Quivis
Motto: Vědci objevili novou planetu….

Darwin vyvodil evoluční teorii, takže jsme začali předpokládat, že jsme další vývojové stadium rodu opic. Podle jeho teorie se začaly sledovat archeologické vykopávky. A tady se ukazuje, že z nálezů není doložitelné celá linie vývoje, takže se desítky let píše o „chybějícím článku“.

Pokud se omezíme na člověka až ve vyšším stadiu vývoje, je například stále zjevný inteligenční skok mezi neandertálci a cromagnonci.

Zajímavou teorii představil ve svých knihách (první vyšla v r. 1976) americký spisovatel Zecharia Sutchin. V současnosti se archeologicky prověřují a dokazují informace z židovského Starého zákona, Sitchin proto začal zkoumat informace z mezopotámských bájí, které jsou prokazatelně starší než Starý zákon. V řadě případů zřejmě Starý zákon z těchto bájí opisoval (potopa světa je uvedena už v babylonské báji o Gilgamešovi), ovšem s korekcí mnohobožství na jediného boha.

A tak Sitchin vzal za bernou minci to, že v těch bájích se nepsalo o bozích na nebesích, ale o bozích, kteří žili mezi Sumery, měli je služebníky, učili je, plodili s nimi polobohy a vůbec se chovali jako bytosti z masa a krve se všemi ctnostmi a nectnostmi. A vyložil tedy báje, které uváděly i počty bohů a jejich příchod na Zemi, jako popis příchodu expedice cizí vyšší civilizace, pro které neměli tehdejší lidé jiné vysvětlení než zbožštění. V bájích je popisováno, že tito bohové znali astronomii sluneční soustavy nebo jak používali létací stroje (už to samo dokladuje fyzickou povahu „Bohů“). Sitchin dovozuje i jejich postupy při šíření civilizace do různých částí světa, přisuzuje jim i stavbu pyramid (mimochodem z jedné báje vyložil celkem reálně i vznik svislé nahrubo prokopané chodby ve Velké pyramidě). Sitchin dovozuje i odkud k nám tito bohové, nazývaní souhrnně jako Annunakiové, přišli a proč odešli. To jsou poněkud sporné výklady a v tomto krátkém článku se o nich zmiňovat nebudu. Jen poznamenám, že některé části jeho výkladu těch bájí (vznik pásu asteroidů, existence planet Uran a Neptun, které lidé objevili až pomocí středověkých dalekohledů, existence vody na Marsu ap.) se desítky let po publikaci v jeho knihách v současnosti ukazuji jako reálné.

Sitchin si vyvodil, že ve sluneční soustavě existuje „planeta X“, která má extrémní oběžnou dráhu, kdy se po většinu času pohybuje daleko za Oortovým oblakem, ovšem při své oběžné době 3600 let vždy poměrně rychle jednou proletí mezi planetami až někam mezi nás a Jupiter. Důsledkem jsou světové katastrofy, jako byla třeba potopa, kterou Sitchin dosazuje někdy kolem r. 10 500 před naším letopočtem.

Zajímavý je výklad báje, který vysvětluje vznik lidské inteligence. Ta expedice Annunakiů totiž dorazila na zemi za účelem těžby zlata a následné expedice na svoji planetu. Mělo to být někdy kolem 400 tisíc let před naším letopočtem. Nejprve se pokoušeli těžit zlato destilací z mořské vody, což se ukázalo jako neefektivní. Pak objevili zlaté doly v Jižní Africe a zahájili tam sami těžbu. Po desítkách tisíců let se tam došlo ke vzpouře pro nesmírně namáhavou práci. A Rada těchto „Bohů“ se usnesla na biologickém experimentu – vytvořit genetickým zásahem (spojením genů svých a genů tehdejšího primitivního člověka „dělníka k obrazu svému“(to konec konců říká i bible – Bůh stvořil člověka k obrazu svému). Experiment proběhl na etapy, nejprve 7 „bohyň-matek“ rodilo po vsazení embrya (oplodnění vejce humanoida semenem Annunakia) do jejich děloh první tyto tvory, kteří ovšem nebyli schopni samostatného rozmnožování (jak je tomu konečně i dnes u některých kříženců). Teprve po dalším genetickém zásahu vznikl funkční člověk s inteligencí, doplněnou o inteligenci těchto Annunakiů. Podle Sitchina k tomu došlo asi před 200 tisíci lety. Dataci odvozoval z dlouhověkého životního cyklu Annunakiů (koneckonců i v bibli se o Bohovi píše, že „tisíc let je pro něj jako den“.

A podobně jako v bibli se vzniklé lidstvo rozmnožovalo, ženy se zalíbily i Annunakium, kteří si je brali za své. To konec konců píše i bible, jen jaksi nevysvětluje, kdo byli ti „synové Boží“, kteří si je brali, jak se píše v bibli, za ženy. A Bůh v bibli se rozhodl je vyhladit potopou. Podle mezopotamských bájí Annunakiové tak mocní nebyli, ale o potopě věděli předem, sami se evakuovali do svých nebeských lodí a jedné rodině poradili si postavit archu (tak, jak se to jen s jiným jménem píše v bibli).

Dnešní vědci se shodují, že první městská civilizace (i peníze) vznikla v Mezopotámii – v Sumeru (jak to např. píše S.N. Kramer). Sitchin vychází z toho, že u toho byli ještě někteří Annunakiové, kteří i po ukončení těžby zlata zůstávali na Zemi (mimochodem tím smíšením genů se dá vysvětlovat i trvalá úcta lidstva ke zlatu). N o a jedna nedávná studie o DNA bez vazby na Sitchina tvrdí, že „pramáti Evu“ představuje jakési pramatky, žijící před cca sto tisíci lety v Africe. To odpovídá Sitchinově úvaze o genetickém zásahu s potřebou vytvořit „dělníky“ pro zlaté doly v Africe.

Sitchin zemřel v r. 2010, většina jeho knih vyšla i česky a ve srovnání s Dänikenem je jeho argumentace podloženější.

Další z cyklu:

Zuzana Chlumská

Víme, že žádné náboženství není demokratické ? Víme!

Víme, že islám se nalézá v nereformované, militantní fázi? Víme!

Víme, že odklon od islámu (tedy i demokracie) je v očích islámu hřích, který se trestá smrtí? Víme!

Víme, že „vývoz demokracie“ od Libye po Afganistan nefunguje? Víme!

Víme, že v islámských zemích je sex před svatbou zakázán? Víme!

Víme, že v důsledku sexuální abstinence a frustrace jsou znásilnění velmi častá? Víme!

Víme, že přistěhovalci s Asie a Afriky vytvářejí v Evropě gheta? Víme!

Víme, že z ghet se stávají „no go“ zóny, kde neplatí evropské zákony? Víme!

Víme, že většina uprchlíků míří ke svým příbuzným právě do těch ghet? Víme!

Víme, že většina uprchlíků nemá žádné vzdělání? Víme!

Víme, že značná část uprchlíků je negramotná? Víme!

Víme, že většina uprchlíků neovládá žádný evropský jazyk? Víme!

Víme, že většina uprchlíků nemá žádné pracovní návyky? Víme!

Víme, že do 7 let se na evropském pracovním trhu uplatní cca 10% uprchlíků? Víme!

Víme, že všude, kam uprchlíci přišli se zásadním způsobem zvýšila kriminalita? Víme!

Víme, že se především katastrofálním způsobem zvýšil počet znásilnění? Víme!

Víme, že uprchlíci považují ženy, tedy polovinu evropského obyvatelstva za méněcenné? Víme!

Víme, že uprchlíci považují za méněcenné i křesťany? Víme!

Víme, že považují za méněcennou naši kulturu? Víme?

Víme, že mezi uprchlíky jsou hojně rozšířeny nebezpečné choroby? Víme!

Víme, že velmi častým způsobem obživy uprchlíků je prodej drog? Víme!

Víme, že většina uprchlíků není ochotná ani schopná se integrovat? Víme!

Víme, že nepřijímají evropský způsob života často ani ve 2-3 generaci? Víme!

Víme, že tolerancí kriminality způsobíme její další rozšíření? Víme!

Víme, že absolutní rezignace na ochranu domácího obyvatelstva vyvolá animozity, které již nepůjde napravit? Víme! Vyvolá nejen animozity, ale i vášně, odpor a agresi! A samozřejmě i snahu vzít zákony do svých rukou!

Těch otázek je možno položit ještě mnoho! Podstatná je ovšem ta jedna jediná:  Co z toho ví či neví Angela Merkel,  potažmo Brusel?

Co z toho vědí nevolení vládci Evropské Unie?

Samozřejmě, že všechno tohle vědí a pravděpodobně i víc než my!

Proč by jinak už před časem sama kancléřka veřejně pronesla tezi, že „multikulturalismus selhal“?

Vinou špatné, hazardérské a chamtivé fiskální politiky sel rozpadá Eurozóna, vlajková loď Evropské Unie.

Vinou hazardérské přistěhovalecké politiky umírá „na úbytě“ Schengen, hlavní vymoženost jednotné Evropy.

Vinou arogantní politiky Bruselu se začíná rozpadat i Evropská Unie samotná, kde někteří „jsou si rovnější“.

Během několika málo let, dokázaly bruselské elity zlikvidovat všechno, co budovaly generace před nimi. A ve chvíli, kdy všechno míří do pekel, se ozývá z Bruselu jediné: „Více Evropy!“

Okousané nehty na rukách Angely Merkelové jsou víc než výmluvné!

Vzhůru do nového roku  a k novým překvapením!

Zuzana Chlumská

Tak jsem si na Novinkách přečetla, že „Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriální érou „ (Zde),

a věru, že jsem se podivila. Velmi jsem se podivila!

Je to jen obvyklé žvanění, nebo tentokrát vědí, o čem mluví? Spíše to vypadá, že jako obvykle, nejen že nemají tuchy, ale zřejmě jim to ani nevadí.

Dobou industriální označujeme většinou období od konce 18.století do konce II. Světové války. Doba předindustriální je pak logicky před tím.

Pilni čtenáři A.Jiráska, zejmén pak F.L.Věka, zajisté vzpomenou, jak rychtář Vavák přivezl národnímu buditeli V.Thámovi fůru dříví, aby nezmrznul! Ano, to je přesně ta doba, o kterou se jedná a která je klimatology nazývána Malá doba ledová!

Pan president Hollande by pak měl před velkohubými prohlášeními oprášit své školní znalosti o tom, jak dopadl Napoleon v r.1812 u Moskvy. Z původního počtu 440 000 mužů, kterými jeho armáda disponovala se v důsledku krutých mrazů a hladu vrátilo domů pouhých 40000

A nejen Napoleon v r.1812. Už v r. 1743 za války „o dědictví rakouské“ napsal J.Rulík ve své kronice: „ Byla pak toho roku zima velmi příkrá, takže zemřelých Francouzů od Prahy až do Chebu jako much leželo.“ (Zde)

A Malá doba ledová protáhla se až do konce 19. století, takže J.Lada mohl kreslit své krásné obrázky „ladovské zimy“ (Zde), jak ji znal ze svého mládí.

Dovedete si představit takovou zimu v Praze? Nebo v Paříži? Ono to pak vypadá třeba jako v extrémní zimě v r. 1947 (Zde).

To by teprv byla Eurokrize! Fofrníky by nefofrovali, sníh ze solárních panelů už by ani nikdo neodklízel, protože by se k nim prostě nedostal, uhelným elektrárnám by vázlo zásobování uhlím a odstavené jaderné elektrárny by asi jen tak rychle nikdo do provozu neuvedl. A na cestu by nevyjelo ani kolo, o kamionech a vlacích ani nemluvě!

Všimli jste si v té staré reportáži, že méně technicky vyspělá společnost snášela ten extrémní výkyv zřejmě o něco lépe, než bychom to dokázali my?

A nejde jen o velká chladna! V letech 1763-1804 probíhala další z klimatických epizod zvaná Malý pluviál IV., která měla na svědomí statisíce životů. Pod tímto tajuplným názvem (pluviál znamená italsky plášť do deště) skrývá se prostě fakt, že bylo z neustálých dešťů strašné mokro, které mělo na svědomí neúrodu a následný hlad a také řadu katastrofálních povodní. Časopis Vesmír o tom píše: „Z nejrůznějších informačních pramenů jej lze bohatě dokumentovat. Povodně z let 1784 a 1799 podle děčínských análů náležejí do první desítky vůbec těch největších historických labských povodní. Na účet tohoto malého pluviálu lze nepochybně zařadit i čtvrtou největší povodeň na Labi, která kulminovala 26. 2. 1805. Nejkřiklavějším projevem malého pluviálu IV byla hladová léta 1770 až 1772, která byla důsledkem série neúrod způsobených extrémním zamokřením zemědělských pozemků. Ačkoliv se psala druhá polovina 18. století, demografické důsledky hladomoru byly souměřitelné s nejzhoubnějšími vlnami středověkých pravých morů. Jen od června 1771 do června 1772 v Čechách podlehlo hladu nejméně 250 000 lidí (podrobněji viz Vesmír 75, 455, 1996/8). „ (Zde)

A nedělejme si iluze, že v případě neúrody dovezli bychom obilí třeba z Kanady. Ona taková Doba ledová má totiž celosvětová záležitost! Ve „Velké knize o klimatu Zemí Koruny české“ její autoři píší: „…Malá doba ledová měla globální charakter. V Kanadě a na Sibiři dochází k posunu věčně zmrzlé půdy směrem k jihu, ve Skandinávii a Alpách se začínají opět rozšiřovat horské ledovce. Kaspické moře stouplo o 2,5m, ale údolí Nilu, saharská oblast a americký středozápad se stávají sušší. Celá Evropa je sužována nezvykle krutými zimami, při kterých zamrzá Baltské moře, švýcarská jezera, Temže v Londýně a v některých letech i Jadran. Sníh padá v Portugalsku, ve Španělsku i v horní Itálii….

Ne nebojte se, nechci strašit a Malá doba ledová na nás za rohem nečíhá. I když se světoví politikusové intenzivně snaží, ani sami nevědí o co a jen spoléhají na to, že „lid“ to neví taky a nechá, s prominutím, oblbnout! Ono se jim to totiž nepovede, protože změny klimatu jsou záležitostí natolik komplexní, že se jim to ani povést nemůže a veškeré zaklínání a vyhrůžky globálním oteplením mají jediný důvod – dohoda totiž předpokládá, že vyspělejší země pomohou v boji s klimatem těm chudším. Dolní hranice té pomoci je 100 miliard dolarů. A „wo to gou!“ Viz Zde

Na závěr znovu ocituji z Velké knihy klimatu: „Celkově však můžeme říci, že existují flexibilní civilizace, které dokáží přežít i velké klimatické změny i konzervativní společenství, které ohrozí i menší, např. srážkové fluktuace…“

Obávám se, že děláme vše, abychom patřili mezi ty druhé….

Quivis

Už je to asi čtvrt století, co Fukuyama napsal knihu Konec dějin. Ne že by ta řádka let od její publikace stačila na dokazování, že se autor mýlil, ale jeho stanovisko, že ekonomika není základním hybatelem dějin, diskutovatelné je.

Asi by bylo nevlídně přijato, kdyby se argumentovalo Marxem (i když byl zařazen – a ne socialistickým táborem – mezi nejvýznamnější světové filosofy). Je ale možno – i po krachu toho socialistického tábora – se zamýšlet, jestli se kapitalismus nehýbe v jakési křeči, jak na to poukazuje na to řada dnešních ekonomů a filosofů (např. L. C. Thurow nebo G. Soros, který varuje před opakovaným finančním krachem).

Pád fakt z poslední doby – rostoucí nepoměr mezi bohatstvím mála a chudobou mnohých, růst čínského hospodářství, jakkoliv je řízen nedemokraticky komunistickou stanou, nebo úprk chudých Arabu do bohaté Evropy (pokud se nebudeme klonit ke katastrofickým tezím, že jde o anexi Evropy islámem).

Proč chudneme? Chudnou nekvalifikovaní Američané, Evropané, protože je převálcovávají nekvalifikovaní Číňané, kteří udělají totéž na méně peněz. Podnikatel vydělá více, když budou látky tkát levní Číňané než dražší Evropané. Jenže protože jsme humanisté, nenecháme nezaměstnané umřít pod mostem, ale zajistíme jim přežití ze sociální podpory. A na tu musí mít peníze stát. Kde je vezme? Od podnikatelů, co vydělávají. Bude se jim to líbit? Samozřejmě ne a tak budou volat po snížení daní. Státe, utrácíš na sociální podpory prostě moc! Že systém umožní, aby se třeba podpora na bydlení přesunula do kapes pronajimatelů docela drahých ubytoven, ty chudé nebolí, hlavně že bydlí. A k exodu Arabů ze zemí zmítaných občanskými válkami a islamistickým terorem do Evropy připojují statisíce těch chudých, kteří vidí spokojené evropské turisty na plážích a slyší, že v Evropě i o toho, kdo nepracuje, se stát postará. To povede ke krachu štědrého sociálního systému.

A k tomu ještě přistupuje pokračující automatizace, na dostatečnou produkci je zapotřebí stále méně těch nekvalifikovaných.

Má na to kapitalistický ekonomický systém lék? Nelátáme a neucpáváváme jen co se dá?

Když tu stál sice kulhající socialistický tábor, ovšem s vzletnými řečmi o blahu člověka, musel mít kapitalistický tábor také účinnou sociální politiku, až přehnanou, pokud si připomeneme skandinávský model. Teď už to vypadalo, že se systémem, pečujícím o „blaho člověka“, není zapotřebí zabývat. Jenže invaze ekonomických migrantů si na nás tu péči podle starých zvyklostí vynucuje ve chvíli, kdy na ni přestáváme mít. A ten odpor proti migrantům, demonstrovaný jako odpor proti náboženské a kulturní odlišnosti, možná jen zakrývá obavu z toho, že se budeme dělit o obsah vlastní kapsy.

Doba se změnila a platí: Učte se nebo zhyňte!

A stát, zahlcený sociální péčí, už nemá peníze ani na vzdělání pro budoucnost. Ti, co to pochopili, investují do soukromého školství, a budoucnost – mládež (či jejich rodiče) platí. Ovšem už není plánované hospodářství, které by určilo kolik v budoucnu budeme potřebovat inženýrů, techniků, doktorů, ale i kolik odborníků přes genderistiku. A tak některé školy jsou přeplněné na oborech, které absolventy v budoucnu neuživí. A tito absolventi pro nás nevyvinou a nevyrobí to, co budeme potřebovat. Vlády myslí jen na své volební období a obyčejní lidé si kromě Carpe diem další starostí nedělají. A protože je rovné volební právo, tito lidé si budou volit vlády k obrazu svému.

Dalším narůstajícím problémem, je to, že lepší stravování, lepší lékařská péče a pokrok světa vytváří mohutnou skupinu starých, ale ještě čilých, důchodců. I ti budou mít přednostní zájem na svém sociálním postavení a nebudou ochotní zvažovat budoucnost.

Vzniká tady totiž rozpor – demokracie versus trh. Demokracie znamená rovnost, trh znamená nerovnost v konzumu a potřebu investic., na které nemají všichni, ale které přináší užitek všem. A je možno předpokládat, že se lidé z egoistů změní v altruisty?

Jak z toho ven? Levice už není bojovná, odbory ztratily sílu a připomíná to Haškovu stranu mírného pokroku v mezích zákona. Pravice hlásá minimální stát a individualismus, ale účinné reformy také nepřináší. Máme globální tržiště, ale nemáme globální řešení.

Jak ještě dlouho budeme klopýtat?

Tak dnes byl Evropsko-africký summit k situaci v Africe, přestože prý všichni uprchlíci jsou ze Sýrie ( dejte nám své peníze a s ničím nepočítejte), Zahradil zahajuje v Tunisu velkou dvoudenní konferenci  AECR o tom, jak pomoci stabilizovat situaci v zemích severní Afriky. Mají přes 100 účastníků z celého regionu i z Evropy, reportovat to bude i Al-Jazeera… Jako by ta situace nebyla až příliš stabilní již dlouho. Ale kdyby se nedej Bůh(!) snad měla měnit k lepšímu, tak je potřeba stabilizovat.
Němci dávají Merklové ca 4 měsíce, jinak končí, Schäuble propadá malomyslnosti a volá o pomoc, otevření a běžence vítající Švédové uzavřeli most z Dánska a tvrdě kontrolují trajekty… a jako třešnička na dortu působí, že odbory v Řecku vyhlásily generální stávku proti úsporným opatřením vlády a PREMIER JI PODPORUJE!!!

A tak já si k tomu živě vybavuji, jak Václav Klaus chtěl (už dávno!)Turecko v EU.
A byl za blázna a za provokatéra.
A představte si to dnes… Turecko už leta v EU…
Hospodářský růst místo 6% jen 1,3% , totálně závislé na dotacích, politici zkorumpovaní EU, neposlechnete, nedostanete dotace… ty jejich uprchlické tábory by se označily za hotspoty… uprchlíci by byli rovnou v EU a netopili by se mezi Tureckem a Řeckem, Řecko by se nevymlouvalo na uprchlíky (mimochodem – všimli jste si, že když 4 dni stávkovali řečtí lodní dopravci a nejezdily trajekty, nebyl na hranicích mezi Slovinskem a Rakouskem ani jeden uprchlík? Tábor celý jeden den prázdný) a klidně by utrácelo peníze z EU pomoci… prostě:
samá pozitiva.

Ale holt to chtěl Klaus, nojo, když on nechtěl podepsat tu LS…

PS
A Klaus a oteplování…už jsem četl zprávu, že se srovnávají sluneční cykly (vnější a vnitřní) což bude znamenat významný pokles sluneční aktivity a ( prý s 97% jistotou!) nástup malé doby ledové…
Jak dlouho já už říkám, že před příchodem doby ledové se vždy významně oteplilo i bez průmyslu a těžby uhlí???

Přednáška je opakovaná, tedy kdo nestihl loni, má šanci letos!