O rakouském Burgenlandu říká známý slovinský televizní komentátor, Drago Bulc, že je země slunce, neboť tu prý svítí celých 300 dní v roce. Jak už to tak bývá, z třídenní návštěvy svítilo pouze jeden den. Ale i ten stál za to. Při naší cestě za jedním unikátním vínem jsme navštívili Südburgenland, tedy jižní část tohoto vinařského kraje. Do poslední chvíle jsme ovšem nevěřili, že jedeme za vínem. Krajina spíše připomínala naši Vysočinu. Vinice jsme totiž jaksi do poslední chvíle neviděli. Snad jen několik vinařských tratí s podezřelou výsadbou. Nakonec jsme skutečně narazili na drobné vinice, ale nic, co by připomínalo Weinviertel v Dolním Rakousku nebo alespoň Velké Bílovice či Pálavu. Ještě větší údiv vzbudila druhová skladba vinohradů. Pravda, pěstovali tu z červených odrůd hlavně Frankovku a z bílých Vlašský ryzlink. Ale především převládaly tzv. amerikány, nověji a nejspíše i genderově správně, přímoplodící hybridy, rezistenty či interspecifické révy, jak se jim v současnosti říká. Tedy kultivary, které se u nás donedávna nesměly množit, ani ve velkém pěstovat. A už vůbec ne z nich vyrábět víno na prodej. Ale tady to evidentně šlo a dosud jde. Někteří vinaři v Jižním Burgenlandu na víně z amerických hybridů navíc založili živnost. Dali mu i přiléhavý název „Uhudler“. Velmi volně přeloženo, Uhudler je člověk, který po nemístné konzumaci zmíněného vína ráno civí jako výr. A výr se německy řekne „der Uhu“.
Tři centra výroby
Víno z přímo plodících hybridů, tedy „Uhudler“ se v Jižním Burgenlandu za relativně krátkou dobu existence stalo pojmem. A nejenom víno. Na snídaňovém baru nesmí v žádném zdejším hotelu či pensionu chybět marmeláda ze jmenovaných hroznů a v rodinném podniku manželů Hirmannových z něho dokonce dělají speciální ocet. Zdejší víno v rakouské síti supermarketů samozřejmě nenajdete. Abyste ho ochutnali, musíte přijet do okolí města Güssing. Najdete tu zhruba tři větší centra výroby tohoto moku. Moschendorf , kde je půvabné Weinmuseum čili Museum vína, dále kopec plný historických vinařských budov s názvem Kellerviertel Heiligebrun a za třetí nejnovější středisko výroby, Kellerviertel Eltendorf.
„Ještě před rokem 1989 jsme tu neměli ani vodovod, silnice či kanalizaci! Abychom tu měli alespoň elektrickou energii, tak jsme se s ostatními vinaři složili na benzínový agregát,“ popisuje začátky starosta vinařské osady Kellerviertel u Eltendorfu, Josef Pfeiffer. Osadu vlastně tvoří jediná ulice s názvem Uhudlerviertel, do které ústí skupina relativně nově vybudovaných vinařských domů s přilehlými vinicemi. Každý tu vyrábí téměř výhradně víno „Uhudler“. Proto také někteří označují svůj podnik jako „Uhudlerei“. Na rozdíl od například Jižní Moravy tu však chybí klasické sklepy. Pod pojmem vinařský dům zde najdete do svahu částečně zahloubené stavení, povětšinou se dvěma prostorami. V té první majitel vyrábí, lahvuje a následně prodává víno a v té druhé mu víno kvasí a dozrává. Zdejší vinice nejsou velké. Například J. Pfeiffer tu obhospodařuje jeden hektar a patří mezi největší vinaře. Víno rovnou ve svém vinařském domě zpracovává i prodává. Pěstuje tu přímo plodící hybridy Ripatella, Elvira, Delaware a Concord. Na ukázku pro návštěvníky má i další americké odrůdy Noah, Isabella a další. Révy jsou resistentní, netrpí nemocemi, a proto majitel nemusí používat postřiky. Snad pouze Concord je citlivější na peronosporu v době kvetení. Proto vyžaduje postřik před květem, kdy prašníky a pestík kryje jakási rostlinná tobolka, kterou plíseň ráda napadá, a později květ s čerstvě se vyvíjejícími malými bobulkami. Ten je také na plíseň citlivý. U nás, v Čechách i na Moravě, se vinice běžně stříká až osmkrát za sezonu. Běžná sklizeň z přímo plodících hybridů činí zhruba 5-6 tun z hektaru. Protože se ale jedná o okrajový vinohradnický region, občas vinice trpí mrazy. Loni jim například zničily 80 % úrody. Podle odrůdy osciluje u bílých kultivarů barva vína od světle slámové po světle žlutou a u modrých od růžové až po světle červenou. Červená vína tu totiž nenechávají ležet dlouho na slupkách, a to právě kvůli specifické příchuti jednotlivých hybridů. I proto jsou tato vína méně barevná.
Dalším místem, proslaveným právě tímto typem vína, je již zmíněná osada Heiligenbrunn. Jedná se spíše o skanzen. Místní vinařské domy jsou mnohem starší, je jich mnohem víc a mnohé z nich se pyšní historickými doškovými střechami. Vinice následně doplňují scenérii. Díky nim také celá víska žije a evidentně se v dobrém rozvíjí. Někteří tu dokonce mají i vinný šenk. Už od časů panovnice Marie-Terezie, která po dobu několika dní po sklizni odpustila vinařům daně, aby mohli prodat starou úrodu, tu využívají určitou moderní modifikaci. Ti, co vyrábějí víno z vlastních zdrojů, ho mohou i bez poplatků tzv. šenkovat. Ovšem k vínu nesmějí podávat teplá jídla. Takže se návštěvník musí spokojit s nářezy klobás, salámů, uzeného masa, různými saláty a pečivem. No, člověk se přemůže.
Z rezistentů „Uhudler“
U na Moravě či na Slovensku se křížencům amerických rév s evropskou dodnes říká „samoroďák“. Historii mají jmenovaní kříženci poměrně neslavnou. Když se opět začalo po Napoleonských válkách globálně oteplovat, zavládla pára, K. Marx sesmolil Kapitál a jeho přítel B. Engels polidštil opici prací, někoho chytrého napadlo dovézt do Evropy sazenice americké vinné révy. Bohužel s ní dovezl i dvě plísně a jednoho broučka. Nejdříve se objevila moučnatka, tedy Padlí révové (Oidium tuckeri). Nedlouho po této katastrofě se začaly na listech révy tvořit jakési olejové skvrny. Když jste list obrátili, byl zespoda bílý. Byla to další zavlečená plíseň, zvaná peronospora (Plasmopara viticola). To vše ovšem nebylo nic proti katastrofě třetí. Tou se stala malá muška, zvaná mšička révokaz (Phylloxera vastarix). Mšička má pohlavní a nepohlavní generaci. S tou první by bylo ještě jakés takés pořízení, protože sídlí na keři a volně poletuje. Bohužel ale nepohlavní generace tvoří tzv. hálky na listech a také na koříncích. Ucpává cestu živinám i vodě a réva usychá. Mšička se činila. Například v roce 1879 zničila na jihu Francie 500 tisíc hektarů vinic. Do Rakouského mocnářství dorazila v roce 1872 a k nám na Moravu v roce 1890. V Čechách naštěstí vymrzala. Vědci tehdy vyzkoušeli dvě cesty. Každá měla svoje pro i proti. První cestou bylo roubování evropské révy na révokazu odolnou podnož z americké révy. Druhou křížení evropských a amerických kultivarů. Samozřejmě zvítězila ta první. Ale i ta druhá měla svoje zastánce. V Americe zjistili, že kříženci s americkým druhem Vitis labrusca netrpí plísní révovou (tedy peronosporou), jsou odolná padlí a dokonce vzdorují révokazu. Vzniklo tedy mnoho kříženců mezi evropskou a americkou révou, jako například Isabella, Noah, Clinton, Herbemont, Othello a podobně. Jmenované odrůdy se nemusely stříkat, byly velice plodné, dávaly vína plná, některá i krásně barevná, ale naneštěstí s tzv. liščinou. V USA jim proto říkají Fox Grape. To je dosti intenzívní příchuť, na kterou si mnozí nezvykli a jiní ji milují. V Moschendorfu, poblíž již jmenovaného muzea, jsme ve vinařském domě, populárního rakouského herce Martina Wainek ochutnali krásné růžové víno, ovšem s jahodovou příchutí. Mimochodem, nynější majitel vinařské budovy a půvabného penzionu hrál vídeňského komisaře Kunze v proslulém rakouském seriálu. Ano, je to ten, kterému psisko jménem Rex pokaždé ukradlo svačinu. Nejdříve jsme našim chuťovým vjemům odmítali uvěřit. Na tekuté jahody jsme opravdu připravení nebyli. Po chvíli jsme se ale s tímto faktem smířili. Víno bylo lehké a pitelné. Navíc Martin nabídl klasické i šumivé. Takže, co řešit. Navíc se později ukázal jako vynikající průvodce.
Hybridy a vinařská inkvizece
Ovšem v rámci boje za záchranu především francouzského vinohradnictví byly amerikány francouzským vinařským inkvizitorům trnem v oku stejně, jako později Hitlerovi či našim soudruhům. Proto byly nebohé rostliny poměrně časně a téměř všude postaveny mimo zákon. Pěstovat se ovšem nepřestaly. Stačilo totiž zapíchnout do země odřezek vyzrálého réví a příroda se postarala o zbytek. Ale to už se blížila válka, kterou hybridy přežily ve zdraví. Ve válečných letech i po válce bylo vcelku jedno, co kdo pije. Hlavně, že v tom byl alkohol a bylo to laciné. Když se situace uklidnila, vlády se opět snažily amerikány z vinic vymýtit. Dokonce nabízely finanční pobídky, čili jaké si vinohradnické šrotovné. Bez úspěchu. V průběhu mnoha let navíc vznikla sorta vinařů, kterým se samoroďáky staly koníčkem i povoláním. Například už před válkou šlechtitel amatér Albert Seibel (1844-1936) dostal od přítele semenáček dvou amerických rév Rupestris x Lincecumii a jakési neznámé evropské révy. Tento paskvil se následně stal základem pro 200 semenáčků. Z nich onen pán vyšlechtil dalších 16 000 kříženců. Když úředníci zjišťovali v roce 1960 francouzskou vinařskou skutečnost, s hrůzou zjistili, že 128 tisíc ha je osázeno osvědčenými Siebelovými hybridy. Dodnes například slouží jako část suroviny, určené k výrobě Armagnaku. Mimochodem, vynikající současná interspecifická réva Hibernal není nic jiného, než kříženec odrůdy Seibel 7053 a Ryzlinku rýnského.
Víno a polodivoká prasata
Dalším, kdo spojil svoji existenci s přímo plodícími hybridy je majitel dalšího vinohradnického domu s vinicí v Eltendorfu, Matthias Mirth. Ten má krom již zmíněného také půvabný penzion s vynikající kuchyní a vinným sklepem, moderně v nerezu vybavený provoz na výrobu vína a malou uzenářskou výrobničku. Eltendorf se totiž může pochlubit nejen vínem značky Uhudler, ale také lesy, kde M. Mirth chová pod širým nebem zvláštní druh prasat. Člověk by odhadl, že jsou to naši divočáci. Nikoliv. Prý jsou to kříženci dvou pozapomenutých historických plemen. Maso a klobásy z nich, byly opravdu vynikající. V jeho penzionu nabídl dokonce celé „Uhudler Menu“, tvořené polévkou s vínem „Uhudler“, kančím s uhudlerovou omáčkou a deserty s uhudlerovou marmeládou. Opět nemělo chybu. M. Mirth sousedí v osadě Kellerviertel s J. Pfeiffrem. Vyrábí stejně jako soused hned několik druhů vín. Pro jistotu nabízí i osvědčenou Frankovku a Ryzlink vlašský. Jinak samý „Uhudler“: Bílý a růžový, šumivý, dále tzv. „Spritz“, tedy „Uhudler“ s minerálkou s obsahem alkoholu 5%, „Uhudler“ grappu dokonce i likér z přímo plodících hybridů.
Nekonečná válka s úředním šimlem
Boj úředního šimla s „amerikány“ byl relativně vyrovnaný. Úředník zakázal, sedlák si cestu našel. S příchodem zelených ideologií se situace kupodivu změnila a na americko-evropské křížence se alespoň v Rakousku usmálo štěstí. Všechno prý způsobil otec a syn Pfeiffrovi, kteří využili situace, když se Zelení dostali do rakouského parlamentu. Začali totiž spolu s dalšími vinaři lobovat. Za co? Za tzv. „amerikány“, které už v roce 1938, tedy krátce po obsazení Rakouska Hitlerem, zakázali a zákaz přetrval až do roku 1989. Zmínění tehdy zorganizovali Spolek přátel vín „Uhudler“, a využili situace, kdy se v politice prosadila zelená ideologie s heslem o tzv. „Udržitelném rozvoji“. Vinaři navázali na vlnu vzestupu a propagace bio-potravin, která byla a dosud je v Rakousku velice populární. S tím se svezla i vlna tzv. přírodně produkovaných vín, rozuměj „Uhudlerů“. Vše má ale svoje „Ale“! Aby moc nevyskakovali, vinaři získali povolení pěstovat tyto přímo plodící hybridy: Elvira, Delaware, Concord a Ripotella. Další odrůdy, jako je například Isabella, Othelo, Clinton nebo Noah, ač zhruba stejně staré a stejným způsobem vyšlechtěné a podobně chutnající, se do seznamu nedostaly. Proč? Nikdo neví a rozumem vysvětlit nedokáže. Co je však mnohem horší, pěstovat a víno z nich vyrábět v Jižním Burgenlandu mohou. Ovšem pouze do roku 2030. Následně musejí absolvovat kolečko byrokratických jednání a opět požádat úřady o prodloužení povolení. Jak to dopadne, kdo ví?! Díky tomu, že „Uhudlerem“ žije snad celý kraj a mnoha lidem, nejen vinařům, dává práci, snad mají „amerikány“ určitou šanci.
František I.
No, v JZD to chodili nejak takhle…
http://www.nej-videa.cz/sedm-statecnych-z-jzd/
“ Inu, krom počítačů užívám jak známo technologií tak asi na úrovni 60. let, a ty tehdy bývaly kousek pod úrovní první republiky…“
Ale to už byla, zpátečníku, technologie, která umožnila ten nárůst produktivity, o kterém, tvrdíte, že zavinil šíření levicové rakoviny. A nejde jen o zto, co používáte VY. Ten rozvoj přišel s průmyslovou revolucí a pokud bychom měli léčit levicovou rakovinu odstraněním nadproduktivity, kterou technologie umožnilxy, znamenalo by to vzdát se všech výdobytků průmyslové revoluce.
Žádnej luxus s technologií z šedesátých let by vás v takovém případě nečekal.
1050 — To si opět nerozumíme. Nejde jen o přerozdělování od agilního bezdomovce (sehnal tři kůrky) k flegmatickým. Jde o výstavbu vládních budov, úřadoven, obuškariátů, justičních paláců, stranických sekretariátů, a zejména o výživu statisíců, možná milionů kusů tvořících jejich osazenstvo. I na to přerozdělování kůrek je zapotřebí nějaký aparát, což, jak se mi zdá, opomíjíte.
A logicky ten aparát stále roste. Ale to je v pohodě, parazit, který zabije hostitele, není úspěšný.
1052 — pokud bychom měli léčit levicovou rakovinu odstraněním nadproduktivity, kterou technologie umožnilxy — Nic takového jsem nenavrhoval. Jde o to, že když jednoho dne místo technologií v podobě klacku a šutráku máte patnáctipalcová děla a posléze vodíkové bomby, musejí se (přinejmenším metodou pokus a omyl) vyvinout i nějaké efektivnější nástroje, jak tyto technologie udržet pod aspoň elementární kontrolou. U zbraní se to celkem podařilo, u ostatních technologií (co třeba automobilová doprava?) nejspíš nebyla hrozba zkázy zjevná natolik, aby se o to někdo rozumný vůbec pokoušel…
Ale teď už bych se (promine-li Modrý pták tu nadutost) s dovolením asi pomalu pustil do něčeho užitečnějšího.
OT. Sedím v jednom „Parkhotelu“ na obědě. Je tady nádherná slečna. Rozhodně nevypadá jako blb. Ale je potetovana. Jsem už prostě jen takový stařec, že mě to odpuzuje?
1056 Vlasta.on
Zkuste zaflirtovat. Když se chytne, máte téma. Když se nechytne, tak Vás to tetování tak jak tak nemusí trápit 🙂
Mno, mě by víc odpuzovalo, kdyby byla potentovaná…
pokud je taková slečna na své tetování hrdá jistě by předvedla umění i v místech kam u stolu v restauraci oko nedohlédne.
Šnekací vidličky, včera jsem svačil hrnek malejch mořskejch černejch šneků se sklenkou clairet, mám to k smrti rád.
Kupodivu žádná vidlička. Jsou ty mrchy malý. Přinesou k tomu jehelníček z korku a ty potvory se tím vyšťouchávaj a pojídaj.
Neztloustneš a ještě cvičíš jemnou motoriku rukou 🙂
1056 — Nojo, tady se ve mně zajímavým způsobem sváří a posléze smiřuje (1) konservativní a (2) liberální pohled:
1) „Prohlédněte mi ruce, prohlédněte mi nohy“, řekl rabín nevímužkterej na smrtelné posteli. Vzápětí umřel, ale jeho žáci se ve sporu trvajícím snad stovky let víceméně shodují, že tím chtěl říci, že tělesnou schránku, již mu Král světa druhdy propůjčil, navrací neporušenu neúctou, nešetrností či snad dokonce umělými zásahy (nepočítáme-li důkaz smlouvy s Hospodinem). Tetování pochopitelně není dovoleno.
2) Zcela obecně vzato, proč vlastně tetování ne? Samozřejmě to je nepřirozená mutilace, to ovšem propíchnuté ušní lalůčky taky. Jenže tak jako slečna an sich vyhovovala určitým estetickým nárokům, musí jim její tetování vyhovět také. A je pozoruhodné, že co jsem doposud viděl, zatím mi ani trochu esteticky nevyhovovalo ani jediné. Dokonce bych řekl, že čím více se (barbarská, multikulturní) epidemie tetování šíří, tim menší je mezi nimi procento těch, jimž bych byl ochoten — třebaže by se mi příčila i nadále — přiznat jakoukoliv aspoň minimální esteticku kvalitu.
Takže v praxi je to, liberálně i konservativně vzato, zcela jednoznačné: Tetování ne. Zajímavé je, že ti Židi to vždy věděli i bez podobných úvah.
Nic nového. Ema Destinová údajně měla tetování, které se jí po noze vinulo od kotníku až nahoru, kde jí noha končila.
MP Oba víme, že mezi námi není zásadního rozporu. FB už při svém vzniku zakázal pornografii. Nikdy! Nikdy bych si nedovolil zpochybňovat toto rozhodnutí soukromého podniku. Má jinou cílovou skupinu. Je to jeho věc. Ale mazání nepohodlných názorů nebylo rozhodnutím FB a jiných soc. sítí, ale státní či nadstátní moci. Proto požaduji po „svém státu“ aby mě před tím chránil. Za všechno ostatní co mi provádí, to snad není tak přehnaný požadavek. A je krásné vidět jak se při tom „lámou“ charaktery. A existenci státu chápu jako nutné zlo. A ani na okamžik jsem nedoufal že dobyji vaši pevnost a vyvěsim nad ní prapor. Ale spor tady je.
1062 — A ještě z praktického hlediska: Málokomu sluší jedny šaty po celý život, nehledě na to, že se za jeden život nejspíš stačí obnosit na cáry. Jak tomu asi je v případě tetování?
Pánové. 🙂 Slečna už odešla. Byla ve společnosti kluka na vozíku. Evidentně po úrazu. Tipnul bych si na bratra. Přesto jsem odvahu flirtovat v sobě nenalezl. 🙂 Teď už je všechno stejně jedno. 🙂
Zpátečník: přesně! 😉
Pánové, jste pokušitele! Takhle mě vyprovokovat! Je tady mladinká, moc milá servírka. Moc mile se se na mě usmívala. Vámi vyprovokován jsem pronesl: „slečno neusmivejte se. Já se zamiluji a co se mnou potom budete dělat?“ Od té doby se neusmiva. 🙂 Že se nestydíte!!! 😀
„Jde o výstavbu vládních budov, úřadoven, obuškariátů, justičních paláců, stranických sekretariátů, a zejména o výživu statisíců, možná milionů kusů tvořících jejich osazenstvo. I na to přerozdělování kůrek je zapotřebí nějaký aparát, což, jak se mi zdá, opomíjíte.“
Zpátečníku, VY se tváříte, jako by byrokracii vynalezli až socialisti.
A k těm vládním budovám – víte, že třeba takový Louvre v mezidobí, kdy dvůr přesídlil do Versailes už tam nepobýval a než z toho udělali definitivně obrazárnu, tak byl plný úředníků?
Pokud je vůle k přerozdělování, tak i ten aparát se najde, aby se mohl na těch kůrkách bezdomovců přiživit, to buďte bez obav.
A koukám, že mezitím řešíte nějakou potetovanou slečnu…
To je rozumné téma. Já se nechala zlákat s několika kolegy k výletu na stavbu, podívat se , jak se zdí klenba. Ten, co to zdil, je kamnář a klenby má spíš jako hobby. Klenba má být lícová, neomítaná, takže musí pracovat zvlášť precisně. Klenba bude mít 8000 cihel a každou tu cihlu musí vzít do ruky, prohlídnout, rozhodnout, na jaké místo v klenbě ji dá a objet brouskem hrany, aby obrousil otřepy. Jinak prý cibhla nedosedne.
Fakt zajímavý. TAkový lidi potkávat je radost. Ještě bychom se tam měli jet podívat, až bude zdít lunety v klenbě, to se nejdřív musí dát dohromady geometrie, jak se ty jednotlivé plochy protínají a podle toho cihly přiřezat, každá jinak.
Sláva nazdar výletu!
Po pár dnech zase z5.
http://honzazz.blogspot.com/2018/09/naschvaly.html
Vlasto.on,
ale samozřejmě, že máme spor. Někde výše jsem psal, že účastníci debaty nemají teorii vlastnictví, tudíž se musejí uchylovat k úchylárnám. Nerezová nádoba dobře, mazání špatně. Tenhle doublethink je fascinující. Kdyby někdo požadoval zrušení všech zákonů, které postihují jakýkoli výrok, tak bych mu zatleskal. Navrhoval by zrušit zlo. Když někdo požaduje nařízení ponechat cosi na něčím majetku, tak mu netleskám. Protože vybízí ke zlu. Stát je zlo, protože produkuje zlo, tudíž čekám jen zlo. Zlo není nutné.
Honzo, a ta karta byla pod klávesnicí po celou dobu výletu nebo se tam octla až po návratu?
Nám se stalo v Paříži, že dcera dala večer baterku svědomitě nabít, ale ráno na ni zapomněla, takže si odnesla foťák bez baterky. Něco jsem nafotila já mobilem, ale ona se v tom vedru musela tahat s nepoužitelným foťákem celej den.
Po návratu. Jinak by se hledala jiná karta z náhradních.
Ad tetování,
tím se lidstvo zdobilo od dob, kdy začalo o sobě dumat jako o lidstvu…
Ale musí to být estetické. Jinak si říkám, že je to každého jeho věc – znám lidi tetované, kterým bych klidně půjčila klíče od baráku, a netetované, kterým se vyhýbám obloukem 🙂 Osobně bych si to udělat nenechala, nějak si říkám, až lůže povisne, co pak. Ale jak kolem sebe koukám, je to velká móda. Co mne odpuzuje spolehlivě, je piercing.
A volby se blíží, skoro nebezpečno se procházet městěm. Už jsem utekla snad čtyřem agitátorům – socdemák rozdával růže okolojdoucím ženám – a jsem šťastná, že jim po pravdě odpovídám – ne, volit nepůjdu…. nejsem zdejší volební obvod.
MP „Zlo není nutné.“ A v tom je ten spor. I v terminologii. Je možné dobro? Jinak; jsme, jako lidé, tlupa, smečka, stádo, dav … Souhlasíte? Pokud ne, je každá další debata zbytečná. Pokud ano, je třeba tuto, podle mne skutečnost respektovat. Já to řeknu asi takhle; kdybych se stal tak mocným (proto nelezu do politiky) jako svého času Stalin, Hitler nebo papež, tak lituji celé lidstvo! Jako tygr, samotář, s vámi souhlasím. Jenže nejsem tygr samotář. Jsem součást tlupy, davu, národa … Tak jsem se geneticky vyvinul. Ne že bych chtěl, ale je to prostě fakt. Matzurka může protestovat. 🙂 Já a my všichni jsme prostě nutni tuto skutečnost respektovat. Je jedno, jestli se nám to líbí nebo ne. Já bych se cítil lépe jako tygr samotář. Ale nejsem a společnost mi to ani nedovolí. Pokud se tak budu chovat, budu likvidován. Ale jako člověk který se živý sám míním bránit své zájmy proti těm, kteří žijí z mého. Tim neminim prohlásit každého státního úředníka za příživníka. Ale … To je těžké … To by byla debata na celý život. A sledoval bych své zájmy. 🙂
1071 Modrej, s ohledem na to, že nejsi vlastníkem sama sebe, ale jen dočasně sám sobě propůjčený, vycházím-li z buržoazně (bez pejorativu)obchodnického pojetí svobody (snažím se představit jak pojímají svobodu rozličné cechy a profese, například pojetí svobody podle kvantového fyzika musí být filosofickým orgasmem)jako vlastnění sama sebe, jeví se mi to inspirujícím k výroku „Vlastním, tedy jsem.“ V té souvislosti se zítra ráno, pokusím prohloubit myšlenku opíraje se o nesporný fakt, že dnes mnou koupená a zkonzumovaná krmě se stala moji součástí, a že zítra, z nějaké části mojí součástí být přestane aniž bych to svojí svobodnou vůlí mohl významně ovlivnit.
Alealeale,
tak sirotci nakonec budou, ne že ne.
https://www.novinky.cz/domaci/484028-sojdrova-babis-necha-vybrat-syrske-sirotky-je-ochoten-je-prijmout.html
No tak doufám, že voliči budou adekvátně volit.
Matzurka: on na tiskovce, jak jsem pochopil, nevystoupil. Všechny ty keci jsou její interpretace. Tzn. že ji zitra může poslat někam. Pokud bych na místě Babiše byl já; „neprokázala ze jsou to sirotci, neprokázala ze rodiny … Atd. tudíž ne. Ale! Pokud bych na místě Babiše byl opravdu já tak bych v první řadě nedovolil vstup jejímu doprovodu. Co si to dovoluje, já pozval ji! Nebude mi diktovat s kým budu mluvit. Ale hlavně. Říct natvrdo, ze ji na nějaké „sirotky“ seru, (pan domácí promine) dost dobře nejde. No tak si dám nesplnitelné podmínky. Ona bude žvatlat, uškodí si a já to zítra okecam … Nemám pochyby o Babisove nemoralce. Ale začínám mim pocit, ze to není blb.
Matzurko, já tedas z toh mám dojem, že Babiš zatím žádný sirotky nepustil.
Ostatně novinky to píšou hned v záhlaví.
„Aktéři klíčové páteční schůzky ohledně padesáti syrských dětí bez doprovodu, které by ČR mohla přijmout, odcházeli se zcela protichůdnými stanovisky. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s europoslankyní Michaelou Šojdrovou (KDU-ČSL) trval na svém odmítavém postoji.“
Babiš řekl, že „Žádní sirotci nejsou, paní Šojdrová ani neví, kde ty děti jsou, neví, v kterém táboře. Je to projekt, který neexistuje, virtuální záležitost“ a dodal, že by se mělo pomáhat hlavně v Syrii, že dali Šojdrové kontakty na řecké orgány, které by jí byly nápomocny, ale že pochybuje, že by se jí podařilo nějaké siroty najít.
HAmáček k tomu dodal, že :“ Neexistuje žádný seznam padesáti dětí bez doprovodu, ale paní Šojdrová řekla, že je připravena hledat takové děti v řeckých táborech. Pokud nějaký takový seznam vznikne, jsme připraveni jednat dál“
Ta tetka si to vyložila po svém, že jí na to Babiš kejvnul a proto to tak intepretuje..
Mně ot v podstatě připadá jako dcela mazaný řešení. Babiš jí neřekl přímo ne, jí teď nezbývá, než začít hledat sirotky ,ale do voleb to nejspíš nestihne, takže věnčení slávou se konat nebude a co bude po volbách, ví Bůh. a vůbec je otázka, jetsli se do toho pustí, protože jednat s řeky a dohledávat děti a prověřovat jejich nacionále a věk, to je práce a to paní poslankyně evidentně nee.
Ovšem podlepohledu do diskuse shledávám, že jako podporu a souhlas si to vyložili i jiní a že to nejspíš bude stát strýka andrejka nějaký hlasy. Z pohledu nezúčastněního pozorovatele budou ty volby ohromná sranda 🙂
“ Nemám pochyby o Babisove nemoralce. Ale začínám mim pocit, ze to není blb.“
Vlasto, Babiš samozřejmě není blb. Blbost či inteligence nemá s nemorálností či morálkou nic společnýho. Kdyby byl blb, tak by nevybudoval takový imperium. Prostředky si zajisté můžeme ošklivit, ale že na jejich použití je třeba fištronu, o tom netřeba pochybovat.
Kdyby chtěl, namaže si šojdrovou na chleba. Pokud jí ustoupí, tak pravděpodobně proto, že to bude mít nějak zkalkulované, že by mu to mohlo poskytnout strategickou výhodu z hlediska jeho zájmů.
Není zrovna moudré považovat za blba každého, kdo není na mé straně. Vojevůdci, kteří podcenili nepřítele by mohli vyprávět…..
Ano maydo, tentokráte s Vámi souhlasím. 😉
Macron: Potížisty v otázce migrace bychom měli vyhodit z Schengenu.
https://zpravy.idnes.cz/emmanuel-macron-schengen-0x5-/zahranicni.aspx?c=A180921_162404_zahranicni_aha#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=zahranicni&utm_content=main
Zatracenej žvanil !!! Jenom kecy, skutek utek!
Na to nemá koule.
Dobrý podvečer… Letmý pohled na radar mi říká, že snad naši drazemilovanou vlast vovinuly nějaký mračna… Leč za oknem furt klid, pohodička, leč dusno…
Babiš blb obecný jistě není,
ale „vychcanej hajzlík“ IMHO zcela určitě.
Takže i nadále pro mne zůstává nevolitelný, i když ukradl protimigrantskou rétoriku tomu „fuj-fuj“ SPD Okamurovi (s nímž odmítal sestavit vládu), a jsem zvědavá na skutky.
Jo, pokud nás dovede k Czexitu, tak mu dám malé nevýznamné plus.
A dusno je tu taky, dokonce mne rozbolela hlava.
Tak je asi něco ve vzduchu – a na stole v obýváku nám zase přistál košík praváků, manžel dnes udělal se svým laboratorním týmem „terénní cvičení“ 😀 – naštěstí ostatní měli svoje košíky taky, tak donesl jen svůj úlovek.
Tady na horách, zvaných nočníkem evropy, kde už čtyři měsíce prakticky nepršelo, se zvedá vítr. Zatím je teplo. Ale je jasné, ze fo končí. Možná příští týden najdu i nějakou prašivku. 🙂
Tady šlehají blesky. Mám to „domů“ 3km. Jsem jenom v košili. To bude sranda. 🙂
to jseš asi kousek ode mne, ale tady už došlehalo, šlo to od západu na severovýchod.
Quivis – Jizerské hory.
Matzurko, vychcaný hajzlík nemůže být blb. Vychcanost je jistý druh intelektu, ovšem znašně pokčiveného a doprovázeního dalšími poměrně odpudivými vlastnostmi, které z inteligence činní vychcanost.
ale blb nemá na vychcanost intelekt. Hajzlík by snad mohl býrt, to jo, ale blbí hajzlíci bývají poměrně neškodní.
Od Babiše bych si czexit moc nelibovala. Přece si nezavře dotační kohout.
Vlasto.on – Lužické hory 😉
Schumi,
ad 1076, přesně tak. Kámoš, který se živí jako „popelář“ byl u vytržení. Má tento víkend volný, tak byl jako utržený z řetězu 🙂
1085, 1091 — No, kdesi nahoře je zmínka o společenské smlouvě… Mám dojem, že společenská smlouva momentálně vypadá tak, že Babiš zabrání — nebo slíbí, že zabrání — zaplavení země třiíčky, a většinový volič mu ve všech ostatních ohledech ponechá volnou ruku.
Jenže proč? Proč je tomu tak? Dle mého (připouštím, že dosti jednostranného) názoru je to opět vina zdejší Pravdy a Lásky (plus zkrachovalých západních multikulturalistů, mermomocí se snažících do vlastního selhání namočit všechny): Kdyby tolik neusilovali republiku těmi 3i za každou cenu dosídlit, Babiš by neměl co slibovat, a procenta jeho volebních preferencí by se mohla nacházet zcela jinde.
Dobré zas ráno… Tak se zdá, že byl deštíček a větříček… Tady kolem fakulty jsou popadaný větve… A já se jen těším, že nějaká taková větev hapá nějakému potentátovi na auto, nebo rovnou na hlavinku… Aby si uvědomil, že přestárlý a napůl prohnilý stromy opravdu není radno uchovávat za každou cenu a že by bylo lepší místo nich vysadit mladší… Ten nejhorší strom nám sice už konečně povolili pokácet, ale je jich tu ještě dost, který by potřebovali taky pěstební zásah 15 čísel nad zemí…
Všichni na houbách ?
My jdeme krájet do sušičky další košík 🙂
2 Matzurka – my jsme byli tak na hodinku v lese – něco málo jsme našli, ale tam, kde jsme byli, houby teprve začínaj… Čerstvě vykouklý mrňousové… A několik nádhernejch kovářů…
Kolem lesů jsem taky jezdil, ale nezastavil. https://aerokarel.rajce.idnes.cz/Aerojizda_2018_ve_Visnove# Dneska se auta i dobře chladila.
PeSi,
my kováře nesbíráme, ale pořád jedou praváky, kozáky, bedly, klouzky…
A do toho padají jablka,
takže nestíhám na více frontách – poslední švestky probublávám na povidla.