Traktát o výrech z Burgenlandu

Publikováno | Autor:

O rakouském Burgenlandu říká známý slovinský televizní komentátor, Drago Bulc, že je země slunce, neboť tu prý svítí celých 300 dní v roce. Jak už to tak bývá, z třídenní návštěvy svítilo pouze jeden den. Ale i ten stál za to. Při naší cestě za jedním unikátním vínem jsme navštívili Südburgenland, tedy jižní část tohoto vinařského kraje. Do poslední chvíle jsme ovšem nevěřili, že jedeme za vínem. Krajina spíše připomínala naši Vysočinu. Vinice jsme totiž jaksi do poslední chvíle neviděli. Snad jen několik vinařských tratí s podezřelou výsadbou. Nakonec jsme skutečně narazili na drobné vinice, ale nic, co by připomínalo Weinviertel v Dolním Rakousku nebo alespoň Velké Bílovice či Pálavu. Ještě větší údiv vzbudila druhová skladba vinohradů. Pravda, pěstovali tu z červených odrůd hlavně Frankovku a z bílých Vlašský ryzlink. Ale především převládaly tzv. amerikány, nověji a nejspíše i genderově správně, přímoplodící hybridy, rezistenty či interspecifické révy, jak se jim v současnosti říká. Tedy kultivary, které se u nás donedávna nesměly množit, ani ve velkém pěstovat. A už vůbec ne z nich vyrábět víno na prodej. Ale tady to evidentně šlo a dosud jde. Někteří vinaři v Jižním Burgenlandu na víně z amerických hybridů navíc založili živnost. Dali mu i přiléhavý název „Uhudler“. Velmi volně přeloženo, Uhudler je člověk, který po nemístné konzumaci zmíněného vína ráno civí jako výr. A výr se německy řekne „der Uhu“.

Tři centra výroby

Víno z přímo plodících hybridů, tedy „Uhudler“ se v Jižním Burgenlandu za relativně krátkou dobu existence stalo pojmem. A nejenom víno. Na snídaňovém baru nesmí v žádném zdejším hotelu či pensionu chybět marmeláda ze jmenovaných hroznů a v rodinném podniku manželů Hirmannových z něho dokonce dělají speciální ocet. Zdejší víno v rakouské síti supermarketů samozřejmě nenajdete. Abyste ho ochutnali, musíte přijet do okolí města Güssing. Najdete tu zhruba tři větší centra výroby tohoto moku. Moschendorf , kde je půvabné Weinmuseum čili Museum vína, dále kopec plný historických vinařských budov s názvem Kellerviertel Heiligebrun a za třetí nejnovější středisko výroby, Kellerviertel Eltendorf.

„Ještě před rokem 1989 jsme tu neměli ani vodovod, silnice či kanalizaci! Abychom tu měli alespoň elektrickou energii, tak jsme se s ostatními vinaři složili na benzínový agregát,“ popisuje začátky starosta vinařské osady Kellerviertel u Eltendorfu, Josef Pfeiffer. Osadu vlastně tvoří jediná ulice s názvem Uhudlerviertel, do které ústí skupina relativně nově vybudovaných vinařských domů s přilehlými vinicemi. Každý tu vyrábí téměř výhradně víno „Uhudler“. Proto také někteří označují svůj podnik jako „Uhudlerei“.  Na rozdíl od například Jižní Moravy tu však chybí klasické sklepy. Pod pojmem vinařský dům zde najdete do svahu částečně zahloubené stavení, povětšinou se dvěma prostorami. V té první majitel vyrábí, lahvuje a následně prodává víno a v té druhé mu víno kvasí a dozrává. Zdejší vinice nejsou velké. Například J. Pfeiffer tu obhospodařuje jeden hektar a patří mezi největší vinaře. Víno rovnou ve svém vinařském domě zpracovává i prodává. Pěstuje tu přímo plodící hybridy Ripatella, Elvira, Delaware a Concord. Na ukázku pro návštěvníky má i další americké odrůdy Noah, Isabella a další. Révy jsou resistentní, netrpí nemocemi, a proto majitel nemusí používat postřiky. Snad pouze Concord je citlivější na peronosporu v době kvetení. Proto vyžaduje postřik před květem, kdy prašníky a pestík kryje jakási rostlinná tobolka, kterou plíseň ráda napadá, a později květ s čerstvě se vyvíjejícími malými bobulkami. Ten je také na plíseň citlivý. U nás, v Čechách i na Moravě, se vinice běžně stříká až osmkrát za sezonu. Běžná sklizeň z přímo plodících hybridů činí zhruba  5-6 tun z hektaru. Protože se ale jedná o okrajový vinohradnický region, občas vinice trpí mrazy. Loni jim například zničily 80 % úrody. Podle odrůdy osciluje u bílých kultivarů barva vína od světle slámové po světle žlutou a u modrých od růžové až po světle červenou. Červená vína tu totiž nenechávají ležet dlouho na slupkách, a to právě kvůli specifické příchuti jednotlivých hybridů. I proto jsou tato vína méně barevná.

 Dalším místem, proslaveným právě tímto typem vína, je již zmíněná osada Heiligenbrunn. Jedná se spíše o skanzen. Místní vinařské domy jsou mnohem starší, je jich mnohem víc a mnohé z nich se pyšní historickými doškovými střechami. Vinice následně doplňují scenérii. Díky nim také celá víska žije a evidentně se v dobrém rozvíjí. Někteří tu dokonce mají i vinný šenk. Už od časů panovnice Marie-Terezie, která po dobu několika dní po sklizni odpustila vinařům daně, aby mohli prodat starou úrodu, tu využívají určitou moderní modifikaci. Ti, co vyrábějí víno z vlastních zdrojů, ho mohou i bez poplatků tzv. šenkovat. Ovšem k vínu nesmějí podávat teplá jídla. Takže se návštěvník musí spokojit s nářezy klobás, salámů, uzeného masa, různými saláty a pečivem. No, člověk se přemůže.

Z rezistentů „Uhudler“

U na Moravě či na Slovensku se křížencům amerických rév s evropskou dodnes říká „samoroďák“. Historii mají jmenovaní kříženci poměrně neslavnou. Když se opět začalo po Napoleonských válkách globálně oteplovat, zavládla pára, K. Marx sesmolil Kapitál a jeho přítel B. Engels polidštil opici prací, někoho chytrého napadlo dovézt do Evropy sazenice americké vinné révy. Bohužel s ní dovezl i dvě plísně a jednoho broučka. Nejdříve se objevila moučnatka, tedy Padlí révové (Oidium tuckeri). Nedlouho po této katastrofě se začaly na listech révy tvořit jakési olejové skvrny. Když jste list obrátili, byl zespoda bílý. Byla to další zavlečená plíseň, zvaná peronospora (Plasmopara viticola). To vše ovšem nebylo nic proti katastrofě třetí. Tou se stala malá muška, zvaná mšička révokaz (Phylloxera vastarix). Mšička má pohlavní a nepohlavní generaci. S tou první by bylo ještě jakés takés pořízení, protože sídlí na keři a volně poletuje. Bohužel ale nepohlavní generace tvoří tzv. hálky na listech a také na koříncích. Ucpává cestu živinám i vodě a réva usychá. Mšička se činila. Například v roce 1879 zničila na jihu Francie 500 tisíc hektarů vinic. Do Rakouského mocnářství dorazila v roce 1872 a k nám na Moravu v roce 1890. V Čechách naštěstí vymrzala. Vědci tehdy vyzkoušeli dvě cesty. Každá měla svoje pro i proti. První cestou bylo roubování evropské révy na révokazu odolnou podnož z americké révy. Druhou křížení evropských a amerických kultivarů. Samozřejmě zvítězila ta první. Ale i ta druhá měla svoje zastánce. V Americe zjistili, že kříženci s americkým druhem Vitis labrusca netrpí plísní révovou (tedy peronosporou), jsou odolná padlí a dokonce vzdorují révokazu. Vzniklo tedy mnoho kříženců mezi evropskou a americkou révou, jako například Isabella, Noah, Clinton, Herbemont, Othello a podobně.  Jmenované odrůdy se nemusely stříkat, byly velice plodné, dávaly vína plná, některá i krásně barevná, ale naneštěstí s tzv. liščinou. V USA jim proto říkají Fox Grape. To je dosti intenzívní příchuť, na kterou si mnozí nezvykli a jiní ji milují. V Moschendorfu, poblíž již jmenovaného muzea, jsme ve vinařském domě, populárního rakouského herce Martina Wainek ochutnali krásné růžové víno, ovšem s jahodovou příchutí. Mimochodem, nynější majitel vinařské budovy a půvabného penzionu hrál vídeňského komisaře Kunze v proslulém rakouském seriálu. Ano, je to ten, kterému psisko jménem Rex pokaždé ukradlo svačinu. Nejdříve jsme našim chuťovým vjemům odmítali uvěřit. Na tekuté jahody jsme opravdu připravení nebyli. Po chvíli jsme se ale s tímto faktem smířili. Víno bylo lehké a pitelné. Navíc Martin nabídl klasické i šumivé. Takže, co řešit. Navíc se později ukázal jako vynikající průvodce.

 

Hybridy a vinařská inkvizece

Ovšem v rámci boje za záchranu především francouzského vinohradnictví byly amerikány francouzským vinařským inkvizitorům trnem v oku stejně, jako později Hitlerovi či našim soudruhům. Proto byly nebohé rostliny poměrně časně a téměř všude postaveny mimo zákon. Pěstovat se ovšem nepřestaly. Stačilo totiž zapíchnout do země odřezek vyzrálého réví a příroda se postarala o zbytek. Ale to už se blížila válka, kterou hybridy přežily ve zdraví. Ve válečných letech i po válce bylo vcelku jedno, co kdo pije. Hlavně, že v tom byl alkohol a bylo to laciné. Když se situace uklidnila, vlády se opět snažily amerikány z vinic vymýtit. Dokonce nabízely finanční pobídky, čili jaké si vinohradnické šrotovné. Bez úspěchu. V průběhu mnoha let navíc vznikla sorta vinařů, kterým se samoroďáky staly koníčkem i povoláním. Například už před válkou šlechtitel amatér Albert Seibel (1844-1936) dostal od přítele semenáček dvou amerických rév Rupestris x Lincecumii a jakési neznámé evropské révy. Tento paskvil se následně stal základem pro 200 semenáčků. Z nich onen pán vyšlechtil dalších 16 000 kříženců. Když úředníci zjišťovali v roce 1960 francouzskou vinařskou skutečnost, s hrůzou zjistili, že 128 tisíc ha je osázeno osvědčenými Siebelovými hybridy. Dodnes například slouží jako část suroviny, určené k výrobě Armagnaku. Mimochodem, vynikající současná interspecifická réva Hibernal není nic jiného, než kříženec odrůdy Seibel 7053 a Ryzlinku rýnského.

Víno a polodivoká prasata

Dalším, kdo spojil svoji existenci s přímo plodícími hybridy je majitel dalšího vinohradnického domu s vinicí v Eltendorfu, Matthias Mirth. Ten má krom již zmíněného také půvabný penzion s vynikající kuchyní a vinným sklepem, moderně v nerezu vybavený provoz na výrobu vína a malou uzenářskou výrobničku.  Eltendorf se totiž může pochlubit nejen vínem značky Uhudler, ale také lesy, kde M. Mirth chová pod širým nebem zvláštní druh prasat. Člověk by odhadl, že jsou to naši divočáci. Nikoliv. Prý jsou to kříženci dvou pozapomenutých historických plemen. Maso a klobásy z nich, byly opravdu vynikající. V jeho penzionu nabídl dokonce celé „Uhudler Menu“, tvořené polévkou s vínem „Uhudler“, kančím s uhudlerovou omáčkou a deserty s uhudlerovou marmeládou. Opět nemělo chybu. M. Mirth sousedí v osadě Kellerviertel s J. Pfeiffrem. Vyrábí stejně jako soused hned několik druhů vín. Pro jistotu nabízí i osvědčenou Frankovku a Ryzlink vlašský. Jinak samý „Uhudler“: Bílý a růžový, šumivý, dále tzv. „Spritz“, tedy „Uhudler“ s minerálkou s obsahem alkoholu 5%, „Uhudler“ grappu dokonce i likér z přímo plodících hybridů. 

Nekonečná válka s úředním šimlem

Boj úředního šimla s „amerikány“ byl relativně vyrovnaný. Úředník zakázal, sedlák si cestu našel. S příchodem zelených ideologií se situace kupodivu změnila a na americko-evropské křížence se alespoň v Rakousku usmálo štěstí. Všechno prý způsobil otec a syn Pfeiffrovi, kteří využili situace, když se Zelení dostali do rakouského parlamentu. Začali totiž spolu s dalšími vinaři lobovat. Za co? Za tzv. „amerikány“, které už v roce 1938, tedy krátce po obsazení Rakouska Hitlerem, zakázali a zákaz přetrval až do roku 1989. Zmínění tehdy zorganizovali Spolek přátel vín „Uhudler“, a využili situace, kdy se v politice prosadila zelená ideologie s heslem o tzv. „Udržitelném rozvoji“. Vinaři navázali na vlnu vzestupu a propagace bio-potravin, která byla a dosud je v Rakousku velice populární.  S tím se svezla i vlna tzv. přírodně produkovaných vín, rozuměj „Uhudlerů“.  Vše má ale svoje „Ale“! Aby moc nevyskakovali, vinaři získali povolení pěstovat tyto přímo plodící hybridy: Elvira, Delaware, Concord a Ripotella. Další odrůdy, jako je například Isabella, Othelo, Clinton nebo Noah, ač zhruba stejně staré a stejným způsobem vyšlechtěné a podobně chutnající, se do seznamu nedostaly. Proč? Nikdo neví a rozumem vysvětlit nedokáže. Co je však mnohem horší, pěstovat a víno z nich vyrábět v Jižním Burgenlandu mohou. Ovšem pouze do roku 2030. Následně musejí absolvovat kolečko byrokratických jednání a opět požádat úřady o prodloužení povolení. Jak to dopadne, kdo ví?! Díky tomu, že „Uhudlerem“ žije snad celý kraj a mnoha lidem, nejen vinařům, dává práci, snad mají „amerikány“ určitou šanci.  

František I.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 296 komentářů u „Traktát o výrech z Burgenlandu“

  1. 547 maYdo, záleží z jaké. Masáky sbíráme o kus dál.

  2. 550 no skimici… přece nepoškodím centrum svého ekonomického výzkumu, základ pro své polemiky s Modrým. To je jako by se fyzik v Cernu vychcal do urychlovače.

  3. Schumi
    a zkusil to vlastně z nich někdo? Vídíš jaký máš dar! Při hledání NOVÉ FYZIKY jdou zabedněnci cestou zvyšování energií. Přitom by možná stačilo se jenom trochu zamyslet a … eh … konat jinak než ostatní 🙂

  4. „Rozednívá se, prostata Tě vyžene ven…“ Mně teda určitě ne, schumi 😀 😀 😀

  5. Tak, přátelé, dnes mám slavnostní den. Dnes jsem s nevl. synovečkem (ségra se vdala do Říma) ukončil dědické řízení, přesně rok poté, co jsme ho s našimi a italskými byrokraty začali. Ještě než zemřela, jsem jí slíbil, že mu pomohu. Byl to opravdu blbý slib.
    Ve středu jsem snad s úspěchem zakončil převod pozemku pod chatkou z lesního na stavební pozemek. Začal jsem vloni v říjnu, když jsem zjistil, že chatka, která na místě stojí 80 let a my jí vlastníme více než 55 let, prostě de jure neexistuje. A to platíme nájem a finančák.
    Takže, co je to geodet setsakra vím, i kolik stojí nejen on, ale i další zlotřilci a šibalové.

    Mimochodem, letos jsem měl rekordní úrodu vína. Doufám, že udělám cca 130 litrů. Hrozny Zweigeltu vážily kolem půl kg. a cukernatost kolem 20. Takže krásné selské víno. Snad ani nebudu doslazovat. Od pondělka je mám na slupkách, takže jdu lisovat. Svět je někdy krásné místo. Ještě by mohl chcípnout Babiš…..

  7. 556 Schumi
    nemusí házet flintu do žita. Když se tomu bude trochu věnovat, může jí poránu vyhnat majitel prostaty 🙂

  8. Kdybych se tomu chtěla věnovat, tak se nechám přečít na chlapa, to dnes není problém. A ještě bych se rázem stala příslušnicí protežované menšiny.

    Ale já patřím k těm staromilcům, co jsou spokojení tak, jak jsou. I když přícházím oradosti pánského močení v přírodě.

  9. A věnovat se asi půjdu kamnům. Venku klesla teplota na necelých 17 a v baráku tepleji není.

  12. On existuje!
    Dnes vpodvečer jsem prošel do metra kolem J.Ž.Nevím. Rozdával tam letáky. Mně ho ani nenabídnul, protože není schopen zvládnut vystupující a nastupíjící najednou.

  14. 558 maYdo, ber to tak, že někdo musí uvařit to kafe…

  15. To Mayda: ne že bych byl odborník, ale prostatu vám prostě neimplantuji. 😉 (zase tam nedokážu dostat dlouhé „i“)

  16. Nóó, to teda nevím, jetsli není diskriminace… Jak k tomu ženský přijdou, že je příroda ošidila o prostatu a nikdo s tím nic neudělá?

  17. Že by evropský soud pro lidská práva? 🙂

  19. ad 553 – tak to Schumachera nějací odbedněnci s neortodoxními metodami hledání nové fyziky předběhli skoro o čtvrt století. Tehdá sice do urychlovače nenachcali, jenom do něj vložili dvě pivní láhve 😛

  20. (542) Každý správný kočí na své kolo močí! 😛
    (559) Rodinný činžák má setrvačnost. Venku 19, větračka pootevřená na škvíru, uvnitř 25,5.

  21. Nemusí být činžák. U nás venku 22, doma 24.
    Jinak bych připodotkl, že se asi blíží nějaký průser. Byl jsem poklábosit s šéfem našeho dopravce a ten si stěžoval, že ropáci jsou silně nervózní a chtěli by platby nejlépe 14 dní dopředu. Přičemž ropáci jsou jako kanárek v dole.

  22. Tím příšerném je Široké. Znovu opakuji. O tom, že Asad použije chem. zbraně je v USA atd. rozhodnuto. A zašli už příliš daleko, v podstatě nemají kam couvnout. Podstatné je, co při kuchteni dohodli Rusové a Číňani. Bude to průser.

  23. Zase se omlouvám. Automatika si dělá co chce. Holt umělá inteligence. 🙂

  24. znám paní, která udivuje návštěvy mj. tím, že má na zahradě v trávníku tmavě zelená srdce. Dosahuje toho tak, že tam chodí čůrat a při tom vytváří obrazce.
    Lopatka: Kdysi jsem měl v práci kolegyni,majitelku maringotky v lesích u Nymburka. Maringotka
    byla po nápravy zapadlá v zemi a díky přístavbám ( které ji prodlužovaly) připomínala menší kravín. Každý měsíc byla vytyčena výseč, ve které se konala v lese potřeba. Princip byl v tom, že během jednoho roku byl les kolem maringotky rovnoměrně pohnojen v okruhu 360 stupňů.Pro potřebné byla u dveří lopatka, rolička papíru a nad ní připíchnutý jednoduchý plánek, kam zajít. Léta to tak fungovalo bez problémů.

  27. 572 Vlasto, jsem zvědavý, kdo z vlivných politiků vážně prohlásí, že Rusko proti USA použilo hurikán jako klimatickou zbraň.

  29. Si to, jako danovi poplatnici, muzeme Schumi dovolit… Ne?

    Stat jako firmu…

  30. Diskuze o h… Kdo vůbec tuší, co znamená hnojit pole? 🙂

  31. Jo aha, stahovač králíků…. Už mu někdo vysvětlil, že nekandiduje tentokrát proti zemanovi?

  33. Skimici,
    Já si moravská vína neporizuji jako pražák (ostatně to tam ani o mne nevědí, odkud jsem), ale mám je od skorozetě, který je pro ně někdo jako zpovednik….
    A takové si nikdo nerozhazi….
    Ty druhaky, které dobře znáte, ty nabízejí hlavně erarnim „sympaťákum“……

  34. 583 Šimon klein dobré ráno 🙂
    Moc rád Vás škádlím. Na moravské víno startujete spolehlivě 🙂
    Já jsem strávil vojnu na jednom kopci, mezi Znojmem a Mikulovem, nejbližší vesnice a nádraží asi 7 km, zato v tom kopci asi 40-50 vinných sklípků, takže vím, že dokáží pěstovat VÍNO (játrům jsem za ten rok naložil i do zásoby) a vím co by prodali starýmu skimicovi. Z něčeho musejí žít 🙂

    Ale mi to prostě nedá 🙂

    582 Matzurko
    kvůli takovým (nemám po ránu slušný výraz) jako je autor článku si vždycky zoufám, že je těch amíků v Německu MÁLO! A měli by tam být viditelněji. Třeba MP v Bundestagu, jakož i v Europarlamentech, Strasbourg i Brusel a hlavně v EU komisi, aby si uvědomili, že žvanit si můžou co chtěj, ale na věci by neměli sahat. Neuvěřitelný jak to ožilo. A to neuplynulo ani osmdesát let.
    HNUS!

  35. Dobré ráno. K diskuzi: Téměř vše bylo řečeno. Někdy dojdeme k poznání že „všechno je jinak“. Proto nemá smysl investovat do diskuze když se naše myšlenky stanou mainstreamem.
    Procházím si tweety Evropské komise. Pod nimi jsou komentáře, které bych psal já. Akorát od lidí z Polska, Španělska, v podstatě celé Evropy. Bruselu se daří sjednocovat Evropu v nechuti k centru. Zatím neposílili cenzuru, je to jako číst si Dikobrazy a Rudé právo z roku 1968. Všichni včetně komunistů nenáviděli úředního šimla, dělali si legraci z papalášů, ale někteří doufali, že to půjde opravit. Uvidíme, kam se to posune při dalších volbách do EU parlamentu. Možná odeberou parlamentu pravomoci na úkor komise, protože tam nebudou zvolení ti správní.

  36. 584 – skimici,
    Já to tak vážně neberu, nevím, zda znáte povidky Š+G (kdyz už jste vzdelanostne zanedbany se Švejkem), ale já rád a se zajmem pozoruji v případě nekterych vasich dotazů, jak by asi vypadala v reálu evangelizace povidkoveho strýce Jóna…..
    A na vína mám jiné diskutery….ale oceňuji vaší mlsnou …jazyk.

  37. Na cele veci s moravskymi viny mě spíše fascinoval ten propastny rozdil mezi tim, co jsme pivali jako „sumavsky zajezd“ a tim, cim mě zasobuje zeť – a to vse ve stejné vesnici …..takže potvrzuji vaše „že z neceho musí byt živí“.

  40. 586 Šimon klein
    co se týče Š+G, i tady jsem zanedbán. Máte pravdu. Pár skečů znám, protože tomu prostě nelze utéct. Třeba něco s lanovkou a žemlí. Už si to nepamatuji. Měli jsme na SŠ učitelku, co se jí to líbilo.

    Ad Jón – nevím, ale rád se dozvím …

  41. 589 Matzurko
    Hephzibah, Hephzibah, to byla nějaká židovská královna či co, Sionu tak taky říkali v Gruzii je samozřejmě velká diaspora – ale stále nechápu – čerstvý vítr od židů z Kavkazu? Přílišné naděje?

  42. Aha, tak ona je to americká džordža.
    Mělo by to tedy být New Hephzibah, ne? 🙂
    Maj všechno nový …

  43. Blbý je, že ani nemůžou mít Old Town či Old City.
    Protože je to vlastně všechno New Town.
    Šlo by to rozlišit – New Town a Very New Town.

  44. skimici,
    snad jedna z manželek krále Davida 🙂 ?

    Ale to je jedno, zaujaly mne odstavce:
    „Although paddling is seen as a controversial policy that has not been used widely in schools for years, it is legal in Georgia and 19 other states.
    Parents who opt out of the paddling must agree to up to five days of suspension as punishment for their children. GSIC is the only school in the Augusta area that will start paddling students who are misbehaving this year.“

    Stručně česky – ve 20ti státech je výprask legální, i když dlouho neprováděn. Rodiče, kteří výprask dítka odmítnou, musí přijmout jeho pětidenníé vyloučení z výuky.

    Jojo, mít vlastního prevíta na krku pět dní, to už je záhul – přitom do 13ti nesmí být ponechán bez dozoru… takže to bude bolet finančně.

  46. (588) Podle některých marxista (tak trochu, snad to někdy a někde řekl). Ale zkušenost s tím, že zemi obsadí cizí a rychle přečíslí místní obyvatele, tu má a dost tvrdou.
    (595) Pakárna.

  48. Ad 589: pokud jsou rodiče tak neschopní a neumí vychovávat své děti, tak ano. Patří to rodičům. A děti? Ty bych školou netrápil. Obzvláště ne takovou, kde mají ve školním řádu mlácení dětí.

  49. Pro neznalé: Fyzické tresty ve škole zakázal Masaryk. Někdy a někde byly používané až do osmdesátých let minulého století. Vždy ovšem s vědomím mimořádnosti a mimo pravidla školního řádu. Navíc pokud jsou fyzické tresty pro dospělé zakázány, k čemu jsou takové tresty dětem?

  50. Dobrí ráno,

    no, to je supernápad s tou „láskyplnou zónou“, to musel vymyslet nějakej fakt mozek…. Rodiče, kteří dítěti dávají před školou pusu, mohou být naprosto patologické osobnosti a jejich milované dítko spratek, který šikanuje spolužáky, zatímco rodinu, která si na ňuchňání na veřejnosti moc nepotrpí, budou nakonec ve škole řešit, že se nemají dost rádi?

    Dcera třeba neměla ráda, když jsem ji muchlala před spolužáky, nechávala si to na doma. Pamatuju si, jak nás v prváku na gymplu honili po poradnách, protože ona je taková, že než se rozkouká v novém prostředí, drží se zpátky, při zkoušení měla trému a o přestávce si radši četla, než kafrala se spolužačkami.

    Kdyby se ti kantoři radši věnovali výuce, než takovejm blbinám….

Komentáře nejsou povoleny.