x delší čas na psaní testů, jiné i na dvojnásobný. Organizovat přijímací písemky je zlý sen ( a jak by to bylo v průběhu studia?). Autista s asistentkou: asistentka upozorňuje, že když se rozčílí, hází kolem sebe vším, co má po ruce.Ale prý to vyřešila- dala mu kartičku s nápisem něco ve smyslu Zlobím se! A tu prý má v případě rozčílení vytáhnout a ukázat pedagogovi, aby stihl zasáhnout. Na otázku, zda to někdy použil vysvětlila, že jednou. A to když ji dostal a chtěl ji vyzkoušet. Kluk má nadprůměrné IQ, ale představte si ho v chem. laboratoři. Od lékaře mají všichni potvrzení, že mají možnost konat přijímačky na stř. školu a škola to musí respektovat.
Jinak ale prý zjišťují, že se zvyšuje ( konečně) úroveň uchzečů, byť to ještě zdaleka není to, co to bývalo. Zároveň prý pozorují výrazné zvýšení asertivity a sklonů k suverenitě.
MaYdo,
daně odpouštěl financ ministr – tedy Sobotka, a nikoli Paroubek. ¨’Předtím odpouštěl dANĚ kALOUSEK..
No a Sobotka celou dobu jejich koexistence s Paroubkem vydatně okopával Paroubkovi kotníky.Jezdil po okresech, a pomlouval ho. Dvakrát jsem byl svědkem..
Tehdy mě začal štvát, protože soc dem si samozřejmě může pověsit svého předsedu, když je to třeba, ale určitě by se neměla přidávat ke kampaním vedeným mimo stranu.
Takže mám dost pochybnost o tom, že by byl Sobotka ochoten vzít si něco na triko kvůli Paroubkovi.
Presne tak, k odpusteni dani Paroubkove kamaradovi musel byt nejaky jiny, naprosto opravneny duvod. Stejne jako k likvidacni pokute trafikantovi za to, ze jeho 70 leta zamestnankyne nezvladla obslouzit EET aplikaci 😀
Hale, idealni volic – takto apologeticky jsem nebyl ani k ODS, kdyz mi bylo 20 a byl jsem do ni vicemene zamilovany 😀
Ptře 🙂
zdaleka nejsem nadšenej volič soc dem, dokonce jsem z ní před pár roky vystoupil, a nevolil jsem je.
Ale v těch dobách jsem byl insider, a o vztazích Parouka a Sobotky vím své. I o tom, že Paroubkova pozice v čssd vůbec nebyla pevná.
Sobotka v ní byl o hodně dýl, a měl tam fůru kamarádů, kteří paroubkovi spoustu věcí zařízli….
Schumachere, nesporně musí existovat něco, protože jinak by státní zaměstnanci nevysílali umírat svoje spoluobčany a neplýtvali vzácnými zdroji v hornaté zemi uprostřed ničeho. Taková válečná operace je přece o komplexní problém, se složitými zpětnými vazbami, tudíž byly všechny možné situace modelovány prostřednictvím sofistikovaných metod, takže je zjevně všechno pod kontrolou. Mě jen zajímalo, jestli náhodou někdo neví proč. Žel jsem se nic nedozvěděl.
Mně totiž akce Afghánistán (stejně jako další válečné akce) připomínají naše EET nebo inkluzi nebo podporu vědy a výzkumu a další akce, které provádějí naši fundovaní státní zaměstnanci. Pravda, u nich nejsou mrtví.
Vaše řeč pomíjí jednu skutečnost. Tomu hoteliérovi byla dlužná daň odpuštěna. Vygoogluj si to.
Jo kalousek taky odpouzštěl takové daně.
Na odpuštění pro Dvořákova skutečně kývli všichni Sobotkovi podřízení. „Souhlasná stanoviska skutečně poskytl příslušný finanční úřad, finanční ředitelství pro Prahu a komise na ministerstvu. To je ale jediná informace, kterou vám můžu sdělit,“ říká mluvčí současného ministra financí Miroslava Kalouska Ondřej Jakob.
Spíš bych věřil tomu, že mu Sobotka odpustil ty daně kvůli slibu příspěvku do volebního fondu čssd.
Nakonec to bylo před volbama, a Sobotka byl staTUTÁRNÍ MÍSTOPŘEDSEDA, starající se o stranu.
MP,
muničky a zbrojovky potřebují zakázky. Nejen pro vlastní armádu, ale i pro armádu loutkového státu. Nakonec i to platí americkej daňovoj poplatník, protože ta loutková vláda má houby a ne peníze.
vážení, mám dojem, že odbíháte od podstaty věci.
podstaný je, že lze odpustit několik milionů na daních hotelierovi, který je kamarád papaláše a to takovej, že tomu papalášovi vystrojí zadarmo svatbu, zatímco stánkař s novinama je popotahován kvůli pár korunám proto, že jeho 71- letá zaměstnankyně – důchodkyně nezvádla manipulaci s technicky sofistikovaným systémem, který ten stánkař musí používat ze zákona.
A nejpodstatnější na tom je, Halladine, že zatímco v případě papaláše hledáš omluvy ( odpuštění daní nebylo v jeho kompetenci a všichni mu okopávali kotníky a kdoví jak to bylo), v případě dvou důchodců, přivydělávajících si k důchodu, trváš na jejich vině a tvrdíš že to určitě bylo jinak než oni tvrdí a argumentuješ tím, co říká ženská, která v tomhle případě už jednou prokazatelně lhala.
Ti dva by patrně na celej zbytek života nevydělali tolik, kolik bylo tomu Paroubkovu šíbrovi odpuštěno na daních. A pokud dojde na Babišovo kupování voličů, tak patrně by „neukradli“ ani tolik, kolik by tím ušetřila jedna rodina studenta na jízdném.
Ostatně – jetsli k pochybení došlo při kontrolním nákupu kontrolorem FÚ, umím si živě představit, jak milé osoby tohle dělají. To by se asi klepaly ruce ledaskomu a zazmatkovat v takové situaci je docela pochopitelné.
Je to hnus, kdyby radši dělali kontroly tam, kde utíkají skutečné peníze.
maYdo, když někdo dělá kontrolní nákup, prodavač netuší, že jde o kontrolu. Kontolor vyplázne legitku až po nákupu.
Takže se mu nemohou klepat ruce.
A kdyby věděl, tak tu účtenku na berňák určitě pošle.
Dobrý den.
Maydo: nepochopila jste zásadní premisu – socialismus není pro chudinu.
halladine, s „takovou“ na mě nechoďte, protože se jedná o příliš banální vysvětlení. Kdyby totiž zbrojaři (ať už výrobci zbraní nebo munice) potřebovali někomu prodat zboží, tak se určitě najde zprostředkovatel, který je do jakékoli lokality dodá, existuje-li tam koupěschopná poptávka. Konkrétně tady existuje mimo všechny pochybnosti, protože se tady vyrábí nejlepší opium a heroin. Tudíž tamní válečníci mají čím platit (což také dělají, jak mně bylo vysvětleno). Pokud nenaznačujete, že zprostředkovatelem jsou přímo státní zaměstnanci, kteří takto importují heroin a opium, aby pomohli jiným státním zaměstnancům, kteří pracují v protidrogových agenturách a zdůvodnili jejich existenci.
Kdyby tohle byla pointa příběhu, tak je prostě pošlou a hotovo dvacet a není vysvětlení, proč tam posílají umírat spoluobčany. Tohle je příliš přízemní.
MP,
nejsem schopna odpovědět, neb si kladu stejnou otázku…
Halaldine, nemluvím o tom, že ta paní byla nervózní, protože věděla, že to je kontrolor.
Mluvím o tom, že se mohl chovat tak, že to prodavačku znervóznělo i bez toho, že by tušila, že jde o kontrolora.
Nevím, jestli sis tohle někdy vyzkoušel, ale já jsem jeden rok na brigádě pracovala na zámku v kase a prodávala lístky, tak trochu tuším, co to obnáší, když nepříjemnej zákazník prodavačce kouká na ruce a má kecy.
A to mi bylo nějakejch dvaadvacet, ne sedumdesát a nemusela jeem se potýkat s žádnou technikou, která by byla na hranici mého chápání.
u toho kontrolora to klidně mohl být i záměr, když babku vytočí tak, že to odesílání splete, hned má o „odhalený zločin“ víc.
Maydo, pro mne neni ani tak yajimave to, ze papalas odpusti kamaradovi dane ci slohne par milionu/miliard z dani a zaroven likviduje nekoho, kdo nema kryti, pro par korun… Ale ze se to nekdo snazi obhajovat. To mi hlava fakt nebere…
Jojo, neco, jako kdyz na cloveka najizdi policajti, on zrychli, protoze je mu neprijemne, ze se mu nekdo lepi na zadek a hned je carka za rychlost 🙂
Přátelé,
zapomínáte na Myšlenku. Velikost Myšlenky se hodnotí prolitou krví. Takže když potřebujete vycucnout peníze z daňového poplatníka, protože vašim zbraňovým systémům prochází záruka, musíte je někde vystřílet a nikdo je ty prachy nechce koupit… Použijete Myšlenku – svržení nedemokratického diktátora, export komunismu, džihád, co já vím. Pok praporem Myšlenky pošlete remcající samečky svého druhu do války. Z toho plyne několik výhod – přeživší přejdou roupy protože budou mít dost starostí se svými běsy, vystřílíte prošlou munici a daňoví poplatníci vám ji s radostí zaplatí a ještě vám přidají na novou, protože Myšlenka musí zvítězit, ukořistíte ledascos od nepřátel. Prostě samá pozitiva a výhody má taková Myšlenka. A jako bonus máte, že nikoho ani ve snu nenapadne, že jste vlastně upír, který si nahrabal z krve svých spoluobčanů! 😀
To přesně jsem měla na mysli, Petře. Že to někdo hájí.
TAk vidíš, ptakopysku, jak je myšlení nebezpečný 😀
Nebo že by Myšlenka neměla nic společného s myšlením?
1064 ptakopysku s tou střelbou to bylo jinak. Střelec dobře znal místní poměry. A jak byl dlouhodobě nasíranej specifickou skupinou lidí ze sousedství dělajících specifický pravidelný kravál, nezkoumal situaci natož aby se nad ní zamyslel kdo že ohrožuje koho a spustil palbu. Čímž porušil jedno ze základních pravidel, že záležitosti uvnitř specifické skupiny lidí, co? Neřešíme! Zbraň použijeme jedině k ochraně sebe a svých nejbližších na kterých nám záleží jako na sobě samých. V ostatních případech co? Se zdekujeme a případně voláme policii. Čímž jsme splnili co? Zákonnou povinnost. A vyhnuli se čemu? Životnímu průseru. Výčitky svědomí co? Nemáme. Lidé takové zákony co? Trpí. Proč? Protože transakční náklady spojené s jejich trpěním považují za nižší než transakční náklady spojené se snahou je změnit. Je to co? Hnusný. Protože co? Protože lidi to tak chtěj.
maYdo,
Veliká Myšlenka a myšlení jsou podle mě v přímém protikladu. Kdo myslí místo aby následoval Myšlenku, zaslouží nejpřísnější potrestání
1083 ignoruju, nereaguju, nevychovávám.
1088 ptakopysku, to stojí za zapamatování.
Schumi,
já pochopil ze zdůvodnění soudu, že střelec udělal chybu tím, že smažku nesejmul na první dobrou, ale že do ní vystřílel celej zásobník. Ale nečetl jsem ho celé, selbstverständlich, jen tiskem citované passage
1079 Modrej, stačí koupěschopnost. Poptávku lze vytvořit. V nějakých mezích i koupěschopnost. I nejchudší potentát má kus země s poddanými aby je dal do frcu. Krom toho je tu humanitární pomoc… Zaplatí někdo jiný.
„Mít tak v rukou justici a místní policejní stanici…“ bývávalo. Dnes je to spíš takhle:
„Mít tak v rukou justici a místní televizní stanici…“
1091 ptakopysku, to je typické soudní uvažování. Také podle psychiatra (který se v léčebně pozná podle toho že má klíče)mu přitížilo, že má mesiášské sklony.
Kdyby místo kvéru se snažil dostat do politiky, mohl by to dotáhnout k lepšímu bydlu, kde by ho tamti neprudili. Nebo kdyby alespoň trénoval střelbu aby trefil na první dobrou a s rozumnou šancí na úspěch se mohl vymlouvat, že fakt nechtěl, že jenom… a že v tom rozrušení a strachu o spoluobčany… Uvidíme jak to posoudí vyšší instance.
1084 ptakopysku, býval bys sis pěkně pokecal s Prachettem.
2 Modrý pták ad 1071 – plýtvání se vzácnými zdroji? To si děláš srandu! Už poručík Hamáček říkal, že lidí je jako sraček… No a když je to baví, vozit si je domu v pytlích, kdo jsem já, abych jim to rozmlouval…
Schumi, jsi poslední a oslovil jsi mě, tak Tebou začnu (zbytek přečtu později). Nikdy, opakuji, nikdy, není lze vytvořit poptávku (myslím, že jsem tohle téma vyčerpal u A. Marshalla). Poptávka je nebo není. Teprve ve chvíli, kdy je koupěschopná, tak se vytvoří nabídka. Poptávka je tvořena mezním užitkem, nabídka je tvořena mezními náklady (abych se držel mejnstrýmu). Každá tržba má svůj náklad – poptávka, každý náklad nemá svoji tržbu – nabídka, a právě proto, že ji občas nemá, tak jsou bankroty. Kdyby ji bylo možné vytvořit, tak by nebyly. Tím je téma vyčerpáno.
MP,
v Afganistanu neexistuje nikdo, kdo by chtěl objednat Tomahavky, řízené bomby, emerické tanky a transportéry, letadla a vrtulníky.
Maximálně kalašnikovy a podobné věci, plus střelivo do nich. Na to ty prachy za heroin stačí, na víc ne.
Prostě lepší zákazník než US Army není 🙂
Svět je von skutečnosti opravdu jednoduchej, jenm se to okecává bojem za humanitu, drmokracii a podobně.
No a taky je to blízko ruska, nějaké základny by se hodily. A třeba by si ty středoazijské postsovětské republiky po dobytí a pacifikaci Afganistanu taky daly vnutit nějakou tu základničku.
MP, ještě jednou.
Nejlepší a největší zákazník pro zbrojní průmysl jsou USA, které vydávaj skoro polovinu celosvětových výdajů na Zbrojení.
Navíc, je fůra zbraní s technologiemi, které USA nepskytnou ani svým spojencům.
Pomyšlení, že by někdo propašoval afgánským povstalcům Tomahavky , F -16 nebo dokonce F-35 je nesmysl.
Navíc. afgánští povstalci postrádají infrastrukturu a lidi, schopné takovéto zbraně používat.
Ty Kalašnikovy mnohdy děaj místní kováři 🙂 Samozřejmě kopie. Za pár šupů. Není to sice tak kvalitní jako originální kalašnikovy, ale střílet xse z toho dá.
Z těch drog jsou sice hodně velké peníze, ale ve srovnání se zbrojními náklady vyspělých zemí jsou to drobné…..
Propašovat se dají ruční zbraně, střelivo, možná ještě nějaké ruční protiletadlové zbraně, ale tím to konči.
„Z těch drog jsou sice hodně velké peníze, ale ve srovnání se zbrojními náklady vyspělých zemí jsou to drobné…..!
Takm už asi chápu Tvou dialektiku….
Daňový únik několik milonů u politického kámoše je OK, protože z jeho hlediska jsou to drobné a nestojí za to se tím zabývat.
Ale patnáctkorun pro důchodkyni , to nejsdou drobné a proto je třeba zakročit sm co největší přísností.
Jo, pokud to bereš takhle, tak to má opravdu logiku. 😀 Neprůstřelnou. 😀
maYdo 🙂
fakt nechápu co maj společného zbrojní výdaje států s odpuštěnými daněmi jakéhosi hoteliéra v Karlových varlátcích 🙂