Dušan Neumann

Poušť Amargosa, náhorní planina (1200 m/nm) na východní straně Pohřebního hřebenu, který lemuje Údolí smrti je dnes opuštěným místem. Jen městečko Beatty na úpatí Ropuších kopců, na hranici Kalifornie a Nevady, přežívá. Benzinová pumpa na křižovatce, motel a jelikož je to už v Nevadě i nezbytný nevěstinec. Městečko založil veterán občanské války Montillius Murray Beatty, který se tu pokojně usídlil mezi několika tábořišti původních obyvatel Šošonů. V nehostinné poušti zbylo tehdy Indiánů všehovšudy 29. Dnes po nich zbyla jen místní jména.

Do Las Vegas je odtud 190 km a kromě stranou položeného vojenského prostoru o rozloze Středočeského kraje, odkud pravidelně starují drony Predator bůhví k jakým operacím, není až do Las Vegas jediná osada. Vojenský protor kdysi sloužil k testováné nukleární munice. Yucca Mountains na jeho severním okraji jsou velmi stabilním geologickým útvarem. Buduje se tam úložiště vyhořelého nukleárního paliva, což je neustálým zdrojem emočně bohatých protestů.

Pokračování  ZDE*

Zuzana Chlumská

Obě diktatury, kterými si Evropa prošla ve 20.století, zadělaly na problémy, které dnešní Evropa stále vleče za sebou jako koule na noze a není schopna je vyřešit. Jedním je i problém multinacionálního státu, který setrvale dlouhodobě nefunguje, jak už jsme se mohli několikrát přesvědčit.

 Po zkušenostech obou Světových válek rozhodly se vítězné mocnosti, na Postupimské konferenci v srpnu 1945, odsunout německé obyvatelstvo ze zemí, kde dosud tvořilo národnostní menšinu. Byl to pokus vyřešit těžko řešitelné. Resentimenty odsunutého německého obyvatelstva komplikují evropskou politiku dodnes.

 Zrovna tak, jako Stalinovo stěhování ruského obyvatelstva do anektovaných zemí a přesouvání původního obyvatelstva kamsi na Sibiř. Znamenalo to nezměrné utrpení milionů lidí a přináší to v současnosti trápení další.

 Vytvoření kategorie občanů-neobčanů v Lotyšsku a Estonsku samozřejmě řešením není a občanům II. kategorie to přináší jen pocit ponížení., obzvlášť, když jde o lidi, kteří se v Lotyšsku narodili a žijí tam celý svůj život. Sociální oblasti se toto opatření nedotýká, jen „neobčané“ nesmí volit nebo být zaměstnáni ve státní správě. Získat postavení plnoprávného občana lze po složení zkoušek z lotyštiny a lotyšských reálií. Pokud se „neobčanka“ provdá za Lotyše, získává „vyšší status“ automaticky. Naopak Rusové, kteří se dnes v Lotyšsku narodí jsou automaticky „neobčany:“

 Wikipedie: „Podle výsledku sčítání obyvatelstva v roce 2011 je počet obyvatel 2 067 887. Asi 62,1 procent obyvatel Lotyšska jsou etničtí Lotyši. Významná je menšina tvořená Rusy (cca 26,9 %),^[7] zhruba polovina z nich však nemá lotyšské občanství, nemůže volit a je pod značným tlakem ze strany úřadů, aby Lotyšsko opustila. Většina z nich to však odmítá a Rusko se k této možnosti také staví odmítavě. Návrh na přiznání statutu oficiálního jazyka pro ruštinu zamítli v únoru 2012 lotyšští občané v referendu.^“

 Opět těžko bezbolestně řešitelné. Lotyšsko obává se vlivu Ruska a neobčané v důsledku opatření věru důvod k loyalitě právě nemají. Problémy na sebe vrší problémy další a konce nedohlédat.

 Nevidím do hlavy Vladimíru Putinovi, zda-li má v úmyslu pobaltské státy opětně anektovat (v současnosti o tom pochybuji), nebo jen využil paniky , která nastala po připojení Krymu, k udělání „bububu“. Jeho výzva Lotyšsku k dodržování lidských práv etnických Rusů v zemi přišla po té, co Lotyšsko na tři měsíce odebralo licenci pobočce ruské státní televize RTR, kterou lotyšské úřady obvinily z šíření „válečné propagandy“.

 Evropská Unie do horkého bramboru „neobčanství“ pro forma občas opatrně šťouchne, ale ani ona s si s ním neví rady a omezí se na výzvy Lotyšsku, aby problém řešilo. Dá se předpokládat, že i ono by tak rádo učinilo, pokud by vědělo jak.

 Celá ta problematika by ale měla být pro Evropskou Unii mementem! Vážným varováním před politikou multikulturalismu, který Evropě nikdy nic dobrého nepřinesl a do budoucna vytvořil problémy téměř neřešitelné, nebo jen za cenu krve a násilí. A obzvláště v dnešní době, kdy tendence k národnímu státu po celé Evropě stále více sílí!

Najít tu ideální cestu, by teď mělo být úkolem Evropy, aby nevznikala další mementa, které bude muset v budoucnu bolestivě řešit.

Zde je POZVÁNKA na další šakalí přednášku!
.

PS.
Pokud chcete zveřejnit plakát, musíte ho poslat jako obrázek!  Tohle neumí spoustu věcí, co umělo staré Bloguje.CZ a já momentálně nemám opravdu čas, a chvílemi ani náladu u toho celé dni sedět a zkoumat možnosti. Navíc je to, včetně návodů, kromě nadpisů, v angličtině a to není nic pro mě…

Naví se v editoru chová nějak divně formátování…. 🙁

Dušan Neumann

Dočetl jsem se, že vydatné deště od Amazonie po Australii zastavily stoupání mořské hladiny neboť vypařenou vodu – zvýšené vypařování způsobené globálním oteplováním – přemístily na pevninu. Častějšimi dešti je oteplování znovu nevyvratitelně potvrzeno.

Stoupání mořské hladiny je jedním z pilířů oteplovací hypotezy, neboť nejenže se voda teplem roztahuje, ale přibývá z tajících ledovců Arktidy, Gronska a mizejících ledovců. Hladina moří údajně stoupala od roku 2003 do 2011 ročně o 2.4mm namísto předpověděných 3.3mm. V časopise Nature Climate Change to zveřejnila skupina expertů vedená Anny Cazenave z Laboratory for Studies in Geophysics and Spatial Oceanography v Toulouse.

„Vůbec se nejedná o zpomalení stoupání hladiny moří,“sdělila Anny,“ale jde jen o jeho pozastavení pro zvýšenou frekvenci jevu LaNina – studeného proudu v Pacifiku, který ochlazuje jeho povrch a zvyšuje frekvenci dešťů. Samotná větší četnost La Nina pak může být způsobena oteplováním, doplnila Anny Cazenave. Profesor Anders Leverman z potsdamského Institute for Climate Impact Research (názvy institutů jsou vypovídající) pak objevně doplnil, že většina dešťové vody nezůstane vsáknuta do půdy, ale vrátí se řekami do moří. Závěr jistě podložený dlouholetým grantovým studiem.

Další experti dokládají, že teplo chybějící v atmosféře, které by se tam mělo hromadit působením rekordních emisí CO2, se ukládá v hlubinách oceánů přirozenou variabilitou klimatu. To by se ta mořská voda měla roztahovat ještě víc a hladina stoupat, ne? Ale nemám potřebného vzdělání takže tomu určitě nerozumím. IPCC panel OSN uvádí, že od roku 1900 stoupla hladina oceánů o 20cm a bude v tomto století pokračovat v přesném odhadu 26 až 82 cm. Já bych to ještě doplnil o něco, co vědcům uniklo. Ježto roztáním ledové krychle o hraně 7km, stoupne vod moří o 1mm je evidentní, že ledové kry, které se neobvyklým nárůstem antarktického ledu odlamují do moře, podle Archimedova zákona zvyšují hladinu moře ještě výrazněji. Teď už zbývá jen maličkost, doložit, že v Antarktidě přibývá led rekordně díky industriálním emisím CO2.

Zuzana Chlumská

Tak ony resentimenty mohou být různé. Třeba taková zhrzená láska umí jednomu pěkně zatopit! Ještě horší jsou pak resentimenty historické, protože v tom bývá zapletena spousta lidí, každý má své důvody zhrzenosti, ponížení, či aspoň nechuti a s potěšením pak přikládá, každý své polénko, aby se ohýnek řádně rozhořel. Nekončívají dobře tyhle akce a historie praví, že lépe se jich vyvarovat, neb nezřídka to končí krví a mrtvolami.

Vývoj mezinárodní politiky, kolem Krymu a Ukrajiny pak zejména, vybudil resentimentů mnoho a v podstatě diskutují rozdělil na dva nesmiřitelné tábory – celkem zbytečně, jak v mnohých sporech bývá.

Nehledejme ideál, nenajdeme ho. I historie zná podlost králů, potměšilost šedých eminencí, licoměrnost knížat, zradu kohokoli kýmkoli. Takový Talleyrand např. by mohl vyprávět!

Z našich rodných třeba Přemysl Otakar první, který svou cit.: “proslulou sérií změn svého stranictví během těchto bojů získal postupně Přemysl potvrzení dědičného královského titulu nejen od obou válčících stran (1198 Filip Švábský a 1203 Ota IV. Brunšvický), ale v roce 1204 i od papeže Inocence III.“ Konec konců Zlatá bula sicilská je výsledkem právě jedné takové změny.

Nemusí se nám to líbit (a také povětšinou nelíbí), ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat. Vždycky tomu tak bylo a bohužel, pravděpodobně i bude.

A když už jsme v té historii, podívejme se, jací rivalové na „evropském bojišti“ hráli tu největší roli.

Tak především tu máme Svatou říši římskou, založenou Karlem Velikým v 10 století a posléze přejmenovanou na Svatou říši národa německého. Vždycky se snažila expandovat, odborně se tomu říká, že měla „nadnárodní ambice“! Vyjde to nastejno a zajisté, že se při tom dělo mnoho, nad čím bychom si odplivli.

Na wikipedii je taková hezká pohyblivá mapka, která názorně ukazuje, kudy se ty územní změny ubírali. http://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e_%C5%99%C3%ADmsk%C3%A1

Zajímavé, že výboje východním směrem končily na hranicích dnešního Slovenska. Karpaty byly výbornou přírodní hranicí.

Dalším hráčem byla tu Kyjevská Rus, následována Moskevskou Rusí, ale krom obchodníků ji začala brát Evropa na vědomí až tak za Petra I. Rychle to ovšem dohnala a svoji roli v Evropě začala hrát už jako rozlehlá říše. A rozšiřovala se dál a dál, jak si mnozí z nás pamatují. Jeji „nadnárodní ambice“ byly také naprosto nepochybné.

Třetím hráčem do politického mariáše, byla pak Osmanská říše, která od 13. století až do r. 1922 znepokojovala Evropu i Rusko. Jak to všechno dohromady vypadalo je vidět např. zde:

http://www.youtube.com/watch?v=uxDyJ_6N-6A

Takže nic nového pod sluncem, jen ony řiše mají k sobě dnes podstatně blíž. A jsou poněkud, civilizovanější. Tedy trochu poněkud. Názvy říší se sice změnily, ale jejich „nadnárodní ambice“ zůstaly stejné. A my jsme najednou svědky událostí, které jsme si už nějak nedovedli představit.

Zuzana Chlumská

Jsou to těžké časy a v Bruselu z toho už nejspíš mají těžké spaní. Celá Evropa vydala se jedním směrem národního sebeurčování, jen Brusel trvá dál a dál na své celistvosti. Proč je samozřejmě jasné. Ten vzniklý pytel blech už by se prostě uhlídat nedal.

Leč Evropa nedbá a drobí se Bruselu po rukama. Už před časem soudruh Barroso pohrozil Skotsku, že pokud se odtrhne od Velké Británie, přestane se nalézat pod ochrannými křídly Evropské Unie. A též na Katalánsko pohlédl nevlídným zrakem a zdviženým prstem varoval.

Nejsou to ovšem jen tyto dva případy. Baskové také pokukují po samostatnosti. Vlámové a Valoni se též nemohou dohodnout a rozpad akutně hrozí. Slezko v Polsku se také nějak cuká o Pomořansku nemluvě. Z dalších třeba Lotrinsko zabývá se podobnými úvahami. Tyroly zajisté o lecčems přemýšlejí nahlas. A ledacos dalšího by se našlo.

Nelze se tedy divit, že v Bruselu panuje nervozita. (O Kosovu nám nemluvte, to byla válka, ekonomické zájmy a vůbec!) A teď ještě ten Krym! Není možné připustit referendum, navíc referendum, o kterém je předem jasné jak dopadne. Takové referendum je velmi virulentní záležitost a dominový efekt by patrně na sebe nenechal dlouho čekat.

Už asi před šesti lety, na základě zpráv zpravodajských služeb vznikla mapka, jak by mohla vypadat Evropa v roce 2035. Zkuste si představit, že všechny ty vzniklé NEJSOU členy Evropské Unie!

Jak by, pro všechny svaté, Brusel mohl hovořit jménem JEDNOTNÉ Unie, když by ze všeho nejvíc připomínala ementál!

http://tn.nova.cz/zpravy/zajimavosti/evropu-pry-cekaji-velke-zmeny-takto-bude-vypadat-mapa-v-roce-2035.html

DNES,

ve středu 5.3. v 19:00 hodin v Městské knihovně na Mariánském náměstí  koná se opět znamenitá Radimova přednáška o Praze industriální éry stále přítomné i mizející.

Tentokráte se přednáška jmenuje “Vysočanské fragmenty I. – okolí Kolbenky“.

Všichni jste samozřejmě srdečně zváni. Přijďte včas, sál již bývá dosti zaplněn…

Zuzana Chlumská

Tak máme 25.! Února!

Před 66 lety si komunisti „vypučili“ republiku a zametli s ní a jejím obyvatelstvem takovým způsobem, že lidé nestačili zírat. Stálo to majetky a stálo to životy utracené jen prtoto, že si bolševik dokazoval svou moc. Takže ničil především ty, kterých se bál. Ty, kteří něco znali a uměli a hlavně měli rovnou páteř a nechtěli se sklonit.

Ale ať na netu koukám kam koukám, jedině v Parlamentních listech si vzpomněli. Jinak se naše levicová media raději vyhla. Ono by se muselo říkat, že komunisti jsou lumpové a ona by se ta parlamentní strana třeba zlobila.

Jenže národ, který zapomene na svou historii, riskuje, že si ji bude muset prožít znovu. A tak přijdou noví Gottwaldové. Třeba se tentokrát bude jmenovat Semelová.

Aneb: je opět čas na procházku a na přednášku.

Zuzana Chlumská

Podle Nejvyššího soudu jsou svědectví policistů z místa činu bezcenná a nelze je brát jako důkaz u soudního líčení.

http://www.novinky.cz/domaci/326392-ministry-verdikt-nejvyssiho-soudu-vydesil.html

 Lze použít svědectví oběti trestného činu, záchranářů, paní, co šla okolo, místního opilce, ba i čertovy babičky, jen policisty ne! Co kdyby měl třeba v úmyslu poškodit pachatele a něco si na něj vymyslel? Takže pokud vás někdo zastřelí, řekněte to komukoli, jen ne policistům!

 Takový policista je, dle Nejvyššího soudu osobou naprosto nedůvěryhodnou. Otázkou je, jestli takové osobě je možné vůbec nějaké pátrání svěřit? Co kdyby, ó hrůzo, na základě vlastních poznatků před započetím trestního řízení, pachatele našel a usvědčil? Jak k tomu chudák pachatel vůbec přijde, aby ho nějaký takový policista honil?

 Ovšem, pokud se takový policista náhodou nachomýtne k trestnímu konání, je jeho výpověď brána jako důvěryhodná a tedy platná. Přiznám se, že tedy téhle kombinaci už vůbec nerozumím!!

 Co tím myslel Nejvyšší soud, když tohle vymyslel, jestli vůbec myslel?

 To jen zdravý rozum a logika, jako obvykle, dostaly na zadel!