O rakouském Burgenlandu říká známý slovinský televizní komentátor, Drago Bulc, že je země slunce, neboť tu prý svítí celých 300 dní v roce. Jak už to tak bývá, z třídenní návštěvy svítilo pouze jeden den. Ale i ten stál za to. Při naší cestě za jedním unikátním vínem jsme navštívili Südburgenland, tedy jižní část tohoto vinařského kraje. Do poslední chvíle jsme ovšem nevěřili, že jedeme za vínem. Krajina spíše připomínala naši Vysočinu. Vinice jsme totiž jaksi do poslední chvíle neviděli. Snad jen několik vinařských tratí s podezřelou výsadbou. Nakonec jsme skutečně narazili na drobné vinice, ale nic, co by připomínalo Weinviertel v Dolním Rakousku nebo alespoň Velké Bílovice či Pálavu. Ještě větší údiv vzbudila druhová skladba vinohradů. Pravda, pěstovali tu z červených odrůd hlavně Frankovku a z bílých Vlašský ryzlink. Ale především převládaly tzv. amerikány, nověji a nejspíše i genderově správně, přímoplodící hybridy, rezistenty či interspecifické révy, jak se jim v současnosti říká. Tedy kultivary, které se u nás donedávna nesměly množit, ani ve velkém pěstovat. A už vůbec ne z nich vyrábět víno na prodej. Ale tady to evidentně šlo a dosud jde. Někteří vinaři v Jižním Burgenlandu na víně z amerických hybridů navíc založili živnost. Dali mu i přiléhavý název „Uhudler“. Velmi volně přeloženo, Uhudler je člověk, který po nemístné konzumaci zmíněného vína ráno civí jako výr. A výr se německy řekne „der Uhu“.
Tři centra výroby
Víno z přímo plodících hybridů, tedy „Uhudler“ se v Jižním Burgenlandu za relativně krátkou dobu existence stalo pojmem. A nejenom víno. Na snídaňovém baru nesmí v žádném zdejším hotelu či pensionu chybět marmeláda ze jmenovaných hroznů a v rodinném podniku manželů Hirmannových z něho dokonce dělají speciální ocet. Zdejší víno v rakouské síti supermarketů samozřejmě nenajdete. Abyste ho ochutnali, musíte přijet do okolí města Güssing. Najdete tu zhruba tři větší centra výroby tohoto moku. Moschendorf , kde je půvabné Weinmuseum čili Museum vína, dále kopec plný historických vinařských budov s názvem Kellerviertel Heiligebrun a za třetí nejnovější středisko výroby, Kellerviertel Eltendorf.
„Ještě před rokem 1989 jsme tu neměli ani vodovod, silnice či kanalizaci! Abychom tu měli alespoň elektrickou energii, tak jsme se s ostatními vinaři složili na benzínový agregát,“ popisuje začátky starosta vinařské osady Kellerviertel u Eltendorfu, Josef Pfeiffer. Osadu vlastně tvoří jediná ulice s názvem Uhudlerviertel, do které ústí skupina relativně nově vybudovaných vinařských domů s přilehlými vinicemi. Každý tu vyrábí téměř výhradně víno „Uhudler“. Proto také někteří označují svůj podnik jako „Uhudlerei“. Na rozdíl od například Jižní Moravy tu však chybí klasické sklepy. Pod pojmem vinařský dům zde najdete do svahu částečně zahloubené stavení, povětšinou se dvěma prostorami. V té první majitel vyrábí, lahvuje a následně prodává víno a v té druhé mu víno kvasí a dozrává. Zdejší vinice nejsou velké. Například J. Pfeiffer tu obhospodařuje jeden hektar a patří mezi největší vinaře. Víno rovnou ve svém vinařském domě zpracovává i prodává. Pěstuje tu přímo plodící hybridy Ripatella, Elvira, Delaware a Concord. Na ukázku pro návštěvníky má i další americké odrůdy Noah, Isabella a další. Révy jsou resistentní, netrpí nemocemi, a proto majitel nemusí používat postřiky. Snad pouze Concord je citlivější na peronosporu v době kvetení. Proto vyžaduje postřik před květem, kdy prašníky a pestík kryje jakási rostlinná tobolka, kterou plíseň ráda napadá, a později květ s čerstvě se vyvíjejícími malými bobulkami. Ten je také na plíseň citlivý. U nás, v Čechách i na Moravě, se vinice běžně stříká až osmkrát za sezonu. Běžná sklizeň z přímo plodících hybridů činí zhruba 5-6 tun z hektaru. Protože se ale jedná o okrajový vinohradnický region, občas vinice trpí mrazy. Loni jim například zničily 80 % úrody. Podle odrůdy osciluje u bílých kultivarů barva vína od světle slámové po světle žlutou a u modrých od růžové až po světle červenou. Červená vína tu totiž nenechávají ležet dlouho na slupkách, a to právě kvůli specifické příchuti jednotlivých hybridů. I proto jsou tato vína méně barevná.
Dalším místem, proslaveným právě tímto typem vína, je již zmíněná osada Heiligenbrunn. Jedná se spíše o skanzen. Místní vinařské domy jsou mnohem starší, je jich mnohem víc a mnohé z nich se pyšní historickými doškovými střechami. Vinice následně doplňují scenérii. Díky nim také celá víska žije a evidentně se v dobrém rozvíjí. Někteří tu dokonce mají i vinný šenk. Už od časů panovnice Marie-Terezie, která po dobu několika dní po sklizni odpustila vinařům daně, aby mohli prodat starou úrodu, tu využívají určitou moderní modifikaci. Ti, co vyrábějí víno z vlastních zdrojů, ho mohou i bez poplatků tzv. šenkovat. Ovšem k vínu nesmějí podávat teplá jídla. Takže se návštěvník musí spokojit s nářezy klobás, salámů, uzeného masa, různými saláty a pečivem. No, člověk se přemůže.
Z rezistentů „Uhudler“
U na Moravě či na Slovensku se křížencům amerických rév s evropskou dodnes říká „samoroďák“. Historii mají jmenovaní kříženci poměrně neslavnou. Když se opět začalo po Napoleonských válkách globálně oteplovat, zavládla pára, K. Marx sesmolil Kapitál a jeho přítel B. Engels polidštil opici prací, někoho chytrého napadlo dovézt do Evropy sazenice americké vinné révy. Bohužel s ní dovezl i dvě plísně a jednoho broučka. Nejdříve se objevila moučnatka, tedy Padlí révové (Oidium tuckeri). Nedlouho po této katastrofě se začaly na listech révy tvořit jakési olejové skvrny. Když jste list obrátili, byl zespoda bílý. Byla to další zavlečená plíseň, zvaná peronospora (Plasmopara viticola). To vše ovšem nebylo nic proti katastrofě třetí. Tou se stala malá muška, zvaná mšička révokaz (Phylloxera vastarix). Mšička má pohlavní a nepohlavní generaci. S tou první by bylo ještě jakés takés pořízení, protože sídlí na keři a volně poletuje. Bohužel ale nepohlavní generace tvoří tzv. hálky na listech a také na koříncích. Ucpává cestu živinám i vodě a réva usychá. Mšička se činila. Například v roce 1879 zničila na jihu Francie 500 tisíc hektarů vinic. Do Rakouského mocnářství dorazila v roce 1872 a k nám na Moravu v roce 1890. V Čechách naštěstí vymrzala. Vědci tehdy vyzkoušeli dvě cesty. Každá měla svoje pro i proti. První cestou bylo roubování evropské révy na révokazu odolnou podnož z americké révy. Druhou křížení evropských a amerických kultivarů. Samozřejmě zvítězila ta první. Ale i ta druhá měla svoje zastánce. V Americe zjistili, že kříženci s americkým druhem Vitis labrusca netrpí plísní révovou (tedy peronosporou), jsou odolná padlí a dokonce vzdorují révokazu. Vzniklo tedy mnoho kříženců mezi evropskou a americkou révou, jako například Isabella, Noah, Clinton, Herbemont, Othello a podobně. Jmenované odrůdy se nemusely stříkat, byly velice plodné, dávaly vína plná, některá i krásně barevná, ale naneštěstí s tzv. liščinou. V USA jim proto říkají Fox Grape. To je dosti intenzívní příchuť, na kterou si mnozí nezvykli a jiní ji milují. V Moschendorfu, poblíž již jmenovaného muzea, jsme ve vinařském domě, populárního rakouského herce Martina Wainek ochutnali krásné růžové víno, ovšem s jahodovou příchutí. Mimochodem, nynější majitel vinařské budovy a půvabného penzionu hrál vídeňského komisaře Kunze v proslulém rakouském seriálu. Ano, je to ten, kterému psisko jménem Rex pokaždé ukradlo svačinu. Nejdříve jsme našim chuťovým vjemům odmítali uvěřit. Na tekuté jahody jsme opravdu připravení nebyli. Po chvíli jsme se ale s tímto faktem smířili. Víno bylo lehké a pitelné. Navíc Martin nabídl klasické i šumivé. Takže, co řešit. Navíc se později ukázal jako vynikající průvodce.
Hybridy a vinařská inkvizece
Ovšem v rámci boje za záchranu především francouzského vinohradnictví byly amerikány francouzským vinařským inkvizitorům trnem v oku stejně, jako později Hitlerovi či našim soudruhům. Proto byly nebohé rostliny poměrně časně a téměř všude postaveny mimo zákon. Pěstovat se ovšem nepřestaly. Stačilo totiž zapíchnout do země odřezek vyzrálého réví a příroda se postarala o zbytek. Ale to už se blížila válka, kterou hybridy přežily ve zdraví. Ve válečných letech i po válce bylo vcelku jedno, co kdo pije. Hlavně, že v tom byl alkohol a bylo to laciné. Když se situace uklidnila, vlády se opět snažily amerikány z vinic vymýtit. Dokonce nabízely finanční pobídky, čili jaké si vinohradnické šrotovné. Bez úspěchu. V průběhu mnoha let navíc vznikla sorta vinařů, kterým se samoroďáky staly koníčkem i povoláním. Například už před válkou šlechtitel amatér Albert Seibel (1844-1936) dostal od přítele semenáček dvou amerických rév Rupestris x Lincecumii a jakési neznámé evropské révy. Tento paskvil se následně stal základem pro 200 semenáčků. Z nich onen pán vyšlechtil dalších 16 000 kříženců. Když úředníci zjišťovali v roce 1960 francouzskou vinařskou skutečnost, s hrůzou zjistili, že 128 tisíc ha je osázeno osvědčenými Siebelovými hybridy. Dodnes například slouží jako část suroviny, určené k výrobě Armagnaku. Mimochodem, vynikající současná interspecifická réva Hibernal není nic jiného, než kříženec odrůdy Seibel 7053 a Ryzlinku rýnského.
Víno a polodivoká prasata
Dalším, kdo spojil svoji existenci s přímo plodícími hybridy je majitel dalšího vinohradnického domu s vinicí v Eltendorfu, Matthias Mirth. Ten má krom již zmíněného také půvabný penzion s vynikající kuchyní a vinným sklepem, moderně v nerezu vybavený provoz na výrobu vína a malou uzenářskou výrobničku. Eltendorf se totiž může pochlubit nejen vínem značky Uhudler, ale také lesy, kde M. Mirth chová pod širým nebem zvláštní druh prasat. Člověk by odhadl, že jsou to naši divočáci. Nikoliv. Prý jsou to kříženci dvou pozapomenutých historických plemen. Maso a klobásy z nich, byly opravdu vynikající. V jeho penzionu nabídl dokonce celé „Uhudler Menu“, tvořené polévkou s vínem „Uhudler“, kančím s uhudlerovou omáčkou a deserty s uhudlerovou marmeládou. Opět nemělo chybu. M. Mirth sousedí v osadě Kellerviertel s J. Pfeiffrem. Vyrábí stejně jako soused hned několik druhů vín. Pro jistotu nabízí i osvědčenou Frankovku a Ryzlink vlašský. Jinak samý „Uhudler“: Bílý a růžový, šumivý, dále tzv. „Spritz“, tedy „Uhudler“ s minerálkou s obsahem alkoholu 5%, „Uhudler“ grappu dokonce i likér z přímo plodících hybridů.
Nekonečná válka s úředním šimlem
Boj úředního šimla s „amerikány“ byl relativně vyrovnaný. Úředník zakázal, sedlák si cestu našel. S příchodem zelených ideologií se situace kupodivu změnila a na americko-evropské křížence se alespoň v Rakousku usmálo štěstí. Všechno prý způsobil otec a syn Pfeiffrovi, kteří využili situace, když se Zelení dostali do rakouského parlamentu. Začali totiž spolu s dalšími vinaři lobovat. Za co? Za tzv. „amerikány“, které už v roce 1938, tedy krátce po obsazení Rakouska Hitlerem, zakázali a zákaz přetrval až do roku 1989. Zmínění tehdy zorganizovali Spolek přátel vín „Uhudler“, a využili situace, kdy se v politice prosadila zelená ideologie s heslem o tzv. „Udržitelném rozvoji“. Vinaři navázali na vlnu vzestupu a propagace bio-potravin, která byla a dosud je v Rakousku velice populární. S tím se svezla i vlna tzv. přírodně produkovaných vín, rozuměj „Uhudlerů“. Vše má ale svoje „Ale“! Aby moc nevyskakovali, vinaři získali povolení pěstovat tyto přímo plodící hybridy: Elvira, Delaware, Concord a Ripotella. Další odrůdy, jako je například Isabella, Othelo, Clinton nebo Noah, ač zhruba stejně staré a stejným způsobem vyšlechtěné a podobně chutnající, se do seznamu nedostaly. Proč? Nikdo neví a rozumem vysvětlit nedokáže. Co je však mnohem horší, pěstovat a víno z nich vyrábět v Jižním Burgenlandu mohou. Ovšem pouze do roku 2030. Následně musejí absolvovat kolečko byrokratických jednání a opět požádat úřady o prodloužení povolení. Jak to dopadne, kdo ví?! Díky tomu, že „Uhudlerem“ žije snad celý kraj a mnoha lidem, nejen vinařům, dává práci, snad mají „amerikány“ určitou šanci.
František I.
maYdo, můj komentář se netýkal jen politiky a voleb. Byl obecný a stojím si za ním. Dovoluji si, už dlouho, ten luxus, říkat a dělat, co si myslím, že se říkat a dělat má. I když jsem často ostrakizován, ale časem se odsudky zmírní a změní.
Není nad takový pocit.
Obecně si za tím, martine, taky stojím. Ale řeč byla o tom, že jde o problém, který mohou vyřešit voliči na celorepublikové úrovni. jde – li o něco, co mmají řešit politici na celorepublikové úrovni, jde o volby a politiku.
A lidi to často vnímají jako agitaci nebo nátka)lak. je to stejný, jako bys bigotnímu katolíkovi vykládal, co se ti nelíbí na katolické církvi.
Zvonokosy věčně živé !!!!!!! 🙂
https://www.reflex.cz/clanek/video/90027/necurejte-v-parizi-mesto-se-prohyba-hanbou-pod-videoklipem-parizske-radnice.html
Tak jsem tady aby mi mohlo býti vytmaveno. 🙂 Ještě jsem to vše nečetl.
812 MP – Ano! Vedla by plus – minus k současnému stavu. A to si máme zopakovat vše čím si lidstvo dosud prošlo? Vždy! A zdůrazňuji vždy se najde někdo, kdo bude silnější a bude z to chtít těžit. Z placené ochranky se stanou ti, kdo si za „ochranu“ začnou peníze vymáhat. Je úplně jedno, jestli tomu budeme říkat výpalné nebo daně. 😉 A budou diktovat pravidla. Klidně tomu můžeme říkat zákony. Důkaz? I v dobách kdy byl kontakt mezi, řekněme civilizacemi, limitně nulový, se vyvíjely obdobně.
Jen na okamžik před vypnutím stroje: Zpět k tématu voleb (viz např. 925): Hampl už jen jediný krůček k objevení pojmu tělesná odpovědnost:
http://www.stret-civilizaci.cz/publikace-rozhovor-jana-franka-s-petrem-hamplem
S volbami nemůžeme spojovat přehnaná očekávání. Vše nasvědčuje tomu, že pravidelné konání voleb nevede k tomu, že by nižší třídy mohly prosadit svou vůli proti nové aristokracii, ačkoliv jsou mnohonásobně početnější.
Zbývají tedy volby jako výraz podpory těm, kdo se pokouší o změnu a jako testování, zda je vládnoucí moc ještě pořád dostatečně silná, aby ubránila dosavadní stav.
Opakuji svůj odhad, že potřebná změna bude vyžadovat kombinaci volebního úspěchu a občanské neposlušnosti. Možná i násilné občanské neposlušnosti. Před tím ale musí proběhnout řada změn. Současná situace ještě není revoluční situací, jak ji správně definovali marxističtí zločinci přibližně před 100 lety.
No a např. k tomu zakládání spolků a „občanské společnosti“ (viz Dana 971 a násl.):
Úplně nejhorší variantou je z hlediska byrokratického aparátu ta, kdy jsou lidé samostatní, dokážou sami vytvářet sítě solidarity a vzájemnosti, zvládají svoje problémy, nemají zájem o zasahování do svých životů – co tam může byrokracie nabídnout? Naopak, čím více frustrace, nesamostatnosti a závislosti, tím lépe pro aparát.
(…)
Tak, jako zmizela demokracie, tak zmizela i politika v původním významu toho slova.
Zpátečníku a co to je „násilná občanská neposlušnost“? To jako že uškrtím úředníka, který po mně chce nějakej papír? Ostatnědoufání v revoluci mi připadá takové … no, marxistické.
Revoluce nikomu nic dobrýho nepřinesly, s výjimkou nastupující vládnoucí garnitury. Jo, došlo ke změně systému, ale je otázka, jetsli to bylo k lepšímu a nevíte, jetsli by k tej změně postupně nedošlo i bez revoluce.
MP – Ještě k té matematice … Ono aby jsme si rozuměli. Matematika je definování a pravidla. To ostatní jsou počty. Např. 1+1=2 platí pouze při konkrétní definici. Při jiné platí že 1+1=1. Konkrétně třeba i jen vyučení elektrikáři tak běžně počítají ač si mat. def. neuvědomují. Ale také platí, že 1+0=2. Tam se ovšem musí jinak definovat nula. (Boolova algebra) Takže! Problém nebude v tom jak se to spočítá, ale jak se to definuje. Nejznámější příklad (každý přece rozumí OTR 🙂 ): Euklidova versus Riemannova geometrie. Pro ty, kdo nejsou v obraze: že jedním bodem mimo přímku prochází právě jedna rovnoběžka. A u definice „veřejného prostoru“, jak už tady někdo naznačil, by mohly být problémy. 😉 Potom je „matematika“ jaksi k ničemu. Resp. platí jen pro ty konkrétní, teoretické podmínky. A to bývá častým problémem ekonomie. Myslím to, že její definice nejsou dost obsažné a obecně. Mně známou výjimkou je: každý člověk koná tak, jak to v danou chvíli pro sebe považuje za nejvýhodnější. Ale jak z toho dál? Např. když pro sebe vždy za nejvýhodnější považuji posmrtný vstup do ráje?
(1005) Tak, jako zmizela demokracie, … – ona někdy, v čisté formě, byla?
Politika: Se zájmem čtu dějiny Anglie, později Británie, kdy politiku dělalo několik od mládí k tomu cepovaných jedinců a skoro nikdo jiný do toho neměl co mluvit. Jistěže to bylo demokratičtější než většina okolí a proto GB prosperovala. Jenže prosperovala i potom, kdy už se počet lidí, kteří do toho měli co mluvit, (demokraticky) rozšiřoval. A pořád politika fungovala. Co je ten původní smysl slova?
1006 — a co to je “násilná občanská neposlušnost”? — Éeh, mezitím přišel ještě jeden telefonát, takže jsem dosud on-line. Na tohle Vám ale stejně nemohu odpovědět, maYdo; na to, co tím míní, se budete muset zeptat Hampla.
Za sebe mohu jedině připomenout svůj mnoho již let starý tísnivý dojem, totiž že věci už dávno dospěly tak daleko, že si neumím představit, jak by se daly urovnat po dobrém…
Mnohem horší je, že si ani nedovedu představit, jak by bylo lze vylepšit věci po zlém. Kdo, koho?
Nemůžete odpovědět? Takže nevíte? A co vás tedy na tom zaujalo, že to citujete, když nevíte, co tím myslí?
1008 — ona někdy, v čisté formě, byla? — Ále no jo, to se rozumí, že ne, tak jako v reálném světě není třeba přesný kužel. Nicméně s dobrou přesností lze říci, že zastupitelská demokracie svého času celkem fungovala aspoň tím způsobem, že voliči měli nějaké své individuální zájmy (třeba, když už jsme u Anglie, výši cel), navolili si dle nich poslance, a ti na základě výsledného poměru sil se cly něco udělali… Jistě už tehdy mohly občas existovat situace, kdy se naopak všichni poslanci spikli proti všem voličům.
Zatímco dnes to vypadá tak, že existují už jen ty. Jinými slovy, vůle voličů zprostředkovaná zvolenými zastupiteli dnes nemá vliv žádný; jestli vlády něco ovlivňuje, je to (už dnes) spíše strach z uplatnění tělesné odpovědnosti.
1010 — Však také neříkám, že by se vylepšily. Třeba taková Velká francouzská revoluce (mnohými dodnes tolik obdivovaná) znamenala celou jednu generaci násilí. V průměru si po tuto dobu Francouzové zrovna nepomohli; někdo si sice třeba nahrabal, ale asi méně, než by se témuž člověku bylo podařilo nahrabat si za starého režimu.
No, a jak daleko dospěly věci? Že držitelům moci jde primárně o získání či udržení moci a ne o blaho občanů? Že je všude spousta korupce? Že se na pozicích, kde se drží moc, lže a intrikuje? Že držitelé moci chtějí mít ovladatelné poddané a ne samostaně myslící občany? Žedržitelé moci buzerují ty, co moc nedrží, aby si moc nevyskakovali?
Ale to bylo vždycky, zpátečníku, co svět světěm stojí.
1011 — To tedy jsou vpravdě komické otázky, maYdo… Neuměl bych odpovědět ani na otázku, jak Vás napadlo, že bych mohl lépe než Hampl vědět, co tím Hampl myslel.
Nicméně citát mi připadá poměrně konsistentní s mým letitým dojmem, že věci se po dobrém už neurovnají. Hampl je mladší než já, možná již proto si třeba představuje zlepšení. Kupříkladu Štětina je starší než já, a v tomto týdnu vyslovil obavu z vlastní kandelábrizace; ta by asi zlepšení zrovna nepředstavovala. V každém případě by vyžadovalo hezkou dobu, než by se po podobných událostech věci zas aspoň elementárně usadily; a i tehdy se lehce mohou usadit špatně, dokonce též hůře než dnes.
OT jen pro pobavení. Když jsem dělal svoji první zkoušku z matematiky, podle mé definice z počtů, byl to nějaký trojný či kruhový integrál, už nevím, uklidnil jsem se po spatření zadání a se suverenitou jen sobě vlastní, jsem to začal mydlit. Leč najednou se zadání stalo neřešitelným. Spocen a ztremovan, s výrazem který se nedá popsat jsem předstoupil před examinátora. Ten, docent Hofmeister, se na to podíval: „kolego, tady máte chybu! Tak přijdete příště.“ Jak jsem sledoval jeho pero, tak jsem to uviděl taky. „Pane docente, ale to jsem si vlastně spletl jenom 1-(-1) … Já to hned dopočítám …“ „Pane kolego, já vás přeci nevyhazuju proto, ze jste si splet 1-(-1), ale proto, že jste už na dalším řádku nepoznal že počítáte blbosti.“ Měl jsem tu drzost neříci sbohem ale nashledanou. Podruhé, potom co zjistil že mě poprvé vyhodil, jsem „nespravedlivě“ dostal za dvě. 🙂
1013 — Ale to bylo vždycky, zpátečníku, co svět světěm stojí. — To jistě ne, maYdo, kupříkladu vrchní opičák si žádnou byrokracii nezřizoval. Ani by neměl z čeho ji živit; naopak by jeho tlupu zatěžovala natolik, že vnitrodruhová selekce by způsobila, že tato bude nahrazena sousedními.
Teprve rozvoj technologií, o němž jsem v této souvislosti už kdysi dávno psal (a na který Hampl v rozhovoru správně upozorňuje), způsobil, že vidíme to, co dnes vidíme.
Matzurka 808 – 😀 Jestli domácí pán uveřejní co píšu (pro jinou příležitost, ale …), tak pochopíte, že to bych si nikdy nedovolil.:-) Já to totiž nikdy neříkal ale vždy poslouchal. 🙂
Dobré ráno. Zpátečníku, nebudu se vracet k opicím, ale do Říma, resp. Konstantinopole. Do čeho všeho se ti císaři vrtali. Co tím rozvrtali. Pak nebylo divu, že divochy vítali jako osvoboditele. Právě jsem poslouchal životopis sv. Hilaria.
Už tehdy technologické výhody a organizace společnosti umožňovaly vládcům vymýšlet kraviny, přesto Konstantinopol před sebou měla ještě více než tisíc let existence. Ne tak Alexandrie nebo Řím.
Dobré zas ráno… K tej noční debatě bych si jen dovolil (poněkolikáté) připodotknout, že jeden z nejkrvavějších spolků v dějinách lidstva nesl název „Výbor pro obecné blaho“!
Zase po delsi dobe….
Pani Dano, ten odchod pryc… snad jako “moderni odchazec” mohu jen uvest me duvody…. spolecenske dusno a zvlastni, jina, atmosfera. Proste kvuli deckam jsme se sebrali a odesli a to jsme trictvrte roku zkouseli poctive zustat. Vzdy kdy jsem v kotline dele, na mne pada to to same…. zacnu mit politicke komentare a stavam se militantnejsim.
Pak bych jeste podotkl, jak jsem se docetl o me verzi anarchismu, ze ma verze anarchismu je moderni feudslisticka, anarchismu vzdalena, asi jako ke Slunci.
Je pekne, ze pribory na sneky uz ziji vlastnim zivotem plny prikori a ustrku a jsou symbolem moderni burzoazie…. co se pak stane s prispevky s nejakou dulezitou informaci, kdyz me nevinne…. ze deti jist ruznejma druhama priboru a vedet na co jdou urceny, patri k zakladnimu vzdelani, aledpon v me spolecnosti…. jak neutralni sdeleni a jak bourlive ostrakizovane…
Martine. Nenechat si nic libit, to je zakladem i meho snazeni
Dobré ráno vespolek,
Vlasto, ????
Těm, kdo rozumí anglicky doporučuji dokument Steva Bannona o trumpovi. Pochopitelně je k Trumpovi velmi milosrdný a opomíjí jeho chyby, ale jako ilustrace k roku a půl jeho administrativy je dobře zpracovaný dokument. Je k shlédnutí zadrmo po registraci kdy Vám na e-mail přijde otevírací kód.
https://www.westernjournal.com/trumpatwar/fullmovie/?ffv_puid=2790908
Teda,
něco divného je nejen ve vodě, ale asi i ve vzduchu:
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Co-se-syrskymi-sirotky-Senatorka-Emmerova-prichazi-s-prevratnym-navrhem-ze-ktereho-budou-jasat-homosexualove-Sojdrova-jiste-ne-552340
Senátorka Emmerová se musela dočista zbláznit – dát muslimské syrské sirotky k adopci homosexuálním párům, aby se naučili češtinu ?!
Teď už jenom opravdu chybí, aby ta rota SS (syrskych sirotků) se (již poněkolikáté) transformovala ve smyslu Zpatecnikovy poznámky na rotu SSS – slepých syrskych sirotků.
Ještě 14 dnů boje za lepší, semknutejsi a demogratyčtejsi Europu ! ….si nevotevřu ani pivo,fakt !
Matzurko: nápad, aby děti z děcáku byly v bytech seniorů považuji též za zajímavý. Doporučuji, aby si paní senátorka vzala k sobě tři chlapce z diagnostického ústavu a sama si vyzkoušela, co to obnáší.
Fujtajbl poránu,
krátká svodka
podnikové noviny zaměstnanců Kosteleckých uzenin se tuží. Hned poránu mají dva sluníčkové články. Jeden o narůstajícím rasismu Čechů – ta pakáž si dovoluje vrhat opovržlivé pohledy – diskuse zrušena, protože diskutující nediskutovali v souladu. Druhý o akčních a dynamických německých průmyslnících, kteří potřebují imigranty, neboť pracujících Němců ubývá. Tam diskuse ještě běží, neboť se moc neodchýlila od vytyčené linie.
Co se týče gastarbeitrů z východu – první štací pro ně bývají firmy v české republice. Sem přijdou týpci z Poloniny, kteří současné stavební technologie neviděli ani z rychlíku a tak začínají jako HOKRové, pak se naučí, že když je ve výkopu trubka či kabel, tak není dobré ho přeseknout krumpáčem, když je na hadici uzel, tak voda prostě neteče, když cívka s kabelem leží na plocho, že kabel nepůjde vymotat, další level zjistí, že když maká s wapkou, že je fajn čas od času propláchnout sítko a trysku, že to pak líp stříká a práce daleko rychleji ubíhá. Ti co projdou sítem, se naučí dělat zateplovačky, natahovat štuk. A odejdou do Německa, protože z platu, co jim nechají české agentury, uživí svoji rodinu a ještě bráchovu, zatímco z peněz v Německu uživí i strejdy a tety. Ukrajinské vesnice – tedy vesnice… ono je to obvykle menší město na české poměry, ale říkají tomu vesnice – jsou skoro bez chlapů, doma zůstávají ženské, děti a staříci. Jeden chlap z rodu má na starost třeba tři, čtyři rodiny, protože chlapi z těch rodin jsou všichni v Evropě a vydělávají.
Trochu to připomíná dobu, kdy čeští zedníci stavěli Vídeň.
Dobré ráno,
„Je pekne, ze pribory na sneky uz ziji vlastnim zivotem plny prikori a ustrku a jsou symbolem moderni burzoazie….“
ale prdlačky, jakej „symbol moderní buržoasie“ Jiří? Šneky mají v Paříži v kdejakém bistru, za ceny, dostupné i pro plebs a chief ochotně ukáže těm, co nejsou znalí, jak jen uchopit. To víš, kšeft je kšeft.
Matzurka – Slečny to vždycky říkaly mě ne já jim.
„Teprve rozvoj technologií, o němž jsem v této souvislosti už kdysi dávno psal (a na který Hampl v rozhovoru správně upozorňuje), způsobil, že vidíme to, co dnes vidíme.“
Technologie umožnily to lépe vidět, to je všechno, ne že nic takovýho nebylo.
Ale nevykládejte, že ve starém Římě se neintrikovalo, neuzavíraly účelové koalice, nepodplácelo, nelikvidovali protivníci. Leckdy i fyzicky.
Někteří byli ochotni pro podíl na moci a postavení u dvora – což nebylo nic jinýho, než byrokratický aparát – strčit do vhodné postele vlastní manželku nebo obětovat dceru – viz starý Boleyn. jeslipak mu to aspoňstálo za to, když tej jeho Anče hlavu sekali?
“ To jistě ne, maYdo, kupříkladu vrchní opičák si žádnou byrokracii nezřizoval. Ani by neměl z čeho ji živit; naopak by jeho tlupu zatěžovala natolik, že vnitrodruhová selekce by způsobila, že tato bude nahrazena sousedními.“
No, tak to nemůžete vědět. Ptal jste se nějakýho opičáka, jak to mají v tlupě organizované?
Když už jsme u těch zvířat, tak třeba lev svoji smečku obvykle neživí, většinu dne prochrápe a loví hlavně lvice. TAkže ho lze považovat za něco jako „nejvyššího byrokrata“ 😀
Ale na erbech či státních znacích se vyjímá dobře, to zas jo.
Velmi pěkně Kroupa zde: https://vladimirkroupa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=679875
1026 – na lidovlách blábol Petra Zídka o tom, jak pošlapáváme Masarykovy ideály, když nechceme přijmout nebohé siroty.
ještě dva tři takový články a já to snad tomu Burešovi natruc sluníčkářům hodím……
Maydo: přijali jsme cca 500.000 imigrantů z Ukrajiny. Jsou konkurencí těm nejhůře placeným, tj. jejich přítomnost nejvíce cítí ti nejchudší. A pak nějaký úředník nebo intelektuál, který má svoje místo dobře chráněné proti imigrantům školí tyto „tupce“, jak je třeba soucitu.
Vlasto.on,
já debatu nechápu jako potřebu „tmavit“ 🙂 Ad 1004 – „A to si máme zopakovat vše čím si lidstvo dosud prošlo?“, je poněkud slabý manévr, neboť z něho plyne, nutnost setrvat na současných pozicích. Dále „opakování dějin“ neboli, minulé děje jsou studnicí budoucnosti. To je v nejlepším případě „velmi sporný předpoklad“. Takže, zakončím náš společný „pěkný pokus o epistemologické okénko“: ekonomie se někdy lépe, někdy hůře zabývá skutečnými (cizím slovem reálnými) ději (termín děj používám proto, aby bylo jasné, že se jedná o projev lidské vůle, na rozdíl od jevu, což je proces, který se stane bez ohledu na lidskou vůli – např. věk). Některé děje, jsou velmi složitě vyjádřitelné verbálně (slovy), což je příběh „užitku“ nebo „preferencí“. Což nic nemění na faktu, že se jedná o reálné děje, které mají svůj obsah a kategorii času (a jsou výhradně zaměřeny do budoucnosti, která je z definice věci „nejistá“, tudíž na ní nelze uplatnit „rizika“). A jestliže je složité (takže nepřesné) nebo zcela nemožné je popsat slovy, tak proč se pouštět do abstraktních symbolů? Takže buď se pohybujete ve světě skutečném nebo abstraktním. Nemůžete mít obojí. Žena těhotná je nebo není. Ale nemůže být současně těhotná a netěhotná. Snad je to srozumitelné.
Nickname, halt je před volbama. Byly doby, kdy inťouši nemohli přijít ukrajincům na jméno a že to je samá mafie a budou kšeftovat s drogama a ubírají práci našim lidem
A pak došlo k majdanu a najednou byli ukrajinci národ hrdinů.
Ostatně zrovna za Ukrajina je názorná ukázka toho, kam vedou páně Hamplovy představy:
„Opakuji svůj odhad, že potřebná změna bude vyžadovat kombinaci volebního úspěchu a občanské neposlušnosti. Možná i násilné občanské neposlušnosti. Před tím ale musí proběhnout řada změn. Současná situace ještě není revoluční situací, jak ji správně definovali marxističtí zločinci přibližně před 100 lety.“
Přesně tohle se na Ukrajině stalo. Nastala „revoluční situace“ a došlo k násilné občanské neposlušnosti ( majdan) a následně volebnímu vítězství té „správné“ strany.
Ale když vidím ten výsledek, tak bych k tomu fakt nějaký naděje radši neupínala….
No, další způsob zakleknutí…
https://echo24.cz/a/S3EHx/sibenicni-lhuty-mesice-pripravuje-obvineni-pak-zada-financni-sprava-odpoved-do-15-dnu
1019 — No jasně, PeSi. Samozřejmě, že následují tříbodový scénář je krajně nevábný:
1) V čase T nastává výbuch: několik z těch, kdož se zájmům svých voličů zpronevěřovali nejokázaleji, je vytaženo na lucerny, tam někteří s veškerými dramatickými efekty politi benzínem a zapáleni, jiní se prozaicky uškrtí v diletantsky spletené oprátce.
2) V čase T+1 dav ustanovuje Výbor pro obecné blaho.
3) V čase T+2 ve Výboru získávají většinu přesně ti lidé, proti jakým původní výbuch směřoval.
Ovšem ono je to nevábné nejen pro daňového poplatníka. Ten by tak byl nucen vedle škod tradičně páchaných politiky uhradit i drobné škody způsobené davem a zejména tradičně rozsáhlé škody spáchané Výborem. Neméně nevábná představa je to i pro politika či příslušníka establishmentu obecně: Prostě mě polejou, benzín blafne, a za pár vteřin to mám odbyté? Anebo mě vytáhnou nahoru, pár kapek na mě sice cestou šplíchne, ale louže benzínu pak hoří tři metry pode mnou, takže se škvařím celé minuty? A co jestli mě tam pověsí hlavou dolů?
Takovéto obavy a černé představy establishment nejprve dlouho vytěsňoval představou jinou, totiž že produktivní lidé jsou neschopní zaostalí nevzdělanci plní dávno překonaných předsudků, které však bude stačit postupně (pře)vychovat v duchu pokroku. Ta byla nedavno doplněna či nahrazena další představou, totiž že produktivní lidé jsou fašisti, rasisti, a nacisti. Zajímavé je uvědomit si, že v této nové představě se již skrytě nachází implicitní předpoklad, že takovýto (byť domnělý) nacista by proti lidem Dobra nemusel jen tiše brblat, ale mohl by popřípadě též jednat s nacistickou řízností. Proto — tj. zejména pro zvýšení pocitu vlastního bezpečí — se teď establishment snaží utahovat utahovat šrouby, kde jen může; čímž ovšem tlak v kotli dál zvyšuje.
Zde bych si dovolil výklad přerušit a odkázat na smíšené strategie, které jsem zde kdysi již zmiňoval. Ty jsou dle mého názoru pro daňového poplatníka a produktivní lidi vůbec jediným východiskem — no, spíše jedinou nadějí –, jak z dnešního maléru vybřednout s jen relativně malými škodami. Samozřejmě, že veškeré náklady ponese on, to plyne již z definice. (Paraziti těžko cokoliv uhradí.) Má ale šanci přežít; zatímco bez aplikace smíšených strategií jej čeká neodvratný konec, spolu s celou jeho civilizací.
“ Má ale šanci přežít; zatímco bez aplikace smíšených strategií jej čeká neodvratný konec, spolu s celou jeho civilizací.“
A mohl byste ty smíšené strategie trochu objasnit? Takhle to zní, jako kdybych se tázala, žím mám vyčistit flek na textilu a vvy byste mi řekl, že vhodným čistidlem, případně mi ozřejmil, že vhodné čistilo je takové, které rozpouští matérii, která tu skvrnu tvoří.
1029 — Technologie umožnily to lépe vidět, to je všechno, ne že nic takovýho nebylo. — Ale kdepak, maYdo. Technologie v první řadě zvýšily produktivitu ekonomiky, a tím se vytvořila možnost 70- či 80-procentního přerozdělování. Bez nich by se levicová rakovina nikdy nemohla tolik rozbujet.
1034 — Poukaz na Ukrajinu je jistě pregnantní. Naopak bych ale vycházel z místní (politické) kultury, od ukrajinské (a ruské) značně odlišné (viz též Schumacher, byť v trochu jiném duchu). A hlavně bych znovu odkázal na smíšené strategie.
1037 — A mohl byste ty smíšené strategie trochu objasnit? — Je to standardní pojem z teorie her. Zde jsem se je kdysi pokoušel vyložit třeba na příkladu s úředníkem: https://sumavak.blokuje.cz/prednaska-28-1-15#comment-127602
https://cs.wikipedia.org/wiki/Strategie_(teorie_her)#Ryz%C3%AD_a_sm%C3%AD%C5%A1en%C3%A1_strategie
Smíšená strategie na české vesnici v pohraničí. V jedné české vesnici u Netolic si sedláci krátili dlouhý únorový večer roku 43 u kořalky. Byl tam i přiženěný Němec, kterého považovali tak trochu za domácího. Němec pod vlivem rozpouštědla začal mluvit o tom, jak německé zbraně vždy zvítězí. Jeden z českých sedláků mu oponoval: Prosrali jste Stalingrad, proserete všechno. To Němce namíchlo: Vy si myslíte, že nevím, kdo načerno porazil prase, kam vozíte pšenici? Všechny bych vás mohl poslat do koncentráku! Čech mu opáčil – můžeš nás všechny poslat do lágru. Ale když se jeden z nás vrátí – až tu válku prohrajete – tak tě svlíkne z kůže. A kůži ti bude řezat po malých řemímkách, aby sis to užil.
Nikdo nikoho neudal, válku přežili všichni zúčastnění. Podělaní byli také všichni.
Aha, bno tak to jsou strategie, kterou běžný občan praktikuje dnes a denně. tedy takovej občan, kterej řeší svoje přízemní starosti, vyplývající z toho, že chce přežít, ne takovej, co si může dovolit filosofovat o řádu všehomíra a plánovat lepší svět.
jenže, zpátečníku, povaha života sama o sobě je taková, že si nemůžete být nikdy jist. Takovej sedlák ve středověku neřešil, jetsli si je jist nebo nejist státem, ale rozhodně si neohl být jnist, jetsli sklidí včas, jetsli mu žena neumře připorodu, jetsli na krávy nepřijde mor a jetsli si vrchnost nevymyslí nějaký další daně nebo robotu.
„Technologie v první řadě zvýšily produktivitu ekonomiky, a tím se vytvořila možnost 70- či 80-procentního přerozdělování. Bez nich by se levicová rakovina nikdy nemohla tolik rozbujet.“
V tom případě se ovšem jeví jako logické řešení se těch technologií vzdát. Jste ochoten?
Smíšená strategie – tak jak chápu Zpátečníka já – může znamenat takové jednání, které nemusí být na první pohled rozumné a milé. Není nutné nemile jednat, ale signalizovat protistraně, že jsem připraven jednat nemile a nahodile i na podněty zdánlivě malicherné. Na druhou stranu – jak mám nastavenou hodnotící funkci? Sedláci měli jasno – přežít.
Přerozdělování není důsledek technologií, které to umožňují, ale především ovnostářských ideologií, které to hlásají a taky faktu, že dostávají hlasovací právo ty skupiny, které mají na přerozdělování zájem a proto je tyto ideologie oslovují
Když je vůle k přerozdělování., vždycky se najde něco, co lze přerozdělit.
Konec konců za socíku se přerozdělovalo 100%, stejně tak dnes v Severní Korei, pokud by platilo, že míra přerozdělování závisí na produktivitě ekonomiky, pak bychom měli my tehdy nebo Severní Korea dnes mít vyšší produktivitu než na západě.
1041 — tak to jsou strategie, kterou běžný občan praktikuje dnes a denně — To tedy nevím, maYdo, zda si rozumíme. Kdo v takovém (každodenním) případě je občanovým protihráčem?
povaha života sama o sobě je taková, že si nemůžete být nikdy jist — To je samozřejmě pravda, ovšem jen objektivně. Subjektivně tomu tak není. Mě třeba nikdy nenapadlo — respektive až teď, když jsem hledal nějaký dostatečně pitomý příklad –, že bych si, scházeje se podívat do schránky, zda mi do ní listonoška něco nevrhla, mohl na schodech také zlomit nohu. Objektivně tu taková nejistota je, subjektivně (aspoň vědomě) však mé chování neovlivňovala. Ovšem právě vědomá nejistota je u těch smíšených strategií podstatná.
Fórek
Recept je jednoduchý.
Pohled do očí. Hluboký nádech.
„Miluji tě. Chci tě teď a tady.“
Pauza…
Vždycky to zabere. Každý jehovista zdrhne.
“ respektive až teď, když jsem hledal nějaký dostatečně pitomý příklad –, že bych si, scházeje se podívat do schránky, zda mi do ní listonoška něco nevrhla, mohl na schodech také zlomit nohu. Objektivně tu taková nejistota je, subjektivně (aspoň vědomě) však mé chování neovlivňovala. “
Ale ovlivňuje. Nebo snad po těch schodech křepčíte tak, že je pravděpodobnost, že si tu nohu zlomíte, poměrně vysoká? Nebo si snad neplatíte zdravotním pojištění, protože si jste jist, že se Vám nikdy nic nestane?
A pište si, že takovej sedlák si byl zatraceně dobře vědom toho, že by mu mohly úrodu potlouct kroupy a snažil se zařídit podle toho.
1042 — Jste ochoten? — Inu, krom počítačů užívám jak známo technologií tak asi na úrovni 60. let, a ty tehdy bývaly kousek pod úrovní první republiky…
1043 — jak mám nastavenou hodnotící funkci? — Svoboda cennější žrádla.
1044 — Konec konců za socíku se přerozdělovalo 100%, stejně tak dnes v Severní Korei (…) — A jak to třeba vypadalo v JZD, nebo tím spíš v sovětském kolchoze za časů perestrojky? Opravdu odtud všechno odváželi, a pak zas přiváželi zpátky?
(…) pokud by platilo, že míra přerozdělování závisí na produktivitě ekonomiky, pak bychom měli my tehdy nebo Severní Korea dnes mít vyšší produktivitu než na západě. — logický zkrat
1047 — Obávám se, že se jako obvykle zcela míjíme, maYdo. Jednak jde o to, zda se do té schránky půjdu podívat, nebo ne. Jestli tam (jak jsem psal) sejdu, anebo budu jednotlivá ramena schodiště překonávat dvojitým saltem, u něhož by snad jedině tuplovaný magor nezvažoval rizika, je zcela jiná věc.
A za druhé, což je to podstatné, ono tam jde o nejistotu a rizika na straně protihráče. Pokud si jich není vědom, anebo jedná, jako by neexistovala, může to být špatné pro mě. Pro něj sice taky, ale to není můj problém.
„– A jak to třeba vypadalo v JZD, nebo tím spíš v sovětském kolchoze za časů perestrojky? Opravdu odtud všechno odváželi, a pak zas přiváželi zpátky?“
tak perestrojka byla jen krátkým obdobím, ale v každém případě byla ta míra přerozdělování podstatně vyšší a k těm 100 procemtům se hodně blížila.
„pokud by platilo, že míra přerozdělování závisí na produktivitě ekonomiky, pak bychom měli my tehdy nebo Severní Korea dnes mít vyšší produktivitu než na západě. – logický zkrat“
no, možná je to logický zkrat, ale přesto trvám na tom, že vysoká produktivita ekomomiky rozhodně není nutnou podmínkou pro přerozdělování a že rozhodující je vůle přerozdělovat.
Stačí, abyste měl jednoho bezdomovce, co vyškemral tři kůrky, další dva, co nemají žádnou kůrku a můžete přerozdělovat. A přerozdělíte dvě třetiny toho, co ten bezdomovec má. A když nebude ochotnej, zrmskáte ho důtkama nebo vystavíte na pranýři. Společnost nemusí být bohatá, aby mohla přerozdělovat a tedy dle Vašich slov šířit levicovou rakovinu.