O rakouském Burgenlandu říká známý slovinský televizní komentátor, Drago Bulc, že je země slunce, neboť tu prý svítí celých 300 dní v roce. Jak už to tak bývá, z třídenní návštěvy svítilo pouze jeden den. Ale i ten stál za to. Při naší cestě za jedním unikátním vínem jsme navštívili Südburgenland, tedy jižní část tohoto vinařského kraje. Do poslední chvíle jsme ovšem nevěřili, že jedeme za vínem. Krajina spíše připomínala naši Vysočinu. Vinice jsme totiž jaksi do poslední chvíle neviděli. Snad jen několik vinařských tratí s podezřelou výsadbou. Nakonec jsme skutečně narazili na drobné vinice, ale nic, co by připomínalo Weinviertel v Dolním Rakousku nebo alespoň Velké Bílovice či Pálavu. Ještě větší údiv vzbudila druhová skladba vinohradů. Pravda, pěstovali tu z červených odrůd hlavně Frankovku a z bílých Vlašský ryzlink. Ale především převládaly tzv. amerikány, nověji a nejspíše i genderově správně, přímoplodící hybridy, rezistenty či interspecifické révy, jak se jim v současnosti říká. Tedy kultivary, které se u nás donedávna nesměly množit, ani ve velkém pěstovat. A už vůbec ne z nich vyrábět víno na prodej. Ale tady to evidentně šlo a dosud jde. Někteří vinaři v Jižním Burgenlandu na víně z amerických hybridů navíc založili živnost. Dali mu i přiléhavý název „Uhudler“. Velmi volně přeloženo, Uhudler je člověk, který po nemístné konzumaci zmíněného vína ráno civí jako výr. A výr se německy řekne „der Uhu“.
Tři centra výroby
Víno z přímo plodících hybridů, tedy „Uhudler“ se v Jižním Burgenlandu za relativně krátkou dobu existence stalo pojmem. A nejenom víno. Na snídaňovém baru nesmí v žádném zdejším hotelu či pensionu chybět marmeláda ze jmenovaných hroznů a v rodinném podniku manželů Hirmannových z něho dokonce dělají speciální ocet. Zdejší víno v rakouské síti supermarketů samozřejmě nenajdete. Abyste ho ochutnali, musíte přijet do okolí města Güssing. Najdete tu zhruba tři větší centra výroby tohoto moku. Moschendorf , kde je půvabné Weinmuseum čili Museum vína, dále kopec plný historických vinařských budov s názvem Kellerviertel Heiligebrun a za třetí nejnovější středisko výroby, Kellerviertel Eltendorf.
„Ještě před rokem 1989 jsme tu neměli ani vodovod, silnice či kanalizaci! Abychom tu měli alespoň elektrickou energii, tak jsme se s ostatními vinaři složili na benzínový agregát,“ popisuje začátky starosta vinařské osady Kellerviertel u Eltendorfu, Josef Pfeiffer. Osadu vlastně tvoří jediná ulice s názvem Uhudlerviertel, do které ústí skupina relativně nově vybudovaných vinařských domů s přilehlými vinicemi. Každý tu vyrábí téměř výhradně víno „Uhudler“. Proto také někteří označují svůj podnik jako „Uhudlerei“. Na rozdíl od například Jižní Moravy tu však chybí klasické sklepy. Pod pojmem vinařský dům zde najdete do svahu částečně zahloubené stavení, povětšinou se dvěma prostorami. V té první majitel vyrábí, lahvuje a následně prodává víno a v té druhé mu víno kvasí a dozrává. Zdejší vinice nejsou velké. Například J. Pfeiffer tu obhospodařuje jeden hektar a patří mezi největší vinaře. Víno rovnou ve svém vinařském domě zpracovává i prodává. Pěstuje tu přímo plodící hybridy Ripatella, Elvira, Delaware a Concord. Na ukázku pro návštěvníky má i další americké odrůdy Noah, Isabella a další. Révy jsou resistentní, netrpí nemocemi, a proto majitel nemusí používat postřiky. Snad pouze Concord je citlivější na peronosporu v době kvetení. Proto vyžaduje postřik před květem, kdy prašníky a pestík kryje jakási rostlinná tobolka, kterou plíseň ráda napadá, a později květ s čerstvě se vyvíjejícími malými bobulkami. Ten je také na plíseň citlivý. U nás, v Čechách i na Moravě, se vinice běžně stříká až osmkrát za sezonu. Běžná sklizeň z přímo plodících hybridů činí zhruba 5-6 tun z hektaru. Protože se ale jedná o okrajový vinohradnický region, občas vinice trpí mrazy. Loni jim například zničily 80 % úrody. Podle odrůdy osciluje u bílých kultivarů barva vína od světle slámové po světle žlutou a u modrých od růžové až po světle červenou. Červená vína tu totiž nenechávají ležet dlouho na slupkách, a to právě kvůli specifické příchuti jednotlivých hybridů. I proto jsou tato vína méně barevná.
Dalším místem, proslaveným právě tímto typem vína, je již zmíněná osada Heiligenbrunn. Jedná se spíše o skanzen. Místní vinařské domy jsou mnohem starší, je jich mnohem víc a mnohé z nich se pyšní historickými doškovými střechami. Vinice následně doplňují scenérii. Díky nim také celá víska žije a evidentně se v dobrém rozvíjí. Někteří tu dokonce mají i vinný šenk. Už od časů panovnice Marie-Terezie, která po dobu několika dní po sklizni odpustila vinařům daně, aby mohli prodat starou úrodu, tu využívají určitou moderní modifikaci. Ti, co vyrábějí víno z vlastních zdrojů, ho mohou i bez poplatků tzv. šenkovat. Ovšem k vínu nesmějí podávat teplá jídla. Takže se návštěvník musí spokojit s nářezy klobás, salámů, uzeného masa, různými saláty a pečivem. No, člověk se přemůže.
Z rezistentů „Uhudler“
U na Moravě či na Slovensku se křížencům amerických rév s evropskou dodnes říká „samoroďák“. Historii mají jmenovaní kříženci poměrně neslavnou. Když se opět začalo po Napoleonských válkách globálně oteplovat, zavládla pára, K. Marx sesmolil Kapitál a jeho přítel B. Engels polidštil opici prací, někoho chytrého napadlo dovézt do Evropy sazenice americké vinné révy. Bohužel s ní dovezl i dvě plísně a jednoho broučka. Nejdříve se objevila moučnatka, tedy Padlí révové (Oidium tuckeri). Nedlouho po této katastrofě se začaly na listech révy tvořit jakési olejové skvrny. Když jste list obrátili, byl zespoda bílý. Byla to další zavlečená plíseň, zvaná peronospora (Plasmopara viticola). To vše ovšem nebylo nic proti katastrofě třetí. Tou se stala malá muška, zvaná mšička révokaz (Phylloxera vastarix). Mšička má pohlavní a nepohlavní generaci. S tou první by bylo ještě jakés takés pořízení, protože sídlí na keři a volně poletuje. Bohužel ale nepohlavní generace tvoří tzv. hálky na listech a také na koříncích. Ucpává cestu živinám i vodě a réva usychá. Mšička se činila. Například v roce 1879 zničila na jihu Francie 500 tisíc hektarů vinic. Do Rakouského mocnářství dorazila v roce 1872 a k nám na Moravu v roce 1890. V Čechách naštěstí vymrzala. Vědci tehdy vyzkoušeli dvě cesty. Každá měla svoje pro i proti. První cestou bylo roubování evropské révy na révokazu odolnou podnož z americké révy. Druhou křížení evropských a amerických kultivarů. Samozřejmě zvítězila ta první. Ale i ta druhá měla svoje zastánce. V Americe zjistili, že kříženci s americkým druhem Vitis labrusca netrpí plísní révovou (tedy peronosporou), jsou odolná padlí a dokonce vzdorují révokazu. Vzniklo tedy mnoho kříženců mezi evropskou a americkou révou, jako například Isabella, Noah, Clinton, Herbemont, Othello a podobně. Jmenované odrůdy se nemusely stříkat, byly velice plodné, dávaly vína plná, některá i krásně barevná, ale naneštěstí s tzv. liščinou. V USA jim proto říkají Fox Grape. To je dosti intenzívní příchuť, na kterou si mnozí nezvykli a jiní ji milují. V Moschendorfu, poblíž již jmenovaného muzea, jsme ve vinařském domě, populárního rakouského herce Martina Wainek ochutnali krásné růžové víno, ovšem s jahodovou příchutí. Mimochodem, nynější majitel vinařské budovy a půvabného penzionu hrál vídeňského komisaře Kunze v proslulém rakouském seriálu. Ano, je to ten, kterému psisko jménem Rex pokaždé ukradlo svačinu. Nejdříve jsme našim chuťovým vjemům odmítali uvěřit. Na tekuté jahody jsme opravdu připravení nebyli. Po chvíli jsme se ale s tímto faktem smířili. Víno bylo lehké a pitelné. Navíc Martin nabídl klasické i šumivé. Takže, co řešit. Navíc se později ukázal jako vynikající průvodce.
Hybridy a vinařská inkvizece
Ovšem v rámci boje za záchranu především francouzského vinohradnictví byly amerikány francouzským vinařským inkvizitorům trnem v oku stejně, jako později Hitlerovi či našim soudruhům. Proto byly nebohé rostliny poměrně časně a téměř všude postaveny mimo zákon. Pěstovat se ovšem nepřestaly. Stačilo totiž zapíchnout do země odřezek vyzrálého réví a příroda se postarala o zbytek. Ale to už se blížila válka, kterou hybridy přežily ve zdraví. Ve válečných letech i po válce bylo vcelku jedno, co kdo pije. Hlavně, že v tom byl alkohol a bylo to laciné. Když se situace uklidnila, vlády se opět snažily amerikány z vinic vymýtit. Dokonce nabízely finanční pobídky, čili jaké si vinohradnické šrotovné. Bez úspěchu. V průběhu mnoha let navíc vznikla sorta vinařů, kterým se samoroďáky staly koníčkem i povoláním. Například už před válkou šlechtitel amatér Albert Seibel (1844-1936) dostal od přítele semenáček dvou amerických rév Rupestris x Lincecumii a jakési neznámé evropské révy. Tento paskvil se následně stal základem pro 200 semenáčků. Z nich onen pán vyšlechtil dalších 16 000 kříženců. Když úředníci zjišťovali v roce 1960 francouzskou vinařskou skutečnost, s hrůzou zjistili, že 128 tisíc ha je osázeno osvědčenými Siebelovými hybridy. Dodnes například slouží jako část suroviny, určené k výrobě Armagnaku. Mimochodem, vynikající současná interspecifická réva Hibernal není nic jiného, než kříženec odrůdy Seibel 7053 a Ryzlinku rýnského.
Víno a polodivoká prasata
Dalším, kdo spojil svoji existenci s přímo plodícími hybridy je majitel dalšího vinohradnického domu s vinicí v Eltendorfu, Matthias Mirth. Ten má krom již zmíněného také půvabný penzion s vynikající kuchyní a vinným sklepem, moderně v nerezu vybavený provoz na výrobu vína a malou uzenářskou výrobničku. Eltendorf se totiž může pochlubit nejen vínem značky Uhudler, ale také lesy, kde M. Mirth chová pod širým nebem zvláštní druh prasat. Člověk by odhadl, že jsou to naši divočáci. Nikoliv. Prý jsou to kříženci dvou pozapomenutých historických plemen. Maso a klobásy z nich, byly opravdu vynikající. V jeho penzionu nabídl dokonce celé „Uhudler Menu“, tvořené polévkou s vínem „Uhudler“, kančím s uhudlerovou omáčkou a deserty s uhudlerovou marmeládou. Opět nemělo chybu. M. Mirth sousedí v osadě Kellerviertel s J. Pfeiffrem. Vyrábí stejně jako soused hned několik druhů vín. Pro jistotu nabízí i osvědčenou Frankovku a Ryzlink vlašský. Jinak samý „Uhudler“: Bílý a růžový, šumivý, dále tzv. „Spritz“, tedy „Uhudler“ s minerálkou s obsahem alkoholu 5%, „Uhudler“ grappu dokonce i likér z přímo plodících hybridů.
Nekonečná válka s úředním šimlem
Boj úředního šimla s „amerikány“ byl relativně vyrovnaný. Úředník zakázal, sedlák si cestu našel. S příchodem zelených ideologií se situace kupodivu změnila a na americko-evropské křížence se alespoň v Rakousku usmálo štěstí. Všechno prý způsobil otec a syn Pfeiffrovi, kteří využili situace, když se Zelení dostali do rakouského parlamentu. Začali totiž spolu s dalšími vinaři lobovat. Za co? Za tzv. „amerikány“, které už v roce 1938, tedy krátce po obsazení Rakouska Hitlerem, zakázali a zákaz přetrval až do roku 1989. Zmínění tehdy zorganizovali Spolek přátel vín „Uhudler“, a využili situace, kdy se v politice prosadila zelená ideologie s heslem o tzv. „Udržitelném rozvoji“. Vinaři navázali na vlnu vzestupu a propagace bio-potravin, která byla a dosud je v Rakousku velice populární. S tím se svezla i vlna tzv. přírodně produkovaných vín, rozuměj „Uhudlerů“. Vše má ale svoje „Ale“! Aby moc nevyskakovali, vinaři získali povolení pěstovat tyto přímo plodící hybridy: Elvira, Delaware, Concord a Ripotella. Další odrůdy, jako je například Isabella, Othelo, Clinton nebo Noah, ač zhruba stejně staré a stejným způsobem vyšlechtěné a podobně chutnající, se do seznamu nedostaly. Proč? Nikdo neví a rozumem vysvětlit nedokáže. Co je však mnohem horší, pěstovat a víno z nich vyrábět v Jižním Burgenlandu mohou. Ovšem pouze do roku 2030. Následně musejí absolvovat kolečko byrokratických jednání a opět požádat úřady o prodloužení povolení. Jak to dopadne, kdo ví?! Díky tomu, že „Uhudlerem“ žije snad celý kraj a mnoha lidem, nejen vinařům, dává práci, snad mají „amerikány“ určitou šanci.
František I.
Aha, já to chápal, že jsou dva majitelé…..Jaká je výhoda toho scelování? Já mám u baráku i u chalupy více pozemků kolem domu, vše je oplocené a neřeším to. Ale je fakt, že se dle ÚP jedná o pozenmky stejného charakteru.
Ad oříšek: Honza ze Ž. si pamatuje problém obarvení mapy. Mayda to zkusila. Schumi má výsledek odpovídající oboru. Zde je řešení:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Probl%C3%A9m_%C4%8Dty%C5%99_barev
„Stačí čtyři barvy na obarvení libovolné politické mapy tak, aby žádné dva sousedící státy nebyly obarveny stejnou barvou?“
Jde o to, že když se pozemek zvětší, tak se stavba na pozemku vejde do povoleného limitu na zastavění pozemku.
To bych chápal, že buď ta scelené pozemky jsou oba stavebí, nebo by se před scelením usel sjednotit typ pzemků.
No, MaYdo, když jde současně o změnu druhu pozemku, některé KÚ jsou dost neochotné (třeba ten náš). Já bych to nejdřív konzultovala s příslušným KÚ.
[502] Pamatuje a uklepl se. Ty čtyři barvy jsou netriviální a dokazují se na počítači. Pět je jednoduchých.
já mám dojem, že v obou případech je to zahrada, ostatně KÚ by nebyl proti sloučení pozemků, ale zatrhli jim to na odboru územního plánu.
OT: https://brichacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=678825
Vůbec je zajímavé, že čím víc kdy momentální situace houstne, tím zde debata bývá malátnější, ba lethargičtější… A ovšem mimoběžnější (jakkoliv je aplikace problému čtyř barev v 493 zajímavá).
O něčem to asi vypovídá… Těžko říci, o čem nejvíc. O české budoucnosti?
— — — — — — —
Tohle stojí za přečtení také: https://echo24.cz/a/Sn48k/ortel-nad-madarskem
No, Zpátečníku, a što takoje „mimoběžná debata“?
S čím se debata míjí? A o čem to vypovídá? O čem by to mělo vypovídat podle Vašich očekávání?
509 — O čem to vypovídá, maYdo, je otázka, kterou si stále kladu. Neumím Vám odpovědět s určitostí, nejspíš ani přibližně. Že nejvíc o české budoucnosti, to je jen jedna z možností, které mne napadají. Ale myslím si, že takový Juncker, jakožto pragmatický europolitik, by dnes Šumaváka mohl číst s potěšením.
A abych vysvětloval, že se debata míjí s aktuálním vývojem (jakkoliv např. ta koncentrace pozemkového vlastnictví ovšem nutně nějaké konsekvence má a časem mít bude), to by byl polopatismus, který po mně jistě nežádáte. Raději půjdu dělat cosi užitečnějšího.
Aha, takže abych si to přeložila do srozumitelného jazyka, chcete říct, že debata se vede o praktických věcech a ty Vás nebaví, neb byste radši řešil problémy všehomíra.
„Raději půjdu dělat cosi užitečnějšího.“ – no, když sám shledáváte účast v táhle debatě neužitečnou, tak proč Vám tak leží na srdci její mimoběžnost a letargičnost?
„o čem to asi vypovídá“ to je úúúžasná otázka.
Například jsem kdysi slyšela v rozhlase nějakej intelektuální canc na tohle téma, když Roden dostal roli v Holywoodu, kde měl hrát nějakýho ruskýho mafiána.
Autor se zaobíral tématen, co si asi Američané o nás myslí, když dostává takovou roli a co to o nás vypovídá.
Já bych vás uklidnila, Zpátečníku, o žádnej temnej budoucnosti to nevypovídá, leda snad o tom, že lidi halt mají i jiný starosti, než co se děje v bruseli a že jsou jim jaksi i bližší.
A navíc tu není rpuť a Halladin, ti uměli diskusím dodat šťávu. O tom to asi hlavně a nejvíc vypovídá.
maYdo,
vzpomínám, jak měla být státním zaměstnancům nevyplacena 2,5 % mzdy v rámci úsporných opatření a bylo z toho drama. Plátci byli „označováni“ za plané teoretiky, zatímco příjemci řešili praktické problémy. Tím chci jen říct, že za praktický problém může kdekdo považovat kdeco. Souhlasím s Tebou, že lidé mají vlastní starosti, podle vlastní preferenční škály, psal jsem o tom v 300.
A věta: “Raději půjdu dělat cosi užitečnějšího.” je projevem mimořádné povýšené nadutosti. Zvykl jsem si během let.
Dictum est!
508 – dovolím si pronést svůj názor. Ač nemám čas a proto bude hodně zkratkovitý.
Proč? Protože se tu všichni už dlouho známe a víme, že máme každý své ukotvené názory. Tak diskuze ztrácí smysl – své jsme už dávno řekli (jako Zeman k 21.8.), názor nezměníme, tak proč se hádat?
Např. o mně se ví, že jsem volič ODS. Se skřípěním, se zaťatými zuby, ale zatím jsem opravdu neobjevila jiný politický subjekt, který by mou volbu změnil. To ví i PeS, stejně jako vím já, že pro něj je ODS to, co červený hadr pro býka. A oba si za svým stojíme. Žádná diskuze to nezmění. Takže proč a hlavně o čem diskutovat?
Občas se rozvine diskuze kolem EU a běsnění „na západě“. Ale i tam se většinou shodneme. A kde není k diskuzi vhodný oponent, diskuze není.
To je tak narychlo můj názor.
BTW: Zpátečníku, k tomu Maďarsku jsem kdesi četla seznam a hlasování zástupců ČR. Zajímavé. Pro mne kladně hodnoceno, že zástupci ODS hlasovali proti. 🙂 Nicméně znepokojivé, že proti hlasovali i všichni zástupci KSČm. To mne nabádá k ostražitosti.
515 Dano, to je v pořádku. Máme demokracii. Proč bys svobodně nevolila ODS? Nikdo není dokonalý.
No jo, no… Tak holt utrpěli vítězství… 5 : 0 … Ale dalo to zabrat… Proč všichni hledaj za jednoduchejma otázkama hluboký složitosti, to nepochopím… No, já jsem se soustředil na ten ráno probíraný zákon zachování energie v mnoha jeho variantách – a ten nelíčený úžas nad pochopením, že se vlastně jedná o ZZE byl někdy až dojemný…
Ta volba ODS má alespoň jednu výhodu… Člověk se může spolehnout, že udělají pravý opak toho, co slibujou… Je to také fakticky zákonitost… Empirická (jako jsou i zákony fyzikální). Tedy zákon ve smyslu, že zatím nebyla pozorována výjimka…
516 Dano
to jsou prostě paradoxy. Stejná akce coby výsledek krajně odlišných předpokladů.
Je to asi jako bys adorovala Uhla, že byl proti komoušům. On je totiž kritizoval zleva 🙂
Dva Rusové podezřelí z útoku na Skripala a jeho dceru tvrdí, že ve městě byli jen jako turisté, jeli se prý podívat na místní katedrálu…
Poprvé přijeli prohlédnout si jízdní řád. Podruhé se zdrželi krátce, protože pršelo…
Jízdní řád není na internetu ani v informacích na nádraží odkud jeli, že. A co dělali Británii, jaký byl účel jejich cesty, jaké pamětihodnosti navštívili, muzea, galerie…
Třeba mít dostatečně silný motiv jet z Londýna do Salisbury prohlédnout si katedrálu. Na prohlídku nedaleké Stonehenge, to je vhodné zahrnout do výletu, je třeba se objednat. Ne, že katedrála v Salisbury by nestála za prohlídku, mám v plánu. Jenže ti dva než na prohlídku katedrály by pasovali do Pulpfiction.
Mně se jeví, že lžou všichni.
Volové, tady je 29 nad nulou ve stínu. V baráku mám samozřejmě míň, ale venku je rozdělaná práce, tak se chodím ochlazovat. A kromě sledování radaru a deště (snad) mám otevřenou i Šumavákovu stránku.
Dana má pravdu, ponorková nemoc. Všichni se až příliš podrobně známe. Přesto budu raději tady, než s blbci vůkol. Kdysi kdosi přirovnal tento web k hospodě. Češi chápou „hospodu“ jinak než jiné národy.
521 – Schumi, všichni? Ty taky? Generalizace je zhoubná.
519 PeSi, už toho moc nenadělají. Velká privatizace skončila, velcí investoři z toho podniku odešli, naivním zoufalcům, kteří zůstali to ještě nedocvaklo. To už je lisování z matoliny.
521 Martine, použil jsem zkratku předpokládav, že informovanými bude pochopena, nepomysliv na možný výskyt formálního logika usuzujícího z neúplného výroku. Proto upřesňuju: Že lžou všechny strany toho případu.
Rodiče žactva pro zájezd do Anglie zatrhli Londýn jakožto rizikový, a jako místo bezpečného pobytu vybrali Salisbury. „To bys nevymyslel.“
522 Martine nezoufej. Zdejší dnešní chcaní máš zítra taky.
[519] Ani na tuhle jistotu bych se raději nespoléhal.
[522] Tady krásně prší.
524 Schumacher
eeh, no a proč myslíš, že to svěřili panu prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.?
Moraváci jsou totiž mistři druháků. To je jediné vysvětlení, že Šimon klein si tamnější víno pochvaluje.Musel to být bájný prvák a navíc dobrý. A z toho rodinu ani kroužky nezafinancuješ.
[523] Klasický Krétský paradox. Ještě že ne kreténský.
528 HzŽ
🙂 🙂 🙂
/521) Co takhle jednou připustit, že třeba ti týpci opravdu nemají s případem Skripal nic společného.Hned jak se objevili, napadlo mě, že Scotland Yard slídil 11000 hodin v záznamech kamer, až našel dva Rusy, kteří byli v daný čas na daném místě a tak je spojil s událostí. Vyslechla jsem celý rozhovor na RT a mám dojem, že jde o dva podvodníčky, kteří kšeftují s doplňky stravy pro fitka oficiálně a kdoví s čím neoficiálně. Zcela jistě nebyli v UK na otočku jen kvůli věži a hodinám v Salisbury, ale o jejich vyslání tajnými službami dost pochybuji. Jsou vystrašení, byznis v háji a jde jim o život, protože teď už nepochybně mají s ruskými tajnými službami co do činění.
531 Ano, pro pražáky je všechno dobrý, nejen víno.
532 hrozný úpadek. Když už se ani lháři nedá věřit, že lže…
HzŽ: Krétský není daleko od kreténského:
Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: „Kréťané jsou vždycky lháři, zlé šelmy, břicha líná.“ (List Titovi, I, 12–13.)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Paradox_lh%C3%A1%C5%99e
I když původ slova je patrně z francouzštiny:
https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/kreta-a-kreten
kretén „blbec“, kreténský kreténismus
Z fr. crétin, což je původem nář. pokračování (Savojsko a jiné alpské oblasti) starofrancouzského crestien „křesťan“ (fr. chrétien) z lat. christianus. Názory na významový posun se poněkud liší, ale nejspíš šlo nejprve o eufemistické označení slabomyslných („nemocný, chudák“ = „křesťan, člověk“), které pak bylo negativně přehodnoceno.
https://www.reddit.com/r/AskHistorians/comments/1pa4vm/what_is_the_origin_of_the_word_cretin_whats_the/
Originated from the ancient girondine dialect ‚crestin‘, modern French ‚chrétien‘, meaning, as said by others before, a christian, but in a pejorative way. A simple and innocent person (Gerin) of low stature and poor intellect, said to be found generally in the western alps, affected by cretinism, an illness causing thyroidal problems due to lack of iodine.
No cretese origin is known, however some say (Littré), the word originated from the German ‚Kriedling‘ from ‚Kriede‘ (chalk) because of their pale skin.
533 Ano. Prakticky z téhož důvodu jsme vynechali Salisbury, třebaže katedrála stojí za návštěvu. Manželka měla obavu, no to já taky, že bych nevydržel a kromě pamětihodností bych se pustil po stopách zločinu, prověřit časový plán a pořídit dokumentaci. No a protože jsme nechtěli aby tohle byla poslední návštěva ostrovní říše, místo toho jsme po námořním muzeu v Portsmouthu, kde jsme stihli hms Victory (Warrior máme na přístě), pokračovali využít příznivého počasí a zaplavali si v Brightonu.
[535] Daleko to není, ale češtin přece jen rozlišuje.
Tady mělo pršet podle předpovědi od čtyř a zatím nic…. Sice to vypadá na spadnutí, ale to už vypadá aspoň hodinu. Les je vyschlej na troud.
Přesto jsme našly jednoho klouzka, cestou domů ve vsi jednoho žampiona a u sousedů pod borovicemi dva další klouzky.
(533) Třeba ne. Třeba jo. Věc už je tak zapletena a přeplavena verzemi, že je možné i nemožné vše. IMHO úmyslně. Dtto MH17.
538 maYda
Chce to vláhu. Já na chalupě taky nejraději čůral venku. Sice modřín, ne borovice jako u Tvých sousedů,, ale …. ať Ti klouzkové chutnaj 🙂
540 skimici jako kluk jsem se vyčůral na trávník. V oblouku spálená tráva. Pak se vzpamatovala a nabrala tmavozelenou barvu. To vydrželo několik let a rostly tam houby, špička travní.
541 Schumi – na trávník se nečůrá! Copak jseš nějaká fena?
Na strom se čůrá!
Skimici, snad se nedomníváš, že sousedi, pražský chalupáři, čůrají venku, když mají v chalupě splachovací hajzlík. 😀
Navíc místo, kde rostly, není zrovna moc k tomu úkonu vhodné, není tam dostatek soukromí.
Na chaloupce se ráno vypravuju s lopatkou do lesa. Obrejpu mech do čtverce, odklopím, odložím si, zaklopím. A mech zvlhčený ranní rosou, to nemá chybu. Dokonalé eko-bio. Akorát nutná obezřetnost abych si nezadřel mravence, proto ne v blízkosti mraveniště. Terrain je však rozlehlý, spotřebovat ho nelze. No a do příštího roku…
Místní tam chodějí na masáky.
Na MASÁKY !!!! 🙂 🙂 🙂
maYdo, proto byla jedna z holek u nás v partě extrémně populární. Uměla totiž čůrat ve stoje na strom.
Později jsem zjistii, že má i jiné kvality ale v té době to byla naše nejoblíbenější princezna!
Tam, co byly ty klouzky, žádnej strom není. Ty jsou až kousek dál. viditelné z oken domu a ze silnice. Na tom místě by mohl čůrat leda exhibicionista, co chce ukázat domácí paní, že je dobře vybaven
Dnes, když chce ženská čůrat ve stoje, to není žádný umění, feministky, co chtějí v rámci rovnosti čůrat u pisoáru, na to mají takový udělátko, říkají tomu čůrokap.
Mimochodem, pánové, vy jste nikdy nepoložili otázku, čím je asi hnojená zelenina ze zahrádky? 😀
543 maYdo, pro to je třeba mít romantické porozumění.
Rozednívá se, prostata Tě vyžene ven, Ty tam stojíš a kropíš probouzející se vonící svět, který nenahradí žádná záchodová vůně, z lesa za tebou tíká probouzející se ptactvo, koukáš na řeku nad níž se vznáší mlžný opar, na větvičky březoví s pavoukem křižákem v čerstvě upletené síti třpytící se drahokamy rosy. Ty tam stojíš a opájíš se tou pochcávanou krásou. Pak zas zalezeš do prohřátého pelíšku chrupat až Tě probudí sluníčko a vůně čerstvého kafe…
To je poezie, kterou splachovací záchod zhýčkaného pražského chalupáře nahradit nemůže.
542 skimici, byl jsem malej a zvědavej co to udělá. Pěkně do půlkruhu.
Schumi
hlavně zas nenachcat do mraveniště. ČT24 pak celý den prudí.