Střípky z Londýna,

Publikováno | Autor:

…aneb nahlédnutí pod britskou pokličku.

Ptakopysk podivný, únor 2018 (© Josef Bouček)

 

Nerad cestuji. Nevím, jestli je to z principu, nebo jestli jsem potomek někoho z lovců mamutů zabloudivšího při každoročním podzimním treku „Nažer se borůvek“ vedoucího z Předmostí na Šumavu, kterého přestalo bavit blomcat pořád sem a tam a usadil se natrvalo pod Blaníkem. Těžko říci. Ale úradek hvězd je pro můj osud daný – prostě nerad cestuji a do zahraničí obzvláště nerad, protože jsem od narození blbej na jazyky. Letos na mě byl vyvinut nátlak takového kalibru, že jsem ještě rád souhlasil s cestou do Londýna. Ba dokonce mi bylo naznačeno, že bych se měl těšit, takže jsem se tedy těšil.

Let do Londýna pilotoval britský pilot, takže probíhal dle očekávání – stoupání při startu na hraně pádové rychlosti, takže se kabinou rozléhalo praskání ušních bubínků, přistání provedeno volným pádem na letištní plochu, takže jsem se zájmem nahlížel na křídla, zda na nich nejsou boule od zaražených podvozkových noh, zatímco ostatní cestující páčili zaseknuté čelisti, či chytali vyražený dech. Zpáteční cesta byla v režii českých pilotů a tak byl start i přistání absolutně pohodový. Vzduch je prostě naše moře už od dob onoho srandovního strejdy v brejličkách s bradkou. Nějak od M se jmenoval.

První setkání s britskou civilizací se odehrálo hned za letištními vraty na nástupišti autobusu. Jedna cestující odmítla pokyn řidiče, aby si dala zavazadlo do kufru autobusu, neboť v něm měla noťas a další elektroniku. Řidič vyslechl argumenty, zopakoval pokyn, aby dala zavazadlo do kufru a pak bez mrknutí oka zavolal policii, která dotyčnou cestující bez dalšího mrknutí oka vytřídila z autobusu. S podobně razantním chováním řidiče jsem se setkal ještě jednou. V barevné čtvrti nastoupila na poslední chvíli do doubledeckeru velice pěkně oblečená dívenka v hidžábu, „odpípla“ si vstup a jala se stoupat do prvního patra. Již rozjíždějící se autobus zastavil, řidič vyběhl nahoru do patra, proběhl velmi krátký rozhovor mezi ním a dívenkou plný slov „ticket“, „pay“ a „sorry“, dívenka sestoupila s řidičem dolů, dvakrát se ozvalo pípnutí čtečky a pak už jenom mluvil řidič, otevřely se dveře a dívenka vystřelila na chodník jak raketa. Celou dobu byl zablokovaný provoz v daném pruhu, všichni v klidu čekali, až řidič vše vyřeší a rozjede se. V Čechách by takový řidič MHD měl patrně na krku soud za rasistický přístup k cestujícím, pokud by ho už na té silnici nezmlátil někdo ze zablokovaných řidičů. Revize jízdenek v londýnské MHD probíhá tak, že na zastávce obstoupí autobus kordon policistů, do autobusu vstoupí revizoři a zkontrolují cestující. Nevím, jestli je to běžné, viděl jsem to jenom jednou.

Na Londýnu je vidět, že je to bývalé centrum obrovské koloniální říše, nad kterou slunce nezapadalo. Je barevný. A to tak, že hodně. Já jsem se pohyboval primárně v zónách „free of charge“, ne že bych byl škudlil, jako spíše proto, že muzea a galerie, která jsem chtěl navštívit, byla národní, královská a tudíž se vstupem zdarma. V těchto muzeích je personál barevný, až oči přecházejí. Od sýrově bílých až k ebenově černým. Všichni se vyznačovali vysoce efektivním a profesionálním přístupem a znalostí všeho, co patřilo do jejich okruhu působnosti, což bylo svým způsobem fascinující. Na okamžik jsem si představil cca kopu a dva mandele lidí, které mi bylo spatřit ve frontě u vstupu do Natural History Museum, jak se snaží dostat na první nádvoří Pražského hradu, ale fantazie mi selhávala. Personál Přírodovědného muzea v počtu jedné semaforistky na vchodu a tří sekuriťáků uvnitř, totiž frontu hladce odbavil během čtyř minut.

Možná se tážete, proč sekuriťáci na vchodu. Asi takto – když přijedete do Londýna z českého venkova, okamžitě si všimnete něčeho, co místní obyvatelé pravděpodobně nevnímají.  Tak nějak vám vytane žába sedící v hrnci s vodou, kterýžto je postaven na zapnutý vařič. To něco jsou bezpečnostní opatření. Všudypřítomná ozbrojená policie, členové bezpečnostních agentur, bezpečnostní rámy, betonové bariéry, vchody zesložitěné klikatým labyrintem zábradlí a omezené na šířku tak, aby vstupem prošla pouze jedna osoba, prohlídky kabelek, batůžků. Přičemž pojem „betonová bariéra“ nepopisuje onen srandovní dálniční monoblok, který odstrčí i rozjetý Jumper, nýbrž sešroubovaný komplex betonových štíhlých elips dlouhých dva až tři metry a širokých půl metru blokující cosi, co bylo ještě před pár lety volně průchozí. Na stanicích metra jsou na nástupištích policejní hlásiče, ve spojovacích chodbách vypuklá zrcadla aby bylo vidět za roh. Policie je pozoruhodně efektivní. Kráčel jsem zvolna St. James parkem k Buckinghamskému paláci a přemýšlel jsem, zda mám té drzé americké imperialistické veverce, ukrývající se v rozkvetlých narcisech, hodit kus rohlíku, nebo na ní bafnout, když mi na hlavou proletěl vojenský vrtulník Mk3 Chinook doprovázený dvěma malými patrně Aerospatiale AS350 Squirrel mířící někam k Wembley. Současně se ozvaly policejní sirény aut uzavírající Buckingham Pallace Road a navazující The Mall. Než jsem stačil vytasit fotografický aparát, od paláce vyjely dvě limuzíny s doprovodnými policejními auty, projely výše zmíněnými ulicemi, policejní vozy zpátky uvolnily provoz a za dvě minuty nebylo po královském konvoji ani památky a provoz plynul dál bez jakkoli pozorovatelných zádrhelů. Kdybych to neviděl na vlastní oči, nevěřil bych, že je něco takového možné. Každopádně jsem musel přehodnotit svůj plán, kde se zastavím na five O’clock tea, protože v buckinghamském paláci evidentně nebyl nikdo doma.

Londýnské metro. Co mi jako první vytanulo na mysli v londýnskému metru… Je zašlé. Silně připomíná pražské Hlavní nádraží v dobách rozvinutého socialismu. Je to něco, co bylo postaveno v jiné době a je pouze udržováno. Nové je snad jenom zabezpečovací zařízení. Každá stanice má nástupiště v jiné výšce, takže někde vystupujete rovně, někde schod dolů, někde je schod nahoru. Vlaky jsou poruchové a četnost poruch roste s intenzitou deště. Některé vagóny vypadají, že je chtěl použít už Hitler při pokusu o invazi, Britové je zrekvírovali a používají je dodnes. Londýnské metro evidentně není jenom mastnou tyčí pro socky. Potkáte v něm chlapa v montérkách a reflexní vestě, rozveselenou slečnu s růžovými LED diodami ve vlasech a bublifukem v ruce, stejně jako gentlemana, čelícímu s kamennou tváří výše zmíněnému proudu bublin, oděného v kabát z obchodu, kde nejsou u zboží cenovky. Ve špičce metro praská ve švech a lidi jsou neurvalí, ale brzy ráno jsou na nástupištích v centru vidět na zemi povalující se flitry a třpytky opadané z rozjásaných nočních cestujících. Škoda, že jsem nejel některým pozdně nočním spojem…

Londýnské jídlo. Existuje jistý text, ve kterém je psáno, že díky kráse anglických žen a jejich kuchařskému umění se z Anglie stala námořní velmoc. Teď budu vulgární, takže prosím citlivého čtenáře, aby následující dvě, tři věty přeskočil. Současnost je taková, že když se v Londýně týden živíte jídlem uvařeným ze surovin nakoupených v Sainsburys a dalších lidových řetězcích odpovídajících cenově lídlu, nebo peňáku, pak se vrátíte do Čech a dáte si něco k jídlu a pití, tak zjistíte, že se tady za skoro stejné peníze prodávají neuvěřitelně nechutné sračky, které nejsou k jídlu, ale k zblití. Ale učiňme konec vulgarismům. Navštívil jsem Herrods a ač jsem vstupoval obrněn načumováním do výloh britských butcherů a vzdělán mnoha videi, tam jsem hned mezi dveřmi dostal to, čemu se říká kulturní šok. Hned vpravo vedle vstupních dveří je totiž kvintesence toho nejlepšího, co britské steakové řeznictví nabízí. I když za pultem stojí Japonec prostorově vyhlížející jako kříženec samuraje a bojovníka sumo. Zákazník si objednal T-bone steak. Sumista (či samuraj?) otevřel vitrínu, vyndal odpovídající tmavočervený kus masa o rozměrech cca metr na třicet centimetrů protkaný žilkami žluťoučkého loje, lehce přebrousil řeznický nůž úctyhodných rozměrů, zarovnal čelní stranu, protože mu připadala varhánkovatá či co, položil na maso své tři prsty, aby odměřil správný dílek, zakrojil a chvíli počkal, aby si zákazník mohl vyfotit, z jakého kusu kupuje, pak dokrojil, dal na váhu, která ukázala cca tři čtvrti kila. Zákazník chtěl hned zaplatit, ale řezník mu s úsměvem sdělil, že zaplatí, až se nají a půjde domů. Vedle řezníka se zjevil služebný duch, který převzal uříznutý steak a poponesl ho o metr vedle do steakhouse kuchmistrovi, který se o zákazníka staral dále. Bylo to takové britské pojetí automatu Koruna, ale dostalo mě do kolen. Abych upřesnil – do kolen mě dostala představa, že es kommt der Tag, já přijdu do Harrods, za vchodem udělám vpravo v bok, tam ukážu na jeden z kusů hovězího, řezník ho vyndá z boxu, položí na něj tři prsty jako míru… fascinující! Zajímavé je, že mi nepřišla vůbec na mysl kalkulace, že onen nakupující gentleman následně během půl hodiny zkonzumoval ekvivalent mého měsíčního příjmu. Harrods je postaven tak, že takto prostě uvnitř neuvažujete. Tyhle kalkulace začnete probírat až mnohem později, když už jste z obchodu dávno pryč a zíráte třeba na topinku s deseti gramy kaviáru za 25 liber v Caviar House & Prunier. Tehdy si teprve uvědomíte, že za jeden gram originálního Wagyu dáte u Harrods libru. Za jeden gram… Ale také je fascinující, že Wagyu z řeznictví v Harrods vypadá na první pohled poněkud jinak, než je to nabízené tady v Čechách.

Jazykový přístup k cizincům je v Londýně zcela v intencích hesla Cizinec – našinec. Zatímco v Austrálii když na vás Aussie promluví a zaregistruje skelný pohled a zatahující se blánu přes oči, tak přepne z hovorového jazyka do školní angličtiny a mluví na vás pomalu, jednoduchými srozumitelnými slovy a vy pochopíte. V Londýně tomu tak není. Mluvčí opakuje naprosto stejným tempem i přízvukem to, co řekl předtím, a čemu jste nerozuměli. A opakuje a opakuje… a vy civíte a civíte. Ale dá se to časem naposlouchat. Řekl bych, že líp, než australská angličtina, která se skládá jenom z prvních slabik slov, kdy mluvčí zbytek slova jakoby spolkne. Nejlepší na výuku jsou londýnští High level výpravčí under- a overgroundů vybavení vysílačkou. Ti hlásí změny na trati mezi řečí s kolegou a vy si musíte vyzobat, co je služební hlášení a co je kus džouku vyprávěného kolegovi. Chechot kolegy výpravčího, znějící z reproduktorů a připomínající chrčení astmatické ovce v mlhách skotské vysočiny, neobyčejně přispívá ke správné náladě ve skřípajícím polorozpadlém vlaku.  Low level výpravčí má jenom plácačku a tak musí na lidi řvát na vlastní plíce, což je lepší varianta, neboť řve jen v snadno pochopitelných heslech.
Londýn kulturní je obtížně uchopitelná entita, ale vetřel jsem se do anglikánského kostela na Bachovy Pašije. Já vím, říkáte si, že jsem po zhlédnutí baletícího Vamonta patrně zešílel, ale já to vidím tak, že míra mých hříchů ještě nebyla vykoupena a je třeba nového pokání. Představte si novogotický chrám bez jakékoli výzdoby kromě tří lustrů a místa odkud hovoří kněz k věřícím (nevím, jak se to jmenuje, ale kazatelna to není) v podobě černé, litinové, metr a půl vysoké orlice, o jejíž záda je opřena kniha ze které se čte. V chrámu sedí třicetičlenný pěvecký sbor oděný v černém, barokní orchestr oděný v černém, pěvci a pěvkyně oděni v černém a plný chrám posluchačů oděných v černé a šedé. A všichni se tváří, že si vyposlechnou pět, šest taktů, aby se dostali do nálady, a půjdou někoho upálit. Když si člověk uvědomí, že na tom koncertě se sešli posluchači, kteří zamlada upadali do transu při Love, Love Me Do a ňuňali se navzájem při poslechu Hey Jude… Ale tohle téma si nechám pro jiné povídání.

And that’s all folks. O Londýně by se určitě dalo psát dlouho a dlouze, ale už by to nebyly jenom střípky, nýbrž zvířecky nudné pojednání, čemuž se autor vyhýbá jak čert kříži.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 640 komentářů u „Střípky z Londýna,“

  1. Americká armáda prohlásila, že je připravena k útoku na Sýrii, a čeká jen na rozkaz trumpa.

  2. nejenom půlku flašky. Ještě svou okouzlující přítomnost a vlídné a moudré slovo 😀
    Aneb lepší půlflaška v milé společnosti než celá flaška jen pro sebe 😉

  4. (253) „Ale moudrý tchoř se rozzlobil …“ Zajíček v své jamce je v tom sám.

  7. Ad 256: myslím, že to bude zajímavé. Ne všechno úředníci skousnou. Protikorupční revoluce neskončila. Abychom neměli těch státních pohřbů několik.

    PS: Víte co je dobré na bydlení ve městě? RZ přijede za tři minuty od zavolání.

  8. 256

    Ale no…
    To trestní stíhání je všem úplně fuk. Ve skutečnosti jde o to, že všechny „staré“ strany jsou nasrané, že přišel nějakej amatér, a všechny je převálcoval. A oni si už zvykli na celkem pravidelné střídání ODS a socanů ve vlýdě, a ti ostatní na koryta, ke kterým je tyto dvě strany braly.

    Požadavky na to, aby Babiš odešel z politiky jsou čistě účelové. Předpokládají, že voliče táhl k volbám Babiš, a bez Babiše výsledky ANO klesnou a oni se zase dostanou ke korytům.
    Požadavek, , aby se Babiš „očistil “ a pak se vrátil jsou obyčejné pokrytectví.
    Při délce našich soudů, a při Babišově věku by to fakticky znamenalo, že Babiš se už nevrátí.
    Mimochodem, Babiš byl už dvakrát parlamentem vydán k trestnímu stíhání.. Proč ještě nebyla předána soudu žaloba ? Na co se čeká ? Co ještě potřebuje policie vyšetři T
    Když je Babišova vina tak jasná……jak se tvrdí.

  9. Dobré zas ráno… 2 Schumi ad 221 – „Základním účelem konzumace lihoviny je její alkoholický účinek.“ – jak u koho… Já např. takřka denně chodím do své oblíbené vinotéky na degustaci výborného suchého vína, relaxaci a diskusi s přáteli. Což je hlavní cíl, po únavném dni se odreagovat a trochu odrelaxovat. A popovídat si… Je pravda, že ten alkohol to uvolnění podporuje, ale že by se nám tam někdo ožral, to bylo naposledy tak před dvěma lety, kdy tam dotyčná přišla už poněkud upravená… Tak jí bylo doporučeno, ať jde bydlet, že tam už nic nedostane… Takže lidi, co se zúčinkujou jen pro samotný účinek nějak nechápu…

  10. Fujtajbl poránu,
    zdá se, že Dušanův předpoklad o tom, že se Trumpovi do války moc nechce, poněkud nenaplňuje.
    Evropská agentura pro letový provoz vydala varování aerolinkám pro lety ve východním Středomoří. Do 72 hodin by mohly začít údery na Sýrii. Eurocontrol upozorňuje, že k útoku by mohly být použity střely typu vzduch-země nebo řízené střely, které mohou narušit navigační systémy.
    Možná se mu nechce, ale
    historická nutnost…. blablabla… Uprostřed díla míru, kteréž jsem převzal, abych položil základy ke spůsobě ústavní, ježto má jednotu a mocné postavení veškeré říše upevniti, a jedné každé zemi i jednomu každému národu volné vnitřní vyvinování pojistiti, kázala Mi Moje povinnost panovnická, abych všechno Své vojsko povolal ku zbrani…. Blablabla…
    Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/syrie-aerolinka-let-provoz-varovani-dv3-/zahranicni.aspx?c=A180411_073332_zahranicni_vitm

  11. Copak nějaká Sýrie, ale přední česká media mají titulku o tom, jak Gábina musela osmkrát denně zvracet a jíst jen kosmetické tampony a zapíjet je vodou. Z toho sice udělala několik světových výkonů, ale teprve po setkání s badmintonistou Koukalem se mu svěřila. Jen televize si dovolila na konci reportáže oznámit, že je to všechno popsáno v její nové knize, kterou si račte koupit :).
    A můžou za to trenéři!!

  12. [229] Já už o tom kdysi psal. Legalizace je na prd. To, co by pomohlo je dekriminalizace. Netýká se jen drog.
    To, že něco popíšu zákonem, mi umožní nastavit spoustu pastí. Přestat trestat, to je ono.

  14. Stále více se utvrzuji v přesvědčení, že pro zaměstnání novináře je nutné nízké IQ. A to i pry, co jen čtou zprávy. Dnes ráno na Radiožurnálu jeden přečetl bez zaváhání, že největší austtralské město Auckland je bez elektřiny.

  15. [242] Pro zajímavé návody na likvidaci nemrtvých doporučuji obrátit se na odborníky. V tomto oboru např. dílo jistého Pilipjuka. Zajímavě koresponduje i s právě probíraným tématem Špiritus a jeho dekriminalizace.

  16. quivisi,
    kupříkladu já jsem se ondyno na jednom z kanálů National Geographics s úžasem dozvěděl, že při Snow ball Earth unikala veškerá teplota do vesmíru.

  17. 258 — A krom toho lze pozorovati, že ty staré strany už velmi dlouho nedokáží vymyslet nic nového, proto bezmyšlenkovitě opakují starý recept, totiž účelové trestní stíhání. Jakpak to bylo s likvidací VV Víta Bárty? Podobně Janoušek; úmyslně najet autem do Vietnamky středního věku určitě není nic pěkného, ale přesto bych v Janouškově činnosti asi nacházel daleko ošklivější věci. Podobně Babiš: V seznamu jeho hříchů je Čapí hnízdo drobnůstka téměř nepatrná, jiné tam jsou horší i řádově, a z morálního hlediska i kvalitativně.

    — — —

    K tématu legalizace drog bych se někdy ještě rád vrátil, resp. (už proto, že o drogách nic nevím) jej trochu posunul, a sice k otázce, proč libertariánské uvažování nefunguje, to jest proč jejich argumentace má na názor společnosti i na kroky establishmentu tak malý dopad. Vše se v ní zdá krásně jasné, ale vliv na praxi je jen malý; a když náhodou je něco v podobném duchu občas artikulováno, výsledky jsou skromné. Např. tu legální marihuanu (229, 262) prý kupuje pouhých pár lidí…

    Mimochodem, nevím, jestli si kdy někdo všiml, že zrovna pohled na narkomana s abstinenčním syndromem poněkud nabourává — anebo staví do groteskního světla, chcete-li — ústřední paradigma libertariánského myšlení, to jest že každý ví sám nejlépe, co je pro něj nejlepší…

    Zjistil jsem ale, že kdyby snad někoho zajímal můj názor, v čem je chyba (či jedna z chyb), musel bych zde nejprve vysvětlit rozdíl mezi parciální derivací a totálním diferenciálem, což by přinejmenším zabralo dosti datlování.

  18. Páne bože, budu ještě někdy přítomen duchem? Myslím aplikováno, píšu artikulováno. Podobně holier výše. A kdoví, co by se ještě našlo, kdybych se sebral natolik, abych trochu hledal…

  19. [261] Já tuhle četl, co se dělo v oploceném centru v Tauberbischofsheimu. Taky dobré historky. Ale měl jsem to zadarmo, stačilo zapnout Google translator.

  20. Po dočtení a pár poznámkách všem popřeji krásné ráno.

    V sobotu jsem byl seznámen s nádherným termínem: Měknutí mozku z humanity. Přisvojil jsem si a budu příležitostně používat.

  21. 2 ptakopysk ad 260 – pravdu díš… Zvláště pak:
    „Ani tomu ani onomu nebylo mé strany dáno příčiny k válce. Zachovati pokoj blahodárný národům Mým, pokládal jsem, toho jest Bůh vševědoucí Můj svědek, vždy za jednu z Mých prvních a nejsvětějších povinností panovnických a hleděl jsem ji věrně vyplniti.

    A však jedna těchto dvou mocností nepřátelských nemá zapotřebí žádné záminky; chtivá jsouc, loupeží Mi odejmouti některé části Mé říše, má příhodnou dobu za příčinu válce.“

    A jen jsem zvědav, zda se někdo zeptá, kdo zavinil, že sám náčelník dával tak zvrácené rozkazy…

    Aneb – jak říkal lord Vetinari – chceš-li válku, připravuj válku.

  22. Mimochodem,
    nemá tu někdo v noťáku šuplik pro expressCard, a nepotřeboval by ExpressCard s dvěma konektory pro Firewire a jedním pro usb ?
    Povaluje se mi to tu, a je mi to líto vyhodit.

  23. Divná shoda:
    V novinách se míše o možnostu útoku USA na Syrii a jeho důsledcích.

    V novinách jsem včera četl, že v Praze se pro hromadné ukládání mrtvol může využít plocha ledního stadionu.
    🙁

  24. Prsty na spoušti svědí příliš mnoho států, včetně takových, jako je SA a Írán.
    Ve Francii sice nejezdí vlaky, ale chuť bombardovat je.
    Londýn právě předstihl New York v počtu vražd, země neví, co s brexitem, ale chuť bombardovat je.
    Rubl je přes 60, ekonomika stagnuje, ale chuť bombardovat je.
    V USA Trump tvrdostí na bitevním poli ukazuje opozici, že je muž na svém místě.

    Všichni věří, že to ustojí. Ale jednou někdo neudrží nervy, věci se uberou nečekaným směrem a co pak ?

  25. (262) Taky beru. Problém je to trestání. Ale pochybuji, že by ouřady vydržely dlouho, nechat něco bez svého organizačního působení. To je přímo proti ouřední přirozenosti. 🙁
    (267) I toho Al Caponeho dostali na celkem zanedbatelné (při jeho činnosti) daně. Ono něco vědět a moci to dokázat, to jsou občas dost odlišné věci.

  26. 274

    Válka už začala. Sankce proti Rusku už jde srovnat s US sankcemi proti Japonsku kdysi.
    Čímž nechci říct, že by Rusové zaútočili na Pearl Harbour, či něco podobného.
    Ale nějak reagovat budou.
    Otázka je jak.

  27. Dobré ráno,
    264 – nebuďte hnidopich, quivis. Z hlediska středoevropana je to hned vedle.

  28. „Např. tu legální marihuanu (229, 262) prý kupuje pouhých pár lidí…“

    no, jetsli stojí v lékárně tři stovky a u dealera zhruba polovic, jak psala krista, tak to není nic překvapivého.

    nemluvě o tom, že řada těch, kdo ji potřebují, si ji vypěstují a nekupují ji vůbec.

  29. „zrovna pohled na narkomana s abstinenčním syndromem poněkud nabourává – anebo staví do groteskního světla, chcete-li – ústřední paradigma libertariánského myšlení, to jest že každý ví sám nejlépe, co je pro něj nejlepší…

    Zjistil jsem ale, že kdyby snad někoho zajímal můj názor, v čem je chyba (či jedna z chyb), musel bych zde nejprve vysvětlit rozdíl mezi parciální derivací a totálním diferenciálem, což by přinejmenším zabralo dosti datlování.“

    víte, Zpátečníku, na takové vysvětlení jsem už kdesi návod četla. BYla to reakce na reklamu, kde se děti plíží do ledničky loupit jogurt Danone a končila ta reklama větou “ děti instiktivně vědí, co je pro ně dobré“

    Zde je ten návod :
    “ Položte před dítě zdravý jogurt a čokoládu a uvidíte, co si instiktivně vybere.“
    Možná kdybyste zkusil aplikovat podobný přístup, obešel nyste se bez totálního diferenciálu i parciálních derivací,a i nějaký to datlování byste sdi ušetřil 🙂

    Mimochodem na debatu o unscholingu, která tu včera proběhla ( nebo neproběhla? ) je ten návod velice dobře aplikovatelný.

  30. 275 — Jojo, AeroKarle, s tím Al Caponem to tehdy bylo věru pěkné. Totiž, možná se málo ví, že při jeho procesu stát argumentoval v principu takto: Příjem z trestné činnosti je také příjem, a jakožto takový měl být zdaněn!

    Jenže rozdíl je v tom, že Al Capone nebyl politik. Běžný volič situaci myslím často vnímá nějak takhle:
    1) Trestní stíhání Babišovi vytýkají právě ty strany, které mu jej samy způsobily.
    2) Je to stará věc, o které se dávno vědělo, ale předtím — zejména v minulé vládě — jim nijak nevadila.

    Jeho závěr tudíž zhusta je: Neschopní pokrytci.

  32. [278] Ono i s tím pěstováním je to ošemetné.

    Před legalizací:
    Vypěstoval, chytili, soudili, zpravidla osvobodili (nesplněné materiální znaky)

    Po legalizaci:
    Vypěstuje, chytěj, budou soudit a odsouděj – přinejmenším za daňový únik

  33. 279 — na takové vysvětlení jsem už kdesi návod četla — Prosím za prominutí, maYdo, nerozumím, a celá linie Vaší argumentace se mi nějak ztrácí.

    Jinak co si pamatuji, jogurty Danone vždy byly chemická patlanina. (Pod tímto dojmem jsem se pak zdráhal je ve Francii vůbec vyzkoušet. Tam sice byly mnohem lepší, ale pořád o dost horší, než třeba tamní Nestlé.)

  34. ad 267 že legální marihuanu bere pouhých pár lidí, se dalo čekat. V tom pořadu, co jsem poslouchala, neuváděli diagnózy, kdy ji lze předepsat, pouze mluvili o proceduře, jakou je nutno podstoupit, aby se uživatel do příslušného seznamu dostal. Nejprve musí ale potencionální uživatel narazit na lékaře, který věří v účinky a je ochoten ji předepsat. A těch mnoho zatím nebude. A pak je tu otázka peněz – údajně léčebné užívání stojí cca 10 tisíc. Při koupi „na ulici“ to vyjde podstatně levněji.
    Mně šlo jen o to, že legální koupě není levnější, než nelegální, naopak. Což je v rozporu s tezí, že legálně prodávaná droga by cenu snížila.

  35. (280) Já měl na mysli spíš Janouška, než Bureše.
    (284) Snížila, kdyby byla v režimu volného trhu.

  36. Zpátečníku, fakt nevím, co na tom chcete vysvětlovat…. 😀

    Reklama hovořila o tom, že děti instiktivně vědí, co je pro ně dobré a proto volí vždycky správně, což je v souladu s libertiánskou teorií, že každý ví nejlíp sám, co je pro něj dobré.

    Zkušenost ovšem praví, že když před dítě položíte zdravý jogurt a nezdravou čokoládu, dítě by podle této teorie, v relamě aplikované mělo zvolit jogurt, nicméně obvykle volí čokoládu.

    Čili teorie nefunguje a reklama je blbost.

    S tím, že Danone jsou chemickej fujtajbl, to nemá nic společného, v reklamě byl prezentován samozřejmě jako zdravý výrobek.

    Prostě i libertiánská teorie je jen teorie a ta je jak známo šedivá, zatímco strom života a praxe je zelený nebo spíše hrající všemi barvami.
    Což platí i na volbu dítěte mezi jogurtem a čokoládou a na volbu feťáka upravit se do rauše a ohrožovat sebe i okolí.

    pokud Vám moje vysvětlení pořád není srozumitelné, tak je mi líto, parcialní derivace ani totální deferenciál neovládám.

  37. (284) Snížila, kdyby byla v režimu volného trhu.

    pak tady ovšem už nebude nelegální a legální marihuana, ale prostě jen marihuana.

  38. 🙂

    Nebavme se o marjánce, ta zas není takovej problém.
    Problém je heroin, kokain a podobně.
    Jak by se k nám mohl dostat ?
    Představa, že ji nějaká naše firma bude legálně nakupovat někde v Afganistanu, a dovážet mi připadá poněkud … zvláštní.
    Že bychom začali ve velkém pěstovat mák a koku ?
    V Evropě si by pak o nás nikdo ani kolo neopřel.
    Proti větru se sice čůrat dá, ale ten vítr nesmí být moc silnej…

  39. No a co, jsme snad stojan na kola pro celou eunii?

  40. maYdo, když něco bude legální, daj na to DPH .. 🙂

  41. maYdo,
    to je jen přirovnání, o kola vůbec nejde 🙂
    Přidám ještě jedno – nedotkli by sa nás ani špičkou hole.
    Ani s holí to moc společného nemá.

  42. 286 — Aha, děkuji, maYdo. (Televizor nemám už skoro 20 let, reklamu jsem asi neviděl, a i kdyby ano, stejně bych si nezapamatoval, snad až na konejšivě teplé barvy. Jak se asi dělaly v noci kolem té chladničky?)

    To centrální paradigma libertariánského myšlení, tedy ten předpoklad, že každý ví sám nejlépe, co je pro něj nejlepší, se myslím stejně nikdy nevztahoval na děti, o tom vždy existovala tichá dohoda. Dále holt vidíme, že na feťáky to taky úplně nefunguje. A co kupříkladu ctihodní zodpovědní občané, kteří jen trochu hůře vidí a slyší, protože jim je šestadevadesát?

    Tím si jen dovoluji vrátit se k výchozí otázce (267), kterou bych prosím pokládal za mnohem důležitější než legalizaci drog: Proč libertariánské uvažování nefunguje? Šlo by jej nějak zjemnit, zpřesnit či vylepšit, aby fungovalo lépe? Upravit tak, aby se jeho zjevné obtíže pro ostatní snad naopak nestávaly jen dalším argumentem k posilování represe, a všeobecnému utahování vůbec?

  43. … utahování šroubů vůbec…

    Nejvyšší čas jít dělat něco jiného. Jenže kdyby mi toto šlo, nikoho bych neobtěžoval svými příspěvky tady.

  44. Spojené státy musejí počítat s tím, že všechny rakety vypálené na Sýrii budou sestřeleny. Řekl to ve středu ruský velvyslanec v Libanonu Alexandr Zasypkin. Washington připravuje vojenskou odvetu za útok na syrské město Dúmá, při němž syrský režim v sobotu údajně použil chemické zbraně.

    Zasypkin řekl, že cílem obranného útoku budou i místa, odkud budou střely odpáleny.

    „Pokud Američané zaútočí, rakety budou sestřeleny a bude se útočit na místa, odkud budou odpáleny,“ řekl Zasypkin televizi Al-Manár, která patří libanonskému Hizballáhu, tedy spojenci Damašku.

    Zdroj: https://www.lidovky.cz/rusko-pohrozilo-sestrelenim-raket-vypalenych-na-syrii-pis-/zpravy-svet.aspx?c=A180411_095726_ln_zahranici_lar

  45. M2 to připadá jako takový hezký test spolehlivosti ruských raket. Docela by mě zajímalo, jestli budou Rusové vědět, kdy k akci dojde a jestli pozvou obchodníky z oboru do Visitor Premium Lounge na velitelském stanovišti, aby viděli, co budou nakupovat pro své klienty. Chlebíčky a káva budou samozřejmě zdarma, kouření mimo budovu bude pro sichr zakázáno, aby do nich vomylem nejebla nějaká tepelně naváděná americká raketa.

  46. Podle Strelkova:
    Su-34 se zavěšenými protiletadlovými raketami Ch-35M spatřen nad Latakií
    Ruské námořnictvo 11. dubna cvičné střelby ve Středozemním moři.
    Protiponorkový Boeing P-8 Poseidon dnes kroužil poblíž Sýrie.
    Dalších 6 letadel Boeing P-8 Poseidon je nyní na cestě k SSA námořní základně Sigonella (Sicílie).
    Rusko požádalo o povolení k rozmístění Tu-22 a Tu-95, Su-30MK2 a Il-78 na íránské letecké základně Hamadan
    Letečtí dopravci dostali varování o možných raketových útocích v Sýrii v následujících 72 hodinách

    Ňák se to sere…….

  47. Že je Dan Ťok bolšoj jumorist vím už dávno, ale že je až takovýhle komik, jsem si nemyslel.
    Ministerstvo dopravy vybralo v obřím tendru na další provoz mýtného systému firmu CzechToll spoluvlastněnou společností PPF.

    „Budeme čelit protestům a napadání. Jsem si ale jistý, že jsme to vypsali čistě a dobře,“ dodal Ťok. 😀 😀 😀

    Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/mytne-myto-czechtoll-kapsch-tok-dai-/eko-doprava.aspx?c=A180410_120407_eko-doprava_cfr

  48. Ptakopysku,
    Ruské PL systémy jsou schopné, je otázka , jestli je jich tam dost.
    Když vezmeme v úvahu, že jeden US torpédoborec může vypálit víc než 60 kousků Tomahawků, tak budou mít co dělat.

  49. „maYdo,
    to je jen přirovnání, o kola vůbec nejde :-)“

    Nápodobně, halladine 😀

    Podatatný je, zda se mého života nějak dotýká ochota nějakýho němce , francka nebo machometána, zda je nebo není ochoten se mně dotknout špičkou své hole.

  50. Zpátečníku,

    problémem liberariánského myšlení je v tom, že je ryze a pouze ideologické, a postrádá pragmatičnost.

    Nic, co je pouze ideologicky zdůvodněno, nemůže fungovat.
    To jsme viděli za socíku.

Komentáře nejsou povoleny.