Zkrácený překlad projevu Teda Cruze (vynechal jsem osobní a ilustrační pasáže, vzdálené českému publiku.
Blahopřeji Donaldu Trumpovi k včerejší nominaci.
Dušan Neumann
Nominační sjezdy bývají vzrušené veselím, ale odhlédnu k událostem minulých týdnů, dovolte mi, abych se zmínil o o tom, o co skutečně jde. Před dvěma týdny si devítiletá Caroline bezstarostně hrála s otcem a přáteli, jak si šťastné dítě má užívat dětství. Dokud její otec, policista, nebyl zavražděn když chránil v Dallasu demonstranty zesměšňující a urážející policii. Nevím, koho Michael Smith volil v minulých volbách, ale vím, že to byl bývalý ranger, který bral svou službu vážně, miloval svou vlast a spoluobčany. Jeho život a práce dávají nový smysl literárnímu “zemřít pro lásku, znamená žít láskou.”
Když jsem přemýšlel o dnešním proslovu, nedokázal jsem vypudit příběh Michaela Smithe. Snad proto, že jsem viděl video toho děcka, snad proto, co se stalo v Orlandu, v Paříži, v Dallasu, Baton Rouge a v Nice. Vtírá se otázka, co když je to naše poslední chvíle tady, žil jsem podle svých zásad, udělal jsem vše pro svou zem? O tom jsou tyto volby. Nebojujeme o nějakého kandidáta, o nějakou politickou kampaň, ale protože chceme svým dětem a vnoučatům říci, že jsem učinili to nejlepší pro jejich budoucnost, pro naší zem. Amerika je víc než kontinent mezi dvěma oceány Amerika je idea, jednoduchá, ale mocná : svoboda je podstatná. (tady mám problém s překladem – čeština to neumí říci tak přesně – freedom matters). Většinu lidské historie, byla vládní moc nevyhnutelnou konstantou života : vláda vyhlásila zákon a lid poslouchal. Ne zde. Nemáme krále ani královnu, Nemáme diktátora. Lid omezuje vládu. Náš národ je výjimečný, protože je zbudován na principu nejsilnějších anglických slov: Chci být svoboden. Ještě snad nikdy nebyla tato věta více potřebná než dnes. Dnes tu jsme rozpolcený národ – stranická nevraživost, zloba a dokonce nenávist trhají Ameriku. Občané jsou naštvaní, právem naštvaní, na politické kruhy, které cynicky zrazují dané sliby a ignorují vůli občanů. Máme navíc a dlužíme to padlým hrdinům za naši svobodu. Obama a Clintonová Vám také slibují, že jim jde o budoucnost našich dětí. Chci jim to věřit. Ale je tu propastný rozdíl mezi naší a jejich vizí budoucnosti.
Jejich je strana, která si představuje, že ISIS je druholigový protivník, s nímž je možno jednat a na smrt Američanů v Benghazí se reaguje stylem “jaký je mezi námi rozdíl”. Důvěřuji v jednání Iránu, který má v kalendáři oficiální svátek “Smrt Americe” a “Smrt Israeli”. Přátelé, to je šílenství. President Obama je člověk, který dělá všechno pozpátku. Chce zavřít Guantanamo a otevřít hranice, Exportuje naše pracovní místa a importuje teroristy. Tak dost.
Máme lepší vizi budoucnosti : návrat ke svobodě.
Vzdělávání -svobodu volby vzdělání vašeho dítěte i když nejste tak bohatí jako Obama nebo Clintonovi.
Zdravotní péče: svoboda volby lékaře bez omezení Obamacare.
Daně: zabezpečit rodinu, aniž by vám berňák style klepal na dveře.
Internet : svobodný, nezdaněný, neregulovaný. A zdejší – nedat ho Číně ani Rusku.
Svoboda znamená svobodu projevu a ne politicky korektní “bezpečné” zony.
Svoboda je i náboženskou svobodou – ať jste křesťany, židy, muslimy nebo atheisty. hetero nebo homo, Listina práv nám garantuje právo žít podle vlastního svědomí.
Svoboda znamená prábo držet zbraň a chránit svou rodinu.
Svoboda znamení soudce Nejvyššího soudu, kteří vykládají Ůstavu a nediktují politická rozhodnutí.
A svoboda znamená, že Ůstava garantuje státům právo vybrat si takovou politiku, která odpovídá místním zvyklostem a tradici. Colorado se m§že rozhodnout v něčem jinak než Texas, New York než Iowa. Diversita. Tak to má být. Pokud ne, jaký by mělo smysl udržovat jednotlivé státy?
Hillary Clintonová věří, že stát by něl rozhodovat o všem ve vašem životě. Vzdělání, zdravotní péče, manželství, svoboda projevu – vše nadiktováno z Washingtonu.
Něco mocnějšího se vzdouvá. Vidíme to v obou stranách. nejen zde. Viděli jsem vzpouru proti byrokracii v UK, bezprecednční Brexit. Občané se staví proti vládě. Je to významné vítězství. Lidé mají plné zuby politiků, kteří nenaslouchají jejich přání, mají dost zkorumpovaného systému z nějž tyjí jen politické elity.
Zasloužíme si systém, který upřednostní Ameriku. Ať postaví zeď, proč ne. když za ní budeme v bezpečí.
To zastaví příliv teroristů vydávajících se za uprchlíky.
Zasluhujeme si obchodní vztahy a smlouvy, které které upřednostní zájmy amerických zemědělců a výrobců před globalistickými zájmy protlačovanými lobbyisty.
Poked zvolíme svobodu, bude naše budoucnost světlejší.
Svoboda vrátí pracovní místa, průmyslovou výrobu, nižší daně a vyšší mzdy.
Svoboda vytáhne lidi ze závislosti na státu k pocitu důstojnosti z práce.
Můžeme to dokázat. Před 47 lety jsme poslali člověka na Měsíc. To je síla svobody.
Jsme strana svobody. První republikánský president Abraham Lincoln podepsal zrušení otroctví.
Prosadili jsme zákon o Občanských svobodách.
Za svobody zemřel i seržant Michael Smith.
I naši vojáci a Marines bojující proti radikálnímu Islámu.
I rodina Altona Sterlinga vyzývající k ukončení násilí, i rodiny v Charlestonu odpouštějící bigotnímu vrahu.
Zasluhujeme si vůdce stojícího pevně na principech svobody. Odhoďte zlobu ve prospěch lásky.To je standart platný pro všechny. V listopadu nezůstaňte doma, Povstaňte a mluvte, a volte podle svého svědomí, volte kandidáty jimž důvěřujete, že budou bránit vaši svobodu věrni naší ústavě. Láska ke svobodě umožnila milionům spoluobčanů dosáhnout snů. Musíme využít naší chvíle, nevzdat boj za svobodu, bránit naše Bohem daná práva, i těm, s nimiž nesouhlasíme, aby až zestárneme, na konci našeho údělu, před konečným sbohem, budeme moci říci “freedom matters” a podílel jsem se na něčem krásném., Díky a bůh ochraňuj USA,
MartineTT-1543. O důvodech proč sem lidi chodí pod nicky a ne svými jmény si můžu myslet cokoliv, ale je to třeba respektovat. Tečka. To je slušnost. Ta se nedá vystudovat ani vygůglovat. Touha socialistů dobývat se do cizích peněženek a soukromí ovšem nezná mezí – maj to v genech. Ostatně se domnívám, že pár zajímavých lidí sem přestalo chodit právě kvůli tomu (němu).
O to mazání jsem požádal já. Udělal jsem chybu.
Mějte se tu krásně.
Jaké mazání? Někdo se namazal?
Úplně OT vstřebává se alkohol i kůží? Tedy – jde se teoreticky měřitelně namazat Alpou jako Kavan co si masíroval koleno?
Taky možná je Martin TT někde na pláži a sleduje mazání zad krasavice, které ze strany mládence pomalu přerůstá v nudný heterosexuální akt?
V tom Turecku to nějak houstne!
FB:
Asi 7000 ozbrojenců tureckých bezpečnostních sil na těžkých vozidlech obklíčilo leteckou základnu Incirlik v Turecku. Turci uzavřeli veškeré východy ze základny. Podle zdrojů armády zde měl vypuknout druhý pokus o ozbrojenou revoluci….
Dobré časné odpoledne. Včera jsem se nenamazal. Ale nic se mi nestalo. Dlouhé rukávy a zelený klobouček vše zachránily. Dnes neúpím a neklnu rozpálenému kotouči.
Život je boj.
Žil byl jeden člověk, který si o sobě tolik myslel, že i přezdívku si vymyslel. Šarlatán Pšenička. Protože si myslel, že je nejlepší a všichni ho milují, chtěl se dostat mezi skupinu milovníků pomalé jízdy. Jsem tady a chci mezi vás chodit. Ne, ruce mi nemusíte líbat, jen se uvolím oblažovat vaše potlachy svojí dokonalou přítomností. My si nemyslíme, že jsi dokonalý. Já vím, že si to zatím nemyslíte, kolik mám zaplatit, kam? My si vůbec nemyslíme, že bys mezi nás měl chodit. Ale počkejte – vy mě nechcete? Ne my tě nechceme.
Nakonec mu to museli vysvětlit polopatě. Podobné věci se stávají i traktoristům, když chtějí plnit valník. Je Pšenička traktorista?
Pokud čtete některé noviny / weby / sledujete TV, počítejte, že i tam jsou traktoristé.
„Jeho žena si prý udělala zbrojní pas a revolver.
http://zpravy.idnes.cz/zeman-by-deportoval-migranty-na-ceske-hranici-by-se-nebranil-plotu-10g-/domaci.aspx?c=A160731_112557_domaci_kop
To jsem teda netušila, že první dáma je taková šikulka, že spíchne doma na koleně revolver 😀
Rputi,
jestli je Madame šikovná… U nás teď byla výstava rukodělných prací a kdybych to neviděl na vlastní oči, nevěřil bych, co vsechno jde udělat z tenkého drátu. Nebo uháčkovat.
Hele, ptakopysku, nepleteš so ženský? na to bacha, jsou situace, kdy by z toho mohl být průser.
O tom, jestli je revolver první dámy háčkovaný z tenkého drátu, se nic v iděsu nepíše. Zase to ty zatracený novináři odflákli.
Pěkné popolední, malý Martin zvládl celý bazén (25m) na délku. Zatímco jinde dují větry a padá voda, tak na našem koupališti je 30 ve stínu a příjemný ochlazující větříček.
K obědu byl Sertéspörkölt – Vepřový perkelt s tarhoňou. Tarhonya se dělala s velkým cibulovým ježkem (napíchané hřebíčky). Rajský salát z vlastních rajčat.
Moje dvě slova vyvolala zajímavé, většinou různé reakce. Děkuji za ně, i když si myslím, že jsem po tolika letech na tomto blogu nepotřeboval vysvětlení.
Moje starosti se ubírají jinými cestami. Jak zvládnout situaci, kdy holčička, jdoucí do šesté třídy, propadne obavám z toho, že bude mít jiné učitelky než dosud na prvním stupni? No, už je to za námi, ale já, jako mužský, těm ženským dospělým mozkům v malém těle, nikdy neporozumím.
A to je dobře.
Vyhraje Rosberg?
Nickname, já jsem se včera večer namazal. Nebyl to Pizbuin, já chodím od března polonahý a slunce si ani necvrnkne.
1555 – kde berete tu jistotu, ze to Psenickovi chteli rict vsichni?
A jen na okraj – opravdu si jeste nekdo mysli, ze o prazdninach Echelon.cz nefacha?
A kdyz je nekdo zesiroka uprimnej, at se pak nedivi rozsahu reportu.
Na to neni uz hodne dlouho potreba nejaka humanaction- proste je to tak nejak automaticky.
šimone 1565,
inu, po dobré kuřbě, lecjaké vidiny bývají… 😀
1555 Nickname
To jste měl pod kamizolou tričko s dlouhými rukávy?
Od někud si pamatuji, že k zelenému klobouku patří pírko a kamizola. Ale ta má krátký rukávy …
Tak rychle abych nebyl 1565
skimici 1564,
já to klidně vezmu na sebe! 😀
Holt se tady dneska nějak pleteme, v osobách, číslech …. 🙂
1488 – To je fakt v češtině povolené vypustit ve větě subjekt a odvolat se na větu jinou? – No ovšemže, nickname; neděláte si snad ze mě legraci? Dokonce se mluvčí na žádnou další větu odvolávat nemusí, může říci třeba: „Prší.“ Obvykle je celkem jasné, co mínil.
Jsou zde však i další samozřejmosti, a je myslím zejména vinou školy, pedantsky se patlající v gramatice a pravopisu, že mnoha lidem kupodivu nijak zvlášť zřejmé nejsou. Tak především, všechny přirozené jazyky jsou nejednoznačné; každé sdělení v nich je neúplné, pro porozumění vždy musíme vzít v úvahu kontext. Prší? Kde? V tom pokoji, kde říkám, že prší? Nejspíš ne; ale příjemce zprávy si ji přesto asi vyložil správně. Tedy venku? Stojím venku před letištěm a ptám se člověka, na nějž jsem tam čekal: „Jak je v Bretani?“ – „Prší.“ – Jenže ono tam možná momentálně neprší, začne až za půl hodiny, a opět bude souvisle pršet další týden. Přesto je jeho odpověď v rámci svého určení informativní a správná, a to minimálně v míře plně vyhovující. Potřebuji teď vědět, že hlouběji v Bretani jsou místa, kde možná nepršívá tolik?
Co prší? Nějak se rozumí, že asi víceméně voda; ale budu-li už kolikátý týden otráveně sedět ve stanici na nějaké zapadlé planetě, může to docela dobře být i třeba čpavek nebo arsenovodík. Naopak prší-li mi u mě v pokoji na hlavu arsenovodík, pravděpodobně (přinejmenším v prvním plánu) nebudu říkat: „Prší.“ Posluchač tedy z mého sdělení (správně) usoudí, že nejde o tento případ. Ale jak, a odkud přesně? Z kontextu? Z toho, že nepředpokládá, že doma nějaký AsH3 mám, a jestli ano, nevěří, že tu mám takovej chládek, aby byl kapalný? Anebo z hlubších vlastností jazyka?
A druhá (ne)samozřejmá věc je, že obrovský úspěch, jehož přirozené jazyky (a díky nim i lidstvo, porovnáme-li si jej např. s příkladně příčinlivými sýkorkami) dosáhly, tkví právě v jejich nejednoznačnosti, která mluvčímu v úžasné většině prakticky důležitých případů dovoluje postihnout, co má na mysli – či, možná lépe řečeno, v úmyslu –, zhruba s tím stupněm přesnosti či přibližnosti, jaký je třeba. Kdyby byl lidský jazyk jednoznačný (což by mimochodem bylo nesmírně obtížné si představit; nanejvýš bychom snad mohli spekulovat o jednotlivých důsledcích, které by to mělo), komunikace by sotva byla možná, anebo by nedokázala věci posouvat vpřed. (Viz též jedna překrásná Borgesova povídka.) A žádné romány by neexistovaly; jak by také mohly?
– – –
Ale proč to tady vůbec vykládám, totiž pominu-li svoji dokonalou pošetilost? A s jejím uvážením, lze z toho i tak vytěžit nějaký užitek a poučení? Jestli ano, pak možná následující: Proč se zde Svobodní, potažmo nějaká potenciální svobodymilovná strana, nedokáží dostat přes jednociferný volební výsledek, má dozajista řadu příčin. Ty si můžeme pro náš účel zhruba rozdělit do dvou skupin:
1) Svobodní o dané otázce vědí více než volič; alternativně, Svobodní (ve své politické filosofii) vědí cosi, co volič neví.
2) Svobodní o dané otázce vědí méně než volič; alternativně, volič ví cosi, co nevědí Svobodní.
Ono poučení je myslím následující: Už prosím není rok 1990, kdy Klaus dokázal občanstvu nějak interpretovat kapitalismus a přesvědčit jej, že bude fungovat k jeho prospěchu a radosti. Třebaže (jak se mi často zdává) jsou Svobodní přesvědčeni, že vysoce převažuje případ jedna (takže, jak se domnívají, jejich hlavním problémem je, že se jim věc nedaří voličům náležitě vysvětlit), mám dojem, že ve skutečnosti dost převažuje případ dva, přičemž (dalším) problémem Svobodných je, že si to nedokáží uvědomit.
Zpátečníku
Legraci si nedělám. Neměl by imho být jazyk kodifikován a hlavně vyučován tak aby mohly vznikat taková nedorozumění viz Vaše původní hrubka.
Proč? Právě proto, že cílem jazyka je „pass the message and understand the message“
Proč? Aby to se mnou třeba pilot po jazykovém laškování s věží nenapral do země.
Easy.
Tedy imho 🙂
Ostatně s tím přelezením dvou cifer je to spíše díky umění retoriky a suché sdělení a porozumění tomu co je kapitalismus voliče nepřitáhne.
Jo aha. Vyhnali jste Halladina?
Není to škoda? Reprezentoval zde patrně nejvíce (z přítomných) levicové vidění světa.
1567 – Ouha, skimici, překoukl jsem se a nějak předpokládal, že mi to napsal nickname… Tímto se uctivě omlouvám oběma pánům. (Ale co to mění na závěrech pod tím znaménkem?)
Nicméně si myslím, že neměl, již proto, že to ani nejde. Stojí možná za to, porovnat si klobásový případ 1144 s klasickým
if C1 then if C2 then S1 else S2;
Syntaktická pravidla tam určují, zda else vztáhnout k prvnímu či druhému if; jenže ona stejně tak ukazují, i kde hledat to C1, C2 atd. – totiž v tom počítači, v prostředí toho běžícího programu, v jeho scope. Kdybyste naopak po tom programu požadoval totéž jako po onom nakupujícím programátorovi, musel by při výběru správného ifu vždy posuzovat, který z obou v dané situaci zrovna dává lepší smysl. Toto by bylo v počítači asi drobátko obtížné, tím spíše pro jeho programátora, ten ale kupodivu v realitě nákup většinou zvládne, pakliže se na něj dostatečně soustředí. Ne však díky vlastnostem jazyka.
Věc se má myslím takto: Je text, a je kontext; pro porozumění smyslu jest nezbytné oboje. Jak byste prosím interpretoval větu: „Točím Benešov.“ ? (Jeden známý si totiž jakožto zvukovou kulisu rád pouštívá letecké frekvence.) Řídící ale pilotovi bez nejmenších problémů rozumí, aniž by věta sebeméně odpovídala protokolům ICAO, a nezávisle na tom, zda jednoho či druhého napadlo, že v jiném kontextu by mohla mít význam dosti odlišný. Nejednoznačnost nemusí být překážkou správnému porozumění. Naopak předpisová komunikace vždy předpokládá, že přirozený jazyk je užit v kontextu nějakého komunikačního protokolu, totiž právě toho předpisu.
To ale nic nemění na tom, že výuka by mohla a měla ukazovat, že inteligentní užívání jazyka může přispívat k (míře) jednoznačnosti sdělení. Jenže pozor, inteligentní užívání jazyka může právě tak přispět i ke stručnosti sdělení, neb umožní odhadnout, co asi bylo — a bude — předpokládáno, a co lze tudíž poškrtat jakožto redundantní. A to ještě vůbec nemluvím o tom, že jednoznačnost není vždy nutně to, co je třeba; leckdy je naopak třeba víceznačnost.
skimici 1569,
doufám, že ne! Ochuzení názorového spektra by to bylo!
Co já vím, přesunuje se Halladin Moravou ze severu na jih. 🙂
Já věřím , ze se tak nestalo.
Kromě jiného by i řada zdejších hospod(ář)ských teoretiků přišla o okopávací totem…..
1570 – tak než jsem se pročetl dále, pochopil jsem“točím Benešov“ jako popis v postatě teroristického činu a to, že nejaký výčepní má naraženého Ferdinanda…..
1570 Zpátečníku
míjíme se.
Míním toto – semantika je přece též aspekt jazyka. A pokud jsou v daném jazyce věci jako Vaše původní hrubka z hlediska stavby věty povoleny.
Necítíte, že právě ve Vašem příkladu ten kontext chybí? Že jsou ty věci z právě z toho kontextu vytrženy? Vžyt i když ty dvě věty pronesete a tedy se hrubky zbavíte nikterak jste bez dalšího druhým nepomohl aby pochopili co jste vlastně mínil. Pokud ovšem toto nebylo původním smyslem výroku. Dá se potom použít i ono Pst! Nebo Bzzzz. V zásadě je nejlepší bílý šum.
Ten je dobrý (občas) pro komunikaci s ŽD. Nedá se tvrdit, že bych nereagoval a nedá se to nijak překroutit.
„A s jejím uvážením, lze z toho i tak vytěžit nějaký užitek a poučení? Jestli ano, pak možná následující: Proč se zde Svobodní, potažmo nějaká potenciální svobodymilovná strana, nedokáží dostat přes jednociferný volební výsledek, má dozajista řadu příčin. Ty si můžeme pro náš účel zhruba rozdělit do dvou skupin:
1) Svobodní o dané otázce vědí více než volič; alternativně, Svobodní (ve své politické filosofii) vědí cosi, co volič neví.
2) Svobodní o dané otázce vědí méně než volič; alternativně, volič ví cosi, co nevědí Svobodní.
Ono poučení je myslím následující: Už prosím není rok 1990, kdy Klaus dokázal občanstvu nějak interpretovat kapitalismus a přesvědčit jej, že bude fungovat k jeho prospěchu a radosti. “
Nechci vám kazit radost zpátečníku, ale většina voličstva si už všimla, že nemáme rok 1990, ale o čvrt století víc. Akorát ti Svobodní si toho zřejmě ještě nevšimli.
Jinak to Vaše dělení na voliče, co nevědí něco, co vědí Svobodní a na ty, co vědí něco , co nevědí svobodní je sice poněkud neotřelé, ale nějak m i uniká význam zrovna tohoto dělení. Velmi pochybuji, že by tenhle převratný objev ovlivnil volební výsledek.
Osobně se domnívám, že základní příčinou toho, proč voliči nevolí Svobodné je to, že jsou Svobodní většině voličů, s prominutím, u prdele.
Svobodní jsou totiž partaj, která nabízí zboží, po kterém není velká poptávka, neumí ho nabízet a navíc vzbuzují otázku, jestli to zboží vůbec je k nějakýmu praktickýmu využití. To jsou příčiny toho, proč je jejich volební výsledek takovej, jakej je. Žádná vyšší věda filosofická v tom není.
Pokud jde o jednoznačnost nebo nejednoznačnost jazyka, někomu to je dáno a někomu ne. dá se to akorát rozvíjet – oběma směry. Jsou lidi, kteří se dokážou vyjadřovat přehledně, jasně a srozumitelně, i když absolvovali stejný vzdělání jako jiní, kteří dokážou svůj projev opentlit na tolik, že se v tom jakýkoliv konkrétní jádro ztratí, pokud tam vůbec někdy bylo. S tpu druhou skupinou se nikdy na něčem rozumným nedomluvíte, ale k psaní politických projevů jsou k nezaplacení. 😀
1574 — Pořád nějak nerozumím, skimici. Ale v mém původním příkladu žádná hrubka nebyla, to jen tak někdo povykoval. Anebo nemusela být, v závislosti na kontextu. (Vzpomínám si třeba na nějaká dávná školní pravidla – jež právem mohu nazvat slaboduchými – pro užívání anglických členů: vůbec nebrala v úvahu, že záleží také na tom, co chci říci.)
Je svět, a je jazyk. Lze ten jazyk nějak ze světa vyjmout a posuzovat odděleně? A pokud ano, je ona sémantika pořád součástí jazyka?
Velmi dobrý Kmoníčkův rozbor!
Nejde jen o to radikální muslimáky vyhnat, ale nezahnat k nim, naší vlastní radikalizací, i ty, kteří u nich ještě nejsou, protože s tím množstvím bychom si už neporadili!
„Má-li zůstat Evropa taková, jakou ji známe, nelze dnešním hrozbám čelit lidskoprávní rétorikou 21. století, řekl v rozhovoru pro Právo šéf hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček.“
https://www.novinky.cz/domaci/410693-na-infekci-radikalniho-islamu-je-potreba-radikalni-lecba-rekl-kmonicek.html
1576 Zpátečníku
Když tedy napíšu „hrubka“ v uvozovkách, nebo použiju odlehlejší výraz „chyták“, budu srozumitelnější?
Mně prostě ten příklad připomíná nějaký „chytře“ vymyšlený chyták z písemky z češtiny.
Tři otázky, lsprávně mohou být všechny či ani jedna
1. Je tam gramatická chyba
2. Není tam gramatická chyba
3. Autor nosí trenky s lampasem.
1575 — Ach běda, maYdo… — nějak mi uniká význam zrovna tohoto dělení — Ajvajvajvajvaj. — Svobodní jsou totiž partaj, která nabízí zboží — Ale jaké přesněji? To totiž byla ta otázka.
Konkrétně a jakožto příklad:
1) Sumárně vzato, pro dlouhodobější přežití je třeba daleko více svobody a daleko méně zákazů, regulací a přerozdělování, než kolik jich máme a zřejmě brzy budeme mít. Tohle vědí Svobodní, ale možná neví většinový volič.
2) Stát ani jiný srovnatelně velký subjekt založený výlučně na liberálních (tj. libertariánských, aby snad nevzniklo nedorozumění) principech nikdy nefungoval, nikde nefunguje a nikdy nebude fungovat. Tohle naopak je jasné většinovému voliči, byť snad jen jaksi intuitivně, ale možná to nevědí Svobodní.
1576 zpátečníku
Členy
Máte na mysli že pes zaštěká a hostům řeknu
A dog
The dog
My dog
?
Z toho vím daleko víc pochopitelně daleko víc o tom psu.
1578 — No, jak bych to jen řekl, skimici… Pokud (protože v tom byl ten trik) umíte zjistit, zda chlapci je tvar v 1.p.mn.č. nebo ve 3.p.j.č, můžete určovat, je-li tam gramatická chyba.
1580 — Například.
Zajímavý článek je možná i tohle, leč přečetl jsem jen to, co tam mají on-line:
http://echo24.cz/a/wGxEL/progresiviste-potichu-ovladli-mista-kde-se-formuje-spolecnost
1581 to právě Zpátečníku nikterak schopen nejste. Z těch dvou vět. Pokud byste tam doplnil subjekt, již by to bylo jasné. Ten subjekt tam není protože to tedy patrně formální čeština umožňuje. Potom je výrok neúplný a nemá smysl otázka jestli je tam hrubka. nemá to smysl ani jako příklad,
Mi to začíná připadat jak z Legendy Emöke, při vší úctě. Samozřejmě ten učitel se patrně z hmotnil ve mě když se na Vás nedokážu naladit. Bude to horkem, lehkým životem, nápoji z brčkem a pláží plnou nádherných Rusek co se jejich manželé každý večer doněmoty ožerou vodkou a do dalšího večera vyspávaj na pokoji.
Raději půjdu pozřít nějaký jehněčí a poklábosit s číšníkem o tom, jaké červené je k tomu z jejich sklepa nejlpší.
1584 — to právě Zpátečníku nikterak schopen nejste. — A právě to (že nejsem) jsem se (tím „Pokud…“) pokusil ukázat, skimici, snad tedy úspěšně.
— Potom je výrok neúplný a nemá smysl otázka jestli je tam hrubka. — Což jsem se snad původně snažil v 1485 říci; anebo ne?
— — —
Nicméně tohle všechno je jen jakási elementární rovina. Daleko zajímavější mi vždy připadalo, jak to vlastně je s tou jednoznačností, a proč jazyk funguje i bez ní, ba dokonce ještě lépe. Toho se též týkala asi většina mnou dnes nadatlovaného. Přirozeně o tom však již dávno psali také autoři tisíckrát lepší, než jsem já, byť nikoliv nutně tisíckrát srozumitelnější.
skimici,
to jsou naprosto evidentní příznaky akutního nedostatku jehněčího v organismu. Okysličování vázne, neurony se rozpojují, dvouhmotová spojka se slévá v jednu hmotu. Já to už dialog chvíli sleduji z povzdálí a pokorně přiznávám, že bych to nedal. Jediné, co mě může omluvit, je, že jsem už tejden neměl v hubě pivo, ani jiný energetický nápoj, takže rozklad mé žebříčkové nervové soustavy dospěl ke svému konci.
Ale vzpomněl jsem dnes dopoledne na tebe ve Zvířeně, kam jsem šel pro nějakou tu fish do akvárka. U kasy měli plastovej válec metr vysokej plnej sušenejch uší. Jak kdyby si tam Čingischán odložil pár pytlů. Hned jsem si vzpomněl na Štramberské uši a nebyl jsem štont vykoktat svoje přání a touhy.
1577 – Hm, s tím Kmoníčkem, Rputi… Obávám se, že on si to představuje příliš jednoduše. Myslím, že na jednu stranu kdyby muslimové přišedší v posledních měsících zde dostali perspektivy, které by je uspokojily – např. nějaké vysoce respektované postavení, samozřejmě příjem, který jej umožňuje, atd. atd. – celkem by je příliš nenapadlo se radikalizovat, ať už by Západ v jejich mateřských zemích dělal cokoliv, vyjma bombardování jejich blízkých příbuzných. Toto ovšem není možné ekonomicky, a i kdyby snad bylo, od určitého procenta imigrantů nutně být přestane. Na druhou stranu třeba v Paříži, alespoň co jsem tak sám letmo viděl, s muslimskými imigranty bývaly dost velké obtíže již dávno předtím, než nějaké arabské jaro propuklo; v posledku právě z toho důvodu, že jim – tak, jak jsou determinováni svými individuálními vlastnostmi – Francie žádné příliš atraktivní kariéry nenabízí.
Halladina njkdo, kromě domácího pána vyhnat nemůže. A pokud jsem správně pochopil, ten zatím je výstražně zdvihl prst.
Od jiných se Halladin vyhnat nedá.
Je tu jiná věc.
Z blbosti, z chuti být vtipný, jsem dokonale nasr.. člověka , kterého si vážím, a kterého mám dokonce rád.
Takže si sypu popel na hlavu, a uděluju si distanc.
Na vyjádření několika zdejších nicků, které nebudu jmenovat (oni vědí, koho se to týká)
naprosto kašlu.
Zpátečníku 1589,
v takhle krátkém rozhovoru toho ani víc být nemůže, Kmoníček jen popsal princip, dle kterého by se věci měly dít.
Jen mi vrtá hlavou, jak to udělat, abychom tou vlastní radikalizací (která je zatraceně potřebná) nezahnali k těm aktivním i ty dosud pasivní. Fakt nevím, jestli se tohle podaří!
1590 — No nevím, Rputi, obávám se, že jakmile bychom se na to měli dívat takhle (ve smyslu Vaší předposlední věty), jeví se to všechno hodně beznadějné.
Zpátečníku 1591,
jj, je to přesně tam!
Taky se obávám, že to tak úplně nepůjde. Přes to všechno je nutno vystoupit a bránit se!
Jen už víme, že po dobrém to zcela určitě nepůjde!
Nedostatek jehnečího? To u islamistů nemůže nastat.
1593 Salám!
Haladine, tos nepochopil správně!
Můj výrok se vtahoval k tomu že jsem zrovna dojezdil se svěma naprosto špičkovými jezdci.Vy nevíte o co jde, ale PeS pochopí, když řeknu, že ta jezdkyně dokázala dostat na rovině Korina(! 7q svalstva!!) do kolen.V kroku.
To ani já neumím !!!
Skimici ad 1594 – Bacha! Ani ten salám už nemusí být to co to bylo!
V německých tel. reklamách zrovna inzerují salám, který prý vypadá jako salám, voní jako salám, chutná jako salám, ale je dokonale veganský, bez kousíčku masa!
Kdo je výrobcem neuvádí, ale Babiš prý má v DE nějakou výrobnu…. 😀
Takže salám a lejnum !
(1594) … a Klejky!
Šumaváku 1596,
to mi vrtá hlavou, proč vegani chtějí salám, co voní po mase, když se jim tak ekluje? 😀
Jpánové a dámy, nádherný zážitek v odlehlejší hospůdce kam chodějí hlavně místní. Z pece přinesli něco, co nevím jak se jmenuje anžto měli menu jenom v řečtině, ale bylo to něco na způsob Shepherd’s Pie. Jakési dokonale dušené jehněčí asi curry provoněné spoustou zeleného koriandru a máty, na to navrstvená brkaše a do zlatova zapečené v keramické misce. K tomu talíř čerstvých rajčat, okurek, cibule, paprik, olov, fety., kousek chleba z pece, a nějaké místní víno z lahve bez nálepky popsané voskovkou.
Naprosto ojedinělý zážitek. Ani jeden rusák 🙂
Šimone, jsem téhož názoru. Traktorista nespí, traktorista koná. Každý Turek má svého Otíka.
https://www.google.cz/search?q=otík&oq=otik&#imgrc=8biIxl1KeWBcVM%3A
Kdo chce být neviditelný, musí být viditelný.