Zuzana Chlumská
Jsou to těžké časy a v Bruselu z toho už nejspíš mají těžké spaní. Celá Evropa vydala se jedním směrem národního sebeurčování, jen Brusel trvá dál a dál na své celistvosti. Proč je samozřejmě jasné. Ten vzniklý pytel blech už by se prostě uhlídat nedal.
Leč Evropa nedbá a drobí se Bruselu po rukama. Už před časem soudruh Barroso pohrozil Skotsku, že pokud se odtrhne od Velké Británie, přestane se nalézat pod ochrannými křídly Evropské Unie. A též na Katalánsko pohlédl nevlídným zrakem a zdviženým prstem varoval.
Nejsou to ovšem jen tyto dva případy. Baskové také pokukují po samostatnosti. Vlámové a Valoni se též nemohou dohodnout a rozpad akutně hrozí. Slezko v Polsku se také nějak cuká o Pomořansku nemluvě. Z dalších třeba Lotrinsko zabývá se podobnými úvahami. Tyroly zajisté o lecčems přemýšlejí nahlas. A ledacos dalšího by se našlo.
Nelze se tedy divit, že v Bruselu panuje nervozita. (O Kosovu nám nemluvte, to byla válka, ekonomické zájmy a vůbec!) A teď ještě ten Krym! Není možné připustit referendum, navíc referendum, o kterém je předem jasné jak dopadne. Takové referendum je velmi virulentní záležitost a dominový efekt by patrně na sebe nenechal dlouho čekat.
Už asi před šesti lety, na základě zpráv zpravodajských služeb vznikla mapka, jak by mohla vypadat Evropa v roce 2035. Zkuste si představit, že všechny ty vzniklé NEJSOU členy Evropské Unie!
Jak by, pro všechny svaté, Brusel mohl hovořit jménem JEDNOTNÉ Unie, když by ze všeho nejvíc připomínala ementál!
Capri ne, jenom ty Pompeje. Ty ale stály za to, i když tam moje drahá polovice hned na prahu manželskýho stavu chytla úpal 🙂
jirko zdar mam tu v maticce taky jaro , ted zrovna na zborenisti v bustehrade.
vubec nestiham tak jsem ti ani nevolal.
no a spousta sudetaku byla jaksi nasinci co kdyz si vzali nemku nebo naopak byli radeji nemci .
A hele
Lidovci zveřejnili, že jednali se zástupci vyhnaných sudetských Němců
http://zpravy.idnes.cz/lidovci-v-praze-prijali-zastupce-sudetonemeckeho-landsmansaftu-pxe-/domaci.aspx?c=A140312_114558_domaci_kop#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=idnes&utm_content=main
AeroKarle, já se držím stále stejného, nic víc. Že pokus o „vědomé řízení“ nevyhnutelně vede k situaci, kdy to vědomé řízení bude provádět „jedno vědomí“, mně přijde nesporné. Že se uvnitř monopolu odehrávají bitvy o to, kdo bude tím jedním vědomím, mně přišlo tak banální a jasné, že jsem to jednoduše vynechal. Jestli ta bitva probíhá uvnitř mezi jednotlivci (Stalin vs. Trockij, Hitler vs. Röhm, Husák vs. Jakeš) nebo mezi frakcemi, patří do stejného pytle. A dokonce neshledávám zajímavým, jestli jsou to frakce vnitrostranické (SA vs. SS) nebo mezistranické v rámci světonázoru (nacisté vs. komunisté vs. soc. dem. vs. fašisté). Budeme-li se bavit o tom, že jsou kolektivisté levicoví (např. komunisté) a pravicoví (např. nacisté), tak je to zajímavé jen pro určení nějaké úchylky. Jedni tvrdí, že logika je dána třídně, druzí, že rasově nebo národně. Ale to je stále bitva uvnitř monopolu, ke kterému můžu poznamenat jen kánonická slova Petra Kunetky: „bohužel málo. Nějací zbyli.“ Ale pořád je to monopol, s adjektivy, která mu přisuzuje Zpátečník v 86. Byrokratický mně přijde nadbytečné.
Zpátečníku, teď jsem Vám konečně porozuměl. Mně šlo původně jen o to obecné srovnání.
Buhehehe, proč to, prátelé, stavíte tak skromně. Monopolista? Jasně. Ale já to beru jako velice úspěšný pokus komoušů zbavit se komunistické strany a rozdělit si dividendy. Z kolika z nich se stali nejtvrdší kapitalisté? Viz náš milý ministr financí. V mém bývalém oboru neexistovala fabrika, kterou by nezprivatizoval některý bývalý komouš z ministerstva nebo GŘ. A jak tak koukám, monopolismus opět narůstá, tak abychom očekávali další revoluci.
NoName,
díky za info, po kopcích sopečného původu jsem lezla jen na největším havajském ostrovu, a tam to je lepší vzít v obuvi aspoň částečně sportovní.
Na druhou stranu, vysoké podpatky jsem nenosila nikdy… jsem spíš tvor terénní, než barový 🙂
Halle,
lidovci evidentně ze všech sil pracují na image pro další volby 😀
evidentně jim to předminule nestačilo -D 😀 😀
Petře, nejpodstatnější informace z toho článku je ta, že to kvůlivá tůristům potřebujou stihnout do začátku sezóny… 😀
Aspoň se to nepotahne!
Tak G7 poslala Putinovi ostrou prosbu,aby se nesnažil změnit postavení Krymu. 🙂
Šašci! Počmáraný!
http://www.denik.cz/ze_sveta/staty-g7-vyzvaly-rusko-aby-se-nesnazilo-zmenit-postaveni-krymu-20140312.html
Hudeček je frajer. Na kole z Prahy až do Kyjeva!
MP (104) já měl na mysli to, že nějaký soudruh si v bitvě se svými soudruhy může hledat spojence uvolněním poměrů a zapojením do té doby nezapojených. Což pak může chytit neočekávanou dynamiku, viz „pražské jaro“.
A hele …..
http://www.lidovky.cz/v-new-yorku-se-zritila-budova-v-sutinach-jsou-uvezneni-lide-p4h-/zpravy-svet.aspx?c=A140312_152313_ln_zahranici_msl
(92) asi tak,Maydo: jenže na rozdíl od předchozí úpravy rozlišuje NOZ podle obsahu povinnosti „služebnosti“ a „reálná břemena“:
Od reálného břemene se služebnost odlišuje právě pasivitou vlastníka věci, který je na základě služebnosti povinen ve prospěch oprávněné osoby a) něco trpět nebo b) zdržet se činnosti, kterou by jinak jako vlastník mohl vykonávat .
Reálná břemena se vyznačují tím, že zavazují vlastníka služebné věci k tomu, aby ve prospěch jiné osoby něco aktivně konal, poskytoval jí nějaký užitek ).
Služebnost inženýrské sítě patří mezi pozemkové služebnosti 😕
To víte, právníci musí se také živit 🙂
Zemřela Věra Chytilová!
R.I.P.
Naše soucitná vláda věnuje z daní „pekařů“ a „mlíkařů“ (anebo na dluh) prostřednictvím neziskových organizací, páchajících dobro anebo prostřednictvím výběrových řízení (proboha !) 50 mil.Kč Ukrajině . Slzím dojetím …. 😕
http://zpravy.idnes.cz/ceska-vlada-uvolni-na-projekty-na-ukrajine-50-milionu-korun-pn4-/domaci.aspx?c=A140312_150743_domaci_kop
Mňo, Chytilová
její filmy mi vždycky připadaly krapet ujetý. Tak malinko jako by realita byla viděna skrz mříže v jedné pražské čtvrti. Třeba Panelstory, nebo Kalamita. Zejména její představa, jak přemejšlej a jednaj chlapi byla… řekněme prazvláštní. Asi se celej život stýkala s takovejma divnejma baboukama. Ale kamarádi existencionalisti z ní byli u vytržení. I Erben ji namontoval do exnerovky Poslední pád mistra Materny.
Tomáš Haas rozebírá problémy ODS :
http://www.parlamentnilisty.cz/politika/poslanecka-snemovna/Klausuv-a-Topolankuv-blizky-poradce-nam-rekl-jak-to-tedy-bylo-s-Necasem-Nagyovou-a-kmotry-311138
Jj, ptakopysku, byla to baba praštěná! 🙂
Já měla ráda její filmy 60tých let, ona byla už tehdy extrém, ale ten charakter doby zachytit uměla. Z těch pozdějších se mi ještě líbila Hra o jablko, ale pak už mi to nějak nesedlo.
No, Věra Chytilová mne nikdy „nechytla“, ani ty její filmy 🙁
Vlčí bouda, Kopytem sem, kopytem tam … Skvělé filmy.
Tak honem – jak dlouho trvá založení neziskovky ???
Stačí jen najít tu niche na trhu…..
Třeba: Informační společnost 21. století – vzdělávací cyklus:
Principy a zásady uplatňování lidských práv v EU s přihlédnutím k národnímu svérázu asociovaných zemí.
Basebolové pálky a boxery vlastní, bloky a tužky dodá přednášející.
Já mám dojem, ptakopysku, že Erben do Exnerovek montoval ledaskoho 🙂
Nebo že by třeba spisovatel pohádek Vojtěch Pátek z Pastviny zmizelých byla jen náhoda?
Poslední pád Mistra Materny byl asi i posledním pádem mistra Erbena, polistopadová exnerovka Vražda ve společnosti consens už za moc nestála.
Tak zpet, na Wiky jsem zjistila, že ještě vyšly po listopadu trable anglického šlechtice v Čechách, to ještě mělo nějaký vtip.
mně na těch detektivkách bavily i jeho zeměpisné jinotaje ( Mezilesí – Mezihoří, Opolná- Opočno), což ovšem opajcl od svého rodáka Škvoreckého, který Náchod důsledně ve svých dílech nazýval Kostelcem.
Erben Chytilovou znal a seznámili se docela kuriozním způsobem. Tehdejší Erbenova přítulka psala diplomku a potřebovala na to klid, tak jí Erben chtěl najmout pokoj, majitelka se „nějak“ představila a oni si to jeli prohlédnout. Otevřela prý jim baba v šátku jak baba jaga, jenže jí maskování nevyšlo. Jak řekla „dobrrrrrý den“, tak se Erben začal strašně chechtat a jen odpověděl: „Dobrý den, paní Chytilová.“ 😀
Heléééé,
a co takhle zamontovaný profesor Veselovský, dlouholetý ředitel pražské Zoo ? V Osamělém mrtvém muži.
Jo,
a moc se mi líbily jeho proklady archeologickým tématem 🙂
Paní Chytilové přeji R.I.P., ale taky mne od ní zaujala nejvíc Hra o jablko, jinak to šlo mimo.
Ten archeolog byl celkem dost známá postava z archeologického prostředí, i třeba profesor české literatury Vodička/Hodička a doga Alexandr se ve skutečnosti jmenoval Boris. 🙂
já si myslím, že i díky těmhle hádánkám byl Exner tolik čten. Že lidi, zvyklí číst mezi řádky, nacházeli v Erbenových knihách mimo klasické detektivní zápletky i přesmyčky a doplňovačky s tajenkou nesouvisející s příběhem, tudíž nikterak nerušící hlavní nit.
ptakopysku, ono to bylo hlavně tím, že nic podobného mezi českými dedektývkami nebylo. Všude se soudruhovalo, jen to hvízdalo a detektývky tu vlastně nikdo psát neuměl. Po Erbenovi ještě přišla Hana Prošková, ale jinak to byla bída s nouzí. Však je taky souzi neměli rádi. 🙂
Rputi,
to je vlastně fakt, to jsem si neuvědomil.
Eduard Fiker za socíku napsal snad už jenom Série C-L, akorát Vachek měl svého Klubíčka, ale s tím skončil někdy v půlce šedesátých let. A od té doby bylo socialistické vakuum.
Pseudodetektivky vycházívaly v edici Magnet, což byl víceméně důstojný socialistický nástupce rodokapsových detektivek z první republiky. Následovníci prvorepublikového Joe Ambrose, amerického Slováka a autora světoznámé edice Al-Capone král gangsterů, se museli spokojit s drobnou kriminalitou, rozkrádáním majetku v socialistickém vlastnictví a socialistickými vraždami řešenými příslušníky VB a kriminálkou konzumující limonádu, maximálně pivo a v řídkých okamžicích byl povolen i stakan vodky. Exner v tomhle umolousaném uniformním prostředí byl naprosto exotickým zjevem.
Exner byl samozřejmě Erben, já velký dedektýv, něžné serdce v mužné slupce, na kterou se ženský lepěj jak vosy na med. 😀
a pro pány byl rozežranej, kdeco dobrýho vypil. A to nemluvím o jeho mravnostním profilu zcela neodpovídajícím chování budovatele socialismu.
U Václava Erbena se dalo i poznat, která kniha se mu dostala do rukou při psaní knihy vlastní. Ale jinak psal svižně a jeho personální a místopisné jinotaje se mi moc líbily. Jinak to byl nikoliv nevýznamný stranický činitel na kulturním poli a nakonec něco jako nevlastní otec Petry Buzkové.
A co se Věry Chytilové týče, měl jsem raději (nekteré) její filmy než ji samotnou. A konkrétně Sedmikrásky jsem nikdy neobliboval.
>>dvd – jj – taky jsem u něj našla svoje věty 🙂
na CS filmu asi čuli, že se paní režisérka brzy odebere pod rostliny a tak poslední dobou protáčeli Sedmikrásky snad dvakrát týdně, aby byly tantiémy na slušnej funus… Nikdy jsem nevydržel koukat dýl jak deset minut. Tydlecty podobenství pro mou primyšivní duši prostě nejsou…
ptakopysku, to se dalo snést v době, kdy nám bylo 20. Teď už na to taky nemůžu koukat. Svět je někde už úplně jinde a jako film pro pamětníky tenhle film nefunguje.
Ale ona má dceru, takže se asi holka stará.
!… v edici Magnet, což byl víceméně důstojný socialistický nástupce rodokapsových detektivek z první republiky“
no, spíš nedůstojný, ne?
A nějak vám z tej přehlídky vypadly Škvoreckého detektivky.
Prředevším Smutek poručíka Borůvky.
A do jisté míry lze započítat i Hříchy pro pátera Knoxe a další díly poručíka Borůvky, ač to původně všechno vyšlo v Totontu v semdesátých letech.
Jo a taky trilogie Vražda pro štěstí, se zárukou, a v zastoupení,kde autorství Josefa Škvoreckého přikryl Jan Zábrana, takže mohla vyjít i v osmdesátých letech bolševiku pod nosem 🙂
Já se přiznám, že mně ujetý filmy Chytilovy zas tak nevadily. Ne, že by to byly filmy mého života, ale koukat jsem na to mohla a docela mně bavily.
Sedmikrásky jsem neviděla a Ovoce stromů rajských jíme, o čemž básnily intelektuálně založené spolužačky na fakultě, taky ne.
Dobrý podvečer… No to se dalo čekat, už se tu zas RIPákuje… Dotyčná předmětná měla jednu velkou výhodu – její filmy viděl divák hned dvakrát – poprvé a naposled. Nebo se snad zde najde hrdina, který by shlédnul některý její film vícekrát? Takový jedinec by si zasloužil mou plnou úctu a cenu hrdiny „Alexander von Sacher Masoch“…
Já prosím ne. A dokonce se přiznávám, že jsem se některým jejím dílům vyhýbal zcela programově a šel jsem raději hydratovat organismus do restarace IV. cenové skupiny. Škoda, že nebyla až tak úplně prorežimní, mohl jsem ten bojkot nahlásit jako III. odboj a teď jsem mohl pobírat odbojářský důchod… 🙁
138- já. Snažila jsem se pochopit Sedmikrásky, ale ani potřetí se mi to nepovedlo.
kristo,
můj syn ve svých postpubertálních letech toto dílo ohodnotil slovy „Sou to krávy“. Koneckonců tento názor měl skoro deset let na jakoukoli skupinu dívek v počtu větším než jedna. 😛
Budiž v jeho prospěch řečeno, že absolvoval ekonomku ve třídě, kde byli čtyři kluci a šestadvacet holek 😀 😀 😀
Ptakopysku, jetsli je navzdory tomu ženatej, tak by zasloužil metál za odvahu.
Sedmikrásky jsou rok 1966 – to se dalo pochopit tak do r. 1970. Později s obtížemi a mladej ptakopysk už měl vůbec smůlu. Ono italská „nová vlna“ je už taky sotva koukatelná. Nová filmová vlna to byla, ale zatraceně poplatná své době.
Škvoreckého detektivky byly spíš něco jiného, to bych za klasickou detektivku snad ani nepovažovala. A hlavně – nebylo jich moc. Za detektivní psavce té doby lze opravdu považovat jen Erbena a Proškovou. Ty detektivky vycházely v nákladu třeba i 80000 – dnes zde úplně nepředstavitelné!
TAk on Erben na tom byl jaksi kádrově dobře. Na rozdíl od Škvoreckého, kterýho by se dalo leda pašovat z Toronta po pár výtiscích.
Ale souhlas s tím, že to nejsou tak úplně detektivky, ale to ty Erbenovy a nakonec do jisté míry i ta Prošková taky ne.
Jo, ještě Eva Kačírková, i když to už tak trochu tíhlo k těm produktům edice Magnet.
Jj – Kačírková se snažila, ale kvalit Proškové holt nedosahla.
jo,jo, rputi, už ani ty detektivky nejsou, co bejvaly 🙂
Hehe – jak tu tak mluvíme o Erbenovi, tak mě vytanula nehynoucí vzpomínka.
Erben byl šéfredaktorem nakladatelství MF v době, kdy jsem tamtéž konala povinnou nakladatelskou praxi. A jednou takhle k večeru zazvonil u nás doma šofér MF a sdělil mi, že nakladatelství se dostalo návštěvy básníka ze spřátelené země, pan šéfredaktor básníka pozval k sobě domů, leč básník neumí rusky, takže se hoši nějak nemůžou domluvit. No prostě že mám jít tlumočit.
Nadšením jsem tedy neplanula, ale co zbývalo. Přihodila jsem do kabelky srbsko-český slovník a nechala se odvézt. Na místě zjištěno, že situace je složitá, neb básník nebyl Srb, nýbrž Bulhar. Naštěstí to nebyl blbec a srbsky obstojně rozuměl. Já zas absolvovala v době nedávné i kurs makedonštiny a kombinací srbiny a makedonštiny se k porozumění bulharštiny dalo dospět.
Bylo to náročné. Erben pronesl něco česky, já to přeložila do srbštiny, básník odpověděl bulharsky a já to přeložila do češtiny….
Naštěstí básník tušil, co život obnáší a dorazil s aktovkou kvalitní Plisky, s jejíž pomocí se situace stala o něco zvladatelnější.
Tak kolem půlnoci se mi už ty slovanské jazyky začínaly plést. A nezapomenu Erbenova vytřeštěného pohledu, co že to breptám a jeho následné repliky: „Bulharsky na mně, prosím tě, nemluv!“
Básník, už v té době uměl docela dobře česky: „Ale ona mluví moc dobře“, ujistil Erbena.
Byl to tenkrát moc hezký večer… 😀
Rputi,
uvažovala jsi někdy o tom, že bys napsala paměti? 😀 😀 😀
Hmm, no to jste tu Chytilovou vyřídili rychle… A co Bohuš Stejskal, to je film – klasika, Šašek a královna, Faunovo velmi pozdní odpoledne – to taky. I ta Kalamita a Panelstory se dá ještě dnes vidět a dobře to ukazuje dobu.
147
🙂 tak na tom večeru bych chtěl být mouchou ! Asi bych padnul na křídla , třepal všema nožičkami a hrozilo mi prasknutî hlavouhrudi ! 😀