Jak si stojí dnes Donald Trump

Publikováno | Autor:

Dušan Neumann


V pondělí vystoupil Donald Trum na shromáždění v Detroitu s nástinem ekonomického plánu. Nejdříve připomněl nedávnou historii Detroitu, kdysi automobilového srdce Ameriky, dnes polorozpadlého města jehož populace klesla za dvacet let z milionu a půl na 700 000 obyvatel, a kde se v bývalých montážních halách automobilek prohání leda průvan. „Detroit je živým, dýchajícím důkazem neúspěšné ekonomické politiky, kterou zastává moje oponentka. Každá politika, každý zásah, a mnoho dalších pokusů, které tady selhaly, jsou podporovány Hillary Clintonovou.“ – řekl Trump.

Trumpův nástin ekonomických změn je jednoduchý a dá se shrnout do několika bodů pod hlavičkou „America first“. Po zkušenostech s komplikovanými plány předchozích vlád, například Obamova zdravotní reforma, která vyšla na 2600 stránkách, je jednoduchost tou jedinou zárukou, že se něco pohne kupředu.

Trump navrhuje zjednodušení daňového kodu, jenž je tak komplikovaný, že se v něm nevyznají ani zákonodárci, kteří jej schvalují. Místo dnešních sedmi daňových kategorií navrhuje Trump 3 – 12%, 25% a 33%. „Podle mého plánu nebude žádný americký podnik platit více než 15% daň z příjmu.Nejvíc na tom vydělají malé podniky. V Hillaryně návrhu by malé podniky platily třikrát více.

Druhým zásadním bodem je značné zjednodušení a omezení regulací, které podle Trumpa dusí americkou tvořivost a představují olověné závaží na americké ekonomice.“

„Amerikanisace, nikoliv globalisace, je naše heslo“ – Amerika zbavená okovů vládních regulací umožní znovu rozvoj amerického industriálního talentu, který znovu vytvoří předpoklad světlé hospodářské budoucnosti. „Budou to americké ruce, které postaví tuto zem na nohy, bude americká energie ze zdrojů této země, která požene ekonomiku dopředu a budou to američtí dělníci, kdo bude najat na tuto práci,“

Aby se tato vize mohla uskutečnit, bude nutné se zbavit washingtonského nepotismu.“ Nemůžeme opravit systém s těmi samými lidmi, kteří ho zničili. Pouze celková změna vedení, může přinést výsledky. Musíme přestat věřit politikům a začít věřit Americe.“

Trump to bude mít těžké, neboť aby se dostal do Bílého domu, musel by dodržovat jistá tradiční politická pravidla, nebo aspoň držet hubu než si pořádně promyslí, co chce říci. Zatím tuto kázeň nemá a ztrácí proto podporu tradičních stranicky organizovaných Republikánů. Nejnovějším důkazem je dopis 50 vysokých bezpečnostních úředníků, obviňující Trumpa z totální nekompetence, která může ohrozit samotnou existenci USA. Trump reaogoval intuitivně, ale přesně komoru. „To si stěžují ti, kteří nás do dnešního marasmu zatáhli a s nimiž v příští vládě nepočítám“ .To, že dopis nepodepsal Jindříšek Kissinger mi dokazuje politickou a existenční zaujatost autorů.

V těchto dnech Trump ještě ztrácí – je asi 12% za Hillary Clintonovou, a to je kritické. jeho jedinou nadějí jsou tři presidentské debaty. Pokud se mu podaří změnit rétoriku a rezervovanějším způsobem v základní konfrontací vizí vytočit cholerickou Hillary, může výsledek ještě zvrátit. Ale moc nadějí tomu nedávám.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 238 komentářů u „Jak si stojí dnes Donald Trump“

  2. Foundry,

    koupeno 1992.. Furt první gumy…..
    Já ti nevím, pyláku Řiho….

  3. No ta zadní bude vyměněná, jasně, ale zatím drží. Bezdušovky to nejsou, tak mě to až zas tak netrápí.

  4. Rputi

    Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii. Časově lze tuto epochu ohraničit koncem pravěku okolo poloviny 4. tisíciletí př. n. l. a počátkem středověku v 6. až 7. století

  5. (1546) Stadiony se prý dají přecvičit i na „kilo“. Se svým jsem to nezkoušel, ale jeden takový jsem viděl.

  7. Asi tenkrát byly v gumě alespoň stopy kaučuku. Nedávno jsem kupoval duši do zahradního traktůrku (z roku 1968) a rozpadla se mi v ruce. Takže jsem pokorně zalepil tu původní…

  8. Foundry, až se ti za jízdy rozletí, padneš pyskem na tvář a rozbiješ si hubu, tak nereklamuj.

  9. Foundry, Cílek se odvolává na přehled, kde srovnává výnosy kukuřice, brambor, hrachu a fazolí, čočky a žita. A dále uvádí, že z tohoto přehledu je zřejmé, proč pravěká a středověká kuchyně upřednostňovala přenici, hrách či čočku.

    Rač prominout, ale tak, jak je to napsáno, z toho je zřejmé, že ve středověku důvodem, proč byly pšenice a luštěniny používány přednostně, je fakt, že mají větší výnosy, než mají brambory a kukuřice a nikoliv to, že středověk brambory a kukuřici púropstě neznal. A jak se má prostý čtenář dovtípit, že vlastně má na mysli upřednostněšní před prosem nebo ovsem, když je neuzmiňuje a neupřednostňuje před bramborama a kukuřicí, které v tom přehledu, od kterého to odvozuje, uvádí?

    Rputi,
    pokud jde o ten středovek, tož mám velmi vážné pochybnosti, že Cílek má takovej přehled io kuchyni mimoevropských kultur v době , kdy v Evropě panoval středověk. Píše – li o středověku a středověké kuchyni, tož samozřejmě předpokládám, že píše o evropském zemědělství, tím spíš, že luštěniny aobiloviny, zejména pšenicve opravdu byly základem evropského stravování
    Nemám sice tušení, zda v předkolumbovské americe vůbec rostla čočka, pšenice a hrách, ale mám takový dojem že u nějakých těch jihoamerických kultur byla naopak základní potravinou právě kukuřice, takže vztahovat tvrzení o upřednosňování čočky nebo hrachu před jinýmái plodinami v přehledu na jiné kultury je taky mimo. Představa , že v době středověku byla nějakí jednotná „středověká kuchyně “ po celé zeměkouli je nesmysl. Třeba v číně byla v té době základní potravinou rýže a žádnej hrách nebo čočka.

  10. Aerovko, to dají (jsou tam motory Fichtl&Sachs, resp. jejich kopie) a ty to snesou líp, než pozdější ležaté padesátky. U babetty (a jiných typů s tímto ležatým motorem) má prý podobné tunění velice neblahý vliv na životnost.
    Nicméně, u Stadionu se už při rychlosti 30 km/h rám vlní jak had, s tím bych se tedy jet stovkou neodvážil.

  11. Maydo 1559,
    nechte toho, nikde netvrdím, že byla jednotná celosvětová středověká kuchyně… 😀
    Jestli vy předpokládáte, že Cílek píše o Evropské kuchyni, tak jste se prostě spletla.

  12. „Aztécká a Inská říše byly založeny na počátku 15 století. 1428 resp. 1438!
    Nespadly z višně, už před nimi tam existovaly jiné státní útvary …. a pochopitelně zemědělství“

    No jo, rputi, ale právě Aztékové pěstovali hlavně kukuřici, zatímco o hrachu asi moc pněktí neměli.

  13. maYdo u inků byly hlavní brambory, kukuřice až za nimi.ále pěstovali merlík, fazole, tykve, rajče jedlé, arašídy, papriky a melouny.
    O pšenici a žitu ani slovo 🙂

    Rputi,

    hlavně nebyl celosvětovej starověk.

  15. Dobře, rputi, nechám toho, ale jen pokud mi vyspecifikujete oblast, o které Cílek vlastně píše. 😀
    Tedy oblast, kde byly základní potravinou luštěniny a pšenice, ale zároveň bylo známo už ve středověku pěstování brambor a kukuřice , jen nebyly upřednostňovány proto, že měly menší výnosy. Kde tedy platí Cílkova věta, že “ Už z tohoto přehledu je zjevné, proč středověká i pravěká kuchyně upřednostňovala pšenici a hrách či čočku. ” a to před těmi plodinami, o kterých je bv tom přehledu řeč.

  16. Foundry,

    takové srovnávání, jako provádí Cílek je nanic.
    Jsou oblasti, kde pšstovat pšenici nemá cenu, výnosy jsou nízké, Jsou oblasti, kde třeba jen to žito,
    Akorát brambory snesou cokoli.
    A marná sláva, starověk i středověk se týká jen Starého světa, čili Euroázie.
    Montovat do toho kukuřici a brambory, když ausgerechnet středověk končí objevením Amriky Kolumbem je nonsens.
    Brambory prý přivezl Walter Releigh, pirát královny alžběta, kdo kukuřici nevím.

  18. Co je marný, foundry? Ten Cílek to napsal blbost.

    A pokud jde o toho fazoláře, promiň, ale mně to připadá jak z reality show Malá farma. Ale budiž, třeba je to zkratka, kterou jsem nepochopila.

  19. 1564 Foundry
    Jak marný? Já bych Ti přál setkání se s průměrným voličem. Kup si jakoukoliv charterovou letenku k moři a zažiješ nepoznané a budeš se sem rád vracet.

  20. USA a Rumunsko dokončil rozmístění amerického protiraketového komplexu (BMD) Aegis Ashore na rumunské vojenské základně v Deveselu (

  21. A jaderné bomby z Incerliku se tam stěhují údajně taky

  22. 1491 – Civilizační šok to samozřejmě byl (především) pro onoho postaršího již Francouze: V poklidu si to pomalu šněruje ustájit doma ovce (po dokonale rovném asfaltu v dokonale rovné krajině, dokonce i silnice je dokonale v rovině okolních polí, žádný úvoz, žádná škarpa, což se může báječně hodit, kdykoliv někdo v hospodě drobet přebere a cestou pak přecení své řidičské schopnosti), když jej z ničeho nic zastaví víceméně městsky oděný trotl a příšernou francouzštinou se domáhá starého hřbitova v C. Pokládal mne, s určitou logikou, za Němce, a snažil se ukázat mi cestu na ještě o něco vzdálenější německý vojenský hřbitov, též zajímavý. (Nedorozumění je asi vysvětlitelné tím, že on ten hledaný hřbitov bral jako patřící k L., k němuž sice je i blíže, jenže původně se tam prý pohřbívalo i z C., než tam založili hřbitov nový.) Zanechal jsem jej v naprostém zmatku. Už jen to, že tam někdo chodí pěšky…

    – – –

    Já bych se zemědělstvím sice asi neuživil, vím však o mnoha lidech narozených porůznu počátkem století, kteří v rolnických rodinách již nevyrůstali, ale za Protektorátu si pak podstatně přilepšovali jako chovatelé a/nebo pěstitelé – přičemž navíc museli chodit do práce. Naučit se to tedy asi lze, a pro Francouze žijící na vesnici, jejichž rodiče zhusta hospodařili ještě po starodávnu, by to nemusel být zásadní problém. Problémem by byly ty rabovací nájezdy.

    – – –

    Podvědomí bych prosím nepodceňoval. Co se v něm konkrétně nachází, může sice v jednotlivých případech býti otázkou pro psychoanalytika či obdobného mozkoškraba, nicméně pokud bychom nepředpokládali jeho existenci, měli bychom velké obtíže lidské jednání vysvětlit – třeba i v takových relativně jednoduchých situacích, jako jsou ty kolem čerstvého happeningu pana docenta Konvičky…

    Jinak bohužel mám dojem, maYdo, že leckdy polemizujete s čímsi, co Váš terč nenapsal a napsat ani nemínil. Nevím, k čemu je to dobré, ale nezdá se mi, že by bylo k něčemu dobré, kdybych na to podrobněji reagoval.

    – – –

    1487 a násl. – Bohužel na to umím odpovědět pouze zcela povšechně a dosti mimoběžně, skimici. Řekl bych, že Arabové a většina muslimů mají jakožto zavedenou, navyklou a relativně osvědčenou vládní formu diktaturu, přičemž diktátor často pochází z nějakých vojenských struktur. Oproti tomu v Západní Evropě muslimové takovéto struktury dosud zdaleka nemají, stranické ostatně myslím také ne, a nezdá se mi, že by byli tak lehce schopni vygenerovat úspěšného diktátora, znalého svého řemesla. A pokud by to měl snad být někdo z jejich duchovních struktur, to tedy potěš koště. (Viz např. súdánský mahdí, generál Gordon a Lytton Strachey…)

    Před časem jsem zde psal, že Führerin Merkel zřejmě stále věří, že se jí Německo povede muslimům předat pokojnou cestou. (Nevím, jak teď.) Ale ať už je to tam jakkoliv, ve Francii to myslím takhle snadno nepůjde. Jedna věc je, kdo drží politickou moc; jenže nezávisle na tom pořád někteří jsou produktivní a někteří ne. Držitele politické moci může vyměnit revoluce – mimochodem občanská válka může docela dobře začít také bez ní –, jenže občanská válka i revoluce vždy daleko spíše udělají z produktivních neproduktivní než naopak.

    Můžeme podniknout jeden takový malý mírumilovný myšlenkový experiment: Představme si Francouze s jejich typickou profesní strukturou, jak masově emigrovali dejme tomu do Egypta, a potřebují se v tamní ekonomice nějak uživit…: To se mi nezdá nijak jednoduché – a přece to pokládám za podstatně jednodušší než udržet francouzskou ekonomiku jako celek v chodu po případném násilném převzetí moci muslimy.

  23. Dílenský manuál na Babetu by také pomohl. Mám jednu, ale má podívné zapalování Transimo – všechno v červeném plastikovém obalu, které nefunguje. Přemýšlel jsem, že tam nabaastlím něco z nějaké Yamahy nebo Hondy, ale ještě jsem se k tomu nedostal. Na Babetu mám srdcervoucí vzpomínky, Vyzvednul jsem úplně čerstvou na test AMR v Povážské Bystrici a jel na ní do Prahy. Dva dny. A z Půchova nahoru jsem musel celej zpocenej přišlapávat, protože to nezajetá Babeta nzvládla

  25. Dílenský manuál nemám, ani jsem nikdy neměl. Měl jsem kdysi nějakej lístek s registračním číslem, zřejmě cosi jako techničák, ale kam ten se poděl….
    Na jeho základě jsem nějakou dobu platil povinné ručení 🙂

  26. Zpátečníku 1572,
    dovolím si vytáhnout obnošenou kartu civilní obrany.

    Vyhraje totiž ten, kdo bude mít lepší zorganizovaný systém, kdy každý bude vědět, co má dělat, kde má být a na koho se dál obrátit.
    Jednotlivec loupeživé nájezdy těžko přežije, chlívek ani pole neubrání.

    Za socíku zaloužilé vysloužilé khakimozky dostávaly trafiku v podobě civilní obrany, kde nejen shromažďovaly sklady nepoužitelných plynových masek, ale bylo celkem jasně naplánováno, kam se kolik obyvatelstva přesune, kde je jaký proviant s krizových zásob, madrace na spaní etc.
    Nedokážu posoudit nakolik to bylo funkční (pochybnosti mám), ale to nic nemění na tom, že to byl aspoň pokus o organizaci.

    Dneska jediný celostátně organizovaný spolek jsou hasiči. A možná zahrádkáři, které by zajisté též bylo možno využít (funkčně). Ale zkuste se kohokoli zeptat, jestli tuší, co by měl mít v krizovém evakuačním balíčku pro přežití. 9 z 10 to vědět nebude!
    Za to se lze spolehnout, že těch 9 začne okamžitě panikařit a hledat maminku. A není nic horšího v krizových momentech, než když vypukne panika.

    Zajisté jsou i okamžiky, kdy někdo příjemně překvapí, ale to jsou spíš jednotlivci.
    A co si chcete počít s takovým materiálem? Tenhle je naprosto typický:
    https://www.facebook.com/OttaNamornikSeemann/videos/959330074081972/?pnref=story

  27. 1573-a jak se tehdy z Púchova na Prahu jelo ? Spousta dnes používaných silnic silnic ještě neexistovala … Na Horní Lideč, Zlín, Brno ?

  28. Zpátečníku,

    zahradkářství má u nás docela tradici .Ovšem je docela rozdíl pšstovat brambory na pár desítkách čtverečních metrů, případně králíky a slepice jako přilepšení anebo provozovat statek.
    Ten už se s rýčem a hráběmi zvládnout nedá. Potřebujete potah, pluh, brány, něco na sklízení obilí, mlátičku.
    Potřebujete taky krávy, když není chemické hnojení, protože jinak půjdou výnosy rychle dolů.
    A k tomu stáje, stodolu a bůhví co ještě…

    Bohužel, maYda má pravdu. Ty plodiny, které Cílek srovnává se v některých případech v určitých dpbách nepotkávaly na stejném území, takže je nesmysl, že si zemědělci v té době mezi nimi mohli vybírat. Dnes u nás vedle sebe můžete vedle sebe vidět pšenici a kukuřici, ale tehdy ne.
    Navíc , všechny plodiny se nadají pěstovat všude. Za komoušů se sice pokušeli pěstovat pšenici i ve vyšších polohách, ale výsledek se stejným osivem nic moc.
    Není jen Haná, polabí a jižní Morava…..

  29. Halle 1578,
    můjtytondo, mám ti tu Cílkovu větu přeložit?

    “ V dějinách vývoje lidského druhu na Zemi Už z tohoto přehledu je zjevné, proč , v Evropském historickém kontextu středověká i pravěká kuchyně všech civilizací upřednostňovala plodiny s nevětšími výnosy a s nejvyšší výživnou hodnotou, tzn. pšenici a hrách či čočku , jako světově nejrozšířenější plodiny.“

  30. Rputi,

    kdyby Cílek napsal:

    Na metru čtverečním se dá vypěstovat necelého půl kilogramu pšenice (1500 kcal), 0,25 kg žita (1200 kcal), ale až 1,5 kg hrachu či fazolí, což odpovídá 4000 kcal. Už z tohoto přehledu je zjevné, proč středověká i pravěká kuchyně upřednostňovala pšenici a hrách či čočku. ”

    Bylo by to v pořádku. Až na to, že žito roste i tam, kde pšenka nekvete.
    Jenže on do toho zamontoval brambory a kukuřici, a v docela velkém rozsahu

    tak například sklizeň brambor dává kolem 2 kg na m², což odpovídá asi 1400 kcal, takže pro denní spotřebu potřebujeme, pokud se ovšem urodí, kolem 2 m² a pro roční spotřebu minimálně 700 m², ale spíš mnohem víc. Na metru čtverečním se dá rovněž vypěstovat 0,7 kg kukuřice (2100 kcal),

    V téhle te sosuvislosti ( pravěk a středověk )je udávání kalorické hodnoty kukuřice a brambor je akorát na dvě věci.

    Hele, každému se může stát že myslí nějak, a napíše něco , co vyzní poněkud jinak, a neuvědomí si to. Stává se mi to docela často.
    Anebo nedomyslí.

    Ani většině z nás ta kukuřice a brambory nedošly. Že u nás ve starověku a středověku nemají co dělat.

  32. Dobré zas ráno… Z dnešního Macka:
    „Komedie na druhou pokračuje:
    Jakýsi Lukáš Vavrečka, který byl dle vlastních slov v době happeningu s rodinou poblíž Staroměstského náměstí a když uslyšeli výstřely, schovali se do jedné z postranních uliček a byli tam dlouhé minuty zalezlí, shání na sociálních sítích obdobně vyděšené lidi, aby mohli podat hromadnou žalobu na Martina Konvičku.
    Napsal dále k tomu: „Matka z toho málem dostala infarkt, manželka se třepe ještě teď, a to už dostala i prášky na uklidnění. Děti budou muset vyhledat odbornou pomoc psychologa.“
    A tak zvažuji, zda na Lukáše Vavrečku nepodám též trestní oznámení, neboť při čtení jeho slov se mi smíchem málem protrhla kýla, moje paní z toho dostala škytavku a také mi říkala jedna známá, že si při čtení stejného textu ucvrnkla a bude muset vyhledat odbornou pomoc urologa…hromadná žaloba je tedy též na spadnutí!“

  33. No a v té souvislosti bych poprosil Františka, jakožto očitého svědka, jestli by nemohl p.t. čtenářské obci vysvětlit, jakou záhadnou rezonancí mohl pablb, nacházející se dle vlastních slov „poblíž Staroměstského náměstí“ slyšet ty elektronické výstřely, když na náměstí samotném je bylo slyšet jen na několik (snad) desítek metrů…

  34. 1577 – trasy z oné doby byly k dispozici jako teď, jen v tehdejším technickém stavu. Ze Žiliny se jezdilo přes Bytču a Makov, ale z Považskej Bystrice to šlo na Púchov, Horní Lideč, Vsetín, ValMez, Olomouc, Mohelnici, Moravskou Třebovou na Hradec Králové a do Prahy.

  35. Halle 1582,
    pokud ses rozhodl rozumět tímto způsobem, je to tvůj problém!

  37. PeSi, mozna podobny akusticky efekt, jako byl popsan v Matyasi Sandorovi, kdy hrdinove slyseli tichy rozhovor v bouri pres cely hrad 🙂

    Propaganda jiz zvi diry umoznujici pruchod tanku, ale kdyz to tak lidi chteji…

  38. 2 Petr Kunetka – no jo, jenže to chce elipsoidní strop. Ten mi na tom staromáku jaxi chybí…

  40. Rputi, jistě,

    je to můj názor, a každý si ho může přebrat , jak chce a umí.

  41. (1573) Dušane, tady určitě něco bude. http://1url.cz/Ltibu
    (1577) Mnohem lépe než dnes. Protože dnes, pokud člověk nechce jet po dálnici, tak má problémy s navigací a někde občas prostě přímá nedálniční spojka není. Tehdy to bylo po státovkách celkem snadné.

  42. To by ledacos z dění na Blízkém východě vysvětlovalo:

    …Mám dojem, že to po čase chce opět inventury. Čili: Turecko, Saúdové, USA, EU, Rusko, Bašár, ropné monarchie v Zálivu, umírněná syrská opozice, neumírněná umírněná syrská opozice, Daeš. Kdo aktuálně s kým proti komu, kdo je v lepší situaci a komu teče do bot? Kdo o co hraje?

    Částečně jsme to probrali už v předchozí otázce, ale z toho, co jsme nezmínili: EU rovnou vynecháme, má svých starostí dost. V Rijádu se o víkendu vyloupl ruský náměstek ministra zahraničí Bogdanov, kterého přijal osobně nejmocnější muž království, ministr obrany princ Muhammad bin Salmán a shodli se „na prohlubování společné spolupráce“ a „na ochotě sbližovat názory“, čímž podle všeho mysleli Sýrii. Zdá se, že poté, co na ruskou „oběžnou dráhu“ přistoupili Turci, Íránci, Egypťané, Izraelci a nejnověji i jemenští rebelové, kteří prý Rusku nabídli k využívání své přístavy a letecké základny, a o Syřanech ani nemluvím, tak se i Saúdové rozhodli, že je na čase něco změnit. „Když nemůžeš Rusy zastavit, přidej se k nim,“ shrnul tuhle izraelský Haarec íránský pohled na věc a očividně to platí obecně. S výjimkou Evropských hodnot v Evropě, samozřejmě. Dál. Aktuální emír Spojených arabských emirátů prý přežil pokus o převrat, který organizovali jeho mladší pokrevní příbuzní, takže v Dubaji mají aktuálně jiné starosti než nějakou Sýrii. Z „vnějších“ hráčů zbývá vlastně jen Katar, který dál podporuje džihád v Sýrii s neztenčenou intenzitou, ale přitom i „jeho“ Al-Džazíra už začala stále hojnější zaručené zprávy o „posledních“ vybombardovaných nemocnicích v Sýrii dávat do uvozovek. Neumírněná i umírněná opozice – vesměs kolem nebo uvnitř Aleppa – je dál pod ochranou USA, ale OSN nyní kritizuje Washington, když říká, že se zastavením palby na 48 hodin a humanitární pomocí městu, bohužel, souhlasí jen Rusové, a nikdo jiný…
    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/politologove/Kdyz-nemuzes-Rusy-zastavit-pridej-se-k-nim-Ukrajinec-uz-nema-kam-chudnout-Tereza-Spencerova-opet-splachla-do-zachodu-ceske-noviny-a-predlozila-jiny-obraz-450511

  43. No ta „horní“ trasa existuje i teď, ale občas se něco dočtu nebo zaslechnu o „staré brněnské“ silnici … Jestli v podstatě kopírovala stávající dálnici, nebo to byla částečně ta „spodnější“ silnice přes Moravské Budějovice…

  44. Jo a koukám, svatýho Radima. Tak vše nejlepší!

  45. Babetou to šlo celkem jednoduše, ale běžný cestující musel v Púchově přestoupit s ťavy na velblouda.

    A propos velbloud: jsem zvědav, zda Konvička inspiruje někoho k provedení happeningu na uvítání Bundesbáby.

  46. Merkelova: „Toto je fáze vzájemného naslouchání, chápání a učení se jeden od druhého, abychom mohli skutečně porozumět a vytvořit novou rovnováhu s Evropskou unií 27 členů, kteří zůstanou,“

    Ta jistota, ze zustanou, je podlozena znovuzavedenim branne povinnosti v Nemecku?

  47. Dobré ráno,

    „Já bych se zemědělstvím sice asi neuživil, vím však o mnoha lidech narozených porůznu počátkem století, kteří v rolnických rodinách již nevyrůstali, ale za Protektorátu si pak podstatně přilepšovali jako chovatelé a/nebo pěstitelé – přičemž navíc museli chodit do práce. Naučit se to tedy asi lze, a pro Francouze žijící na vesnici, jejichž rodiče zhusta hospodařili ještě po starodávnu, by to nemusel být zásadní problém.“

    no jo, zpátečníku, ale ono je něco jiného, hospodařit jen tak na přilepšenou a k tomu chodit do práce, kterou umíte a která je základem Vaší obživy a něco jiného hospodařit, když jde o přežití v podmínkách padlé civilizace. To hospodaření na přilepšenou, kombinované docházkou do práce, funguje ne českém venkově dodnes, v tom není problém
    Problém je v tom, že byste musel fungovat v podmínkách, kdy musíte postupně přejít na to, že budete muset fungovat jen s tím, co si sám dokážete vyrobit. Případně do dokážete nějak získat od někoho z komunity výměnou. To právě záleží na tom, jak hluboko by ten rozvrat šel. A taky kterému způsobu říkáte „hospodařit po staru“ – máte na mysli 19.století? 118.? Období, kdy se praktikovalo trojhonné hospodaření? I rodiče a prarodiče dnešních kmetů si například nářadí kupovali. Nemuseli se starat o jeho výrobu. Jo, možná svítili petrolejkama – ale bude vůbec k mání petrolej? Bude k mání vosk na svíčky? A víte, jak tu svíčku zapálíte, když dojde plyn v zapalovači a sirky?

    Tady by nešlo jen o to, jak vypěstovat dostatek potravin tím, že se vrátíme k hodpodaření předků. Tady by šlo taky o to, adaptovat se celkově a prakticky v každém úkonu na úplně jinou civilizační úroveň. A nezapomeňte, že předkové na to byli zvyklí, bylo pro ně samozřejmé takto fungovat, ale pro nás by to byla velká obtíž, která by ubírala hodně kapacity a sil. I tomu francouzskému zemědělci. Ani on by se nejspíš neuměl představit, bez čeho všeho by se musel obejít.

    Že se vracím k tomu Cílkovi – ono nestačí spočítat, kolik člověk sní. Pokud chcete být soběstačný, musíte taky pamatovat na to, že vám musí zbýt nějaké osivo. Pokud se nechcete – a chcete-li mít páru na náročnou práci, tak ani nemůžete – živit jako vegan, tak musíte mít aspoň slepice na vejce, ale radši ještě krávu na mlíko, nebo kozu, prase na maso, nějakého toho koně do potahu – a všechno to musíte uživit. Pokud možno dobře, jinak slepice neponesou a kráva dojit nebude.

    Jo, jistě, že tak lze přežít, dá se to všechno naučit, ale dá to zatracenou fušku. Žádný pohodlný přežívání, ale tvrdej boj o přežití dvacet čtyři hodin denně.
    Pokud tedy máte na mysli dlouihodobé a trvalé přežití, ne jen překlepat nějak dobu, než přžijde nějaká pomoc a věci se začnou vracet k jakémusi normálu.
    Ale jak známo z postapokalitické literatury, taková očekávání jsou sice častá, ale nejsou nikdy vyslyšena.Konec konců, to by pak takové dílo nebylo postapokalyptické, že jo?

  48. Rputi, i z toho Vašeho překladu mi pořád vychází, že bylo všude na výběr mezi všemi plodinami a zemědělci se mohli rozhodovat podle výživné hodnoty.

    Já tomu textu prostě rozumím, jak rozumím a Vaše pokusy o jiný výklad mně nepřesvědčily.

  49. „Za socíku zaloužilé vysloužilé khakimozky dostávaly trafiku v podobě civilní obrany, kde nejen shromažďovaly sklady nepoužitelných plynových masek, ale bylo celkem jasně naplánováno, kam se kolik obyvatelstva přesune, kde je jaký proviant s krizových zásob, madrace na spaní etc.
    Nedokážu posoudit nakolik to bylo funkční (pochybnosti mám), ale to nic nemění na tom, že to byl aspoň pokus o organizaci.

    Dneska jediný celostátně organizovaný spolek jsou hasiči. A možná zahrádkáři, které by zajisté též bylo možno využít (funkčně).“

    Rputi, a co s celostátně organizovanou obranou v podmínkách, kdy přestane veškerá struktura fungovat? Nebavíme se o tom, jak přežít pár dní v nějakém krytu na krizových zásobách, ale přežít trvale vlastními silami a z vlastních zdrojů.

Komentáře nejsou povoleny.