Za odsun by prezident Beneš zasloužil Nobelovu cenu míru

Pavel Hasenkopf

Není pravda, že předseda vlády v Bavorsku pouze citoval z česko-německé deklarace.
O tom, co stávající předseda vlády skutečně řekl, a také o tom, co bohužel neřekl a říci měl (když už nemohl mlčet).

„… Žádný z vás nezadal k útoku jejich té nejmenší příčiny. Žádný z vás neměl té nejmenší viny, stejně jako ji neměl váš tradičně demokratický národ. Všichni jste věděli, že ani naše vláda neměla viny na tomto politickém zločinu ze září roku 1938 sousedního početně velkého národa…

Ale nejen to. Přijde brzo chvíle, kdy tito viníci se budou před sebou samými a před světem očisťovat z toho, co v těchto letech napáchali. A budou tomu sami věřit, až tyto své nové lži budou přednášet.

Říkal jsem vám při jiných příležitostech, že máte všechno zaznamenat a povědět, co jste zažili ve svých vězeních a koncentračních táborech. Ne snad jen proto, abyste vyložili nám všem svá utrpení, ale proto, abyste se znovu mohli bránit, až oni začnou s touto kampaní. Neboť na válku z let 1938 – 1945 se nesmí nikdy zapomenout. A že začnou, o tom buďte přesvědčeni.

A konečně přijdou opět, aby od očišťování přešli k útoku. Bude to nová reakce, která opět spojí útok na pokrok sociální s útokem na naši svobodu národní a lidskou. Buďte na tento útok připraveni a mějte svá fakta, své záznamy, své vzpomínky, pohotově, neboť nikde se tolik nezapomíná, jako právě v politice. A proto bude zase nutno podržet všem našim odpůrcům z let 1938 – 1945 před očima to, co svět v jejich rukou zažil v Osvětimi, v Dachau, v Mauthausenu, v Ravensbrücku a v řadě jiných německých mučíren.

Opakuji: Na tuto válku se nesmí zapomenout, a aby se nezapomnělo, je ji nutno sebevědomě a důstojně, ve jménu práva a svobody, práva a pravdy, ve jménu lidskosti, živoucí, opravdové a správné lidskosti, stále a stále připomínat.

My, Češi a Slováci, máme na to plné právo…“

(prezident republiky Dr. Edvard Beneš,
14. prosince 1945, sjezd Svazu osvobozených politických vězňů)
* * * I.

Nejdříve fakta.

Tvrdí se, že předseda vlády Nečas neřekl v Bavorsku nic nového, jen zopakoval to, co se píše už v česko-německé Deklaraci. Pokud by to byla pravda, bylo by to v naprostém pořádku.

Text premiérova projevu, připraveného v režii ministerstva zahraničních věcí, je zde. Má 2 554 slov.

Text česko-německé Deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji je zde. Má pouze 863 slov.

Něco tu zjevně nehraje.

S Deklarací má Nečasův projev společnou pouze tuto větu:

„Litujeme, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny.“

Tato věta, obsažená v 25. odstavci projevu, je převzata z bodu III. Deklarace.

Jen pro pořádek a pro spravedlnost je na místě citovat i Václava Havla: 23. prosince 1989 tehdy ještě pouze západoněmecký prezident Richard von Weizsäcker ve svém vánočním poselství citoval ze soukromého dopisu slova tehdy ještě pouhého kandidáta na československého prezidenta Václava Havla: „Za svou osobu odsuzuji – stejně jako řada mých přátel – poválečný odsun Němců. Vždycky jsem ho považoval za hluboce nemorální čin, který přivodil nejen Němcům, ale snad ještě ve větším měřítku Čechům samotným, jak morální, tak i materiální škody.“ Dlužno podotknout, že Občanské fórum se od Havla v tomto distancovalo a že samu myšlenku mu měl údajně vnuknout Karel Schwarzenberg.

A zde už je výtah z projevu Václava Havla předneseného 15. března 1990 při příležitosti státní návštěvy německého prezidenta v Praze (celý text zde):

„Shodujeme se na tom, že základním předpokladem skutečného přátelství našich národů je pravda. Jakkoli tvrdá, vždy však vyslovená. Náš host už za svůj národ řekl dost tvrdých pravd o utrpení, která světu celkově i nám speciálně způsobili mnozí Němci. Nebo přesněji: mnoho předků dnešních Němců. Dokázali jsme i my říct za naší stranu všechno, co bychom říct měli? Nejsem si tím jist. Šest let nacistického řádění stačilo například k tomu, abychom se nechali nakazit bacilem zla, udávali se navzájem za války i po ní, přijali najednou za svůj – ve spravedlivém i přehnaném rozhořčení – nemorální princip kolektivní viny. Místo abychom řádně soudili všechny, kdo zradili svůj stát, vyhnali jsme je ze země a potrestali tak trestem, který náš právní řád neznal. Nebyl to trest, ale pomsta. Navíc jsme je nevyhnali na základě prokázané individuální viny, ale prostě jako příslušníky určitého národa. A tak v domnění, že dáváme průchod historické spravedlnosti, jsme ublížili mnoha nevinným lidem, hlavně ženám a dětem. A jak to v historii bývá, neublížili jsme tím jen jim, ale ještě víc sami sobě: účtovali jsme s totalitou tak, že jsme její nákazu vpustili do vlastního konání a tím i do vlastní duše, což se nám krátce na to krutě vrátilo v podobě naší neschopnosti čelit nové a odjinud importované totalitě. Ba co víc: mnozí z nás jí aktivně pomáhali na svět. Ale ještě jinak se nám tehdejší rozhodnutí nevyplatilo: tím, že jsme náhle zdevastovali rozsáhlý kus své země, vpustili jsme bezděky plevel devastace do celé naší vlasti. Oběti, které si vyžádá náprava, budou tedy – mimo jiné – i daní za omyly a hříchy našich otců.
Historii zpět nevrátíme a tak mimo svobodného zkoumání pravdy můžeme udělat už jen jediné: vždy znovu přátelsky vítat ty, kdo se přijíždějí s mírem v duši poklonit hrobům svých předků nebo podívat, co zbylo po vesnicích, v nichž se narodili.
Vztah Německa k rodině evropských národů a vztah této rodiny k Německu je – už s ohledem na jeho velikost, sílu a centrální postavení – tradičně nejdůležitějším prvkem evropské stability.

Platí to i dnes: celá Evropa musí být vděčna Němcům, že začli bořit zeď, jež je rozděluje, protože tím začli bořit i zeď, která rozděluje Evropu. Přesto se mnoho Evropanů stále ještě bojí sjednoceného Německa.“

(… a mají k tomu opravdu hodně dobré důvody – P.H.)
II.

Předseda vlády v bavorském zemském sněmu řekl mimo jiné i takovéto „perly“:

„Do 19. století vešly Čechy a Bavorsko sice jako oddělené útvary, avšak společné hodnoty a identita byly nadále posilovány.“

(… ergo to je škoda, že šlo o „oddělené útvary“? – P.H.)

„K podstatným změnám došlo po roce 1918, kdy byla v Bavorsku vyhlášena republika, která brzy čelila zásadním politickým a ekonomickým problémům a nakonec padla, spolu s celou Výmarskou republikou, za oběť nacismu. Byl také založen československý stát, který i přes své demokratické parlamentní uspořádání s sebou vzal do vínku národnostní napětí, které se nakonec stalo záminkou pro nacistickou agresi a rozbití československé státnosti.“

(… takže za nástup nacistů vlastně může Československo? Neměli bychom se za jeho existenci Němcům taky omluvit? – P.H.)

„Pro většinu Čechů toto rozbití dodnes symbolizuje právě město Mnichov, kde byla v září 1938 podepsána dohoda, která znamenala nejen pro nás nástup vlády teroru a násilí. Tento krok předznamenal na dlouhou dobu krizi společné identity založené na duchovní tradici a kulturní spřízněnosti.“.

( … nyní je čas tu údajnou společnou identitu zase začít obnovovat, chápu to správně? – P.H.)

„Naše identita v tomto prostoru nadále byla dominantně odvozována od etnického původu a jazyka, které se však stávaly nepřekonatelnou bariérou a nástrojem izolace.“

( … jasně. Bez Němců bychom asi dodnes neznali ani mýdlo, P.H.)

„Koncepce vlasti omezené jen na jeden, vlastní národ pak znamenala nejprve v roce 1938 ztrátu domovů pro mnoho Čechů a následně v roce 1945, po ukončení válečného běsnění, také pro téměř všechny naše německé spoluobčany.“

( … kdyby Němci válku vyhráli, tuším, že bychom ztratili nejen domovy – P.H.)

„Po válce byl příhraniční region na dlouhá desetiletí zcela vykořeněn, jeho identita byla ke škodě Čechů i Němců násilně změněna. České pohraničí převzal po válce stát a osídlil ho lidmi, kteří tam přicházeli v nejistotě, zda tam jednou nepřijde někdo místo nich. Pohraniční krajina ztratila paměť, zanikla kultura, mnohé architektonické památky byly zničeny. Města přišla o svůj pestrý, mnohonárodnostní a mnohojazyčný charakter. Nenávratně byla zdevastována průmyslová i zemědělská výroba. Lidé na české straně hranice nepociťovali touhu interpretovat dějiny jinak, než jim byly předkládány. Kdysi bohaté regiony se staly periferií, zdejší lidé byli komunistickou propagandou pravidelně strašeni západními revanšisty.“

„Do Bavorska přišly milióny našich bývalých německých spoluobčanů, kteří se významně zasloužili o jeho ekonomický rozkvět i vynikající životní úroveň, kterou má dnes.“

(… prostě jsme naprostí barbaři a sudetští Němci hodní, bohatí strýčkové a potřebujeme je trochu pumpnout … – P.H.)

Jak něco takhle poníženého vůbec může jakýkoli český politik říct?

A proč vůbec? Havel se naomlouval víc, než je zdrávo, máme společnou Deklaraci, tak kde se pořád bere ta mánie některých českých politiků se Němcům omlouvat a za co vlastně?

III.

Když už se předseda vlády cítil v Mnichově tak neodolatelnou potřebu vyjádřit se k minulosti, proč nepřipomněl třeba toto:

– že to byli Němci, kteří se nechali zblbnout Hitlerem, zvolili si ho do svého čela, šli za ním jak ovce a ve své většině dokázali sami sebe přesvědčit o tom, že Slované a Židé jsou jen nižší rasy, které je žádoucí eliminovat podobně, jako eliminujeme plevel,

– že Češi nikdy nechtěli Němce vyhladit ani je nikdy nepovažovali za podřadnou rasu,

– že Češi nikdy nechtěli rozbít německý stát a nepovažovali jeho území za svůl životní prostor,

– že odsun německého obyvatelstva je legitimním výsledkem II. světové války (čl. XII Závěrečného protokolu Postupimské konference),

– že český stát neaproboval vraždění Němců jako svou státní politiku, excesy při tzv. divokém odsunu byly dílem soukromých osob,

– že Německo nikdy neuznalo neplatnost mnichovské dohody od samého počátku,

– že Německo se nikdy nedistancovalo od požadavků Sudetoněmeckého landsmanšaftu?

IV.

Nečasova řeč bohužel není pouhým potvrzením česko-německé Deklarace, ale představuje celkem jasný posun: Předseda české vlády nelituje pouze toho, že „poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem“, ale lituje odsunu jako takového, mrzí ho, že tu Němci již nejsou a nevytvářejí spolu s námi „společnou identitu založenou na duchovní tradici a kulturní spřízněnosti“.

Já toho nelituji a za mne Petr Nečas nemluví. Nemám čeho litovat a nemám za co se Němcům omlouvat. A nestojím ani o žádné omluvy z německé strany: Nemohu přijmout omluvu prezidenta Gaucka, protože on osobně mně ani českému národu nijak neublížil a nemá se za co omlouvat. A nemohu přijmout omluvu německého státu ani nikoho, kdo se na zvěrstvech války osobně podílel. Některé věci nelze odpustit. Platí, co už přede mnou napsal Jan Petránek: „Německo, které vykoupalo Evropu a kus světa v krvi, se nemůže divit principu rozhoupaného kyvadla, který popsal už Allan Edgar Poe. To se nedá odpustit, to se dá jen překonat a počkat, až se nad tím zavře voda.“

Překonání česko-německého traumatu nepomůžeme neustálým kolotočem omluv a výčitek, to je jako sypat sůl do otevřených ran. Musí se to zahojit samo a to chce čas. Budeme-li to stále vytahovat, bude se to hojit o to hůř.

V.

A proč že by měl Beneš dostat za odsun Nobelovu cenu míru?

Ze dvou důvodů.

Za prvé, protože těm odsunutým sudetským Němcům s největší pravděpodobností zachránil životy. Pokud by po válce zůstali, čekalo by je peklo (a Čechy taky). Jak to vypadá tam, kde se na jednom území sváří dva národy, to můžeme dodnes pozorovat v Izraeli a na územích nárokovaných Palestinou.

A za druhé, kdyby byl Nečas zticha a nedělal vše, co vidí na očích ministru zahraničí, nemusel bych dnes připomínat prezidenta Beneše a jeho slova v úvodu. Kdyby byla pravda, že jen citoval z česko-německé Deklarace, mohl bych si s čistým svědomím tento článek odpustit.

 

Celý text Nečasova projevu:
http://www.ods.cz/clanek/4068-projev-predsedy-vlady-pred-poslanci-bavorskeho-zemskeho-snemu#.US4hDDewNLj

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

590 komentářů u „Za odsun by prezident Beneš zasloužil Nobelovu cenu míru“

  1. 294: Dixi, také děkuji.
    Na každou otázku existuje jasná, snadno pochopitelná, nesprávná odpověď.
    Vyber si … Dachau nebo Wehrmacht.

    To, že Československu zůstalo území předtím zabrané Říší, nebylo způsobeno ani vůlí Čechů, ani jejich silou. Češi se podřídili všem požadavkům mezinárodního společenství v zájmu zachování míru.

    Vůle mých předků za a po válce jde napsat třemi písmeny: žít.

  2. Dix,
    myslím, že nejde o to, jak to bylo na konci války, jen ko to, jetsli mají smysl dohady o tom, zda se omluvit/neomluvit, kdo by se měl za koho omlouvat, kdy a proč.

    Osobně nepovažuju omluvu těch, kdo si nic neudělali za ty, kdo si dělali navzájem zvěrstva za něco, co by mělo smysl. To není omluva a nějaké pronášení slov o tom že „litujeme“ je jen formalita bez skutečného obsahu.

    Vzhledem k tomu, že aktéři, kteří nebyli v tu dobu dětmi, jsou již po smrti nebo nad hrobem, nevidím v debatách okolo omluv smysl. Změníme tím minulost? Vzkřísíme mrtvé? Vrátíme pokurvené životy k nějakému výchozímu bodu, kde bude možno začít jinak a lépe?

  3. dixi,
    málokdy je něco černobílé. Už jsem to tady psala – můj prastrýc z Třince musel k wehrmachtu taky, ale povedlo se mu dezertovat k Rusům a pak seskočil co partyzán v Polsku. Tam ho zradili, a byl popraven. Jeho bratr, můj dědeček, otec tří dětí, tehdy pracoval ve válcovně, a jelikož v tom byl machr, tak tam pracoval celou válku i po ní – takže vlastně kolaboroval ?
    Dědeček pražský rád chodíval na „pívo“, a během války jednou přitáhl domů kamaráda z mokré čtvrti na přespání. Babička, tehdy mladice se třemi dětmi, sice láteřila, ale nevyhodila je. Pár let po válce děda koukal jak výr, neb mu přišel diplom a medaile za pomoc odboji – no on ten kamarád byl asi odbojář…. Babí možná omdlela dodatečně, to už rodinná legenda nezachytila 🙂 Tento čacký dědeček také velel barikádě před Prahou, neb byl zrovna s dětmi na víkendové chatce, kde zbytek rodiny ležel na zemi a bál se. Jeho mladší bratr pak poslal svou švagrovou (moje milovaná prateta, o které jsem tuhle také psala) přes les v němž lítaly kulky se vzkazem, ať děda neblbne a jde domů. Děda nešel, a když se mu přihrnula vzdát jakási skupina Němců, tak je poslal jinam v obavě, aby je nemusel co zajatce živit (nebylo z čeho). Za to měl ten druhý diplom a medaili, která opět přišla co překvapení pro celou rodinu…
    Ale Nickname to shrnul pěkně: žít. Dodala bych: „a nechat žít“.

  4. Prosím, uvědomme si – že VÁLKA JE ZCELA NECIVILIZOVANÉ ŠÍLENSTVÍ a hlavně události přestaňme poměřovat současnýma očima. Tragických osudů, jaké popisuje Dix, bylo víc než dokáže lidská mysl a paměť unést.

    Pokud si někdo myslí, že válka skončila 8.května, je to hluboký omyl. V hlavách lidí ta válka pokračovala dál. Na téměř všech obyvatelích Evropy byla spáchána křivda tak veliká, že jí nevymazaly roky, natož pár měsíců po květnu 45.

    Byly to vítězné mocnosti, které rozhodly o samotném faktu odsunu a to nejen z Čech, ale i ze Slovenska, Polska a dalších zemí. Za excesy, které se u nás při odsunu staly se už omluvil Havel a proběhl historický výzkum, který vyvrcholil Česko-německou deklarací a který PODEPSALY OBĚ STRANY!

    Tou deklarací, jejíž JEDNU část ocitoval Nečas. A to je oč tu běží – že ocitoval jen část, která se týkala nás. A také to, že jeho projev následoval velmi brzy po prohlášení našeho ministra zahraničí, že v dnešní době by byl Beneš souzen v Haagu jako válečný zločinec!

    Bohužel musím konstatovat, že ministr zahraničí a premier české vlády dělají vše proto, aby ve veřejnosti, která už dávno netuší, jak všechno probíhalo, vzbudili dojem naší neodčinitelné viny a vytrhávají dění z kontextu, do kterého patří.

    A pokud se premier ještě doslova omlouvá za to, že si dovolujeme být Češi, pak je to něco naprosto neodpustitelného!
    “Naše identita v tomto prostoru nadále byla dominantně odvozována od etnického původu a jazyka, které se však stávaly nepřekonatelnou bariérou a nástrojem izolace.”

  5. maYdo, smysl v tom vidí jen ten, který se omlouvá/neomlouvá, jinak všichni ostatní se vyjadřují pouze k němu a profilují se.
    Platí i zde stará indiánská moudrost:Nikoho neposuzuj, pokud jsi alespoň jeden den nechodil v jeho mokasínech. Takže opravdu těžko, souhlasím, Matzurko, se cokoliv dá rozkrýt, natož hledat pravdu.
    Fabulace typu nebýt odsunu, tak už teď jsme bez Sudet, patří na úroveň kdyby byly v p* ryby…., jak všichni nejpíš známe:-)
    Válka je bolestná pro všechny zúčastněné bez rozdílu, na které straně stojí.
    Souhlasím s odsunem, asi by nikdy nebyl klid. Odsuzuji však způsob odsunu a zvěrstva, která se děla. Za ty se omlouvám a lituji, že se děla aniž považuji za podstatné, zda se někdo omluví mojí rodině za ty koncentráky.

  6. Dixi, nevím,
    Ale něco mi nepasuje…
    Stalingrad nebyl na konci války, a v době, kdy se tam bojovalo , tak se v 16 nerukovalo….
    Aspoň pokud vím.. No ale taky nemusím vědět všechno.

  7. Vymodlený syn na konci války ve věku 16 roků musel narukovat (jinak by byl zastřelen) a hned první den padl u Stalingradu

    Přiznám se, že nerozumím. Na konci války byla fronta asi 3000 km od Stalingradu.

  8. 305 máte recht:-), venku bylo dnes opravdu krásně, máme jaro a dost bylo temna v tématu:-)

  9. Dix, já si myslím, že člověk se má omlouvat za svoje pochybení, ne za cizí. A já se žádných vražd a bezpráví při odsunu nedopouštěla a moji předci taky ne.

    Bolestná je řada věcí, která lidi dnes a denně potkává. Jde to se za všechno omlouvat? Mám se omlouvat za to, že někdo má rakovinu? Mám se omlouvat za rapla z Frenštátu? Proč?

    Omlopuvat se za cizí činy – pro mně to nemá nic společného se skušností. Spíš mi to připadá poněkud pokrytecke a svatouškovské. A taky snadné. Omluvit se někomu, komu jste skutečně ublížila, to je těžké. Ale říct „omlouvám se za to, co provedl pan XY“ je snadné a nic to nestojí.

  10. Dix, ad 294 – tak znova a znova:
    Jak Havel, tak teď Nečas se omlouvali za odsun jako takový a ne za způsob jak byl proveden !!!!!
    Havlova omluva je v článku nahoře, Nečasova řeč v odkazu.

    O excesech při odsunu, ať divokém či řádném nepadlo ani slovo!!!
    Nečas se omlouvá za výsledek války! Za rozhodnutí vítězných mocností, za to, že Angličani měli své (dobré)zkušenosti s odsunem Turků z Řecka.
    Ještě by se mohl omluvit za to, že ČR, jako právní nástupce ČSR, má dohled nad denacifikací Rakouska. To by jistě také vzbudilo nadšení.

  11. No a pepa je evidentně živoucím potvrzením mého axiomu, že problémy se zmenšují se čtvercem vzdálenosti, odkud jsou nahlíženy.
    To, co mě se zdá jako problém, on ze svých 200km vzdálenosti vidí 40 000x menší.
    Stejně tak, jako mě nedělá téměř žádný problém, jestli Brňo leží na Balkáně či u západního Zauralí.
    NIMBY.

  12. >> pasáček atd. in re 311
    Proč ne? Je mi znám případ (mohu prokázat!), kdy KatÚřad prostě zrušil existenci továrního objektu. Na jednom výpise ještě byl – a za nějaký čas nebyl. Vlastník se předem nic nedozvěděl a poté, co se dozvěděl, mu byla nabídnuta jako možnost požádat Stavební úřad o novou kolaudaci. Naštěstí se našlo kolaudační rozhodnutí ještě c.k.magistrátu a KatÚřad se slitoval a toto řešení akceptoval. Jedinou polehčující okolnost bych viděl v tom, že nemovitost byla sice z jednoho listu vlastnictví odepsána, nebyla však připsána na list jiný.

  13. Šumaváku,
    to jsou ty podprahové posuny 🙂
    Jsem se stěhovala ze severu na jih, a jsem zase na severu, to jsou mi věci… 😉

  14. dvd ale pokud chapu konstrukci tak od platnosti noveho obcana ( buhvi kdy bude ) tak by podvod zapsany urednikem katastru byl pro majitele nevratny proces.

  15. 314 no nevim zbrojovacky frantisek hnal france z brna. je pravda ze byl lidumil a dal nez k pohorelicim je nehnal.
    zadalsi jsem moc rad ze viden je takovej kousek ( ty ses na tom jeste lepe) prece jen se to da zvladnout za par hodin az se zase nejaky ten spoluovcan vrati z hradu

  16. A spousta lidí v tomto koutě vidí věci jinak, hlavně proto, protože poměrně velmi často vidí tyhle pomníky a hroby : http://www.obecnetrebice.cz/index.php?id=&site=stranky&element=5&desc=zajimavosti-obce

    Ať vzpomínám jak vzpomínám, opravdu se nepamatuji, že by se za to někdo omluvil.
    Ale zato si pamatuji, jak majitel Hotelu Růže v Krumlově vystavil na nádvoří bystu presidenta Beneše a jak nejen SDL, ale i hornorakouský hejtman řval, že je to provokace a že si nepřeje aby tam ten masový vrah byl.A Stěžoval si i úřední cestou u Jihočeského hejtmana.
    Ten majitel se k tomu vyjádřil že si ve svém hotelu může vystavovat co chce, že Dr. Beneš byl jeho osobní přítel z doby kdy v Anglii létal jako válečný pilot a že nic odstraňovat nebude. Ono toho bylo více a trvalo to déle.
    A když jsem s ním náhodou mluvil osobně, oslovoval mě „mladíku“ 🙂 🙂
    Ta otázka kdo, co, kolik mrtvých, odsun neviných ( nevinné oběti v uniformách wehrmachtu a dokonce SS)… je v této oblasti díky SDL stále poměrně živá.

    Musím se tam zastavit a podívat, zda tam ta busta a pamětní deska ještě je. Protože nevím, zda on ještě žije.

  17. Šumaváku, nežije, zemřel asi před rokem ….. , byl velká osobnost, podporoval veterány z valky, moc pro ně udělal. Taky měl Řád britského impéria,

  18. Heleno, dík za info. Já to tušil… on už opravdu nebyl nejmladší.
    A některé jeho odpovědi tenkrát, zvedaly na Dunaji v Linci tsunami. 😀

  19. 312 Šumaváku, nechala jsem se unést emocemi, které měly mylný základ. Tak jsem se prostě jen „vykecala“:-)
    310 maYdo, přeji pěkný večer:-)

  20. >> pasáček atd.
    Mně to také tak připadá. A chtěl jsem jen ilustrovat, že v Kotlince je možné i to nemožné. Jestli Ti mohu radit, tak si kontroluj obsah LV docela pravidelně. Akorát, že dle nového občana by Ti to už mohlo být na nic.

  21. Dix, není třeba se omlouvat.

    Kdyby ty omluvy byly formulovány ve smyslu :
    „odsun byl výsledkem Německem rozpoutané války, ale za vraždy během něho spáchané, se omlouváme i když byly činy jednotlivců a ne státním nařízením, (což se o pochodech smrti říci nedá)…“
    Nebyl by sebemenší důvod se rozčilovat.

    Takovou omluvu ovšem SDL nechce ani náhodou a také by nemohla být řeč o Benešovi v den Haagu, že?

  22. 324 Šumaváku,až soustředěným přečtením kocourova úvodníku jsem zjistila, že štěkám na nepravý strom:-) Reagovala jsem spíše na diskusní příspěvky, což byla chyba. Souhlasím samozřejmě s tvojí formulací případné omluvy, která by svým širším záběrem nevyvolala takovou negativní odezvu. Omlouvat se za odsun jako takový je projevem buď komedianta (Havel) nebo rektoskopa (Nečas).

  23. No já bych teda, vzhledem k podobnosti omluv, za oběma hledal K.Schw. A myslím, že bych ho tam našel.

  24. No k té pánvi.

    Asi mám poněkud jiné nároky na kvalitu zásadních kousků nádobí, mezi které řadím nože, pánev na steaky, škrabku na brambory a hrnec na pomalé tažení čehokoli. Na tom nešetřím, jde o kusy nádobí, které se (jsou-li vhodně ošetřovány) dědí a mají záruku 20 a více let.

    Tudíž pánev třeba Demeyere či podobná – vybrat možno např. zde:

    http://www.williams-sonoma.com/products/demeyere-atlantis-stainless-steel-fry-pan/?pkey=ccookware-demeyere&cm_src=cookware-demeyere||NoFacet-_-NoFacet-_–_-

    Ono se to tedy prodává i v ČR, ale hledat to anglicky bylo rychlejší.

  25. 291 Tučňáku, my realisti víme, že nezachráněj, naopak, poserou co se dá a my to za ně vyžereme, aby potom až se vrátí z exilu nám to dali vyžrat jak blbě jsme si počínali. Méně kecat je leckdy víc, kolikrát jsem sám přišel, že kdybych mlčel, byl bych za filosofa.

  26. Á konečně změnička, PK a pánev, hnedle jedním očičkem nakouknu avšak obávám se, že cena bude závratná. A jejej. Záruka dvacet let? No, a co to má bejt za zázrak? Na železe se nemá co pokazit. Máme asi tak pětilitrovej litinovej papiňák asi z roku 1886 a furt funguje, vevnitř smaltovanej jako novej, s mosazným kohoutkem na odpouštění tlaku. Kdybych napojil hadičku, mám destilátor. Těsní na zábrus, jen ho musím drobet ošetřit brusnou pastou na ventily aby necintal. A bude papinat jak novej. A kdo vám dá záruku stotřicet let? He?

  27. A jeden citát, otázečka:

    Ideologie, která ovládá Evropu je stále nesnášenlivější vůči sounáležitosti lidí s jednotlivými národními státy. Například vlastenectví se už ve vnímání euroideologů a euroaktivistů dostává pomalu na hranici či dokonce za hranici extrémismu. Národní cítění rovnou vydávají za nacionalismus a nacionalismus označují za extrémismus. Není to znevážení všech lidí, kteří se obětovali za naši vlast? Oni nebojovali za evropské úředníky a zákony o banánech, ale za svobodu naší země…

    Nepřipomíná vám to něco?

  28. Schumi – no to je tak skoro se vším. Problém je ovšem v tom, že nové věci se dneska nedělají tak, jako v roce 1886. 🙂
    Ty všelijaké Tescomy apod. mají životnost tak rok, pak se zkroutí nebo se prohne dno. U papiňáku je to podobné, tam začala po dvou letech praskat poklice…

  29. Mně těsnění…
    ale také tu mám papiňák ze sfinxu, kterému už musí být sakra více než 40 let. A furt funguje.

  30. Šumaváku 333, já to říkám pořád – není to prostá blbost, je to plánované – likvidace školství, likvidace států, atomizace společnosti, atomizace rodiny, bez vztahu k místu, bez vztahu k ostatním, každý brabeneček sám za sebe, makat, makat, po amortizaci zlikvidovat a jede se dál….
    Jak to říkal princ Philip, když se ho ptali, čím by chtěl být v příštím životě? „Bacilem, který by vyhubil naprosto nepotřebnou polovinu lidstva.“
    Matička Země by si oddychla, žila by tu krásná zviřátka a na světě by byl ráj…

  31. Šumaváku – no on je to trend tak posledních cca. 20 let a to celoevropsky. A nejen u nádobí.
    Když jsme se před cca. 20 lety stěhovali s mojí drahou do našeho prvního společného bytu, neměli jsme po té rekonstrukci peníze na vyhazování a koupili jsme pračku Siemens, rok výroby cca. 1980. V té době to sem vozila z Německa nějaká firma, která to tady repasovala a prodávala celkem lacino. Dalších cca. 10 let nám sloužila. Když přestala ohřívat vodu, zavolal jsem opraváře, ten to prohlédl, odpojil jedno topné těleso, pravil že pračka je ještě z doby poctivé, že má topných těles sedm a že to ani nepozná. Postupně se propracovala až do stavu, kdy uspokojivě prala a topila jen na čtyři tělesa. Kolem roku 2000 u ní definitivně odešel programátor (víceméně mechanický) protože se mu rozpadly vačky.
    Od té doby máme už třetí pračku, poločas totálního rozpadu novodobých praček je cca. 3-4 roky. Když jsem si na to postěžoval při nákupu té aktuální pračky ve značkové prodejně, dozvěděl jsem se, že víceméně všechny značky jsou na tom stejně a že chyba je v zákaznících, kteří moc perou a na to ty pračky prý nejsou ani navžené ani stavěné.
    Když jsem tomu obchodnímu příručímu v té prodejně řekl, že šaty preferuji klidně záplatované, leč čisté a že pračku si nekupuju proto abych se na ní šklebil a leštil jí čudlíky, tak se zaškaredil a pronesl delší řeč v tom smyslu, že podobným přístupem lze znevážit každý značkový výrobek…

  32. Jo a já tam vlastně nedopsal proč celoevropsky.
    Protože jsem se o tom bavil po nějakém čase s bratránkem žijícím od roku cca. 1970 v Německu a on mi odvětil, že tam je to úplně stejný problém s úplně všemi výrobky a taky už někdo od roku cca. 1985-1990.

  33. 311 – pepo, odpověď není jednoduchá. Majetek je starost. Učiním paralelu k podnijatelům – ti kontrolují pravidelnými inventurami – fyzickými i účetními – svůj majetek. Některý čtyřikrát do roka, některý namátkově a nemovitý nejméně jednou ročně.
    Tak i občan by měl vědět, co má.

    Nový občanský zákoník sice říká něco o převodech vlastnických práv, ale taky v následujících paragrafech říká, jaká se bránit. Nikdo za tebe nebude bránit tvá vlastnická práva, ani stát.

    Otázku dobré víry nabyvatele bych se nebál napadnout, když se budeme bavit o novinovém případě údajné ztráty střechy nad hlavou. Kupec, který se nepřišel podívat do obydleného domu, který si nevšiml, že tam bydlí nějaká rodina, který bude vykládat, že se spolehnul na kecy pana prodávajícího – ten není v dobré víře.

  34. Když se tak nad tím zamyslím a uvážím, že některé změny trendů ve výrobě, reklamní působení na změnu myšlení zákazníka atd. mohou trvat poměrně dlouho, ani bych se nijak extra nedivil, kdyby se počátek celkového úpadku kvality výrobků dal datovat zhruba do první poloviny 70. let v USA.
    Tehdy se totiž zavřelo „zlaté okno“ a svět začal nakupovat za čisté fiat money. No a za fiat money holt lidé dostávají výrobky ve fiat kvalitě.

  35. To si tak člověk říká, jak si lidé počínali v době, kdy tyhle katastry, Internety a počítače nebyly. Jak jenom mohlo lidstvo fungovat a nezůstat bez střechy nad hlavou. Co bez střechy, ale bez farmy, bez vykolíkovaného claimu, bez zlatého dolu, bez pozemků patřících k ranči a tak. 🙂

    A matně si vzpomínám na tu episodu z knihy E.T.Setona „Dva divoši“ jak tam ten farmář sepsal darovací listinu své farmy a předal jí dceři, která si vzala muže ze kterého se později vyklubal zlosyn a chtěl vyštvat farmáře z té farmy.
    A jak ten farmář vzal svůj věrný Smith-Wesson, přiměl zlosyna vydat mu zpět onu darovací listinu a tuto následně spálil. Čímž vše vyřešil, protože jeho vlastní, původní nabývací listina ležela v bezpečí v tresoru v místní bance.

  36. PavleK,
    s pračkou si dovolím přípodotek – značku Siemens jsem si kupovala v r. 2002, a protože do paneláku, tak „placatou“. Za rok přišlo dítko, takže to jelo v jednom kuse, vyvářka i mírnější, klasika. Pračka se s námi stěhovala i do RD, a zlobit začala cca před dvěma- třemi lety, ovšem po výměně „uhlíků“, které dle opraváře skutečně dojely na limit své životnosti, funguje zase dál ve stejné kvalitě. Prodavač v elektru mi taky říkal, že snad jenom tyto se ještě montují v Německu, jinak všechno Asie. A ano, záleží na tom, jak moc kdo pere – pokud málo, tak mu dlouho vydrží i cokoliv z hyperďoury; pokud hodně, tak připlatit na „značku“ se vyplatí. Zatím jo, i když pro jistotu to klepu na dřevo…

  37. (294) On si kdekdo představí esesáka s pistolí nebo mašinkvérem, málokdo selku ze staku nebo normální ženskou s dětmi ve městě.
    Že Mašínů mezi Čechy bylo sakra málo je normální, že nebyli mezi Němci je na vyhnání. K tomu žádný smajlík.

  38. (304) Jo. Moje teta, tvoje teta.
    Nečas ocitoval tu svoji, Seehofer loni nebo kdy tu jeho.
    Když se budou potkávat častěji, časem je to (snad) přestane bavit, nebo spíš, přestane to zajímat jejich voliče.

  39. 342 – to jsi spletl nespletitelné. Katastr neboli zemské desky je časově někde jinde než internet a počítače.
    Ta nabývací listina, o které asi píšeš, uložená v bance, je Deed of title nebo Title deed. Anglosaská tradice je poněkud jiná, než naše, ale problém bude asi někde jinde, protože i Deed of title se dá falšovat.

    V této souvislosti bych uvedl rozruch kolem tzv. anonymních akcií. Kdekdo křičí, že se to nesmí nechat na nějaké listině, která se jen předává a kdo ji má, tak ten jí prokazuje svoje vlastnické právo. Naopak u vlastnictví nemovitostí se požaduje odklon od takových listin a přísná kontrola stavu státním orgánem, který kromě registrace a úschovy by měl mít na starost ještě přezkoumávání pravosti listiny a informační povinnost. Mimochodem ona informační povinnost je splněna tím, že se můžeš kdykoliv v noci podívat, jestli ti patří parcela č. 4856/13 v k-ú. Slézské Vzdálenice.

  40. (312) Tedy Šumaváku, ty dobré zkušenosti s jakýmkoliv odsunem (on byl i odsun Řeků z Turecka) by mne moc zajímaly. Zatím vše, co se ke mně kdy dostalo, byl vždy průser.
    Moc dobrá příležitost pro takzvané deklasované živly.

  41. (319) Jo, to byl jeden z mála případů, kdy mi byl Beneš sympatický.

  42. Nu ke změnám vlastnictví nemovitostí v katastru: Ano, dalo by se , možná, zabránit nebo alespoň ztížit podvádění při převodech nemovitostí, ale to by znamenalo zvýšení administrativního dohledu státu, který by prostřednictvím státních orgánů (KÚ, FÚ?) zkoumal a zkoumal, zda prodávající je skutečný vlastník, a prodávající spolu s kupujícím by museli dokládat a prokazovat, až by se z nich kouřilo.
    Ale – opravdu něco takového chcete?

  43. (330) Jak jsem se tak u Rejpala v poustevně rozhlížel, nic takového jsem tam neviděl.
    Buďto jsem to přehlédl, nebo to uměl na jednodušším a levnějším náčiní.
    Škoda, že už nám to neřekne.
    Mně by docela zajímalo, kterou vlastnost (technicky) přikládáš těm drahým pánvím, kterou levnější mít nemohou. Jen tak cvičně, protože mne nic nenapadá.

Komentáře nejsou povoleny.